Smlouva o výrobkovém franchisingu

JUDr. Vladimír Bačík, LL.M.

Franchising je perspektivní, historicky ověřenou podnikatelskou metodou. Ve světě existuje na šestnáct tisíc samostatných franchisových koncepcí, značek a sítí, přičemž jen v České republice je evidováno zhruba devadesát franchisových systémů.

Obecná představa o franchisingu je spojena s jeho dnešním pojetím jako podnikatelské koncepce, používané v maloobchodu a službách, reprezentované především sítěmi hotelů, gastronomických provozoven a maloobchodních prodejen. Často se však zapomíná na historicky starší výrobkový franchising, a proto považuji za účelné poskytnout podnikatelské veřejnosti komplexnější pohled na něj, na jeho specifika a rizika a poskytnout jí návrh smlouvy.

Podstata výrobkového franchisingu spočívá v poskytnutí práv k výrobě a prodeji výrobku zavedeného na trhu a poskytnutí jeho výrobní dokumentace, know-how a pomoci při zavádění výroby právně samostatnému subjektu. Podnikatelské franchisové koncepce jsou na rozdíl od výrobkového franchisingu výrazně zaměřeny na tržní uplatnění osvědčené podnikatelské metody nebo výrobku, na marketing a reklamu.

Výrobkový franchising má praktické využití především při zavedení výroby daného výrobku v zahraničí. Významným důvodem k použití této metody bude záměr dodávat výrobky státním institucím v zemích, v nichž jsou dodávky pro státní sektor podmiňovány podílem tuzemského výrobce na výrobě a požadavkem, aby tuzemský výrobce vystupoval ve vztahu ke státní instituci jako dodavatel. Jiným důvodem může být prodloužení životního cyklu výrobku. Pro naplnění tohoto záměru se nabízí zavedení výroby v zemi, v níž existuje poptávka po výrobcích na sklonku morální životnosti, např. z důvodu nižší kupní síly obyvatelstva. Výrobkový franchising může být použitelný také jako metoda vedoucí ke snížení výrobních nákladů a k eliminaci celních a daňových znevýhodnění. Toho lze dosáhnout zaváděním výroby v zemích s levnou, kvalifikovanou pracovní silou a v zemích, které uplatňují pro některé komodity vyšší cla a neposkytují daňové výhody pro cizozemské subjekty. Zmínit lze i důvody spojené s financováním rozšiřování výroby. Podnikatel, který má žádaný výrobek, může použít franchising pro expanzi svého výrobku bez nároku na finanční prostředky, a tím současně omezit rizika spojená se zavedením výroby v novém teritoriu.

Výrobkový franchising je dlouhodobý vztah dvou právně samostatných subjektů - franchisora jako poskytovatele franchisové licence a franchisanta jako příjemce franchisové licence,¹⁾ což předurčuje charakter smlouvy jako složitého a rozsáhlého dokumentu, kterému musejí předcházet analýzy a řada jednání budoucích partnerů. Není proto možné pro takový vztah vytvořit obecně použitelný vzor smlouvy formulářového typu. Nicméně návrh smlouvy, použitelný jako vodítko pro jednání smluvních stran, je účelný.

Pro lepší pochopení problematiky považuji za vhodné uvést nejdříve několik poznámek k typickým segmentům franchisové smlouvy a posléze přistoupit k vlastnímu návrhu.

1. Technické informace a technická pomoc

Při zavádění výroby smluvního výrobku doporučuji poskytovat technickou pomoc ve dvou rovinách. První je školení pracovníků franchisanta ve výrobním závodě franchisora. Tito pracovníci si tak mohou osvojit provozní pracovní metody používané franchisorem, které využijí pro zavádění výroby u franchisanta. Druhou rovinou je poskytování technické pomoci experty franchisora u franchisanta. Těžiště předávání zkušeností bude ovšem ležet ve výrobním provozu franchisora, neboť součástí know-how jsou nepsané dlouhodobé zkušenosti, známé úzkému okruhu zaměstnanců franchisora, kteří musejí tyto výrobní zkušenosti předat zaměstnancům franchisanta.

V zájmu obou stran je co nejrychleji zavést výrobu smluvního výrobku u franchisanta a podstatná část závazků franchisora spočívá právě v tom, že musí naučit franchisanta vyrábět smluvní výrobek. Podcenění tohoto segmentu smlouvy se odrazí v nedodržení sjednaných termínů a kvalitativních parametrů smluvního výrobku a ve svých důsledcích způsobí škody na obou stranách.

2. Dodávky výrobního zařízení a dílů

Franchisor bude zpravidla franchisantovi dodávat výrobní zařízení nebo jeho část a díly smluvního výrobku. Smluvním stranám patrně nebude činit potíže dohoda o věcném rozsahu dodávek a o dodacích podmínkách.

Kritickým faktorem však zřejmě bude stanovení ceny dodávek. Bude nutné nalézt určitý kompromis mezi zájmem franchisora na dosažení vyššího a do jisté míry skrytého zisku stanovením vysokých cen a zájmem franchisanta na minimalizaci cen vstupů. Zde je na místě posoudit cenovou politiku v kontextu s franchisovými poplatky, které tvoří hlavní část profitu franchisora na převodu výroby.

3. Průmyslová práva

Výrobky, které jsou předmětem výrobkového franchisingu, jsou většinou založené na jedinečné konstrukci, designu, specifických výrobních postupech a jejich tržní prezentace je spojena s veřejně známým označením. K výrobku se tak mohou vázat průmyslová práva, jejichž výlučnost a ochrana před konkurencí jsou zabezpečovány především patenty, užitnými a průmyslovými vzory a ochrannými známkami.

