Objevit v trestním zákoníku vyslovený paradox asi není obvyklé, ale přesto by tu minimálně jeden zřejmě byl. Souvisí s ustanovením § 367 odst. 1 trestního zákoníku (dále jen "TZ"), které upravuje postih nepřekažení trestného činu. Podle prvé věty tohoto ustanovení má být postižen ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin. Tedy kritická je fáze přípravy a fáze faktické realizace, dokonání trestného činu.

Trestné nepřekažení přípravy trestného činu

Z mého pohledu je důležitý pojem "příprava", který je nepochybně pojmem trestním právem jednoznačně definovaným. Zřetelně to tak vnímají i autoři Komentáře k trestnímu zákoníku (Komentář k trestnímu zákoníku, Šámal a kol., C.H.Beck, II. vydání, Praha 2012, str. 3362), když k pojmu přípravy trestného činu odkazují u § 367 TZ na výklad k § 20 TZ. Namístě by vzhledem k výslovnému zmínění dvou fází trestného činu v ustanovení § 367 TZ byla otázka, zda zákonodárce míní stejně postihovat i nepřekažení trestného činu ve stadiu pokusu. Vycházejíce z ustanovení § 111 TZ, podle něhož "trestným činem se rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc", by bylo možno dovodit, že ano. Což nemůže než vyvolat další otázku, proč si zákonodárce ze stadií trestného činu vybral zrovna přípravu a páchání trestného činu a prostě neuvedl, že ve vyjmenovaných případech je trestné nepřekažení trestného činu. Míněno ve smyslu ustanovení § 111 TZ tedy ve všech stadiích. Tuto nejasnost lze nejspíš úspěšně překlenout výkladem, dle něhož, jestliže se povinnost překažení vztahuje jak na přípravu, tak na dokonání (spáchání) trestného činu, pak zajisté i na pokus, který je prostředním stupněm. A drobná výkladová nejasnost ještě není paradoxem, abych zůstal u tématu článku.

Nyní ale k možnému postihu nesplnění povinnosti překazit přípravu trestného činu. Každý, kdo pracuje delší dobu s trestním zákoníkem (a předtím zákonem), už si zvykl na to, že právní normy trestního práva, zejména hmotného, nemají klasickou strukturu - hypotéza, dispozice a sankce. Neexistuje explicitně vyjádřená povinnost překazit přípravu a páchání trestných činů. Pouze z trestního postihu jednání označeného jako nepřekažení a definice toho, co překažení je, lze dovodit, že zákonodárce takovou povinnost ukládá. Nicméně není sporu o existenci povinnosti. Otázkou ale je faktický rozsah.

Ustanovení § 367 TZ obsahuje výčet trestných činů, na které se vztahuje povinnost překazit je. Prvý je trestný čin vraždy dle § 140 TZ a poslední § 415 odst. 3 TZ postihující zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků. Celkem jich je 73. Překažení pak definuje odst. 3 téhož ustanovení a je jím včasné oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, v případě vojáka též svému nadřízenému. Samo ustanovení § 367 TZ je zcela jasné a jak patrno, zjevně předpokládá povinnost překazit nejen spáchání, ale i přípravu vyjmenovaných trestných činů.

Podmínky trestnosti přípravy

Trestný čin přípravy definuje ustanovení § 20 odst. 1 TZ jako jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu (§ 14 odst. 3), zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředku nebo nástrojů k jeho spáchání atd.

Trestným činem ovšem takové jednání je pouze tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušného trestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu. Oproti předchozímu trestnímu zákonu, který postihoval obecně přípravu jakéhokoliv trestného činu (§ 7 zákona číslo č. 161/1961 Sb.), zákonodárce v aktuálním trestním zákoníku chce postihovat pouze přípravu u některých trestných činů, definovaných jako zvlášť závažné zločiny. Co je zvlášť závažným zločinem, pak určuje ustanovení § 14 odst. 3 TZ. Podle něj to jsou úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let. Trestní zákoník tedy stanoví dvě obligatorní podmínky, bez jejichž současného splnění nemůže být jednání, označitelné jako příprava trestného činu, trestným činem. Musí jít o přípravu zvlášť závažného zločinu a trestnost musí být výslovně stanovena v příslušném ustanovení trestního zákoníku, zvlášť závažný zločin postihujícího.

