Pan doktor Martin Maisner ve svém příspěvku v HN ze dne 30. 5. 2018 s názvem "Přichází čtvrtá průmyslová revoluce. Co na to zákony?" uvedl, že: "... stejně jako u všech technologií, které s sebou přinášejí zásadní změny, i zavádění umělé inteligence může nastolit mnoho etických, ale hlavně právních otázek."

Přetrvávající problémy

Ano, Průmysl 4.0 s sebou přináší mnoho nových výzev, otázek i sporných bodů, které je (případně bude) třeba vyřešit. Jenže při diskusích nad moderním pojmem Průmysl 4.0, nad robotizací výrobních a administrativních procesů jsme zapomněli na samotné základy oboru IT, tedy i Průmyslu 4.0 a umělé inteligence. Tím myslím software a odpovědnost za tento specifický výrobek.

Dnes jsou za svoji práci odpovědní výrobci potravin, hraček, automobilů i dalších výrobků. Považujeme to za samozřejmé. Pouze na výrobce SW a především tvůrce operačních systémů jsme nějak pozapomněli, i když je to základ pro fungování informačních systémů, umělé inteligence i Průmyslu 4.0.

Průmysl 4.0 stojí na velkém využívání počítačů, mobilů a získávaných datech. Jenže v tomto oboru přetrvávají stejné nebo velmi podobné problémy 20 a více let. Navíc zatím chybí skutečný zájem tyto základní nedostatky vyřešit. Jasným důkazem jsou stále se opakující útoky různých druhů počítačových virů.

Jistě že je možné tyto nedostatky vyřešit. Programování je čistě lidská práce, ke které nejsou nutné znalosti chemie, fyziky, biologie, jak je tomu v případě potravin, hraček nebo v jiných výrobních oborech.

Odpovědnost je třeba upravit

Pokud se tedy vrátím k Průmyslu 4.0 a úvahám o úpravě právních norem, tak ty jsou potřeba. Jsem hluboce přesvědčen, že úpravy jsou potřeba již dnes, a to v rovině odpovědnosti všech tvůrců za jejich výrobky. V programech, operačních systémech a jejich architektuře jsou velké slabiny. Kdysi dávno byly možná takové slabiny a jejich zneužití i trochu úsměvné, například když virus Australia obracel text na monitoru. Později se situace změnila a jednalo se o zašifrované disky, vykradené účty přes internetová bankovnictví. Situace se zhoršuje a dnes stejné problémy ohrožují i uživatele chytrých telefonů. To samé ještě s mnohem vážnějšími důsledky nám hrozí v oblasti Průmyslu 4.0, samořiditelných vozidel a algoritmů umělé inteligence.

Průmysl 4.0 nejsou pouze robotické výrobní linky a umělá inteligence. Průmysl 4.0 má v technologické rovině základ v použitých operačních systémech. Odpovědnost v oblasti operačních systémů skutečně není dobře vyřešena. Především pokud se jedná o odpovědnost tvůrců softwaru, tato rovina teprve čeká na jasné určení hranic a pravidel. Svádět všechny problémy na uživatele není řešení, ale výmluva.

V ČR se objevily výzvy ke společnému postupu při žalobě na společnost Volkswagen Group v kauze, pro kterou se vžil název Dieselgate. Takže vážení právníci a ochránci práv platících zákazníků, je čas být stejně nároční i k výrobcům softwaru a především operačních systémů. V tomto případě se jedná o mnohem více než jen o několik stovek tisíc čoudících motorů.

Umělá inteligence, ovládání samořiditelných automobilů, Průmysl 4.0 a další jsou vlastně matematické algoritmy převedené do počítačových programů. Pokud mají být uvedené novinky skutečně přínosem pro lidi i celou společnost, musí být jejich tvůrci za svoji práci přiměřeně odpovědní. Pokud porovnám situaci okolo Diselgate se situací okolo děravých Windows a Androidu, je tam vidět obrovský rozdíl, na který doplácíme všichni. Otázka odpovědnosti je vyslovena. Jak na ni odpoví ochránci práv spotřebitelů a právníci, jsem skutečně zvědavý.

Související