Aktuální číslo časopisu Ekonom
Starostové nejmenších obcí sice nemají pověřený obecní úřad nebo úřad s rozšířenou působností, ale zato plní úkoly rady obce, má-li zastupitelstvo méně než 15 členů a úkoly tajemníka, pokud nebyla jeho funkce zřízena. Starosta spolu s místostarostou a úředníky tvoří úřad, který vykonává úkoly obce zvané správní činnost, tj. samostatnou působnost obce a státní správu přenesenou státem na každou obec zvláštními zákony. Obecní úřad plní úkoly obce prostřednictvím zaměstnanců obce zařazených do úřadu, do některého jeho odboru či oddělení.
O zřízení odboru a oddělení nerozhoduje v obcích, v nichž plní starosta úkoly rady obce, sám starosta, ale zastupitelstvo. Zastupitelstvo také rozhoduje o počtu zaměstnanců. Starosta, který nemá tajemníka, jmenuje a odvolává vedoucí odborů, pokud o jejich zřízení zastupitelstvo rozhodlo. Obce, které mají pověřený úřad nebo úřad s rozšířenou působností, mají tajemníka povinně.
Odpovědnost starosty a vůči starostovi
Starosta a všichni ostatní členové zastupitelstva obce jsou voleni v komunálních volbách. Starosta je odpovědný zastupitelstvu, které ho může odvolat, a jako každý jiný člen zastupitelstva je odpovědný svým voličům. Místostarosta v době nepřítomnosti zastupuje starostu. Zastupitelstvo ho může některými úkoly starosty přímo pověřit. Členové zastupitelstva ani starosta nejsou zaměstnanci obce, nemají pracovní smlouvu s obcí, nejsou zařazeni do úřadu (do odboru, oddělení), a ani nevykonávají správní činnosti.
Členové zastupitelstva obce nebo rady na svých zasedáních rozhodují o záležitostech obce a jsou z výkonu své funkce odpovědni svým voličům. Usnášejí se o tom, jaké konkrétní úkoly pro obec a pro občany bude vykonávat úřad. Úředníci pro zasedání zastupitelstva nebo rady připravují podklady, např. pro schválení rozpočtu, územního plánu, prodeje majetku obce apod. Úředníci jsou odpovědni svému vedoucímu oddělení a ti vedoucímu odboru. Má-li obec tajemníka, potom tajemník je za plnění úkolů celého obecního úřadu odpovědný starostovi.
Starosta není úředníkem ani tajemníkem
Starosta je sice v čele úřadu a za plnění úkolů v samostatné i přenesené působnosti mu vedoucí odboru odpovídá, přesto není úředník. Starosta pouze plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele vůči uvolněným členům zastupitelstva a ostatním zaměstnancům obce, kteří úředníky nejsou, a pokud nemá tajemníka, také vůči úředníkům.
Protože starosta není a nestává se tajemníkem, neboli vedoucím úřadu, nemusí tak jako tajemník do 30. 6. 2003 předložit lustrační osvědčení, ani do čtyř let ukončit vzdělávání vedoucích úřadů, ani prokázat zkoušku zvláštní odborné způsobilosti. Veškeré listiny při zabezpečování úkolů tajemníka vždy podepisuje jako starosta, nikoliv jako vedoucí úřadu.
Člen zastupitelstva obce nemůže vykonávat státní správu
Většina členů zastupitelstva byla před svým zvolením v zaměstnání. Někteří členové zastupitelstva byli, nebo jsou úředníky. Pokud byli po svém zvolení dlouhodobě uvolněni pro výkon funkce člena zastupitelstva, jsou po svém uvolnění z práce pouze členy zastupitelstva. Úředník (nebo jakýkoliv zaměstnanec) nikdy není současně uvolněným členem zastupitelstva.
Členové zastupitelstva obce, kteří nejsou uvolněni pro výkon funkce, současně úředníky být mohou pouze výjimečně. A to pouze v případě, že na úřadě nevykonávají státní správu. Úředníci obce nebo kraje, kteří vykonávají pouze samosprávné činnosti, mohou být nyní současně členy zastupitelstva. Členem zastupitelstva může být úředník také v případě, že sice vykonává státní správu, ale nevykonává přímo státní správu, která se vztahuje k územní působnosti obce, v níž je členem zastupitelstva.
Členem zastupitelstva nemůže být žádný úředník, který je jmenovaný do funkce. Pokud by např. byl členem zastupitelstva zvolen stávající vedoucí odboru, musí pracovní poměr skončit. Pokud naopak člen zastupitelstva přestane být členem zastupitelstva, může se ucházet ve výběrovém řízení o místo úředníka i vedoucího úředníka jako každý jiný. Členství v zastupitelstvu obce či kraje je ale výhodou v situaci, že by se takový člen chtěl ucházet o místo vedoucího úřadu (tajemníka obce nebo ředitele krajského úřadu).
Byl-li by člen zastupitelstva dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce člena zastupitelstva obce či kraje po dobu tří let, splňuje předpoklad tříleté praxe pro jmenování vedoucího úřadu. Tato možnost se týká z uvolněných členů zastupitelstva především starosty a místostarosty, kteří jsou součástí obecního úřadu. Tajemník nemůže být pochopitelně současně členem zastupitelstva.
