Během koronavirové pandemie se nejen česká ekonomika dostala do úzkých. Lockdown omezil většinu služeb a obchodů a mnoho lidí bylo nuceno na nastalou změnu reagovat změnou zaměstnání. Dalším charakteristickým prvkem pandemie v Česku bylo vydávání opatření, přičemž mnohá z nich byla posléze shledána nezákonnými. Někteří podnikatelé se proto obraceli na stát s žalobami o náhradu škody, nebo jimi alespoň hrozili. Dnes už víme, že ne každý se do soudního sporu se státem pustil. Ale co kdyby ano? Jaký vliv na ekonomiku by to přineslo?

Podle Davida Vagenknechta, analytika Raiffeisenbank, by česká ekonomika měla zcela jinou dynamiku. „Byl by mnohem méně zatížen reálný sektor, tedy firmy a domácnosti, a také sektor bankovní. Pravděpodobně bychom měli i mnohem více uvolněnou měnovou politiku,“ vysvětluje Vagenknecht. V praxi by to tedy podle jeho názoru vypadalo tak, že v situaci, kdy by podnikatelé měli z podpor pokryty všechny výpadky příjmu, neměli by logicky obavy z bankrotu. Zároveň by tak nemuseli propouštět zaměstnance, což by se projevilo na nezaměstnanosti. „Souvisí to s nastavením bankovního systému. Firmy i domácnosti mají půjčky, a když se úplně sníží šance toho, že ten úvěr nebude splácen, tak je to pro banku pozitivní. Tlak na banky a jejich finanční stabilitu by ze strany České národní banky klesl,“ uvádí Vagenknecht.

Uvolnění a prosperita na jedné straně se však dříve či později projeví nedostatkem na straně druhé. A to konkrétně na státní pokladně. „Veškeré propady příjmů by musel krýt stát, což by bylo samozřejmě placeno z odvedených daní. Ve výsledku bychom se tedy na vyrovnávání této stability podíleli všichni. Navíc podíváme-li se na to, v jaké situaci se státní kasa nachází nyní, zjistíme, že finanční deficity jsou vysoké. Kdybychom k tomu přidali ještě výdaje ve formě stoprocentní podpory či následného odškodnění pro všechny, byla by situace přímo kritická,“ konstatuje Vagenknecht.

Finanční jistota ze strany státu směrem k podnikatelům by navíc znamenala zcela jiné chování lidí v rámci adaptace na vzniklou krizi. „Vezměme si například číšníka, který nemůže najednou pracovat v restauraci, jsou zavřené. Kdyby čekal, že mu bude mzda pokryta a proplacena, nenutilo by ho nic nalézt si práci někde jinde, a to třeba ve zdravotnictví, kam by se například hlásil, protože tam byly pomocné síly potřebné nejvíce,“ vysvětluje Vagenknecht. Otázkou je i to, jak by se ekonomika oživovala po návratu k normálu. Podle ekonoma by lidé měli mnohem vyšší stav úspor, a přemýšleli by tak více o investicích.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.