Aktuální číslo časopisu Ekonom
Otázkou pak bývá vypořádání.
Nejčastějším důvodem pro odstoupení od smluv o dílo, zvláště při stavebních pracích, je prodlení zhotovitele či opakovaný výskyt závad, které objednateli nedávají záruku řádného dokončení díla.
1 Jelikož odstoupení od smlouvy o dílo je zpravidla doprovázeno výskytem více či méně podstatných vad díla, je vhodné, aby si objednatel před odstoupením od smlouvy od dokončovaného díla uvědomil právní následky odstoupení od smlouvy, zejména pokud jde o rozsah povinnosti zaplatit zhotoviteli částku připadající na již vykonané práce.
Výše částky připadající na již vykonané práce může v krajní případě převyšovat i původně sjednanou cenu za dílo, resp. jeho dokončenou část, zejména pokud již při uzavření smlouvy o dílo zhotovitel přistoupil na nižší než obvyklou cenu díla, nebo pokud od uzavření smlouvy o dílo do odstoupení od smlouvy o dílo uplynula delší doba, kdy u stavebních prací každoročně dochází k poměrně vysokému nárůstu koeficientu růstu stavebních prací i materiálu.
2 Není-li sjednáno jinak, odstoupením od smlouvy o dílo ve smyslu § 642 obč. zákoníku se smlouva od počátku ruší (§ 48 odst. 2 obč. zák.), čímž zanikají i práva a povinnosti účastníků vyplývající ze zrušené smlouvy, např. na zaplacení úroků z prodlení, smluvní pokuty, náhrady škody apod.
3 Z důvodu, že odstoupení od smlouvy ve smyslu § 642 odst. 1 obč.zákoníku je právem objednatele, které ze zákona není podmíněno porušením určité smluvní povinnosti ze strany zhotovitele, nelze při odstoupení od smlouvy požadovat vůči objednateli nárok na ušlý zisk za znemožnění provedení zbývajících prací na díle.
4 Právo objednatele na odstoupení od smlouvy ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku nelze smlouvou účastníků zcela vyloučit; lze však v souladu s dobrými mravy omezit jeho aplikaci sjednáním určitých vzájemně vyvážených podmínek věcného či časového charakteru, popř. majetkovou kompenzací ve prospěch zhotovitele pro případ odstoupení.
5 Právo objednatele na vrácení nedokončeného díla, např. materiálu, jehož je objednatel vlastníkem (majitelem), a právo zhotovitele na úhradu částky připadající na již vykonané práce, nejsou vzájemně podmíněny, pokud není sjednáno výslovně jinak, což lze zejména u dražších prací jen doporučit. Žalobu zhotovitele na zaplacení částky připadající na práce již vykonané zakládá § 642 obč. zákoníku.
Žaloba objednatele na vydání nedokončeného díla či jeho vyklizení (nemovitost) je zpravidla založena na § 126 odst. 1 obč. zákoníku. Ustanovení § 642 obč. zákoníku tak má poněkud odlišný charakter oproti § 457 odst. 1 obč. zákoníku, neboť ustanovení § 642 obč. zákoníku výslovně stanoví jen povinnost objednatele jako jedné ze smluvních stran.
6 Pro určení rozsahu již provedených stavebních prací je rozhodující skutečný (faktický) stav nedokončeného díla ke dni účinnosti odstoupení objednatele od smlouvy o dílo, resp. převzetí, přičemž podkladem zpravidla bývá vzájemně uznaný rozsah prací obsažený v předávacím protokole s určitými procenty rozestavěnosti či stav zachycený ve stavebním deníku. V případě sporu je nutné provést nejprve dokazování o rozsahu prací, neboť bez skutkového zjištění o rozsahu prací nelze provedené práce ocenit.
Pro stanovení výše částky za již vykonané práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku je rozhodující skutečný (faktický) stav nedokončeného díla ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy včetně provedených tzv. víceprací a nikoliv stav podle textu již zrušené smlouvy o dílo včetně jejích dodatků.
