Aktuální číslo časopisu Ekonom
Základy teorie práva
Teorii práva nelze vyučovat pouze na základě původních a mnohdy moderní právní vědou překonaných dogmat. Jistě i proto se autoři vysokoškolské učebnice Miloš Večeřa, Jana Dostálová, Jaromír Harvánek a Drahomíra Houbová zaměřili na velmi důležitou a aktuální oblast studia práva, na základy teorie práva, které jsou předmětem soustavného zkoumání a nového poznání, potřebných pro výuku teoreticko právních disciplín na právnických fakultách.
Publikace navazuje na historickou tradici brněnské právnické fakulty z dob první republiky, kdy, reprezentovaná významnými právními teoretiky, výrazně přispěla k rozvinutí zejména normativní teorie práva. Přínos knihy je také v tom, že ačkoli vychází z klasického pojetí a dělení zmíněné právní disciplíny, myšlenkově navazuje na moderní poznatky právní vědy. Ze seznamu uváděných pramenů je patrné, že čerpá z široké škály nejen světových autorů, z nichž lze pro příklad jmenovat H. L. A. Harta, R. Dvorkina, O. Weinbergra, známé novátorským přístupem k právní teorii a hodnocení práva, ale také z autorů českých, působících na právnických fakultách v minulosti i současnosti.
Publikace se nezaměřuje úzce jen na určitou oblast právní teorie. Tím, že využívá poznatky různých právních škol a současné reality, poskytuje ucelený přehled a je předpokladem, že čtenář po jejím prostudování získá dostačující informace, aby se dokázal orientovat v postulátech právní teorie a v různých teoreticko-právních směrech.
Text autoři obsahově logicky rozčlenili do dvanácti kapitol. První uvádí pojem práva, jeho podstatu a vznik a popisuje také systém právní vědy. Druhá se věnuje systému práva a jeho základnímu členění, třetí seznamuje s termíny právní kultura a pramen práva. Ve čtvrté kapitole se autoři zaměřili na koncept, základní podoby, modely a základní principy právního státu. V páté kapitole popisují proces tvorby práva z pohledu různých teorií, vysvětlují tvorbu práva ve vlastním slova smyslu a ukazují také na možné nedostatky při tvorbě práva. Obsahem šesté kapitoly jsou právní normy, zejména z pohledu pojmu, obsahu, struktury, působnosti, aplikovatelnosti a efektivnosti. Sedmá kapitola rozvádí interpretační proces práva: zabývá se především pojmem, hledisky, klasifikačními postupy interpretace práva a metodami výkladu. V osmé kapitole nalezneme popis realizace práva, otázky jeho působení a faktory ovlivňující dodržování práva.
Devátá kapitola popisuje právní vztahy, jejich charakteristiku a vysvětlení pojmů jako jsou právní skutečnosti, subjekt, objekt a obsah právního vztahu. Desátá kapitola přibližuje aplikační proces práva a zabývá se zejména pojmy aplikace, aplikační proces, individuální právní akt a analogie práva. Jedenáctá kapitola zaměřená na právní odpovědnost, popisuje zejména otázky pojmu právní odpovědnosti, porušení právní povinnosti, klasifikaci deliktů, zavinění a subjektivní a objektivní odpovědnost. Závěrečná dvanáctá kapitola se zabývá právními zárukami zákonnosti. Vysvětluje především pojmy zákonnost a právní záruka zákonnosti a klasifikuje nejdůležitější právní záruky zákonnosti.
Posuzovaná učebnice splňuje z hlediska obsahu veškeré požadavky na vysokoškolskou učebnici. Bezesporu to zhodnocuje rovněž čistota terminologie. Současně má výbornou úroveň po stránce technické, jazykové, stylistické a grafické. S moderním zpracováním koresponduje zařazení multimediálního textu doplněného otázkami, který mohou studenti využít jak k vlastní kontrole znalostí, tak k procvičování, což jim umožní lépe porozumět obsahu a zvýšit tak efektivitu učení.
Zřejmě šíře záběru autorů a omezenost rozsahu zřejmě způsobila, že věnovali poněkud menší pozornost vztahu práva a morálky, ale také jiným neprávním systémům norem uplatňovaným ve společnosti, jakož i přirozenému právu, které nabývá v současnosti na významu. Vhodné by také bylo širší rozvedení souvislostí mezinárodního práva soukromého s ohledem na členství České republiky v EU. Na druhé straně toto vše může studenta inspirovat k dalšímu bádání, a to nejen v publikacích uvedených v seznamu pramenů. Velice přínosný je schematický popis anglosaského právního systému, který začíná pronikat do tradiční evropské koncepce práva. Jako celek je možné vydání této nové učebnice jen přivítat a hodnotit ji velice kladně.
