Podnikatelům se se vstupem země do EU otevřela řada nových možností. Problémem však zůstává nedostatek kvalitních informací. Odpovědi na velké množství otázek je možné získat na Informačních místech pro podnikatele - pracovištích Hospodářské komory. Uvádíme některé problémy, které zde podnikatelé často konzultují.

InMP: Jaké jsou možnosti poskytování právních služeb v zemích EU po vstupu Česka do EU a jaká jsou omezení?
Na základě jedné ze základních svobod - volného pohybu služeb - je možné poskytovat právní služby v kterémkoli členském státě (například zakládání obchodních společností, poboček apod.) bez administrativních překážek. Výkon právnické praxe však spadá mezi tzv. regulovaná povolání, to znamená, že samotné předložení diplomu o ukončení odborného vzdělání nemusí být dostačující k výkonu praxe.
Vzhledem k odlišnosti právních systémů v některých členských státech je třeba ověřit u příslušného úřadu v daném státě, jaké konkrétní podmínky jsou pro výkon praxe stanoveny (například délka praxe, dodatečné zkoušky apod.) Poté, co bude vaše kvalifikace uznána, budete mít právo pracovat za stejných podmínek, jako odborníci, kteří kvalifikaci získali přímo v daném státě.

InMP: Jak je to se stanovením výše hodnoty veřejných zakázek podle směrnic EU?
V souladu se směrnicemi ES zákon definuje veřejné zakázky na dodávky (zboží) - § 7, veřejné zakázky na služby - § 8 a veřejné zakázky na stavební práce - § 9. Veřejnou zakázkou je dle § 6 zákona č. 40/2004 pouze ta, jejíž cena přesáhne částku dva milióny korun. Použití směrnic ES se vyžaduje v případech, kdy předpokládaná cena zakázky přesahuje hodnoty stanovené v těchto směrnicích a převzaté do zákona v § 14 (tzv. nadlimitní veřejné zakázky). Ostatní veřejné zakázky se nazývají podlimitní a jejich zadávání je věcí národní úpravy.

InMP: Společnost s ručením omezeným se základním vkladem 100 000 korun má dva jednatele, kteří jsou i společníky s vkladem 50 tisíc korun každý. Jeden ze společníků se rozhodne, že nadále nechce být jednatelem. Jak má v tomto případě postupovat za předpokladu, že druhý z jednatelů s tímto rozhodnutím nesouhlasí?
Jednatel má pochopitelně právo z funkce odstoupit. Příslušný postup je upraven v § 66 odst.1 obchodního zákoníku, který nabízí dvě možnosti.
Zaprvé je možné adresovat oznámení o odstoupení z funkce valné hromadě společnosti. Potom výkon funkce končí dnem konání nejbližší valné hromady, která by toto odstoupení měla projednat.
Dále je možné oznámit odstoupení z funkce jednatele přímo na valné hromadě. Výkon funkce pak končí uplynutím dvou měsíců, pokud valná hromada neschválí na žádost jednatele jiný okamžik zániku funkce.

Autorka je z Hospodářské komory

Související