V tzv. technické novele zákona o veřejných zakázkách došlo také například ke zvýšení limitu pro dodatečné práce z 20 % na 30 % z hodnoty původní veřejné zakázky, což uvítalo 47 % oslovených respondentů. Naopak třetina z nich se domnívá, že zvýšení limitu povede pouze k plýtvání veřejnými prostředky a 13 % oslovených by bylo pro zvýšení limitu až na 50 % hodnoty původní veřejné zakázky pro každou jednotlivou změnu, což umožňuje evropská směrnice.

Kromě toho došlo také ke změně pravidla pro přípustnost dodatečných prací. Zatímco dříve zákon požadoval objektivní nepředvídatelnost takových prací, nyní zakotvuje nepředvídatelnost při vynaložení náležité péče. Podle průzkumu 13 % oslovených zadavatelů a dodavatelů této změně vůbec nerozumí a 67 % z nich si myslí, že povede k dalším výkladovým problémům.

Novela také přinesla nové možnosti hodnocení zakázky, konkrétně hodnocení vlivu plnění zakázky na možnost zaměstnávání osob se ztíženým přístupem na pracovní trh a hodnocení osob, které mají vliv na kvalitu plnění veřejné zakázky. Polovina oslovených zadavatelů uvedla, že k takovým novým možnostem přistoupí až na základě praktických poznatků jiných zadavatelů případně nebo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k těmto kritériím.

„I s ohledem na možné nejasnosti panující ohledně výkladu nových možností hodnocení a problematického hodnocení nečíselných kritérií ve veřejných zakázkách obecně, jsou zejména zadavatelé spíše skeptičtí ohledně využití těchto novinek v širším měřítku,“ řekl Ondřej Chmela, advokát z Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Příští rok by měl současný zákon o veřejných zakázkách nahradit nový zákon o zadávacích řízeních. Od něj si 27 % zadavatelů a dodavatelů slibuje snížení administrativní náročnosti zadávacího procesu a 32 % z nich věří, že zákon bude stručnější a přehlednější.

Související