7 Žaloba zhotovitele na zaplacení částky připadající na již vykonané práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku, anebo žaloba objednatele na zaplacení bezdůvodného obohacení na zaplacení částky převyšující zaplacené zálohy na nedokončené dílo, má obsahovat podrobné vyúčtování zhotovitele díla ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy o dílo s uvedením jednotlivých provedených prací a konkrétního zpracovaného materiálu, obojí s časovým vymezením prací.
Dokladem o provedení prací je zpravidla předávací protokol, stavební deník, znalecké posudky, faktury, účetní doklady, cestovní deník, které je nutné konfrontovat se skutečným stavem díla ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy. Jelikož materiál zakoupený zhotovitelem pro zhotovení díla je zásadně jeho vlastnictvím až do okamžiku jeho zpracování, kdy se zpravidla stává součástí díla ve vlastnictví objednatele, je pro určení ceny materiálu ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku rozhodující jeho skutečné zpracování.
Neobsahuje-li žaloba zhotovitele o zaplacení částky připadající na již vykonané práce, případně vyjádření zhotovitele k žalobě objednatele o bezdůvodné obohacení, podrobné vyúčtování prací a materiálu, je na soudu, aby ještě před zahájením dokazování vyzval účastníka k doplnění skutkových tvrzení.
8 Není-li výslovně sjednáno, či stanoveno k jakému datu je rozhodující cena již vykonaných prací ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku, platí, že rozhodným datem je den účinnosti zrušení smlouvy o dílo, tj. doba, kdy s účinky ex nunc vznikla povinnost nedokončené dílo objednatele předat a uhradit zhotoviteli částku připadající na již vykonané práce.
Nárok zhotovitele vůči objednateli ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku vzniká až ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, kdy se změní dosavadní nároky zhotovitele vyplývající ze smlouvy o dílo na zvláštní nárok vůči objednateli na vypořádání částky připadající na již vykonané práce, a proto je na místě nedokončené dílo (již vykonané práce) ocenit k tomuto datu.
Při stanovení výše částky, která připadá na již vykonané stavební práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku, platí, že nestanoví-li zákon či cenový předpis výslovně jinak (srov. § 634 obč. zák.), stanoví se přiměřená cena stavebních prací včetně použitého materiálu jako cena obvyklá v daném místě a čase ke dni účinnosti odstoupení objednatele od smlouvy o dílo, případně kde ni skutečného proveden prací.
Lze připomenout, že z důvodu každoročního nárůstu cen stavebních prací a materiálu, např. v letech 1995 až 1997 o 24,1 procenta, je vyloučeno, aby se cena stavebních prací v jednom roce rovnala ceně týchž stavebních prací v následujícím roce.
9 Soudní znalci v soudním řízení zpravidla určují cenu již vykonaných stavebních prací ve smyslu ustanovení § 642 odst. 1 obč. zákoníku tak, že:
- cena materiálu a prací se podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, sjednává dohodou mezi objednatelem a zhotovitelem. Ocenění prací a materiálu, u nichž byla cena sjednána, proto nelze provádět podle cenového předpisu nebo položkovým rozpočtem. Metodicky je tedy třeba postupovat tak, že jednotlivé práce a materiál budou posuzovány podle sjednané ceny, přičemž bude zohledněno množství prací, které nebylo ke dni odstoupení od smlouvy provedeno. Přitom budou zohledněny rozdíly mezi položkami v cenové nabídce a v cenovém předpisu pro oceňování nemovitosti,
- ocenění víceprací, kde nebyla sjednána cena, je metodicky správné stanovit rozpočtem, když neexistuje cenová nabídka a dohoda o ceně jednotlivých vícepracích (znalecký posudek rozpočtováním cen stavebních prací a materiálu).
Tento postup, jakkoliv je praktický, není věcně správný již z toho důvodu, že nelze rozdílným způsobem oceňovat již vykonané stavební práce na tomtéž díle rozdílně podle toho, zda šlo o vícepráce, či nikoliv. Způsob stanovení částky připadající na již vykonané práce ve smyslu § 642 obč. zákoníku musí být stejný, tj. určen stejnou metodou, neboť odstoupením od smlouvy neexistuje žádný smluvní základ pro stanovení částek za již provedené práce.
