Tyto negativní jevy se v poslední době v souvislosti s liberalizací ekonomiky a vytváření podmínek pro přístup zahraničního kapitálu stále více prohlubují. Potvrzují to i statistické údaje. Za jediný rok úřady práce prověřily celkem 11 238 zaměstnavatelských subjektů. Z celkového počtu šetření bylo 1306 uskutečněno u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali i cizince, popř. občany SR. Nelegálně byla zaměstnávána celkem 1381 osoba.

Výdělečnou činnost cizinců kontroluje i cizinecká policie. I její výsledky jsou alarmující. Za jeden rok bylo v souvislosti s výdělečnou činností cizinců kontrolováno 21 087 objektů a 187 562 osoby. V souvislosti s nelegálním zaměstnáváním bylo vydáno cizincům celkem 531 rozhodnutí o správním vyhoštění, což činí čtyři procenta z celkového počtu rozhodnutí o správním vyhoštění. A to i přesto, že se zavedla vízová povinnost pro cizince ze států, které jsou z tohoto hlediska pokládány za nejrizikovější (Ukrajina, Moldávie, Rusko, Bělorusko).

K podobným výsledkům docházejí i živnostenské úřady. Během roku živnostenské úřady ČR celkem prověřily 21 327 subjektů. Nejvíce kontrol se uskutečnilo v hlavním městě Praze, kde bylo kontrolováno celkem 11 910 subjektů.

Pojem nelegální práce

Vymezení pojmu nelegální práce (tzv. práce načerno) v našem právním řádě zatím neexistuje. Někdy se tento pojem zužuje pouze na zaměstnávání cizinců bez povolení k práci a bez povolení k pobytu. Příklady z praxe potvrzují daleko širší vymezení tohoto pojmu s působností i na občany ČR. Mám na mysli tzv. Švarc systém nebo případy, kdy zaměstnanec vykonává pracovní úkoly, které nepatří do předmětu činnosti zaměstnavatele a on je vykonává bez smlouvy, jen jako "výpomocnou" formu.

Nelegální práce může mít mnoho podob, ale důsledek jediný - únik z daňového systému, neodvádění pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popř. krácení odvodu zdravotního pojištění apod. K tomu přistupuje odnímání pracovních příležitostí pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou řádně evidováni na úřadech práce.

Podle Evropské unie

Problémy s potíráním nelegální práce mají ve všech zemích Evropské unie. V právní úpravě "boje" proti ní jsou však mnohem dále, než Česká republika.

Podívejme se na zkušenosti z Francie, kde je právní úprava potírání tohoto negativního jevu nejdokonalejší. Vychází ze směrnice EU č. 96/71/CE ze dne 16. prosince 1996 o odloučeném zaměstnání v rámci poskytování nadnárodních služeb a prostředky spolupráce mezi členskými státy.

Zákonný základ se dále opírá - kromě jiného - o:

- sdělení Komise Com 219 z roku 1998 a poté o Rezoluci Evropské rady ze dne 22. dubna 1999, které doporučují podepisování dvoustranných dohod v oblasti boje proti nadnárodním podvodům při poskytování služeb, placení příspěvků na sociální zabezpečení a nelegálním zaměstnávání a jejich předávání pracovníkům k dispozici v nadnárodním měřítku,

- rezoluci Evropského parlamentu ze dne 21. září 2000, zaměřenou na výměny údajů a osob, na spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení, koordinaci kontrol a soudnictví,

- o nařízení CEE 1408/71 o používání režimů sociálního zabezpečení zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a jejich rodinných příslušníků, kteří se pohybují uvnitř Společenství.

Pro kandidátské země vstupu do Evropské unii mohou být uvedené akty Společenství základem pro realizaci správní spolupráce nejen s Francií, ale i s ostatními státy EU.

Francouzská úprava nelegálního zaměstnávání sleduje tři cíle:

- vyhovovat podmínkám řádné hospodářské soutěže,

- zajišťovat ochranu základních práv pracovníků a zabraňovat jakékoliv diskriminaci,

- garantovat financování systému sociální ochrany a finanční rovnováhu příslušných správ sociálního zabezpečení.