Jako typický trestný čin, u něhož není s výkladem trestnosti přípravy potíž, lze uvést ustanovení § 140 TZ, postihující spáchání trestného činu vraždy. Již podle prvého odstavce je trestný čin ohrožen trestní sazbou odnětí svobody na 10 až 18 let, tedy jednoznačně je splněna podmínka podle § 14 odst. 3 TZ a jde o zvlášť závažný zločin. V odst. 4 tohoto ustanovení pak je výslovně uvedeno, že příprava je trestná. Obě podmínky jsou splněny, a tedy i nepřekažení přípravy tohoto tr. činu je trestné, aniž by celá úprava vzbuzovala sebemenší pochybnosti. Ne ve všech případech je ovšem situace takto jednoznačná.

Trestnost nepřekažení beztrestné přípravy

Hned v případě dalšího trestného činu uvedeného v § 367 TZ, jehož nepřekažení je trestným činem, je všechno jinak. Jde o trestný čin zabití dle ustanovení § 141 TZ. Ustanovení upravuje postih pachatele, který jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli nebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Poněkud mimo téma nelze než vyslovit jistou pochybnost o tom, zda se lze dopustit přípravy jednání, které vyplývá ze silného rozrušení, ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli. Zdá se, že jde o skutek, pro který je typická zkratkovitost jednání, sama o sobě vylučující přípravu. Nicméně, podle odst. 1 § 141 TZ jde o trestný čin, za který je možné uložit trest odnětí svobody v trvání 3 až 10 let, tedy jde o zvlášť závažný zločin. Ovšem v případě ustanovení § 141 TZ chybí výslovné uvedení trestnosti přípravy.

Pokud by tedy někdo připravoval trestný čin zabití, například v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, pak na jedné straně by, formálně vzato, dle ustanovení § 367 TZ bylo povinností toho, kdo se o takovéto přípravě hodnověrným způsobem dozví, ji překazit. Jenže současně sama příprava trestného činu zabití není trestným činem, protože trestnost není výslovně v ustanovení § 141 TZ uvedena. Z toho plyne, že v tomto případě by mělo být postiženo nepřekažení přípravy k trestnému činu dle § 141 TZ (dle § 367 TZ), která ovšem dle samotného ustanovení § 141 TZ není trestným činem. Z pohledu trestního práva, hmotného i procesního, by tedy nemohli ti, kterým má být podána informace o přípravě trestného činu zabití, nic dělat. Lze samozřejmě spekulovat o tom, že by na základě informace o připravovaném trestném činu zabití mohlo dojít k přijetí opatření na tzv. operativní úrovni. Tedy na úrovni Policie ČR. A jistě by oznámení takové hodnověrně získané informace bylo možné ocenit jako žádoucí formu občanské bdělosti či angažovanosti. Ale na tom, že v daném případě příprava není trestným činem, nic změnit nelze. A povinnost oznamovat jednání, možná nežádoucí a nebezpečná, která ale nejsou trestným činem, z ustanovení § 367 TZ dovodit také nelze. V tom je onen paradox.

V ustanovení § 367 TZ jsou ale uvedeny i trestné činy, u kterých je situace pokud možno ještě nepřehlednější. Typicky například v případě ustanovení § 159 odst. 1 TZ. Tento trestný čin není v základní skutkové podstatě zvlášť závažným zločinem, neboť trestní sazba umožňuje uložit trest odnětí svobody na dvě léta až osm let. Až v případě kvalifikované skutkové podstaty již jde o trestní sazbu tří až deseti let v případě odst. 2 a 5, dále až 12 let v případě odst. 3 a 8 či až 16 let v případě odst. 4. U tohoto trestného činu je výslovně uvedeno, že příprava je trestná, což ale nepochybně dopadá až na ony zvlášť závažné zločiny, spáchané podle zmíněného odst. 2 až 4 tohoto ustanovení. Nicméně ustanovení § 367 TZ upravuje trestnost neoznámení přípravy trestného činu dle § 159 TZ jako takového, tedy včetně jeho odst. 1.

Postih za neoznámení trestného činu hrozí i v případě skutku dle § 193 TZ, zneužití dítěte k výrobě pornografie. Přitom podle odst. 1 tohoto ustanovení lze za tento skutek uložit trest odnětí svobody na jeden rok až pět let, za skutek dle odst. 2 je možno uložit trest odnětí svobody na dvě léta až šest let a za skutek naplňující skutkovou podstatu trestného činu dle odst. 3 hrozí trest odnětí svobody tři až osm let. Tedy v žádné podobě tohoto trestného činu nemůže jít o zvlášť závažný zločin. A nad to ani není v tomto ustanovení výslovně uvedeno, že je trestná příprava. Přesto tomu, kdo by se o přípravě takovéhoto trestného činu dozvěděl, ukládá ustanovení § 367 TZ oznámit, a tak překazit i přípravu.