10 Pro účely stanovení výše částky za již vykonané stavební práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku nelze ani podpůrně aplikovat zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění předpisů pozdějších; částka, která připadá na již vykonané práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku, se zpravidla stanoví znaleckým posudkem položkovým rozpočtem obvyklých cen jednotlivých stavebních prací a materiálu ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy včetně hodnoty materiálu, energií, vynaložené práce a obvyklého zisku za jednotlivé stavební práce, případně ke dni jejich skutečného provedení.
Z § 635 odst. 4 obč. zákoníku lze dovodit, že zákonodárce záměrně nezvolil odkaz na původně dohodnutou cenu za dílo, jak to naopak stanovil pro případ odstoupení od smlouvy objednatelem po oznámení nové ceny díla ze strany zhotovitele.
Stanovení výše částky připadající na již vykonané práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku obvyklou (přiměřenou) cenou vykonaných prací tak respektuje věcně neomezené právo objednatele odstoupit od smlouvy o dílo a "ztrátu" části zisku zhotovitele (riziko zhotovitele), jakož i konstrukci § 642 odst. 1 obč. zákoníku nepředpokládající zavinění zhotovitele.
Mám za to, že u staveb, které byly před dokončením, lze výjimečně na základě rozhodnutí soudu ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění předpisů pozdějších, stanovit částku připadající na již vykonané stavební práce ve smyslu ustanovení § 642 odst. 1 obč. zákoníku dle § 5 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve spojení s § 14 vyhláškou č. 540/2002 Sb., jako tzv. nákladovou cenu rozestavěné stavby.
Jelikož po odstoupení od smlouvy o dílo ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku nastává situace předpokládaná v § 634 odst. 1 obč. zákoníku, tj. výše ceny není sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, musí být výše částky připadající na již vykonané práce stanovena jako cena přiměřená, tj. v daném místě a čase obvyklá.
11 V případě, kdy byla uzavřena smlouva o dílo na stavbu a následně i smlouva o tzv. vícepracích na díle, je nutné zkoumat, zda smlouva o tzv. vícepracích objektivně měla samostatnou povahu, či šlo o dodatek ke smlouvě o dílo, zda smlouva o tzv. vícepracích byla uzavřena jen se zhotovitelem, či ještě s dalšími samostatnými zhotoviteli, zda objednatel výslovně odstoupil i od smlouvy o tzv. vícepracích, či nikoliv apod.
V případě, že smlouva o tzv. vícepracích byla výslovně označena jako dodatek k vlastní smlouvě o dílo, zrušily se odstoupením od smlouvy o dílo bez dalšího i všechny její dodatky, není-li ujednáno výslovně jinak.
12 Ustanovení § 642 odst. 1 obč. zákoníku výslovně neumožňuje od částky připadající na již vykonané práce odečíst (započítat) škodu vzniklou objednateli v důsledku vadných prací či vadného materiálu zabudovaného zhotovitelem. V případě podstatných vad prací či materiálu je na místě přiměřeně snížit cenu připadající na jednotlivé vadné práce a vadný materiál s poukazem na skutečnost, že konkrétní práce a materiál pro podstatné vady nelze v plné výši ocenit, protože nemají odpovídající kladnou hodnotu (nejde však o slevu z ceny díla ani o náhradu škody).
13 Je vhodné i připomenout, že odstoupení od smlouvy podle § 642 odst. 1 obč. zákoníku má pro vypořádání zásadně širší rozsah než při odstoupení od smlouvy podle jiných ustanovení občanského zákoníku, např. § 635, a proto je důležité, aby objednatel volil pro odůvodnění odstoupení od smlouvy o dílo tomu odpovídající skutková tvrzení, případně i právní odůvodnění.
Pokud objednatel výslovně odstoupil od smlouvy o dílo jen s odkazem na § 642 odst. 1 obč. zákoníku, čemuž odpovídá i zdůvodnění žaloby, popř. vyjádření k žalobě zhotovitele, jakož i účastnická výpověď, je soud z tohoto jednoznačného určení důvodu pro odstoupení povinen vycházet.
