Termín audit (z lat. auditus, slyšení) znamená úřední přezkoumání a zhodnocení dokumentů, zejména účtů, nezávislou osobou. Slovo audit či auditor je v dnešní době hojně používáno. Audit ve svém nejširším smyslu představuje ověření určitých činností a dokumentů a vypracování zprávy o nálezech.

Jelikož jsou činnosti a procesy v obchodních korporacích i institucích velmi rozličné, odpovídají tomu i různé druhy auditu. Běžně se dnes setkáváme s termíny ekologický audit, počítačový audit, informační audit, personální audit či v současné době hodně skloňovaným forenzním auditem. V tomto článku budu hovořit pouze o auditu, který se nazývá finanční, statutární či povinný audit nebo také audit účetní závěrky.

Audit je prováděn nezávislou externí osobou. Účelem tohoto auditu je zjistit, zda účetní závěrka ve všech významných souvislostech věrně a poctivě zobrazuje aktiva, pasiva a finanční situaci společnosti ke dni sestavení účetní závěrky a výsledky jejího hospodaření za vymezené účetní období a zda tato účetní závěrka je v souladu s obecně platnými účetními předpisy v té které zemi.

V prosinci 2014 byla schválena novela zákona o auditorech s účinností od 13. ledna 2015, která ovlivní auditory např. v oblasti vstupu do profese, dohledu nad auditem či úpravy podmínek dočasného a trvalého zákazu výkonu auditorské činnosti.

Podmínky vstupu do profese

V oblasti vstupu do profese se významně zužuje rozsah uznávání vysokoškolských zkoušek. Zákon doposud umožňoval žadateli, aby požádal o uznání dílčí auditorské zkoušky jen na základě dokumentů, kterými prokazoval složení obsahem a rozsahem srovnatelné vysokoškolské zkoušky. Tato zkouška přitom mohla být složena v období sedmi let předtím, než uchazeč, respektive asistent auditora požádal o vykonání auditorské zkoušky. Dle novely je nyní uznávána pouze vysokoškolská zkouška, která má formu státní zkoušky. Termín uznávání státních zkoušek je stanoven na dobu pěti let předtím, než asistent auditora požádá o vykonání auditorské zkoušky.

Změny se týkají i asistentů auditora. Nově může pracovat jako asistent auditora pouze ten spolupracovník auditora, který se bude účastnit odborné praxe jako přípravy pro získání auditorské kvalifikace. V minulosti mohl vykonávat profesi asistenta auditora i odborník, který měl v úmyslu stát se auditorem.

Výbory pro audit u subjektů veřejného zájmu

Změny, které zajímají širší veřejnost, se týkají především subjektů veřejného zájmu (viz infobox). U těch se hlavní úprava zákona týká členství v auditních výborech, které získávají nezávislost a větší pravomoc a zároveň i odpovědnost. Subjekt veřejného zájmu má nově povinnost zveřejnit na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit a u těchto osob uvede stejné informace, jaké se uvádějí v obchodním rejstříku u kontrolního orgánu.

Auditní výbor musí mít minimálně tři členy a většina členů auditního výboru musí být složena z odborníků v oblasti účetnictví či povinného auditu a musí splňovat požadavky nezávislosti. Výbor pro audit bude nově složen z nevýkonných členů kontrolního orgánu obchodní korporace nebo třetích osob. Proti minulosti to v praxi bude znamenat, že dozorčí orgán již nemůže nadále plnit funkci auditního výboru.

Nezávislost a odborná praxe jsou velice důležité, protože auditní výbor doporučuje auditora, který ověří účetní závěrku, sleduje postup sestavování účetní závěrky a proces povinného auditu účetní závěrky, a nově se přidává i sledování účinnosti vnitřních kontrol společnosti, systému řízení rizik či vnitřního auditu. Změny v nezávislosti i odbornosti hodnotím velmi přínosně, protože povedou k vyšší kvalitě informací poskytovaných subjekty veřejného zájmu a budou zvyšovat i kvalitu auditu. Tyto změny povedou k tomu, že některé subjekty veřejného zájmu budou muset zcela změnit složení výboru pro audit. Zákon dává na implementaci nových pravidel jeden rok.