Jiří Tuza
MU Brno
Teorii práva nelze vyučovat pouze na základě původních a mnohdy moderní právní vědou překonaných dogmat. Jistě i proto se autoři vysokoškolské učebnice Miloš Večeřa, Jana Dostálová, Jaromír Harvánek a Drahomíra Houbová zaměřili na velmi důležitou a aktuální oblast studia práva, na základy teorie práva, které jsou předmětem soustavného zkoumání a nového poznání, potřebných pro výuku teoreticko právních disciplín na právnických fakultách.
Publikace navazuje na historickou tradici brněnské právnické fakulty z dob první republiky, kdy, reprezentovaná významnými právními teoretiky, výrazně přispěla k rozvinutí zejména normativní teorie práva. Přínos knihy je také v tom, že ačkoli vychází z klasického pojetí a dělení zmíněné právní disciplíny, myšlenkově navazuje na moderní poznatky právní vědy. Ze seznamu uváděných pramenů je patrné, že čerpá z široké škály nejen světových autorů, z nichž lze pro příklad jmenovat H. L. A. Harta, R. Dvorkina, O. Weinbergra, známé novátorským přístupem k právní teorii a hodnocení práva, ale také z autorů českých, působících na právnických fakultách v minulosti i současnosti.
Publikace se nezaměřuje úzce jen na určitou oblast právní teorie. Tím, že využívá poznatky různých právních škol a současné reality, poskytuje ucelený přehled a je předpokladem, že čtenář po jejím prostudování získá dostačující informace, aby se dokázal orientovat v postulátech právní teorie a v různých teoreticko-právních směrech.
Text autoři obsahově logicky rozčlenili do dvanácti kapitol. První uvádí pojem práva, jeho podstatu a vznik a popisuje také systém právní vědy. Druhá se věnuje systému práva a jeho základnímu členění, třetí seznamuje s termíny právní kultura a pramen práva. Ve čtvrté kapitole se autoři zaměřili na koncept, základní podoby, modely a základní principy právního státu. V páté kapitole popisují proces tvorby práva z pohledu různých teorií, vysvětlují tvorbu práva ve vlastním slova smyslu a ukazují také na možné nedostatky při tvorbě práva. Obsahem šesté kapitoly jsou právní normy, zejména z pohledu pojmu, obsahu, struktury, působnosti, aplikovatelnosti a efektivnosti. Sedmá kapitola rozvádí interpretační proces práva: zabývá se především pojmem, hledisky, klasifikačními postupy interpretace práva a metodami výkladu. V osmé kapitole nalezneme popis realizace práva, otázky jeho působení a faktory ovlivňující dodržování práva.
Devátá kapitola popisuje právní vztahy, jejich charakteristiku a vysvětlení pojmů jako jsou právní skutečnosti, subjekt, objekt a obsah právního vztahu. Desátá kapitola přibližuje aplikační proces práva a zabývá se zejména pojmy aplikace, aplikační proces, individuální právní akt a analogie práva. Jedenáctá kapitola zaměřená na právní odpovědnost, popisuje zejména otázky pojmu právní odpovědnosti, porušení právní povinnosti, klasifikaci deliktů, zavinění a subjektivní a objektivní odpovědnost. Závěrečná dvanáctá kapitola se zabývá právními zárukami zákonnosti. Vysvětluje především pojmy zákonnost a právní záruka zákonnosti a klasifikuje nejdůležitější právní záruky zákonnosti.
Posuzovaná učebnice splňuje z hlediska obsahu veškeré požadavky na vysokoškolskou učebnici. Bezesporu to zhodnocuje rovněž čistota terminologie. Současně má výbornou úroveň po stránce technické, jazykové, stylistické a grafické. S moderním zpracováním koresponduje zařazení multimediálního textu doplněného otázkami, který mohou studenti využít jak k vlastní kontrole znalostí, tak k procvičování, což jim umožní lépe porozumět obsahu a zvýšit tak efektivitu učení.
Zřejmě šíře záběru autorů a omezenost rozsahu zřejmě způsobila, že věnovali poněkud menší pozornost vztahu práva a morálky, ale také jiným neprávním systémům norem uplatňovaným ve společnosti, jakož i přirozenému právu, které nabývá v současnosti na významu. Vhodné by také bylo širší rozvedení souvislostí mezinárodního práva soukromého s ohledem na členství České republiky v EU. Na druhé straně toto vše může studenta inspirovat k dalšímu bádání, a to nejen v publikacích uvedených v seznamu pramenů. Velice přínosný je schematický popis anglosaského právního systému, který začíná pronikat do tradiční evropské koncepce práva. Jako celek je možné vydání této nové učebnice jen přivítat a hodnotit ji velice kladně.
Jiří Tuza
MU Brno
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