Luboš Chalupa
advokát, Praha
člen redakční rady Právního rádce
Nejčastějším důvodem pro odstoupení od smluv o dílo, zvláště při stavebních pracích, je prodlení zhotovitele či opakovaný výskyt závad, které objednateli nedávají záruku řádného dokončení díla.
1 Jelikož odstoupení od smlouvy o dílo je zpravidla doprovázeno výskytem více či méně podstatných vad díla, je vhodné, aby si objednatel před odstoupením od smlouvy od dokončovaného díla uvědomil právní následky odstoupení od smlouvy, zejména pokud jde o rozsah povinnosti zaplatit zhotoviteli částku připadající na již vykonané práce.
Výše částky připadající na již vykonané práce může v krajní případě převyšovat i původně sjednanou cenu za dílo, resp. jeho dokončenou část, zejména pokud již při uzavření smlouvy o dílo zhotovitel přistoupil na nižší než obvyklou cenu díla, nebo pokud od uzavření smlouvy o dílo do odstoupení od smlouvy o dílo uplynula delší doba, kdy u stavebních prací každoročně dochází k poměrně vysokému nárůstu koeficientu růstu stavebních prací i materiálu.
2 Není-li sjednáno jinak, odstoupením od smlouvy o dílo ve smyslu § 642 obč. zákoníku se smlouva od počátku ruší (§ 48 odst. 2 obč. zák.), čímž zanikají i práva a povinnosti účastníků vyplývající ze zrušené smlouvy, např. na zaplacení úroků z prodlení, smluvní pokuty, náhrady škody apod.
3 Z důvodu, že odstoupení od smlouvy ve smyslu § 642 odst. 1 obč.zákoníku je právem objednatele, které ze zákona není podmíněno porušením určité smluvní povinnosti ze strany zhotovitele, nelze při odstoupení od smlouvy požadovat vůči objednateli nárok na ušlý zisk za znemožnění provedení zbývajících prací na díle.
4 Právo objednatele na odstoupení od smlouvy ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku nelze smlouvou účastníků zcela vyloučit; lze však v souladu s dobrými mravy omezit jeho aplikaci sjednáním určitých vzájemně vyvážených podmínek věcného či časového charakteru, popř. majetkovou kompenzací ve prospěch zhotovitele pro případ odstoupení.
5 Právo objednatele na vrácení nedokončeného díla, např. materiálu, jehož je objednatel vlastníkem (majitelem), a právo zhotovitele na úhradu částky připadající na již vykonané práce, nejsou vzájemně podmíněny, pokud není sjednáno výslovně jinak, což lze zejména u dražších prací jen doporučit. Žalobu zhotovitele na zaplacení částky připadající na práce již vykonané zakládá § 642 obč. zákoníku.
Žaloba objednatele na vydání nedokončeného díla či jeho vyklizení (nemovitost) je zpravidla založena na § 126 odst. 1 obč. zákoníku. Ustanovení § 642 obč. zákoníku tak má poněkud odlišný charakter oproti § 457 odst. 1 obč. zákoníku, neboť ustanovení § 642 obč. zákoníku výslovně stanoví jen povinnost objednatele jako jedné ze smluvních stran.
6 Pro určení rozsahu již provedených stavebních prací je rozhodující skutečný (faktický) stav nedokončeného díla ke dni účinnosti odstoupení objednatele od smlouvy o dílo, resp. převzetí, přičemž podkladem zpravidla bývá vzájemně uznaný rozsah prací obsažený v předávacím protokole s určitými procenty rozestavěnosti či stav zachycený ve stavebním deníku. V případě sporu je nutné provést nejprve dokazování o rozsahu prací, neboť bez skutkového zjištění o rozsahu prací nelze provedené práce ocenit.
Pro stanovení výše částky za již vykonané práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku je rozhodující skutečný (faktický) stav nedokončeného díla ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy včetně provedených tzv. víceprací a nikoliv stav podle textu již zrušené smlouvy o dílo včetně jejích dodatků.