Takovýchto případů beztrestných příprav trestných činů uvádí ustanovení § 367 TZ celou řadu, včetně například zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, kde sice dle odst. 3 je možné uložit trest odnětí svobody na pět až deset let, ale není výslovně uvedená trestnost přípravy.

---

Obecně lze shrnout, že obsah ustanovení § 367 odst. 1 TZ působí poněkud nesystematicky, nesrozumitelně a, jak v úvodu zmíněno, paradoxně. Souvisí to nepochybně s tím, že zmíněné ustanovení se pokouší postihovat přípravu a současně i dokonání trestného činu. Někde ustanovení § 367 TZ bere v úvahu speciální úpravu trestnosti přípravy a upravuje postih nepřekažení jen v případech, kdy může být trestným činem i příprava. Projevuje se to tak, že v ustanovení § 367 odst. 1 TZ jsou uvedeny pouze kvalifikované podstaty, například druhý, třetí či čtvrtý odstavec příslušného ustanovení, když je současně splněna podmínka výslovného označení trestnosti přípravy, ačkoliv ve vztahu k dokonání trestného činu by takové omezení nebylo nutné. V některých případech ale zákonodárce paušálně uvádí pouhé číslo ustanovení (§), a to bez ohledu na to, zda je v něm výslovně umožněn postih přípravy pouze u kvalifikované skutkové podstaty. Ovšem alespoň je splněna druhá podmínka, totiž výslovné uvedení trestnosti přípravy. Takových případů jsem napočítal 16. V 15 případech § 367 TZ upravuje postih nepřekažení přípravy trestného činu, který buď vůbec není závažným zločinem, nebo jen jeho kvalifikovaná skutková podstata, avšak zejména a hlavně v něm není uvedeno, že příprava je trestná.

Nelze zřejmě tvrdit, že by tento logický paradox mohl v praxi působit nějaké zásadnější potíže, zejména proto, že trestný čin nepřekažení trestného činu je páchán či vyšetřován jen ve velmi malém počtu. Podle statistiky dostupné na webu Ministerstva spravedlnosti ČR (viz Statistické ročenky kriminality a soudních agend) v roce 2012 bylo pro tr. čin nepřekažení tr. činu (dle § 167 z. č. 140/1961 Sb.) a dle § 367 z. č. 40/2009 Sb. odsouzeno 14 osob a v roce 2013 (už pouze dle § 367 z.č. 40/20109) 20 osob. Nicméně hezky to nevypadá. -


Tomáš Sokol
advokát a partner, Brož & Sokol & Novák


PŘÍPADY TRESTNOSTI PŘÍPRAVY PODLE § 367

- Někde § 367 bere v úvahu speciální úpravu trestnosti přípravy a upravuje postih nepřekažení jen v případech, kdy může být trestným činem i příprava (pouze kvalifikované podstaty, když je současně splněna podmínka výslovného označení trestnosti přípravy). Jde například o:

- § 172 odst. 3 a 4 Zavlečení

- § 175 odst. 3 a 4 Vydírání

- § 205 odst. 5 Krádež

- § 206 odst. 5 Zpronevěra

- § 209 odst. 5 Podvod

- V 16 případech se uvádí pouhé číslo ustanovení (§), a to bez ohledu na to, zda je v něm výslovně umožněn postih přípravy pouze u kvalifikované skutkové podstaty, alespoň je však splněna druhá podmínka výslovného uvedení trestnosti přípravy. Jde například o:

- § 149 Mučení a jiné nelidské a kruté zacházení

- § 159 Nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy

- § 164 Neoprávněné odebrání tkání a orgánů

- § 170 Zbavení osobní svobody

- § 185 Znásilnění

- V 15 případech § 367 upravuje postih nepřekažení přípravy trestného činu, který buď vůbec není závažným zločinem, nebo jen jeho kvalifikovaná skutková podstata, avšak hlavně v něm není uvedeno, že příprava je trestná. Jde například o:

- § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaj

- § 193 Zneužití dítěte k výrobě pornografie

- § 198 Týrání svěřené osoby

- § 262 Porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití

- § 331 Přijetí úplatku


Neexistuje explicitně vyjádřená povinnost překazit přípravu a páchání trestných činů. Pouze z trestního postihu jednání označeného jako nepřekažení a definice toho, co překažení je, lze dovodit, že zákonodárce takovou povinnost ukládá.

V žádné podobě trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie nemůže jít o zvlášť závažný zločin. A nad to ani není v tomto ustanovení výslovně uvedeno, že je trestná příprava. Přesto tomu, kdo by se o přípravě takovéhoto trestného činu dozvěděl, ukládá ustanovení § 367 oznámit, a tak překazit i přípravu.

Související