Zabezpečení samostatné a přenesené působnosti obce
Starosta v obcích, v nichž není tajemník, zabezpečuje výkon přenesené působnosti prostřednictvím úředníků, kteří se podílejí zcela nebo zčásti na výkonu státní správy, na vydávání správních rozhodnutí, na tvorbě nařízení obce nebo se podílejí na plnění úkolů v samostatné působnosti.
Úředníci připravují také v rámci plnění úkolů v samostatné působnosti obce podklady pro zasedání zastupitelstva nebo rady a podílejí se na plnění úkolů vyplývajících z usnesení zastupitelstva a rady, např. zabezpečování veřejných zakázek a uzavírání smluv, tvorba obecně závazných vyhlášek nebo poskytování informací, příprava rozpočtu nebo podíl na plnění úkolů zaměstnavatele. Vznikla-li úředníkovi pro plnění pracovních úkolů škoda, starosta si musí být vědom povinnosti obce úředníkovi takovou škodu nahradit.
V případě organizačních změn je obec povinna vyplatit úředníkovi nejenom odstupné podle zákoníku práce, ale za splnění určitých podmínek ještě další odstupné. Obec je povinna hradit náklady na vzdělávání úředníků, proto by měl starosta znát možnosti, jak tyto náklady minimalizovat. Do konce roku 2004 musí starosta vypracovat plán veškerých druhů vzdělání pro všechny úředníky a bez ohledu na předepsanou a dosaženou zkoušku všem úředníkům naplánovat průběžné vzdělávání. Při uzavírání pracovního poměru bude téměř pravidlem doba neurčitá.
Při jmenování vedoucího odboru nesmí zapomínat na to, že k jeho odvolání bude muset mít zákonem uvedený důvod. Tajemník to má na paměti při navrhování jmenování a odvolání vedoucích odborů radě.
Starosta má vůči úředníkům pouze následující oprávnění:
- převedení úředníka, proti němuž je vedeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy, na jinou práci,
- nařízení pracovní pohotovosti nad rámec dohody uzavírané podle zákoníku práce při vyhlášení stavu nebezpečí či stavu nouze nebo ve stavu ohrožení státu.
V ostatních případech platí pro pracovní pohotovost zákoník práce jako u ostatních zaměstnanců.
Vůči úředníkům starosta vyžaduje plnění jejich povinností. Starosta dohlíží např. na to, jak si úředníci prohlubují kvalifikaci, dodržují ústavní pořádek, hájí veřejný zájem, zda rozhodují nestranně a důvěryhodně, zda řádně poskytují informace, zachovávají pravidla slušnosti při úředním jednání, podnikají pouze s písemným souhlasem starosty, dodržují zákaz členství v dozorčích, kontrolních či řídících orgánech obchodních společností atd.
Porušením pracovní kázně také je, pokud úředník, který byl do těchto orgánů vyslán zastupitelstvem obce, pobírá za tuto činnost odměnu. Poruší-li povinnosti vedoucí odboru, může ho starosta odvolat z funkce.
Důchodci na úřadě
Pro úředníky, s nimiž byla uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou před 1. 1. 2003, platí, že po jejím uplynutí bude možná smlouva na dobu určitou pouze v zákonem uvedených případech. Úředníci, s nimiž byla uzavřena smlouva před 1. lednem 2003 na dobu určitou, jsou úředníky, kterým již vznikl pracovní poměr. Lze u nich postupovat podle zákoníku práce, tj. v případě, že bude úředník s vědomím zaměstnavatele pokračovat v práci, změní se jeho pracovní poměr na dobu neurčitou.
Na jejich místo vyhlašuje starosta veřejnou výzvu tehdy, jestliže např. důchodce o pracovní poměr na dobu neurčitou nemá zájem, a nelze s ním uzavřít pracovní poměr na dobu určitou, protože nejde o časově omezené práce nebo o náhradu za dočasně nepřítomného úředníka. S důchodcem může starosta uzavřít pracovní poměr na dobu určitou vždy, jestliže se nebude důchodce podílet na výkonu správních činností (nebude-li úředníkem).
Zkouška zvláštní odborné způsobilosti
Starosta zařazuje úředníky k výkonu správních činností. Určí, čím prokáže vedoucí odboru nebo úředník vykonávající více správních činností zvláštní odbornou způsobilost. Správní činnosti stanovené prováděcí vyhláškou musí vykonávat úředníci, kteří již prokázali zvláštní odbornou způsobilost nebo úředníci, kteří ji prokáží ve stanovených lhůtách, nebo úředníci, kteří získali rovnocenné vzdělání či ti, kterým bylo vydáno osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části.
V platnosti zůstává zkouška zvláštní odborné způsobilosti, kterou úředník podle dosavadních předpisů už vykonal. Zvláštní odborná způsobilost se týká v malých obcích např. rozhodování o přestupcích proti veřejnému pořádku a majetku, správy daní a poplatků, územního a stavebního řízení, matriky, hospodaření obce.
Úředník, který k 1. lednu 2003 vykonával předepsanou správní činnost, měl být přihlášen ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti do konce března tohoto roku a prokázat se zkouškou musí do 30. 6. 2005. Úředník, s nímž byl uzavřen pracovní poměr po 1. 1. 2003, musí mít zkoušku do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne výkonu správních činností, pro které je zkouška předepsána. Pokud uplyne lhůta před 30. 6. 2005, prodlužuje se o 12 měsíců.
