Knížecí rodina Lichtenštejnů musí vydat státu zhruba šest set hektarů lesů, jejichž znárodnění zapomněl stát zapsat do pozemkových knih. Rozhodl o tom Krajský soud v Praze, když potvrdil verdikt Obvodního soudu pro Prahu-východ z listopadu.

"Znárodnění podle Benešových dekretů bylo zákonným právním aktem, který nelze posuzovat z hlediska navazujících právních vad," odůvodnila verdikt soudkyně Kateřina Švecová.

Spor vznikl kvůli tomu, že úředníci státu v minulosti ne všude vyznačili majetek, který podle Benešových dekretů propadl státu. A přiznávají, že se s nálezy chybných zápisů nezřídka potýkají. "Když ale požádáme katastrální úřad, tak to většinou hned napraví. V tomto případě to ale odmítl," uvedla advokátka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Markéta Komárková.

Zástupci knížecí rodiny tak před čtyřmi lety zjistili, že v okolí Říčan u Prahy a Čelákovic je zhruba 600 hektarů pozemků, kde byl jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II. Ten zemřel v roce 1989, týden před listopadovou revolucí.

Přihlásili se proto o dědictví a nechali převést 600 hektarů pozemků na nadaci současného knížete Jana Adama II. Okresní soud pro Prahu-východ dědictví pozemků potvrdil a katastrální úřad to zapsal.

Na uvedených pozemcích do té doby hospodařily Lesy České republiky, a nadace je proto vyzvala k součinnosti při převzetí pozemků. Stát zastoupený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových na to reagoval žalobou, v níž požádal o vydání pozemků. A odůvodnil to platným znárodněním.

Prvoinstanční soud rozhodl loni během jediného jednání. Připustil, že stát asi způsobil Lichtenštejnům příkoří, ale pokud by majetek nadaci zůstal, jednalo by se vlastně o prolomení restitučních zákonů.

"Stát vyjevil vůli zmírňovat jen některé křivdy, dal najevo, že nebude napravovat ty před rokem 1948," uvedla v prvoinstančním verdiktu soudkyně Klára Obrtlíková s poukazem na nález Ústavního soudu, jenž v roce 2005 uvedl, že restituční zákony nelze obcházet jinými obecnými žalobami.

Nadace se ale odvolala, a tak musel případ řešit Krajský soud v Praze. Nadace argumentovala mimo jiné tím, že se na knížecí rod neměly Benešovy dekrety vztahovat. Především proto, že Lichtenštejnové nebyli německé národnosti, ale příslušníky vlastního knížectví."Další dokazování je nadbytečné," oznámila však soudkyně Švecová.

Advokát Lichtenštejnů Aleš Linhart se poté snažil soud v hodinu dlouhé řeči přesvědčit, že konfiskační řízení nebylo řádně provedeno. A argumentoval i tím, že vlastnictví již pravomocně potvrdil jiný, dědický soud. A tedy pokud by soud dal za pravdu státu, tak by se vlastně jednalo o nové znárodnění.

"Majetek přešel na stát ze zákona, nebylo třeba zápisu do tehdejší evidence nemovitostí," uvedla právní zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Markéta Komárková. A to, že původní vlastník zůstal zapsán v registru, nemělo žádný význam.

Lichtenštejnové již oznámili, že podají dovolání a spor případně přenesou i k evropským soudům.

Související