Ústavní soud v nálezu rozhodl o neplatnosti přiznání nízké částky nákladů právního zastoupení Krajského soudu v Brně. Stěžovatelům, kteří dosáhli zrušení změny územního plánu v Brně, měly být proplaceny společně s náklady soudního řízení. Krajský soud v Brně se rozhodl udělit za náklady právního zastoupení odpůrci povinnost uhradit 17 000 Kč místo stěžovateli navrhovaných 205 700 Kč (částky bez DPH). 

Stěžovatelů bylo dohromady 15. Soudní náklady byly vyčíslené každému z nich na 5000 Kč, avšak za náklady právního zastoupení už jen odměna za 5 právních úkonů. Soud se tedy neřídil pravidlem pro zastupování osob dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o advokátním tarifu. “Obecný soud je povinen aplikovat právní předpis jako celek a není oprávněn selektivně odepřít aplikaci určitého ustanovení, tak jak to učinil krajský soud v právě projednávaném případě ohledně § 12 odst. 4 advokátního tarifu, podle něhož za společné úkony při zastupování více osob náleží advokátovi mimosmluvní odměna za každou zastupovanou osobu, avšak snížená o 20 %,” vyjádřila se Miloslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu.

Brněnský soud v odůvodnění uvádí, že navýšení odměny na zastoupení více navrhovatelů se nezdálo být přiměřené okolnostem. Ústavní soud však konstatuje, že v takovém případě mohl Krajský soud v Brně využít tzv. „moderačního práva“, kterým by mohl s odůvodněním náhradu nákladů výjimečně snížit, či nepřiznat vůbec. K tomu však v tomto případě nedošlo.

Hromadná žaloba a paušální sazba i ve správním řízení

Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou konstatoval, že i určení soudních nákladů může být vzhledem k povaze řízení pochybné a Krajský soud v Brně tuto skutečnost podcenil. Jedná se totiž o řízení s účinkem týkajícím se stovek tisíc brněnských obyvatel a podklady k řízení mají kolem 10 tisíc stránek. I z toho důvodu vyplývají na povrch nedostatky z absence tzv. „hromadné žaloby“, které jsou dobře známy například z amerického právního prostředí.

Víte, že…?
Hromadná žaloba je taková, jejíž řízení začíná podáním jediné žaloby za všechny žalobce. Ti pak často mají jednoho právního zástupce, který činí úkony se závazností pro všechny žalobce.

„…pochybnostem jako v nyní projednávané věci nemuselo docházet, pokud by Ministerstvo spravedlnosti místo vyhlášky č. 484/2000 Sb. (přísudková vyhláška), kterou Ústavní soud zrušil již v roce 2013, vydalo novou vyhlášku, kterou budou pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení stanoveny paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem,” dodává tisková mluvčí ÚS. Dále upřesňuje, že Ministerstvo spravedlnosti je dle zákona povinno přijmout regulaci novou. V ní by podle nálezu měla být zvážena i možnost aplikace přísudkové vyhlášky na řízení ve správním soudnictví, včetně řízení obecné povahy s pluralitou navrhovatelů.

 

Celý text nálezu je dostupný zde

Související