Výjimky ze zkoušky
Zkoušku zvláštní odborné způsobilosti neskládají:
- úředníci, kteří již prokázali příslušnou zvláštní odbornou způsobilost ode dne účinnosti zákona o obcích,
- úředníci, kteří získali rovnocenné vzdělání a bylo jim uznáno územním samosprávným celkem,
- úředníci, kterým bylo vydáno ministerstvem vnitra osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části,
- úředníci, kterým do 31. 12. 2007 vznikne nárok na starobní důchod, pokud neexistuje dobrovolný zájem.
Kurz pro vedoucí odborů a vedoucí oddělení
Vedoucích úředníků, tj. vedoucích odborů a oddělení, se týkají nové nároky na vzdělání. Každý vedoucí úředník, který byl ve funkci k 1. 1. 2003 a nebude odvolán např. z důvodu, že do 30. 6. 2003 nepředloží negativní lustrační osvědčení, je povinen ukončit vzdělávání vedoucích úředníků do konce roku 2006. A úředník, který je ve vedoucí funkci po 1. 1. 2003, tak učiní do dvou let ode dne výkonu vedoucí funkce.
Starosta určuje, z čeho bude vedoucí úředník vykonávat zvláštní odbornou způsobilost v případě, že zkoušku nemá, aby zkoušku vykonal alespoň pro jednu ze správních činností vykonávaných jím řízenými úředníky. Lhůta pro složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti v případě, že dosavadní vedoucí úředník dosud zkoušku nemá, končí rovněž 30. 6. 2005.
Povinnost se vzdělávat nemají pouze jmenovaní vedoucí odborů, ale i úředníci, kteří byli pověřeni vedením v pracovní smlouvě. Pro starostu je také důležité vědět, že vedoucí odboru či oddělení je povinen setrvat v pracovním poměru po dobu tří let nebo hradit náklady na vzdělání vedoucích úředníků ze zákona v plné výši nebo zčásti. Tuto povinnost má takový vedoucí ze zákona, aniž by s ním starosta uzavíral v tomto směru dohodu.
Rozváže-li vedoucí úředník pracovní poměr před skončením této doby, je povinen nahradit územnímu samosprávnému celku náklady vynaložené na vzdělávání nebo jejich poměrnou část ze zákona, a nikoliv na základě dohody. Vedoucí úředníci, kteří byli vzděláváni nad rámec plánu vzdělávání, tj. nad limit 18 dní v průběhu tří let, jsou k náhradě nákladů na vzdělávání povinni jako zaměstnanci, kteří nejsou úředníky, na základě dohody uzavřené podle zákoníku práce.
Povinnost účastnit se vzdělání vedoucích úředníků nemá:
- úředník, který prokáže územnímu samosprávnému celku, že získal vzdělání tomuto vzdělávání rovnocenné,
- úředník, kterému bylo vydáno ministerstvem vnitra osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání vedoucích úředníků nebo osvědčení o uznání rovnocennosti části vzdělání.
Vzdělávání vedoucích úředníků je dobrovolné pro úředníky, kterým vznikne nárok na důchod do 31. 12. 2007.
Vůči zaměstnancům obce zařazeným do zvláštních samostatných orgánů, např. do obecní policie, vůči zaměstnancům obce zařazeným do organizačních složek, např. do kulturního střediska, nedošlo ke změně povinností. Ke změně nedošlo ani u zaměstnanců vykonávajících servisní, manuální a pomocné práce.
Obslužný personál pro výkon své práce nepotřebuje znalosti o veřejné správě, protože nejedná s občany o jejich potřebách a neplní zákonem stanovené úkoly územního samosprávného celku. Ani ve vztazích starosty k vedoucím těchto zaměstnanců nedošlo ke změně. Zaměstnancům, kteří nejsou úředníky, může zajistit vzdělávací kurz tehdy, jestliže se s nimi tom dohodne, zatímco úředníkům musí zajistit vzdělávací kurz povinně v rozsahu stanoveném zákonem.
Zrušení odboru či oddělení
Členové zastupitelstva, kteří jsou členy rady, by měli ze zákona znát podmínky, za nichž mohou rozhodovat o jmenování a odvolání vedoucích odborů. Pokud obec nemá zřízenu radu, o jmenování a o odvolání vedoucích odborů rozhoduje sám starosta. Dojde-li ke zrušení odboru nebo oddělení nebo funkce tajemníka, není to zákonným důvodem pro odvolání vedoucího odboru nebo pro odvolání tajemníka, ale ani pro skončení pracovního poměru.
Dojde-li k organizační změně podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce, je to důvodem pro výpověď v případě, že vedoucí úředník nepřijme nabídnutou pro něho vhodnou práci.
Odstupné
Výpověď z organizačních důvodů je spojena s odstupným. Jeho výše závisí na délce praxe ve veřejné správě po dobu účinnosti zákona o obcích. To znamená, že úředník nyní může obdržet odstupné a k němu další odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, jestliže odpracoval 10 let pracovního poměru u obce či okresního úřadu či u jiného správního úřadu, kde by se podílel na výkonu správních činností.
V roce 2006 už může výše dalšího odstupného za odpracovaných 15 let činit trojnásobek výdělku.
