Aktuální číslo časopisu Ekonom
V loňském roce ministerstvo spravedlnosti vyplatilo na náhradách škod vzniklých při výkonu veřejné moci přes 178 milionů korun, z větší části mimosoudně. Úspěšnost žadatelů ale roste i u nároků projednávaných před soudem. Na vině je mimo jiné celková délka řízení, zejména těch ve správním soudnictví. „Poslední etapa jmenování soudců půjde hlavně na správní úseky,“ slibuje v rozhovoru ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Rostou sumy a počty případů, kde stát musí za chyby platit. Za nezákonné rozhodnutí i nepřiměřenou dobu řízení. Čím si ten nárůst vysvětlujete?
U těch trestních věcí je to neúspěšností. Pan nejvyšší státní zástupce se holedbal právě tím, že oni mají čtyři procenta neúspěšnosti v celé ČR. Takhle zní jeho výroční zpráva. Jenomže ta čtyři procenta, to jim vylepšují kraje a okresy. Ale vrchní státní zastupitelství takovou úspěšnost nemají. Tam to bylo kolem 30 procent neúspěšnosti. Odbory závažné hospodářské kriminality něco rozjedou a pak to třeba není úspěšné. Chápu, že ty kauzy jsou velmi složité, sofistikované, táhne se to. Pak to třeba vede k neúspěchu, a tak je logické, že soud používá zásadu in dubio pro reo. Jestliže tam ty důkazy nejsou pádné, tak v pochybnostech musí zprostit. Takže to dělají tyhle kauzy. Obecně jsou lidi odvážnější, řekla bych, takže požadují náhrady škody. Předtím to nebylo tak populární nebo frekventované. Ale teď si vezmou advokáta, on s námi komunikuje, těch prvků je tam víc, proč to stoupá.
Zákon o odpovědnosti státu za škodu počítá s předběžným projednáním, kdy ministerstvo má půlrok na vyjádření, jestli nárok uzná, nebo poškozený bude muset jít k soudu. Ale ministerstvo v tom půlroce nárok namnoze ani neprojedná. Proč?
Protože nemáme lidi. Personálně − můžete vzít jenom důchodce. Na soudce nemůžu sáhnout, tam máme judikát, který nám brání, což mě mrzí. Protože já pamatuji, že doktor Baxa tu dělal náměstka v pozici stážisty u doktora Motejla, nikomu to nevadilo, naopak ten soudní pohled je velmi dobrý. Protože soudci mají praktické zkušenosti, takže by nám je mohli předat. Nám to bohužel zakazuje judikát, takže já můžu vzít jenom nějaké důchodce, kteří o to stojí. A teď, jak je zaplatíte. Minulý rok jsem měla krácený rozpočet o 10 procent. Nechtěla jsem, aby se to odrazilo v justici. Tak justici jsem to nesebrala a museli jsme tady snižovat stavy. Od řidičů až po úředníky. Ne že bych je krátila, ale oni odcházeli sami a nemohla jsem je nahradit. A není o to zájem, takže je to pořád dokola omílané téma. Já bych potřebovala dobré stážisty, kteří mají tah na branku.
Po ukončení pražské právnické fakulty pracovala jako prokurátorka v Kladně. Krátce působila v advokacii a v letech 1999 až 2005 byla nejvyšší státní zástupkyní. Proslula výrokem o justiční mafii v souvislosti se zastavením kauzy bývalého šéfa lidovců Jiřího Čunka. Soudy řešily žalobu tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké a ministra spravedlnosti Pavla Němce vůči Benešové na ochranu osobnosti několik let. Spor nakonec skončil smírem. V červenci 2013 se stala na půl roku ministryní spravedlnosti v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, poté se vrátila na šest let k advokacii. Její návrat na post ministryně spravedlnosti ve vládě Andreje Babiše v květnu 2019 vyvolal vlnu kritiky a demonstrací, organizovaných spolkem Milion chvilek.
