Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1874/2004


Dopisem ze dne 29. 10. 2001 žalovaná sdělila žalobci, že mu "ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce dává výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů".

Žalobce se domáhal určení, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že výpověď "nemá náležitosti podle § 44 odst. 2 zákoníku práce", že na stejné místo byli přijati noví zaměstnanci ing. P. V. a L. P., kteří "před 1. 12. 2001 pracovali jako externí pracovníci", a že u žalované nedošlo k takovým organizačním změnám, z nichž by "vyplynula žalobcova případná nadbytečnost".

Soud prvního stupně dovodil, že jedním z předpokladů pro podání výpovědi z pracovního poměru podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce je rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce nebo o jiných organizačních změnách, v důsledku kterých se zaměstnanec stal nadbytečným, a že takové rozhodnutí musí být přijato před podáním výpovědi. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. V první řadě namítala, že (podle jejího názoru) listinnými důkazy a výpověďmi svědků se "dostatečně prokázalo, že k organizačním změnám docházelo průběžně a žalobce o nich věděl". Současně poukazuje na to, že již ve vyjádření k žalobě upozorňovala, že "změna obchodní strategie, v tomto případě žalované, spojená s organizačními změnami, které mají dopad na zaměstnanost, je nesporně v soutěžním prostředí, v němž se podnikatel zákonitě musí pohybovat, součástí obchodního tajemství, které nemůže být zveřejňováno". Podle žalované "nastává rozpor mezi povinnostmi kladenými na zaměstnavatele zákoníkem práce ve prospěch ochrany zájmu zaměstnance a § 17 až § 20 obchodního zákoníku, tedy právem na ochranu obchodního tajemství" a "z tohoto rozporu otázka míry a stupně informací, které zaměstnavatel vůbec může předávat zaměstnanci při dodržování povinnosti chránit obchodní tajemství". Žalovaná měla za to, že žalobci se nemohly předat "podrobnější strukturální informace", neboť by tím žalovaná "narušila zásadu ochrany obchodního tajemství a vystavovala by se nebezpečí úniku informací, které by ji mohly následně v konkurenčním prostředí poškodit". Žalovaná se domnívá, že nemůže být "jako zaměstnavatel vystavena do právně slabší pozice, kdyby mírou zveřejněných informací musela porušit svou povinnost danou jiným zákonem (obchodním zákoníkem)".

Ve sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce má procesní povinnost tvrdit a prokázat (povinnost tvrzení a povinnost důkazní) o tom, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, že se konkrétní zaměstnanec stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, vždy zaměstnavatel, který také nese procesní odpovědnost (břemeno tvrzení a břemeno důkazní) za to, že za řízení nebudou všechny tyto rozhodné skutečnosti tvrzeny nebo prokázány (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 1968 sp. zn. 6 Cz 215/67, uveřejněný pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1968).

Zaměstnavatel-podnikatel je povinen seznámit zaměstnance, s nímž rozvazuje (hodlá rozvázat) pracovní poměr výpovědí podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, s rozhodnutím zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, v důsledku kterých se stal pro zaměstnavatele nadbytečným, i když obsahuje skutečnosti tvořící jeho obchodní tajemství. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní o splnění předpokladů pro platnou výpověď z pracovního poměru danou zaměstnanci podle § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce a procesní odpovědnost z toho vyplývající (břemeno tvrzení a břemeno důkazní) nese v řízení před soudem zaměstnavatel i tehdy, tvoří-li některý z nich jeho obchodní tajemství.

Úplné znění rozsudku naleznete též na www.nsoud.cz.

Martin Soukup
advokát, Praha

Související