Jmenování a odvolání vedoucího odboru
Nového vedoucího odboru v obcích bez tajemníka starosta jmenuje až po výběrovém řízení s vědomím, že odvolat vedoucího odboru z funkce bude moci pouze ze zákonem uvedených důvodů. Požaduje předložení negativního lustračního osvědčení. Starosta odvolá vedoucího odboru, budou-li pro to splněny zákonné předpoklady. Mezi důvody odvolání patří porušení pracovní kázně, ztráta bezúhonnosti a neukončení vzdělání vedoucích úředníků. Stávajících vedoucích se týká odvolání, pokud nepředloží do 30. 6. 2003 negativní lustrační osvědčení.
U některých obcí došlo ještě v roce 2002 k odvolání úředníků z vedoucích funkcí (tehdy bez uvedení důvodů). Těmto úředníkům měl být pracovní poměr zachován, protože nekončí odvoláním z funkce, má-li pro něho obec jinou vhodnou práci.
Pokud současně byli jmenováni do vedoucí funkce nebo pověření vedením oddělení s časovým omezením, převážně do doby konání výběrového řízení na úřednická místa, výkon funkce jim končí uplynutím této doby. Jestliže by byli z funkce odvoláni nebo by se funkce vzdali, je obec povinna jim nabídnout jinou pro ně vhodnou práci. Vzhledem k předpokládanému výběrovému řízení na jejich funkce nebudou zřejmě připadat v úvahu organizační změny.
Přijímání nových úředníků
Starosta malých obcí by si měl být vědom povinnosti obce hradit náklady na vzdělávání úředníků v rozsahu stanoveném zákonem, proto by měl ve veřejné výzvě při přijímání úředníků zohledňovat jejich dosažené vzdělání. Pravidlem je, že pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou.
Při přijímání nových úředníků v obci, která nemá ani pověřený obecní úřad, je povinnost 15 dnů předem vyhlásit veřejnou výzvu k přihlášení zájemců o místo. U uchazečů o místo úředníka ověřuje starosta splnění předpokladů pro vznik pracovního poměru. Vypracovává zprávu o posouzení a hodnocení uchazečů o pracovní místo a po přijetí do pracovního poměru zařazuje úředníky k výkonu správních činností.
Nově přijímaní úředníci se musejí obvykle nejprve účastnit kurzů vstupního vzdělávání. Starosta přihlašuje na vstupní vzdělávání nové zaměstnance bez zkoušky zvláštní odborné způsobilosti nebo bez uznání rovnocennosti vstupního vzdělání do šesti měsíců od vzniku pracovního poměru nebo do tří měsíců od počátku výkonu správních činností.
Vedoucí úředníky přihlašuje na vzdělávání vedoucích úředníků, pokud jim nebylo uznáno rovnocenné vzdělání do dvou let od přijetí. Všechny zaměstnance přihlašuje na průběžné vzdělávání.
Pouze některé úředníky je starosta povinen přihlásit na zkoušku zvláštní odborné způsobilosti a požadovat její složení. Tato zkouška se týká úředníků, kteří vykonávají správní činnosti stanovené příslušnou vyhláškou.
Náklady na vzdělávání
Náklady na vzdělávání úředníků v rozsahu stanoveném zákonem hradí obec nebo kraj ze svých prostředků. Vzdělávání úředníků v rozsahu nejvýše 18 pracovních dní po dobu tří let podle plánu vzdělávání musí obec nebo kraj zabezpečit výhradně u akreditovaných vzdělávacích institucí.
Každý úředník je oprávněn a povinen se vzdělávat maximálně 18 dní v průběhu tří let od vzniku pracovního poměru na specializačních a aktualizačních kurzech v rámci průběžného vzdělávání a na těchto nákladech nelze šetřit.
Vzdělávacími institucemi mohou být také obce nebo kraje. Obec může poskytovat např. vstupní vzdělávání úředníkům, pokud sama o akreditaci požádá ministerstvo vnitra a akreditace jí bude udělena.
Úředník, který prokáže, že získal vzdělání v magisterských nebo bakalářských studijních programech stanovených vyhláškou nebo úředník, kterému bylo vydáno osvědčení, se nemusí účastnit vstupního vzdělání, skládat zkoušky zvláštní odborné způsobilosti či se účastnit vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů. Obci tak náklady na vzdělávání hotových úředníků (s výjimkou nákladů na průběžné vzdělávání) nevzniknou.
Bude-li mít obec zájem přihlásit úředníka na kurz nad rámec 18 dnů ve třech letech, nemusí jít o kurz pořádaný akreditovanou institucí a starosta přitom uzavírá s úředníkem dohodu o vzdělávání uzavírané s úředníky podle zákoníku práce obdobně jako s ostatními zaměstnanci.
Starosta v obcích, v nichž není rada, zabezpečuje hospodaření podle rozpočtu a provádí rozpočtová opatření v takovém rozsahu, jak mu stanoví zastupitelstvo obce. Pokud zastupitelstvo rozpočet neschválí a neschválí ani rozpočtové provizorium, není hospodaření obce možné a vzhledem k tomu, že jde o porušení pravidel územních rozpočtů, může obci hrozit od finančního úřadu pokuta až milion korun.