7 Žaloba zhotovitele na zaplacení částky připadající na již vykonané práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku, anebo žaloba objednatele na zaplacení bezdůvodného obohacení na zaplacení částky převyšující zaplacené zálohy na nedokončené dílo, má obsahovat podrobné vyúčtování zhotovitele díla ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy o dílo s uvedením jednotlivých provedených prací a konkrétního zpracovaného materiálu, obojí s časovým vymezením prací.
Dokladem o provedení prací je zpravidla předávací protokol, stavební deník, znalecké posudky, faktury, účetní doklady, cestovní deník, které je nutné konfrontovat se skutečným stavem díla ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy. Jelikož materiál zakoupený zhotovitelem pro zhotovení díla je zásadně jeho vlastnictvím až do okamžiku jeho zpracování, kdy se zpravidla stává součástí díla ve vlastnictví objednatele, je pro určení ceny materiálu ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku rozhodující jeho skutečné zpracování.
Neobsahuje-li žaloba zhotovitele o zaplacení částky připadající na již vykonané práce, případně vyjádření zhotovitele k žalobě objednatele o bezdůvodné obohacení, podrobné vyúčtování prací a materiálu, je na soudu, aby ještě před zahájením dokazování vyzval účastníka k doplnění skutkových tvrzení.
8 Není-li výslovně sjednáno, či stanoveno k jakému datu je rozhodující cena již vykonaných prací ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku, platí, že rozhodným datem je den účinnosti zrušení smlouvy o dílo, tj. doba, kdy s účinky ex nunc vznikla povinnost nedokončené dílo objednatele předat a uhradit zhotoviteli částku připadající na již vykonané práce.
Nárok zhotovitele vůči objednateli ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku vzniká až ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, kdy se změní dosavadní nároky zhotovitele vyplývající ze smlouvy o dílo na zvláštní nárok vůči objednateli na vypořádání částky připadající na již vykonané práce, a proto je na místě nedokončené dílo (již vykonané práce) ocenit k tomuto datu.
Při stanovení výše částky, která připadá na již vykonané stavební práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku, platí, že nestanoví-li zákon či cenový předpis výslovně jinak (srov. § 634 obč. zák.), stanoví se přiměřená cena stavebních prací včetně použitého materiálu jako cena obvyklá v daném místě a čase ke dni účinnosti odstoupení objednatele od smlouvy o dílo, případně kde ni skutečného proveden prací.
Lze připomenout, že z důvodu každoročního nárůstu cen stavebních prací a materiálu, např. v letech 1995 až 1997 o 24,1 procenta, je vyloučeno, aby se cena stavebních prací v jednom roce rovnala ceně týchž stavebních prací v následujícím roce.
9 Soudní znalci v soudním řízení zpravidla určují cenu již vykonaných stavebních prací ve smyslu ustanovení § 642 odst. 1 obč. zákoníku tak, že:
- cena materiálu a prací se podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, sjednává dohodou mezi objednatelem a zhotovitelem. Ocenění prací a materiálu, u nichž byla cena sjednána, proto nelze provádět podle cenového předpisu nebo položkovým rozpočtem. Metodicky je tedy třeba postupovat tak, že jednotlivé práce a materiál budou posuzovány podle sjednané ceny, přičemž bude zohledněno množství prací, které nebylo ke dni odstoupení od smlouvy provedeno. Přitom budou zohledněny rozdíly mezi položkami v cenové nabídce a v cenovém předpisu pro oceňování nemovitosti,
- ocenění víceprací, kde nebyla sjednána cena, je metodicky správné stanovit rozpočtem, když neexistuje cenová nabídka a dohoda o ceně jednotlivých vícepracích (znalecký posudek rozpočtováním cen stavebních prací a materiálu).
Tento postup, jakkoliv je praktický, není věcně správný již z toho důvodu, že nelze rozdílným způsobem oceňovat již vykonané stavební práce na tomtéž díle rozdílně podle toho, zda šlo o vícepráce, či nikoliv. Způsob stanovení částky připadající na již vykonané práce ve smyslu § 642 obč. zákoníku musí být stejný, tj. určen stejnou metodou, neboť odstoupením od smlouvy neexistuje žádný smluvní základ pro stanovení částek za již provedené práce.