Francie tak dává pojmu "nelegální zaměstnání" širší význam, než pouze "práce načerno". Podle zákona ze dne 11. března 1997 totiž pojem nelegální zaměstnání pokrývá i všechny formy utajování pracovní činnosti a zaměstnání. Je to např.:

- dohoda o dodávání pracovních sil podnikateli za odměnu získanou snížením dělnických mezd,

- nezákonné zapůjčování pracovních sil,

- podvod při dodávání a zaměstnávání zahraničních pracovních sil,

- podvod při působení zahraničních podniků,

- kumulování zaměstnání,

- placený nábor pracovníků,

- neoprávněné kumulování příjmů ze zastupování s příjmy ze zaměstnání.

Nelegální práci lze podle legislativy Francie charakterizovat jako tzv. zastíranou práci, která je velmi rozšířená (75 až 80 % nelegální práce) a má dvě formy:

a) zastírání (skrývání) činnosti - jde o výkon hospodářské činnosti, která není nahlášená (ať už v obchodním či jiném rejstříku, u daňové správy či u orgánu sociálního zabezpečení a často vůbec nikde) nebo zatajování (nepřihlášení) zaměstnanců;

b) neoprávněné zaměstnávání cizích pracovníků, tj. pracovníků nepocházejících z EU, kteří nemají povolení k zaměstnání, popř. ani povolení k pobytu.

Zastíraná práce je ve Francii posuzována jako přečin, který je soudně (nikoliv správně) trestný (lze za něj uložit jak pokutu, tak i trest odnětí svobody). Trest může soud uložit i právnické osobě.

Unijní spolupráce

Francouzská legislativa i praxe potvrzuje, že potírání nelegální práce již zdaleka není jen otázkou jednoho státu, ale při rozšiřujícím se volném pohybu osob bude nutná spolupráce v celé EU. Přitom bude nezbytné se soustředit na jednotlivé druhy "nadnárodních" podvodů při zaměstnávání. Jde např. o neoprávněné kumulování příjmů ze zastupování s příjmy ze zaměstnání (třeba osoby vykonávají zaměstnání v sousední zemi a dostávají příjem ze zastupování v příslušném státě), dále o podvod při podnikání (určitý podnik nevykonává skutečnou činnost v zemi, kam umístil své sídlo, aby se vyhnul některým ustanovením předpisů platných v zemi, kde svou činnost skutečně vykonává).

Přiřadit sem můžeme i falešné nadnárodní subdodavatelské vztahy a falešné vztahy a podvody při dodávání a zaměstnávání zahraničních pracovních sil.

Francie by při potírání nelegální práce nedosáhla úspěšných výsledků jen pomocí právních předpisů, a proto vytvořila Meziresortní delegace pro boj s ilegální prací (DILTI) v Paříži. Zákon tím posílil prostředky boje proti ilegálnímu zaměstnávání a vyjasnil pojem "skrytá či zastíraná práce". V čele je meziministerský pověřenec (delegát) jmenovaný prezidentem republiky na návrh předsedy vlády.

Boji proti ilegální práci, a to nejen cizinců, je ve Francii přikládán velký význam, proto byla vytvořena celá struktura orgánů bojujících proti nelegálnímu zaměstnávání.

Na nejvyšší úrovni stojí meziministerský výbor (členy jsou příslušní ministři), který hodnotí a usměrňuje vládní politiku. Orgánem, který vytyčuje zaměření boje proti ilegálnímu zaměstnávání je národní komise (jsou v ní zástupci všech kontrolních orgánů, jejichž působnost souvisí s nelegální prací, včetně zástupců sociálních partnerů). Koncepci boje (prevenci i represi) proti nelegálnímu zaměstnávání stanoví s ohledem na vývoj delikvence v oblasti nelegálního zaměstnávání, v současnosti např. je boj zaměřen proti mezinárodním podvodům.

Na úrovni departementů uvádějí do praxe opatření Národní komise departementální komise (v čele stojí prefekt) a tzv. COLTI - výkonné (operační) výbory pro boj s ilegální prací (v čele prokurátor), které sestavují plány kontrol a bilanci akcí, koordinují kontrolní akce a spolupráci příslušných úřadů a zabezpečují oběh informací.