Náklady na vzdělání úředníků představují jedny z mandatorních výdajů, s nimiž by mělo být v rozpočtu nebo v rozpočtovém provizoriu počítáno.1)
Poznámky:
1) Text článku vychází ze zákona č. 128/2002 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů Sb., z vyhlášky č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků a z vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, na které tímto odkazuji.
Eva Šromová
právnička, Benešov
O zřízení odboru a oddělení nerozhoduje v obcích, v nichž plní starosta úkoly rady obce, sám starosta, ale zastupitelstvo. Zastupitelstvo také rozhoduje o počtu zaměstnanců. Starosta, který nemá tajemníka, jmenuje a odvolává vedoucí odborů, pokud o jejich zřízení zastupitelstvo rozhodlo. Obce, které mají pověřený úřad nebo úřad s rozšířenou působností, mají tajemníka povinně.
Odpovědnost starosty a vůči starostovi
Starosta a všichni ostatní členové zastupitelstva obce jsou voleni v komunálních volbách. Starosta je odpovědný zastupitelstvu, které ho může odvolat, a jako každý jiný člen zastupitelstva je odpovědný svým voličům. Místostarosta v době nepřítomnosti zastupuje starostu. Zastupitelstvo ho může některými úkoly starosty přímo pověřit. Členové zastupitelstva ani starosta nejsou zaměstnanci obce, nemají pracovní smlouvu s obcí, nejsou zařazeni do úřadu (do odboru, oddělení), a ani nevykonávají správní činnosti.
Členové zastupitelstva obce nebo rady na svých zasedáních rozhodují o záležitostech obce a jsou z výkonu své funkce odpovědni svým voličům. Usnášejí se o tom, jaké konkrétní úkoly pro obec a pro občany bude vykonávat úřad. Úředníci pro zasedání zastupitelstva nebo rady připravují podklady, např. pro schválení rozpočtu, územního plánu, prodeje majetku obce apod. Úředníci jsou odpovědni svému vedoucímu oddělení a ti vedoucímu odboru. Má-li obec tajemníka, potom tajemník je za plnění úkolů celého obecního úřadu odpovědný starostovi.
Starosta není úředníkem ani tajemníkem
Starosta je sice v čele úřadu a za plnění úkolů v samostatné i přenesené působnosti mu vedoucí odboru odpovídá, přesto není úředník. Starosta pouze plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele vůči uvolněným členům zastupitelstva a ostatním zaměstnancům obce, kteří úředníky nejsou, a pokud nemá tajemníka, také vůči úředníkům.
Protože starosta není a nestává se tajemníkem, neboli vedoucím úřadu, nemusí tak jako tajemník do 30. 6. 2003 předložit lustrační osvědčení, ani do čtyř let ukončit vzdělávání vedoucích úřadů, ani prokázat zkoušku zvláštní odborné způsobilosti. Veškeré listiny při zabezpečování úkolů tajemníka vždy podepisuje jako starosta, nikoliv jako vedoucí úřadu.
Člen zastupitelstva obce nemůže vykonávat státní správu
Většina členů zastupitelstva byla před svým zvolením v zaměstnání. Někteří členové zastupitelstva byli, nebo jsou úředníky. Pokud byli po svém zvolení dlouhodobě uvolněni pro výkon funkce člena zastupitelstva, jsou po svém uvolnění z práce pouze členy zastupitelstva. Úředník (nebo jakýkoliv zaměstnanec) nikdy není současně uvolněným členem zastupitelstva.
Členové zastupitelstva obce, kteří nejsou uvolněni pro výkon funkce, současně úředníky být mohou pouze výjimečně. A to pouze v případě, že na úřadě nevykonávají státní správu. Úředníci obce nebo kraje, kteří vykonávají pouze samosprávné činnosti, mohou být nyní současně členy zastupitelstva. Členem zastupitelstva může být úředník také v případě, že sice vykonává státní správu, ale nevykonává přímo státní správu, která se vztahuje k územní působnosti obce, v níž je členem zastupitelstva.
Členem zastupitelstva nemůže být žádný úředník, který je jmenovaný do funkce. Pokud by např. byl členem zastupitelstva zvolen stávající vedoucí odboru, musí pracovní poměr skončit. Pokud naopak člen zastupitelstva přestane být členem zastupitelstva, může se ucházet ve výběrovém řízení o místo úředníka i vedoucího úředníka jako každý jiný. Členství v zastupitelstvu obce či kraje je ale výhodou v situaci, že by se takový člen chtěl ucházet o místo vedoucího úřadu (tajemníka obce nebo ředitele krajského úřadu).
Byl-li by člen zastupitelstva dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce člena zastupitelstva obce či kraje po dobu tří let, splňuje předpoklad tříleté praxe pro jmenování vedoucího úřadu. Tato možnost se týká z uvolněných členů zastupitelstva především starosty a místostarosty, kteří jsou součástí obecního úřadu. Tajemník nemůže být pochopitelně současně členem zastupitelstva.
Zabezpečení samostatné a přenesené působnosti obce
Starosta v obcích, v nichž není tajemník, zabezpečuje výkon přenesené působnosti prostřednictvím úředníků, kteří se podílejí zcela nebo zčásti na výkonu státní správy, na vydávání správních rozhodnutí, na tvorbě nařízení obce nebo se podílejí na plnění úkolů v samostatné působnosti.
