Na úrovni Evropské unie doposud neexistují jednotná závazná pravidla pro obchod s digitálním obsahem. Změnu má přinést směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu. Právě téma tohoto legislativního návrhu otevřelo nedávnou schůzku justiční části Rady EU pro spravedlnost a vnitřní záležitosti. Ministři spravedlnosti členských zemí tu ovšem probírali i další otázky z oblasti trestního a civilního práva. České zastoupení na schůzce vedl náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger.

Směrnice má zvýšit právní jistotu

Pokud jde o směrnici o digitálním obsahu, ta má přinést jistotu podnikatelům, kteří se v současnosti jen obtížně orientují v jednotlivých právních úpravách. Má zároveň zvýšit i jistotu a důvěru u spotřebitelů. Nicméně diskuze zatím nedospěly do finálního bodu a mnoho otázek zůstává otevřených, neboť stále nepanuje shoda na otázce míry harmonizace a není zatím uzavřeno ani samo vymezení toho, co vše bude pod pojem digitálního obsahu vlastně subsumováno. Nedořešená jsou i témata nápravných prostředků, ochrany osobních údajů a zajištění souladu normy s ostatními evropskými předpisy.

Řešil se i „hate speech“ na internetu

Nových médií se týkal pak i závěrečný blok setkání, kdy ze strany Evropské komise a předsednictví byly podány informace o průběhu dialogu s poskytovateli internetových služeb o boji proti „hate speech“ na internetu a výsledcích ministerského jednání mezi EU a USA, které se týkalo ochrany dat. Unie podle těchto aktuálních informací našla shodu s velkým hráči na poli IT průmyslu a ti jsou ochotni převzít aktivní roli při boji proti nenávistným projevům na internetu. V rámci tzv. Code of Conduct se internetoví giganti jako Google, Facebook nebo Twitter zavázali přezkoumat oznámení na nenávistný a xenofobní obsah už do 24 hodin.

Přehlednější pravidla pro mezinárodní páry

Evropští státníci zabrousili i k otázkám rodinného práva. V rámci režimu posílené spolupráce, do které se zapojilo 18 členských zemí včetně Česka, schválili dva návrhy nařízení, které mají upravit některé majetkoprávní otázky u párů, kde jsou partneři každý občanem jiného státu. „V EU žije 16 miliónů mezinárodních párů, nová nařízení jim pomohou vyřešit jejich majetkovou situaci pro případ rozvodů či úmrtí,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka Věra Jourová. „Manželé nebo partneři z různých zemí EU již nebudou muset zahajovat soudní řízení v několika členských státech ve stejné věci. Příslušným pro veškeré záležitosti bude soud, u kterého probíhá hlavní řízení o rozvodu,“ doplnil šéf české delegace Jäger. „V České republice je ročně uzavíráno asi 5000 manželství, kterým tato nová úprava může pomoci,“ uzavřel ohledně možností dopadu normy Jäger.

Trestněprávní otázky

V trestněprávním bloku potom nizozemské předsednictví informovalo o postupu vyjednávání o návrhu nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce. Pokroku bylo dosaženo v otázkách administrativního a finančního zajištění nového úřadu, shodu se ale nedaří najít ohledně zahrnutí podvodů v oblasti DPH do rozsahu působnosti směrnice o boji vedeném trestněprávním cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Evropské unie. Bude se tedy dále jednat. Probrán byl i návrh na rozšíření Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS) o informace o odsouzeních pachatelů trestné činnosti vyměňovaných mezi členskými státy o údaje o státních příslušnících třetích států.

Související