DILTI je středem uvedené struktury. Jejím posláním je např. koordinovat činnost úřadů a orgánů kompetentních v boji proti nelegálnímu zaměstnávání, napomáhat prevenci nelegálního zaměstnávání podporou a rozvojem akcí sociálních partnerů s profesními organizacemi, koordinovat všechny iniciativy evropské a mezinárodní spolupráce a rozvíjet smluvní spolupráci s ostatními státy.

Zapůjčování zaměstnanců

Ze zkušeností Francie je zřejmé, že znaky nelegální práce jsou v mnohém společné s tzv. prací načerno v České republice. U nás však k nim přistupují některé další, jako je např. činnost při zprostředkování zaměstnání osobami, které k tomu nemají povolení ministerstva práce a sociálních věcí a za určitých okolností i tzv. dočasné zapůjčování zaměstnanců agenturami práce nebo zaměstnavateli.

Legislativní úprava činnosti soukromých agentur práce (zprostředkovatelen práce) v ČR je v zákoně o zaměstnanosti. Agentury ovšem daleko více využívají § 38 odst. 4 zák. práce pro tzv. dočasné zapůjčování zaměstnanců.

Zákon o zaměstnanosti vymezuje zprostředkování zaměstnání jako činnost zaměřenou na vyhledávání vhodného zaměstnání pro občana, který se o práci uchází, a na vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly. Součástí zprostředkování je též činnost informační a poradenská. Soukromá zprostředkovatelna práce může tedy "najít" zaměstnání nejen občanovi - uchazeči o práci, ale i zaměstnavateli, který potřebuje doplnit pracovní síly. Tuto činnost může provádět za účelem získání zisku. Přitom povolené zprostředkování zaměstnání se nepovažuje za živnost, neboť živnostenský zákon tuto činnost za živnost nepovažuje, a proto k ní není tedy třeba povolení živnostenského úřadu.

Povolení ke zprostředkování

Ke zprostředkovatelské činnosti musí však mít zájemce (právnická nebo fyzická osoba, soukromá agentura, vzdělávací zařízení apod.) povolení ministerstva práce a sociálních věcí, které se vydává na tři roky a lze jej vydat opakovaně. Fyzická osoba (jednotlivec), která o něj požádá, musí být bezúhonná, a musí dále prokázat odbornou způsobilost a trvalý pobyt na území ČR.

Bezúhonnost dokládá výpisem z rejstříku trestů, který není starší šesti měsíců. Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání za úhradu povoleno. Odborně způsobilá je i osoba, která má ukončené středoškolské vzdělání a nejméně pětiletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno.

U právnické osoby, která žádá o povolení ke zprostředkování zaměstnání, musí uvedené podmínky splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání nebo statutární orgán nebo některý jeho člen. U zahraniční právnické osoby plní funkci odpovědného zástupce pro tyto účely vedoucí organizační složky umístěné v ČR.

Praxe v rozporu s právem

Právní úprava činnosti agentur práce při dočasném zaměstnávání a pronajímání pracovní síly v ČR zatím neumožňuje takový postup, aby přijaly do pracovního poměru občana a následně ho "pronajaly" jinému zaměstnavateli (uživateli). Tato úprava není tedy v souladu s právními akty EU. Ovšem agentury si v praxi "vypomáhají" jinými aplikačními způsoby, zejména využitím § 38 odst. 4 zák. práce.

Občana přijmou do pracovního poměru, aby ho na základě dohody "dočasně přidělily" k jinému zaměstnavateli. Mezi agenturou a uživatelem, k němuž byl zaměstnanec dočasně přidělen, je pak uzavírána smlouva o vzájemných podmínkách. Její součástí zpravidla bývá i ujednání o výši odměny za "pronájem" pracovní síly. Tento postup nejenže je v rozporu s účelem § 38 odst. 4 zák. práce, ale pronajímanému zaměstnanci agentura nezaručuje - a není ani povinna zaručit - srovnatelné pracovní podmínky, včetně mzdy, jaké mají zaměstnanci uživatele, k němuž byl zaměstnanec dočasně přidělen (pronajat).

Harmonizace práva

Je vidět, že praxe agentur práce již dávno předběhla současnou legislativu v ČR a "samovolně" se dostává do souladu s právem EU. Nebude to však dlouho trvat a i právní úprava v ČR bude s právem EU plně harmonizována. V současnosti je v legislativním procesu návrh nového zákona o zaměstnanosti a novely zákoníku práce, který vytvoří legislativní podmínky pro praxi agentur při dočasném zaměstnávání i pronajímání pracovních sil.

