Konferenci Innovative Legal Services Forum 2018 odstartoval svým příspěvkem na téma umělé inteligence Kanaďan Andrew Arruda, zakladatel Ross Intelligence. Schopnost softwaru překonat člověka popsal Arruda na šachovém souboji mezi Garri Kasparovem a počítačem Deep Blue. Rok 1997 se totiž nesmazatelně zapsal do historie jako letopočet, kdy počítač poprvé porazil úřadujícího mistra světa v šachu. Andrew Arruda přitom zdůraznil, že dnešní průměrný chytrý telefon je přibližně 15krát výkonnější, než byl tehdy Deep Blue.

Základem úspěchu umělé inteligence je naučit počítače rozumět našemu světu. Děje se tak například i při vývoji Google Assistant, kterého vývojáři učí i rezervovat místo v restauraci či hotel. Právníci mohou využít umělou inteligenci hlavně při přípravě smluv, ale také pro vyhledávání judikatury i pro její shrnutí. Na americkém trhu tak Andrew Arruda nabízí software ROSS a před třemi měsíci spustil další produkt EVA, který zdarma pomáhá třeba vyhledat precedenty, které používá oponent u soudu při své argumentaci.

Umělá inteligence ale podle Arrudy právníky nenahradí. "Mluví se o tom, že umělá inteligence nahradí lékaře a další profese. Když se ale dělaly testy s dermatology, kteří umělou inteligenci využívali při své práci, ukázalo se, že ve spolupráci s tímto softwarem jsou výkonnější. Sama umělá inteligence přitom bez lidské pomoci tak schopná nebyla," řekl Arruda. "O inovacích přemýšlíme spíše v tom smyslu, že díky nim bude každý právník nabitý speciálními schopnostmi," dodal.

Investice do technologií a automatizace jsou hudbou budoucnosti

Následná panelová diskuse se zaměřila na téma právních firem a právních technologií. Ambasadorka Evropské asociace pro právní technologie Orsolya Görgényi doporučila právníkům do kanceláří najmout člověka, který se bude o trendy v technologiích zajímat. Díky technologiím totiž firmy ušetří spoustu času stráveného nad administrativou. Menší administrativní zátěž pak podle světového šéfa pro oblast technologií z Deloitte Legal Thomase Northoffa a Břetislava Šimrala z Dentons umožní splnit požadavky klientů - tedy vyznat se i v jejich podnikání pro poskytování komplexního právního poradenství. "Každý musí využít právě tolik peněz, kolik má. I drobná investice do nových technologií ale přináší své výsledky," dodala na téma nákladnosti inovací Orsolya Görgényi.

Catherine Bamford, zakladatelka Bam! Legal - firmy, která poskytuje poradenství v oblasti technologií, zasvětila účastníky konference do světa automatizace právních dokumentů. "Právníci nestudovali, aby dělali administrativu," zdůraznila. Počítačové softwary dnes umožňují pomocí dotazníků upravovat vzorové smlouvy. Díky tomu právníci nemusí věnovat tolik času někdy až stovkám stránek materiálu. Příkladem staví smlouvy o pronájmu. "Musíte podepsat smlouvu o záloze, smlouvu o pronájmu nebo o dalších změnách podmínek pronájmu. Celkem sepisování takových smluv zabere asi hodinu a půl. Pokud ale smlouvy předpřipraví počítač, dokážeme takový čas zkrátit šestkrát," vysvětlila britská právnička. Stovky hodin ušetřené práce pak třeba u mezinárodní advokátní kanceláře Pinsent Masons znamenají úsporu až ve výši milion eur ročně.

Ondřej Materna, zakladatel českého softwaru Legito na automatizaci dokumentů, ve své prezentaci popsal, jak může program v praxi snížit právníkům administrativní zátěž. Zároveň dodal, že investice do automatizace sice není zanedbatelná, ale vrátí se ušetřením právníkovy práce i snížením chybovosti. Legito přitom nevyužívají pouze právníci, ale také například HR oddělení, kterému právníci v softwaru vytvoří vzory smluv.

Spoluzakladatel Radiant Law Alex Hamilton uzavřel svým příspěvkem první blok. Zdůraznil, že spousta právníků stále přemýšlí staromódně, a to třeba při počítání hodin strávených prací, které jsou pro advokátní kanceláře přednější než kvalita jejich služeb. "Přístup ke spravedlnosti je katastrofou a je to naše vina. A snaží se to napravit neprávníci," upozornil a jako příklad uvedl projekt Flightright, který zprostředkovává lidem kompenzaci za zrušení letu.

On-line právníci i odborníci na byznys klientů

Druhý blok přednášek odstartoval Friedrich Blase, ředitel The Un-Firm of the Future. "Advokátní kanceláře budoucnosti musí být 'nefirmy', musí se zcela lišit od těch současných," řekl. "Co si kanceláře musí zachovat, jsou intelektuální kapitál a zkušení lidé, kteří jsou schopni s klienty navazovat a udržovat dobré vztahy, a pokud používají nové technologie, neměli by s nimi pracovat jako v továrně. Právě kvůli intelektuálnímu kapitálu by si měli zachovat svou volnost v rozhodování," dodal Blase.

V debatě o byznysových vizích pak přednesli své příspěvky manažerka právních inovacích Jana Blount DLA Piper, světový šéf KPMG Legal Jürg Birri a Robert Němec z pražské kanceláře PRK Partners a místopředseda České advokátní komory. Ti se shodli, že inovace jsou klíčem k úspěchu a při modernizaci právního poradenství je nutné nebát se neúspěchu.

To, kam vede nepřizpůsobivost firmy dnešním trendům na trhu, přiblížila Petra Arends-Paltzerová, specialistka na marketing právníků, na příkladu výrobce mobilních telefonů Nokia. Firma totiž nedokázala reagovat na inovace a z trhu ustoupila do pozadí. Aby právníky nečekal podobný osud, musí v sobě probudit obchodního ducha. Práci totiž dnes advokátním kancelářím berou webové stránky, které reagují na potřeby lidí a například poskytují rychlé rady na téma rozvodů. "Tyto firmy jsou skvělé v digitálním marketingu. Vědí, jak na své klienty cílit, a rozhodně každému neposílají newslettery do e-mailu," upozornila švýcarská expertka. "Buď s těmito službami budete spolupracovat, nebo se pořádně podívejte, jak fungují, a pak to dělejte podobně," poradila účastníkům.

V závěrečném bloku konference vystoupila i Nilema Bhakta-Jonesová z britské společnosti Alacrity. Podle ní je nedostatečně inovativní přístup ve světě práva způsoben hned několika faktory. Za neochotou stojí často šéf, apatie, čas, peníze, zažité postupy a neochota se změnit.

V panelové diskusi o advokátních kancelářích střední Evropy vystoupili Jan Spáčil z kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal, Erwin Hanslik z Taylor Wessing a Josef Hlavička z advokátní kanceláře Havel & Partners. Diskutující se shodli na důležitosti inovací a ve vztahu ke studentům právnických fakult dokonce zaznělo, že by se mimo právo měli věnovat také technickým oborům.

V závěru konference vystoupil také Antonín Mokrý, šéf Rady evropských advokátních komor a celý den zakončila diskuse řízená Martinem Maisnerem na téma budoucnosti právnické profese. V "jeho" panelu vystoupili Simone Cuomo, Thierry Wickers a Peter Homoki z Rady evropských advokátních komor a Betrand Debosque z francouzské kanceláře Bignon Lebray Avocats.

Související