Kupodivu bez zřetele na politickou příslušnost tak zahrnuli pod znásilnění i anální a orální praktiky, které byly dosud trestněprávně hodnoceny jako trestný čin vydírání s podstatně nižší trestní sazbou.

Ačkoliv újma (fyzická a psychická) oběti takového trestného činu byla v těchto případech naopak často největší.

Hranice trestní odpovědnosti

Rovněž dospěli k závěru, že objektem pachatele znásilnění může být nejen jako doposud pouze žena, ale i muž! Po čtyřiceti letech, kdy skutková podstata trestného činu znásilnění čím dále tím více neodpovídala realitě a zvýhodňovala pachatele určitých forem sexuálního násilí, našli naši zákonodárci odvahu k významné a nesporně pozitivní změně. Tento anachronismus odstranili, podle mě sice dosti pozdě, ale přece!

V Japonsku před časem snížili věkovou hranici trestní odpovědnosti ze l6 na l4 let, v Anglii a Holandsku je to 12 let, ve Francii 13, v Německu, Itálii a třeba Rakousku 14 let, v Americe je to různé podle států. V ČR není podle platného trestního zákona trestně odpovědný ten, kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok věku. Pokud tedy někdo spáchá čin jinak trestný (třeba i vraždu) nejpozději v den svých patnáctých narozenin, je z pohledu trestního práva beztrestný!

Aby bylo jasno, vůbec nevolám po kriminalizaci dětí a nemám nic zásadního ani proti nově zřízeným zvláštním soudům pro mladistvé, ačkoliv podle mě problém z mnoha důvodů dostatečně neřeší, ale jsem dlouhodobě velmi přesvědčen, že právě otázka věku z hlediska trestní odpovědnosti volá po změně.

Důvody pro změnu

Není totiž pochyb o tom, že úroveň znalostí, vědomostí a celkové vyspělosti dnešních dvanácti až patnáctiletých je podstatně vyšší než tomu bylo u generace let šedesátých, kdy byl přijat stále platný trestní zákon, a jsou tudíž i při případném páchání trestné činnosti schopni lépe rozpoznat jeho protiprávnost. Snížení věku pro trestní odpovědnost o jeden či spíše o dva roky a zařazení těchto pachatelů mezi kategorii mladistvých pachatelů (nyní 15 až 18 let), kteří již jsou trestně odpovědní, ale účelem jejich trestu je především náprava (i když třeba v případě brutální vraždy je i patřičný trest podle mě plně na místě!), budiž k velmi vážné úvaze.

Všechny mladistvé pachatele přece není nutné hned zavírat do vězení (což se také, pokud jde o pachatele ve věku 15 až 18 let v praxi většinou neděje), ale alternativní trest či dokonce upuštění od potrestání, pokud však bude uloženo na základě podání obžaloby trestním soudcem, může mladistvého delikventa od obdobného jednání do budoucna naopak odradit. Včasné posazení na lavici obžalovaných (ale včetně hrozby reálného trestu!) může být nakonec tou nejlepší, i když asi už poslední, prevencí!

Varování

Na druhou stranu bych však docela rád varoval před tím, aby jediným a nyní právem značně emotivním důvodem ke změně věkové hranice trestní odpovědnosti ze stávajících 15 let směrem dolů, byl jenom aktuální případ vraždy staré ženy dvanáctiletým, a tudíž trestně nikterak odpovědným pachatelem.

Hrůzný čin, jakých se však naštěstí mnoho nestává. Organizované zločinecké party, jejichž členové páchají především rozsáhlou pouliční trestnou činnost, a jsou si vzhledem ke svému věku velmi dobře vědomi své beztrestnosti, jsou vzhledem k četnosti tohoto druhu kriminality neméně závažné.

Už mnoho let tvrdím, že věková hranice patnácti let je anachronismus, který nejenže dostatečně nechrání společnost před mladistvými pachateli trestných činů, ale především má skoro záporný význam, pokud jde o prevenci a odrazení potenciálních mladistvých delikventů od páchání trestné činnosti. Smutnou skutečností podle mě je, že v navrhovaném novém trestněprávním kodexu je, pokud vím, zatím doporučováno věkovou hranici patnácti let zachovat. Teď se snad ledy v této oblasti možná konečně pohnuly.


právník, Liberec
Související