Úředníci připravují také v rámci plnění úkolů v samostatné působnosti obce podklady pro zasedání zastupitelstva nebo rady a podílejí se na plnění úkolů vyplývajících z usnesení zastupitelstva a rady, např. zabezpečování veřejných zakázek a uzavírání smluv, tvorba obecně závazných vyhlášek nebo poskytování informací, příprava rozpočtu nebo podíl na plnění úkolů zaměstnavatele. Vznikla-li úředníkovi pro plnění pracovních úkolů škoda, starosta si musí být vědom povinnosti obce úředníkovi takovou škodu nahradit.
V případě organizačních změn je obec povinna vyplatit úředníkovi nejenom odstupné podle zákoníku práce, ale za splnění určitých podmínek ještě další odstupné. Obec je povinna hradit náklady na vzdělávání úředníků, proto by měl starosta znát možnosti, jak tyto náklady minimalizovat. Do konce roku 2004 musí starosta vypracovat plán veškerých druhů vzdělání pro všechny úředníky a bez ohledu na předepsanou a dosaženou zkoušku všem úředníkům naplánovat průběžné vzdělávání. Při uzavírání pracovního poměru bude téměř pravidlem doba neurčitá.
Při jmenování vedoucího odboru nesmí zapomínat na to, že k jeho odvolání bude muset mít zákonem uvedený důvod. Tajemník to má na paměti při navrhování jmenování a odvolání vedoucích odborů radě.
Starosta má vůči úředníkům pouze následující oprávnění:
- převedení úředníka, proti němuž je vedeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy, na jinou práci,
- nařízení pracovní pohotovosti nad rámec dohody uzavírané podle zákoníku práce při vyhlášení stavu nebezpečí či stavu nouze nebo ve stavu ohrožení státu.
V ostatních případech platí pro pracovní pohotovost zákoník práce jako u ostatních zaměstnanců.
Vůči úředníkům starosta vyžaduje plnění jejich povinností. Starosta dohlíží např. na to, jak si úředníci prohlubují kvalifikaci, dodržují ústavní pořádek, hájí veřejný zájem, zda rozhodují nestranně a důvěryhodně, zda řádně poskytují informace, zachovávají pravidla slušnosti při úředním jednání, podnikají pouze s písemným souhlasem starosty, dodržují zákaz členství v dozorčích, kontrolních či řídících orgánech obchodních společností atd.
Porušením pracovní kázně také je, pokud úředník, který byl do těchto orgánů vyslán zastupitelstvem obce, pobírá za tuto činnost odměnu. Poruší-li povinnosti vedoucí odboru, může ho starosta odvolat z funkce.
Důchodci na úřadě
Pro úředníky, s nimiž byla uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou před 1. 1. 2003, platí, že po jejím uplynutí bude možná smlouva na dobu určitou pouze v zákonem uvedených případech. Úředníci, s nimiž byla uzavřena smlouva před 1. lednem 2003 na dobu určitou, jsou úředníky, kterým již vznikl pracovní poměr. Lze u nich postupovat podle zákoníku práce, tj. v případě, že bude úředník s vědomím zaměstnavatele pokračovat v práci, změní se jeho pracovní poměr na dobu neurčitou.
Na jejich místo vyhlašuje starosta veřejnou výzvu tehdy, jestliže např. důchodce o pracovní poměr na dobu neurčitou nemá zájem, a nelze s ním uzavřít pracovní poměr na dobu určitou, protože nejde o časově omezené práce nebo o náhradu za dočasně nepřítomného úředníka. S důchodcem může starosta uzavřít pracovní poměr na dobu určitou vždy, jestliže se nebude důchodce podílet na výkonu správních činností (nebude-li úředníkem).
Zkouška zvláštní odborné způsobilosti
Starosta zařazuje úředníky k výkonu správních činností. Určí, čím prokáže vedoucí odboru nebo úředník vykonávající více správních činností zvláštní odbornou způsobilost. Správní činnosti stanovené prováděcí vyhláškou musí vykonávat úředníci, kteří již prokázali zvláštní odbornou způsobilost nebo úředníci, kteří ji prokáží ve stanovených lhůtách, nebo úředníci, kteří získali rovnocenné vzdělání či ti, kterým bylo vydáno osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části.
V platnosti zůstává zkouška zvláštní odborné způsobilosti, kterou úředník podle dosavadních předpisů už vykonal. Zvláštní odborná způsobilost se týká v malých obcích např. rozhodování o přestupcích proti veřejnému pořádku a majetku, správy daní a poplatků, územního a stavebního řízení, matriky, hospodaření obce.
Úředník, který k 1. lednu 2003 vykonával předepsanou správní činnost, měl být přihlášen ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti do konce března tohoto roku a prokázat se zkouškou musí do 30. 6. 2005. Úředník, s nímž byl uzavřen pracovní poměr po 1. 1. 2003, musí mít zkoušku do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne výkonu správních činností, pro které je zkouška předepsána. Pokud uplyne lhůta před 30. 6. 2005, prodlužuje se o 12 měsíců.