Podle návrhu zákona vznikne "klasický" smluvní trojúhelník mezi agenturou práce a zaměstnancem, mezi agenturou práce a zaměstnavatelem (uživatelem), u něhož bude občan vykonávat dočasnou práci a mezi uživatelem a zaměstnancem. Podle návrhu nového zákona agentura sjedná pracovní poměr se zaměstnancem a poté ho může dočasně přidělit k jinému zaměstnavateli k dočasnému výkonu práce. Po dobu dočasného přidělení bude uživatel ukládat zaměstnanci agentury pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci, dávat mu k tomu účelu pokyny, vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Agentura a uživatel budou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Budou-li po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, bude agentura práce povinna na žádost přiděleného zaměstnance, popř. i bez žádosti, zajistit rovné zacházení. Dočasně přidělený zaměstnanec bude mít právo se domáhat u agentury práce uspokojení nároků, které mu z toho vznikly.

Protože mezinárodní dokumenty (Úmluva č. 181) umožňují, aby zaměstnance dočasně zapůjčovaly pouze agentury práce, které k tomu mají povolení příslušného správního úřadu, není postup zaměstnavatelů při přijímání zaměstnanců za účelem jejich zapůjčení k dalšímu zaměstnavateli v souladu s Úmluvou.

Nová legislativní opatření

Je správné, že i v právní úpravě legislativních prostředků potírání nelegální práce se i v ČR dočkáme účelného řešení. V novém zákoně o zaměstnanosti, který je připraven k projednání v legislativních a zákonodárných orgánech, se navrhují nová a rozšířená oprávnění kontrolních orgánů - úřadů práce.

Zaměstnanci orgánů kontroly jsou podle návrhu zákona oprávněni při kontrolní činnosti vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti a že pracovní činnost pro tohoto zaměstnavatele vykonávají podle pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. Musí tedy jít o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce či o smlouvu podle živnostenského nebo obchodního zákona.

U cizinců budou úřady práce oprávněny vyžadovat předložení povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání požaduje a povolení k pobytu. Fyzické osoby, které se zdržují na pracovištích zaměstnavatele, budou povinny osvědčit svou totožnost.

Zjistí-li kontrolní orgán, že fyzická osoba nevykonává práci na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy nebo cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto souhlasu, půjde o výkon práce v rozporu s právními předpisy (nelegální práci). Výjimka se bude vztahovat pouze na případy, kdy plnění pracovních úkolů bude pro fyzickou osobu jako zaměstnavatele zajišťovat její manžel nebo jeho děti a v obchodních společnostech jejich společníci nebo členové.

Vymezení nelegální práce v ČR

Návrh nového ustanovení je prvním krokem k legislativnímu řešení stále se rozšiřujícího negativního jevu na trhu práce - výkon práce cizinců bez povolení, nebo v rozporu s povolením a občanů ČR mimo pracovněprávní vztah.

Účel a zaměření tohoto ustanovení je nutné posuzovat komplexně a ve vzájemné souvislosti s návrhem dalších ustanovení nového zákona o zaměstnanosti, které směřují k potírání tzv. nelegální práce. Jde např. o výkon práce pro zaměstnavatele kromě výjimek jen v pracovněprávních nebo obdobných vztazích, zprostředkování zaměstnání agenturami práce, vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, povolení k zaměstnání cizince apod.

V novém ustanovení jsou navržena oprávnění orgánů kontroly a tomu odpovídající povinnosti kontrolovaných osob. Podle návrhu zákona je zaměstnavatel povinen (kromě v zákoně uvedených výjimek) plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích. Půjde-li o cizince, musí mít i povolení úřadu práce.

Zjistí-li úřad práce v kontrolním řízení, že fyzická osoba nevykonává práci pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu nebo jiné smlouvy a cizinci v rozporu s povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, půjde o nelegální práci (práci načerno).