Vy říkáte dvě věci, že nejsou peníze na ty lidi a že nejsou ani ty lidi…
Nemají zájem, v době covidu nebyl zájem. Kdo vám bude chodit do práce, když je lockdown, bojí se, že se nakazí, navíc my jsme měli hodně home office, a ten člověk taky musí být zapracován. To znamená, když nemá kontakt, jak ho zapracujete? Tohle nám všechno bránilo.
Takže kdyby se ještě někdo našel, peníze byste na něj měli, a ještě byste posílili?
Já bych odbor odškodňování ráda posílila. Mluvíme o tom na všech poradách. Máme tam nedostatek, podstav. A mně by nejvíc vyhovovalo, kdyby mohli přijít na stáž soudci. Mají praktické zkušenosti, přinesou je sem. Nechci ale s tím judikátem polemizovat.
Správní soudnictví − vnímáte to jako bolavou patu české justice?
Teď je nejbolavější, protože tam obrovsky stoupl nápad. To jsme taky s panem předsedou (Michalem Mazancem − pozn. red.) probírali. Oni teď dostanou poslední etapu soudců, to půjde hlavně na správní úseky. Jestli dáváme soudce, tak je dáváme hlavně na správní soudnictví a nabízím jim asistenty. Pan předseda o ně zájem má, protože asistent vám udělá hodně práce. On ta rozhodnutí může předpřipravit. Takže se bavíme s Nejvyšším správním soudem o počtu, já jsem teď přivezla požadavek, zpracováváme to tady u nás a bude jim vyhověno.
Pan předseda Mazanec si nedávno stěžoval, že tento soud je továrnou na rozsudky. Počet kasačních stížností se v tomto volebním období zdvojnásobil…
A to jsme jim legislativně ulehčili. To všechno, jak jsem tam byla s Babišem, jsme si pečlivě psali, a všechno, co chtěli, jsme jim vyhověli.
A jak to chce ministerstvo dál řešit, když ani toto nepomohlo?
Ten covid tady nebude věčně, nebudou věčně ta opatření ministerstva zdravotnictví, která tam hlavně teď posuzují.
A to je zahlcuje?
Ano, je toho hodně. Nápad obrovsky nastoupal, takže tam mají taky skluzy a já to naprosto chápu.
Když mluvíte o ministerských opatřeních, jak je možné, že soudy je tolik ruší? Proč právníci ministerstva zdravotnictví nejsou schopni napsat opatření tak, aby je nezrušil soud?
Nesedím na ministerstvu zdravotnictví. Nejvíc se ruší proto, že to není dostatečně zdůvodněné, a teď je otázka vyvážení, co je a co není dostatečně zdůvodněné. Myslím si, že už to vychytávají, ale ty chyby se stanou. Takhle to je, nikdo nezažil tuhle atmosféru, já si pamatuju na ta první zasedání vlády, která byla v noci na ministerstvu zdravotnictví, kdy se tam něco dávalo dohromady a v té rychlosti, když už ráno to mělo platit, se chyby bohužel stanou.
Říkáte, že to vychytávají, ale soudy se dokonce pozastavují nad tím, že i když dají návod, jak to má vypadat, tak ministerští úředníci to udělají stejně špatně bez odůvodnění.
K tomu se těžko budu vyjadřovat, to dělají právníci ministerstva zdravotnictví. Legislativci ministerstva spravedlnosti jsou chváleni.
Ale jak mohou lidé obecně věřit v justici, legislativu, když to, co napíše ministerský právník, soud hned zruší. Je jedno, z jakého ministerstva je ten právník, je to obecná důvěra v úřady.
Vím, že náměstek ministerstva zdravotnictví pro legislativu Radek Policar pracoval, až se z něj kouřilo. Nevím, jakou mají personální obsazenost, možná nemají lidi. Určitě na ně byl tlak, ministr to chce hned a pod tlakem se těžko píše něco, co má mít kvalitu.
Poskytuje česká justice rozumnou míru spravedlnosti v rozumném čase?
Myslím, že poskytuje. Ze sedmadvaceti zemí unie jsme podle nejnovější hodnoticí zprávy Evropské komise v rychlosti řízení na pátém místě, proti loňskému hodnocení jsme si o jednu příčku polepšili.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