Další změny podle novely

Podle dosavadních předpisů auditora účetní závěrky určuje nejvyšší orgán auditované jednotky, což je ve většině případů valná hromada. Nové ustanovení zákona nadřazuje zákon o veřejných zakázkách nad zákon o auditorech. V praxi to bude znamenat, že pokud má subjekt povinnost při výběru auditora řídit se zákonem o veřejných zakázkách, nemusí auditora určovat tento nejvyšší orgán. Určení auditora musí být vždy provedeno nezávisle na řídícím orgánu, a proto v těchto případech bude tuto činnost nejspíš vykonávat u subjektů veřejného zájmu auditní výbor a u ostatních subjektů kontrolní orgán.

Další změna v oblasti auditu se týká veřejného dohledu nad auditem. Rada pro veřejný dohled nad auditem (RVDA) získává větší kompetence, a to jak vůči Komoře auditorů, tak i vůči auditorům. RVDA má nyní možnost provádět vlastní šetření u auditorů a organizovat společné kontroly s dohledovými orgány zemí mimo EU. Pravděpodobně můžeme očekávat požadavek amerických dohledových orgánů, aby prováděly společnou kontrolu s RVDA u auditorů společností, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na amerických burzách.

Novinky v evropských předpisech

Další významný mezník v oblasti auditu představují novelizovaná evropská směrnice o povinném auditu a nové nařízení o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu, které byly schváleny v červnu 2014. Tyto předpisy Evropské unie ovlivní nejen auditory, ale i orgány obchodních korporací a jejich vedení a veřejný dohled nad auditem. I když se hlavní změna týká především subjektů veřejného zájmu a auditorů, kteří budou provádět audity u těchto subjektů, ovlivní tato regulace auditorskou profesi v celé Evropě.

Cílem všech těchto úprav je zvýšit kvalitu a nezávislost externího auditu. Velkou diskusi u subjektů veřejného zájmu může vyvolat např. omezení služeb, které může auditor poskytovat. Při implementaci do českých předpisů musíme pečlivě zvážit, které služby jsou v rozporu s nezávislostí a které jsou naopak užitečné a efektivní, aby je auditor mohl poskytovat z důvodu, že zná prostředí společnosti.

Implementace nových požadavků do legislativy v České republice probíhá i v rámci otevřené diskuse pracovní skupiny ministerstva financí, v níž jsou zastoupeni odborníci jak z auditorské profese, tak i ze strany veřejného dohledu nad auditem či z akademické sféry. Zmíněná evropská regulace bude znamenat další, podstatnější úpravy zákona o auditorech, které začnou být účinné v průběhu dvou let. -


Irena Liškařová
prezidentka Komory auditorů ČR


SUBJEKTY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Mezi subjekty veřejného zájmu patří:

- právnické osoby založené podle českého práva, které mají obchodované cenné papíry na evropském či zahraničním regulovaném trhu,

- banky, pojišťovny, spořitelní a úvěrní družstva,

- penzijní společnosti, penzijní fondy,

- investiční společnosti, investiční fondy,

- zdravotní pojišťovny,

- obchodníci s cennými papíry,

- obchodní korporace, u nichž průměrný počet zaměstnanců převýšil 4000, a to jak jednotlivě, tak i v konsolidačním celku obchodní korporace.

Úplný výčet subjektů je obsažen v novém § 2a zákona o auditorech.


Pravděpodobně můžeme očekávat požadavek amerických dohledových orgánů, aby prováděly společnou kontrolu s Radou pro veřejný dohled nad auditem u auditorů společností, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na amerických burzách.

Související