Plnění běžných úkolů

Toto ustanovení má úzkou souvislost s legislativními zábranami v uplatňování tzv. Švarc systému. Plní-li zaměstnanci běžné úkoly vyplývající z předmětu činnosti, musí tyto úkoly vykonávat v pracovněprávním vztahu. Výjimky z povinnosti vykonávat práci v pracovněprávním vztahu stanoví také návrh nového zákona o zaměstnanosti. Půjde např. o plnění běžných úkolů, které vyplývají z předmětu činnosti zaměstnavatele manželem, dětmi a u právnických osob prostřednictvím společníků nebo členů. Další výjimky platí např. pro zaměstnavatele, který bude plnit běžné úkoly vyplývající z předmětu jeho činnosti dočasně přidělenými zaměstnanci agenturou práce, nebo svěří-li plnění těchto úkolů jinému zaměstnavateli.

Skutečnost, že práci vykonává fyzická osoba - včetně cizince - v pracovněprávním vztahu, musí tato osoba, popř. zaměstnavatel, prokázat. Půjde např. o prokázání existence tohoto vztahu pracovní smlouvou, dohodou o práci konané mimo pracovní poměr nebo smlouvou sjednanou osobou samostatně výdělečně činnou podle obchodního zákoníku nebo jiného předpisu.

Šlo-li by však o výkon práce mimo pracovněprávní vztah a nešlo by o uvedené výjimky z této povinnosti, musí zaměstnavatel prokázat, že nejde o plnění běžných úkolů vyplývající z předmětu činnosti zaměstnavatele. Jinak by zaměstnavatel porušil zákon o zaměstnanosti tzv. Švarc systémem.

Sankce

Zjistí-li úřad práce porušení ustanovení o tzv. nelegální práci a dalších ustanovení nového zákona s tím souvisejících, vyřadí uchazeče o zaměstnání z evidence a přestane poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce dále může fyzické osobě, která vykonává nelegální práci a zaměstnavateli, pro kterého je nelegální práce vykonávána, uložit sankce podle nového zákona o zaměstnanosti.

Bude-li zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu své činnosti jinou osobou než svým zaměstnancem v pracovněprávním vztahu nebo umožní-li výkon pracovní činnosti fyzické osobě jinak, než na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a bude-li u něho vykonávat práci cizinec bez povolení úřadu práce, může mu úřad práce uložit pokutu až do částky dvou milionů korun.

Povolení pro členy obchodních společností

V praxi se stále častěji objevuje tzv. účelové zakládání obchodních společností a družstev o velkém počtu společníků - cizích státních příslušníků. Tímto postupem se cizinci vyhýbají povinnosti vyžádat si pro zaměstnání na území ČR povolení a účelově tak obcházejí současně platný zákon o zaměstnanosti.

Podle návrhu nového zákona o zaměstnanosti se povinnost získat povolení k zaměstnání od úřadu práce bude vztahovat i na cizí státní příslušníky, kteří jsou společníky obchodních společností, statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů obchodní společnosti nebo družstva a zajišťují-li pro obchodní společnost nebo družstvo plnění běžných úkolů vyplývajících z jejich předmětu činnosti.

Právní řešení účelového zakládání obchodních společností není zdaleka jen věcí pracovněprávních předpisů a zákonů o zaměstnanosti. Je nutné, aby zákon o živnostenském podnikání i obchodní zákoník byly novelizovány vhodnými ustanoveními, která napomohou zmíněné problémy obchodních společností řešit, zejména s důrazem na rozlišení závislé a nezávislé činnosti, na výkon předmětu činnosti a na plnění běžných úkolů, které z tohoto předmětu nevyplývají.

Při zaměstnávání cizinců budou dále platit nové povinnosti zaměstnavatelů. Budou povinni vést evidenci všech cizinců, které budou zaměstnávat nebo kteří k nim budou vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Zařazením povinnosti zaměstnavatele hlásit ukončení pracovního poměru cizince se snižuje příležitost k jeho následnému nelegálnímu zaměstnávání.

Evidenci cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání a evidenci cizinců, u nichž se povolení nevyžaduje, povedou rovněž úřady práce. V rámci potírání nelegálního zaměstnávání budou povinny neprodleně písemně oznámit policii zaměstnávání cizince bez povolení k pobytu, nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání, ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby uvedené v povolení a odejmutí povolení k zaměstnání cizinci.

Nová oprávnění bude mít cizinecká policie. Bude oprávněna vstupovat do objektů a zařízení zaměstnavatelů, aby mohla kontrolovat povolení k práci cizinců.