Výjimky ze zkoušky
Zkoušku zvláštní odborné způsobilosti neskládají:
- úředníci, kteří již prokázali příslušnou zvláštní odbornou způsobilost ode dne účinnosti zákona o obcích,
- úředníci, kteří získali rovnocenné vzdělání a bylo jim uznáno územním samosprávným celkem,
- úředníci, kterým bylo vydáno ministerstvem vnitra osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání nebo jeho části,
- úředníci, kterým do 31. 12. 2007 vznikne nárok na starobní důchod, pokud neexistuje dobrovolný zájem.
Kurz pro vedoucí odborů a vedoucí oddělení
Vedoucích úředníků, tj. vedoucích odborů a oddělení, se týkají nové nároky na vzdělání. Každý vedoucí úředník, který byl ve funkci k 1. 1. 2003 a nebude odvolán např. z důvodu, že do 30. 6. 2003 nepředloží negativní lustrační osvědčení, je povinen ukončit vzdělávání vedoucích úředníků do konce roku 2006. A úředník, který je ve vedoucí funkci po 1. 1. 2003, tak učiní do dvou let ode dne výkonu vedoucí funkce.
Starosta určuje, z čeho bude vedoucí úředník vykonávat zvláštní odbornou způsobilost v případě, že zkoušku nemá, aby zkoušku vykonal alespoň pro jednu ze správních činností vykonávaných jím řízenými úředníky. Lhůta pro složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti v případě, že dosavadní vedoucí úředník dosud zkoušku nemá, končí rovněž 30. 6. 2005.
Povinnost se vzdělávat nemají pouze jmenovaní vedoucí odborů, ale i úředníci, kteří byli pověřeni vedením v pracovní smlouvě. Pro starostu je také důležité vědět, že vedoucí odboru či oddělení je povinen setrvat v pracovním poměru po dobu tří let nebo hradit náklady na vzdělání vedoucích úředníků ze zákona v plné výši nebo zčásti. Tuto povinnost má takový vedoucí ze zákona, aniž by s ním starosta uzavíral v tomto směru dohodu.
Rozváže-li vedoucí úředník pracovní poměr před skončením této doby, je povinen nahradit územnímu samosprávnému celku náklady vynaložené na vzdělávání nebo jejich poměrnou část ze zákona, a nikoliv na základě dohody. Vedoucí úředníci, kteří byli vzděláváni nad rámec plánu vzdělávání, tj. nad limit 18 dní v průběhu tří let, jsou k náhradě nákladů na vzdělávání povinni jako zaměstnanci, kteří nejsou úředníky, na základě dohody uzavřené podle zákoníku práce.
Povinnost účastnit se vzdělání vedoucích úředníků nemá:
- úředník, který prokáže územnímu samosprávnému celku, že získal vzdělání tomuto vzdělávání rovnocenné,
- úředník, kterému bylo vydáno ministerstvem vnitra osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání vedoucích úředníků nebo osvědčení o uznání rovnocennosti části vzdělání.
Vzdělávání vedoucích úředníků je dobrovolné pro úředníky, kterým vznikne nárok na důchod do 31. 12. 2007.
Vůči zaměstnancům obce zařazeným do zvláštních samostatných orgánů, např. do obecní policie, vůči zaměstnancům obce zařazeným do organizačních složek, např. do kulturního střediska, nedošlo ke změně povinností. Ke změně nedošlo ani u zaměstnanců vykonávajících servisní, manuální a pomocné práce.
Obslužný personál pro výkon své práce nepotřebuje znalosti o veřejné správě, protože nejedná s občany o jejich potřebách a neplní zákonem stanovené úkoly územního samosprávného celku. Ani ve vztazích starosty k vedoucím těchto zaměstnanců nedošlo ke změně. Zaměstnancům, kteří nejsou úředníky, může zajistit vzdělávací kurz tehdy, jestliže se s nimi tom dohodne, zatímco úředníkům musí zajistit vzdělávací kurz povinně v rozsahu stanoveném zákonem.
Zrušení odboru či oddělení
Členové zastupitelstva, kteří jsou členy rady, by měli ze zákona znát podmínky, za nichž mohou rozhodovat o jmenování a odvolání vedoucích odborů. Pokud obec nemá zřízenu radu, o jmenování a o odvolání vedoucích odborů rozhoduje sám starosta. Dojde-li ke zrušení odboru nebo oddělení nebo funkce tajemníka, není to zákonným důvodem pro odvolání vedoucího odboru nebo pro odvolání tajemníka, ale ani pro skončení pracovního poměru.
Dojde-li k organizační změně podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce, je to důvodem pro výpověď v případě, že vedoucí úředník nepřijme nabídnutou pro něho vhodnou práci.
Odstupné
Výpověď z organizačních důvodů je spojena s odstupným. Jeho výše závisí na délce praxe ve veřejné správě po dobu účinnosti zákona o obcích. To znamená, že úředník nyní může obdržet odstupné a k němu další odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku, jestliže odpracoval 10 let pracovního poměru u obce či okresního úřadu či u jiného správního úřadu, kde by se podílel na výkonu správních činností.
V roce 2006 už může výše dalšího odstupného za odpracovaných 15 let činit trojnásobek výdělku.