10 Pro účely stanovení výše částky za již vykonané stavební práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku nelze ani podpůrně aplikovat zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění předpisů pozdějších; částka, která připadá na již vykonané práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku, se zpravidla stanoví znaleckým posudkem položkovým rozpočtem obvyklých cen jednotlivých stavebních prací a materiálu ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy včetně hodnoty materiálu, energií, vynaložené práce a obvyklého zisku za jednotlivé stavební práce, případně ke dni jejich skutečného provedení.
Z § 635 odst. 4 obč. zákoníku lze dovodit, že zákonodárce záměrně nezvolil odkaz na původně dohodnutou cenu za dílo, jak to naopak stanovil pro případ odstoupení od smlouvy objednatelem po oznámení nové ceny díla ze strany zhotovitele.
Stanovení výše částky připadající na již vykonané práce ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku obvyklou (přiměřenou) cenou vykonaných prací tak respektuje věcně neomezené právo objednatele odstoupit od smlouvy o dílo a "ztrátu" části zisku zhotovitele (riziko zhotovitele), jakož i konstrukci § 642 odst. 1 obč. zákoníku nepředpokládající zavinění zhotovitele.
Mám za to, že u staveb, které byly před dokončením, lze výjimečně na základě rozhodnutí soudu ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění předpisů pozdějších, stanovit částku připadající na již vykonané stavební práce ve smyslu ustanovení § 642 odst. 1 obč. zákoníku dle § 5 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve spojení s § 14 vyhláškou č. 540/2002 Sb., jako tzv. nákladovou cenu rozestavěné stavby.
Jelikož po odstoupení od smlouvy o dílo ve smyslu § 642 odst. 1 obč. zákoníku nastává situace předpokládaná v § 634 odst. 1 obč. zákoníku, tj. výše ceny není sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, musí být výše částky připadající na již vykonané práce stanovena jako cena přiměřená, tj. v daném místě a čase obvyklá.
11 V případě, kdy byla uzavřena smlouva o dílo na stavbu a následně i smlouva o tzv. vícepracích na díle, je nutné zkoumat, zda smlouva o tzv. vícepracích objektivně měla samostatnou povahu, či šlo o dodatek ke smlouvě o dílo, zda smlouva o tzv. vícepracích byla uzavřena jen se zhotovitelem, či ještě s dalšími samostatnými zhotoviteli, zda objednatel výslovně odstoupil i od smlouvy o tzv. vícepracích, či nikoliv apod.
V případě, že smlouva o tzv. vícepracích byla výslovně označena jako dodatek k vlastní smlouvě o dílo, zrušily se odstoupením od smlouvy o dílo bez dalšího i všechny její dodatky, není-li ujednáno výslovně jinak.
12 Ustanovení § 642 odst. 1 obč. zákoníku výslovně neumožňuje od částky připadající na již vykonané práce odečíst (započítat) škodu vzniklou objednateli v důsledku vadných prací či vadného materiálu zabudovaného zhotovitelem. V případě podstatných vad prací či materiálu je na místě přiměřeně snížit cenu připadající na jednotlivé vadné práce a vadný materiál s poukazem na skutečnost, že konkrétní práce a materiál pro podstatné vady nelze v plné výši ocenit, protože nemají odpovídající kladnou hodnotu (nejde však o slevu z ceny díla ani o náhradu škody).
13 Je vhodné i připomenout, že odstoupení od smlouvy podle § 642 odst. 1 obč. zákoníku má pro vypořádání zásadně širší rozsah než při odstoupení od smlouvy podle jiných ustanovení občanského zákoníku, např. § 635, a proto je důležité, aby objednatel volil pro odůvodnění odstoupení od smlouvy o dílo tomu odpovídající skutková tvrzení, případně i právní odůvodnění.
Pokud objednatel výslovně odstoupil od smlouvy o dílo jen s odkazem na § 642 odst. 1 obč. zákoníku, čemuž odpovídá i zdůvodnění žaloby, popř. vyjádření k žalobě zhotovitele, jakož i účastnická výpověď, je soud z tohoto jednoznačného určení důvodu pro odstoupení povinen vycházet.
Luboš Chalupa
advokát, Praha
člen redakční rady Právního rádce
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