Připomínám, že legislativní opatření k potírání nelegální práce navržená v novém zákoně o zaměstnanosti a týkající se cizinců se nebudou vztahovat na občany států EU a na jejich rodinné příslušníky. Jejich práva a povinnosti na úseku zaměstnanosti se budou posuzovat stejně jako u občanů ČR.

Ani sebelepší právní předpisy, jak potvrzují zkušenosti ze zemí EU, problém nelegálního zaměstnávání nevyřeší. V tomto směru je nutná spolupráce všech státních orgánů, veřejné správy, neziskových organizací i odborů, a to nejen na úseku legislativy, ale i využitím vhodných technických a organizačních prostředků.

Mezi další vhodná legislativní opatření může patřit např.:

- V zákoně 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, by bylo vhodné stanovit pobyt na území ČR pouze za jedním účelem s tím, že budou taxativně vymezeny možnosti slučování účelů pobytů u víz nad 90 dní. Dále je vhodné v legislativním procesu uvažovat o odepření cizinci vycestování z důvodů nesplnění závazků vůči státu (podobně jako v SRN) a jako důvod pro vyhoštění doplnit i výkon zaměstnání v rozporu s vydaným povolením;

- Stanovit přísnější kritéria pro povolování živností a především pro zakládání právnických osob všech typů;

- Jednoznačně rozlišit závislou a nezávislou činnost jak v příslušných ustanoveních živnostenského zákona, tak v příslušných ustanoveních pracovněprávních předpisů a respektování tohoto rozlišení v rámci plnění příslušných, zejména daňových předpisů, včetně potřebné právní úpravy evidence závislých činností vykonávaných mimo pracovněprávní vztah,

- Legislativní úpravu povolování pobytu zahraničních fyzických osob v ČR ve shodě s příslušnou rezolucí Rady Evropy přizpůsobit tak, aby jejich podnikání v ČR a povolení výkonu jejich samostatných výdělečných činností (kromě občanů států EU) bylo podmíněno předpokládaným přínosem dané činnosti pro Českou republiku;

- Přijetí potřebné legislativní úpravy podnikání právnických osob, zamezující stávající nežádoucí praxi spekulativního zakládání právnických osob (zejména veřejných obchodních společností) zahraničními fyzickými osobami;

- Přijetí opatření, která by umožnila příslušným kontrolním orgánům (zejména živnostenským úřadům a úřadům práce) účinně kontrolovat současný stav pracovní činnosti cizinců, zejména pokud jde o posuzování na její skutečnou povahu (jde-li o nezávislou činnost nebo skrytý pracovněprávní vztah) a vyvozování právních důsledků ze zjištěných skutečností;

- Zabránění zneužívání pracovních cest nebo dočasného přidělení k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě k výkonu zaměstnání v okresech s horší situací na trhu práce;

- Vyřešení problémů s dohledáváním reálných zaměstnavatelů cizinců;

- Zvýšení kompetencí kontrolních orgánů, která dosud neumožňují rychlé zahájení kontrolní činnosti;

- Přijetí dalších dílčích legislativních úprav, zejména vyřešení otázek přenesení některých kompetencí v rámci zvláštních zákonů (např. zákona o zaměstnanosti) stanovených pro jiné orgány státní správy.

Řada z uvedených legislativních návrhů je již připravena k realizaci.

Nejen legislativa

K potírání nelegálního zaměstnávání cizinců v ČR vznikl na základě usnesení vlády k aktualizované Koncepci boje proti organizovanému zločinu tzv. meziresortní orgán. Jeho vznik byl motivován především potřebou zlepšit efektivitu potírání nelegálního zaměstnávání cizinců v ČR (koordinací dílčích postupů) a taktéž pozitivními zkušenostmi DILTI.

Vedle ministerstev odpovědných za vznik a fungování meziresortního orgánu (ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo vnitra, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí) mají v tomto orgánu zastoupení ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo zdravotnictví, sociální partneři, výzkum i kontrolní složky (úřady práce, cizinecká policie).

Meziresortní orgán svou činnost zatím soustřeďuje pouze na nelegální zaměstnávání cizinců. K jeho efektivitě by prospělo rozšíření působnosti i na ostatní formy a osoby působící v nelegálním zaměstnání a na další prohloubení spolupráce s úřady práce.


právník, Praha
Související