Jmenování a odvolání vedoucího odboru
Nového vedoucího odboru v obcích bez tajemníka starosta jmenuje až po výběrovém řízení s vědomím, že odvolat vedoucího odboru z funkce bude moci pouze ze zákonem uvedených důvodů. Požaduje předložení negativního lustračního osvědčení. Starosta odvolá vedoucího odboru, budou-li pro to splněny zákonné předpoklady. Mezi důvody odvolání patří porušení pracovní kázně, ztráta bezúhonnosti a neukončení vzdělání vedoucích úředníků. Stávajících vedoucích se týká odvolání, pokud nepředloží do 30. 6. 2003 negativní lustrační osvědčení.
U některých obcí došlo ještě v roce 2002 k odvolání úředníků z vedoucích funkcí (tehdy bez uvedení důvodů). Těmto úředníkům měl být pracovní poměr zachován, protože nekončí odvoláním z funkce, má-li pro něho obec jinou vhodnou práci.
Pokud současně byli jmenováni do vedoucí funkce nebo pověření vedením oddělení s časovým omezením, převážně do doby konání výběrového řízení na úřednická místa, výkon funkce jim končí uplynutím této doby. Jestliže by byli z funkce odvoláni nebo by se funkce vzdali, je obec povinna jim nabídnout jinou pro ně vhodnou práci. Vzhledem k předpokládanému výběrovému řízení na jejich funkce nebudou zřejmě připadat v úvahu organizační změny.
Přijímání nových úředníků
Starosta malých obcí by si měl být vědom povinnosti obce hradit náklady na vzdělávání úředníků v rozsahu stanoveném zákonem, proto by měl ve veřejné výzvě při přijímání úředníků zohledňovat jejich dosažené vzdělání. Pravidlem je, že pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou.
Při přijímání nových úředníků v obci, která nemá ani pověřený obecní úřad, je povinnost 15 dnů předem vyhlásit veřejnou výzvu k přihlášení zájemců o místo. U uchazečů o místo úředníka ověřuje starosta splnění předpokladů pro vznik pracovního poměru. Vypracovává zprávu o posouzení a hodnocení uchazečů o pracovní místo a po přijetí do pracovního poměru zařazuje úředníky k výkonu správních činností.
Nově přijímaní úředníci se musejí obvykle nejprve účastnit kurzů vstupního vzdělávání. Starosta přihlašuje na vstupní vzdělávání nové zaměstnance bez zkoušky zvláštní odborné způsobilosti nebo bez uznání rovnocennosti vstupního vzdělání do šesti měsíců od vzniku pracovního poměru nebo do tří měsíců od počátku výkonu správních činností.
Vedoucí úředníky přihlašuje na vzdělávání vedoucích úředníků, pokud jim nebylo uznáno rovnocenné vzdělání do dvou let od přijetí. Všechny zaměstnance přihlašuje na průběžné vzdělávání.
Pouze některé úředníky je starosta povinen přihlásit na zkoušku zvláštní odborné způsobilosti a požadovat její složení. Tato zkouška se týká úředníků, kteří vykonávají správní činnosti stanovené příslušnou vyhláškou.
Náklady na vzdělávání
Náklady na vzdělávání úředníků v rozsahu stanoveném zákonem hradí obec nebo kraj ze svých prostředků. Vzdělávání úředníků v rozsahu nejvýše 18 pracovních dní po dobu tří let podle plánu vzdělávání musí obec nebo kraj zabezpečit výhradně u akreditovaných vzdělávacích institucí.
Každý úředník je oprávněn a povinen se vzdělávat maximálně 18 dní v průběhu tří let od vzniku pracovního poměru na specializačních a aktualizačních kurzech v rámci průběžného vzdělávání a na těchto nákladech nelze šetřit.
Vzdělávacími institucemi mohou být také obce nebo kraje. Obec může poskytovat např. vstupní vzdělávání úředníkům, pokud sama o akreditaci požádá ministerstvo vnitra a akreditace jí bude udělena.
Úředník, který prokáže, že získal vzdělání v magisterských nebo bakalářských studijních programech stanovených vyhláškou nebo úředník, kterému bylo vydáno osvědčení, se nemusí účastnit vstupního vzdělání, skládat zkoušky zvláštní odborné způsobilosti či se účastnit vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů. Obci tak náklady na vzdělávání hotových úředníků (s výjimkou nákladů na průběžné vzdělávání) nevzniknou.
Bude-li mít obec zájem přihlásit úředníka na kurz nad rámec 18 dnů ve třech letech, nemusí jít o kurz pořádaný akreditovanou institucí a starosta přitom uzavírá s úředníkem dohodu o vzdělávání uzavírané s úředníky podle zákoníku práce obdobně jako s ostatními zaměstnanci.
Starosta v obcích, v nichž není rada, zabezpečuje hospodaření podle rozpočtu a provádí rozpočtová opatření v takovém rozsahu, jak mu stanoví zastupitelstvo obce. Pokud zastupitelstvo rozpočet neschválí a neschválí ani rozpočtové provizorium, není hospodaření obce možné a vzhledem k tomu, že jde o porušení pravidel územních rozpočtů, může obci hrozit od finančního úřadu pokuta až milion korun.
Náklady na vzdělání úředníků představují jedny z mandatorních výdajů, s nimiž by mělo být v rozpočtu nebo v rozpočtovém provizoriu počítáno.1)
Poznámky:
1) Text článku vychází ze zákona č. 128/2002 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů Sb., z vyhlášky č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků a z vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, na které tímto odkazuji.
Eva Šromová
právnička, Benešov
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