Průmyslová práva lze rozdělit do dvou skupin. Jednak na práva k výsledkům technické tvůrčí činnosti, kterými jsou:

- vynálezy chráněné patenty²⁾ nebo užitnými vzory,³⁾

- původní design vnějšího vzhledu výrobku chráněný průmyslovými vzory,⁴⁾

- chráněné topografie polovodičových výrobků⁵⁾

a jednak na práva na ochranná označení, kterými jsou:

- ochranné známky,⁶⁾

- obchodní firma.⁷⁾

PRÁVA K VÝSLEDKŮM TECHNICKÉ TVŮRČÍ ČINNOSTI

V rámci první skupiny práv je třeba při přípravě franchisové smlouvy popsat technická řešení a design, která jsou předmětem průmyslových práv, ve kterých zemích a v jakém stadiu je zápis průmyslových práv, zda uplynula prioritní lhůta a zda, kdy a v jaké výši je třeba platit poplatky za udržování práva. Výsledky této analýzy se následně porovnají se záměrem na poskytnutí franchisy.

Jedná-li se o tuzemský franchising, řešení bude spočívat v poskytnutí zpravidla nevýlučné licence k předmětům průmyslového vlastnictví franchisantovi. Složitější situace však nastane v případě přeshraničního franchisingu, a to především tehdy, nemá-li franchisor práva k výsledkům technické tvůrčí činnosti v cílové zemi zapsána a prioritní lhůta již uplynula. V takovém případě nelze uvažovat o poskytnutí licence a o standardní licenční smlouvě k předmětům průmyslového vlastnictví. Nechráněné technické a estetické řešení tak může v dotčené zemi využívat kdokoliv, ledaže by se jednalo o nekalosoutěžní jednání. Uvedené okolnosti budou do značné míry ovlivňovat hodnotu licencovaného výrobku a budou mít vliv na výši franchisových poplatků, které je franchisant ochoten platit. Zamýšlí-li franchisor rozšiřovat tržní uplatnění svého výrobku, musí v dostatečném časovém předstihu, nejlépe již ve stadiu marketingového průzkumu, uplatnit průmyslověprávní ochranu v zemích předpokládaného uvádění na trh. Jinak může očekávat, zvláště půjde-li o žádaný výrobek, beztrestné pirátské napodobování.

PRÁVA NA OCHRANNÉ OZNAČENÍ

V rámci druhé skupiny práv budou přicházet v úvahu nejčastěji ochranné známky. Ochranná známka, zejména pokud je spojena s žádaným výrobkem, může mít značnou hospodářskou hodnotu, a tím nabývá na významu její ochrana proti zneužití a znehodnocení. V daných souvislostech je nutné zmínit okolnost, že známkové právo je založeno na principu teritoriality, do určité míry prolomeném předpisy Evropské unie. Tento princip znamená, že přes existenci mezinárodních úmluv, sjednocujících a zjednodušujících ochranu a registraci ochranných známek,⁸⁾ požívá ochranná známka příslušná práva jen v těch zemích, pro jejichž území je zapsána v rejstříku ochranných známek.

Poněkud jiným směrem se ubírá Evropská unie. Cílem evropské právní úpravy ochranných známek je vytvořit společný režim pro ochranné známky, který umožní nabýt na základě jediného řízení ochrannou známku s účinky na území celé Evropské unie. Je velmi žádoucí chránit označení výrobku, jež bude předmětem franchisy, ochrannou známkou, a franchisantovi poskytnout licenci k jejímu užívání. Pro zahraniční franchising doporučuji důkladně zvážit způsob známkoprávní ochrany - zda zvolit národní ochrannou známku v zemích potenciálních franchisantů, mezinárodní rozšíření národní ochranné známky franchisora nebo zda využít ochrannou známku Společenství. Kritériem výběru bude především rychlost zápisu ochranné známky a výše poplatků za zápis. Pro území Evropské unie doporučuji využít ochrannou známku Společenství a pro jiné země mezinárodní přihlášku ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek.

LICENČNÍ SMLOUVA

Licenční smlouva je upravena v § 508 až § 515 obchodního zákoníku. Smlouva má povinnou písemnou formu a podle kogentního § 509 odst. 1 se k výkonu práva poskytnutého na základě smlouvy vyžaduje zápis do příslušného rejstříku těchto práv, stanoví-li tak zvláštní předpis.⁹⁾ Jinak mají smluvní strany volnost v úpravě vzájemných vztahů, nicméně určitá pravidla by měla být respektována.

Prvním pravidlem by měla být naprosto přesná individualizace nehmotného statku, např. uvedením čísla zápisu v příslušném rejstříku. Dále by strany měly precizovat rozsah práv poskytnutých franchisantovi a také přesně vyjádřit, zda je licence omezena jen na smluvní výrobek nebo je poskytnuta i na další výrobky franchisanta. Je třeba také dohodnout, zda je licence výlučná nebo nevýlučná a tyto varianty lze kombinovat podle území.

Doporučuji licenci omezit jen na smluvní výrobek a pro dohodnuté území poskytnout licenci výlučnou. Takto omezená licence dává franchisorovi prostor pro další zhodnocení investice vložené do vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví. Naproti tomu lze vyhovět logickému požadavku franchisanta na výlučnou licenci pro dané území, kterou lze vyloučit konkurenci ze strany franchisora nebo dalších franchisantů.

4. Franchisové poplatky

Ve většině franchisových systémů se franchisové poplatky dělí na počáteční poplatek a průběžné poplatky.

Počáteční franchisový poplatek ve výrobkovém franchisingu lze vymezit jako cenu za poskytnutí výrobní dokumentace, know-how, průmyslových práv a služeb potřebných k zahájení výroby smluvního výrobku. Je to podíl z investic franchisora, vložených do vývoje výrobku a do jeho uvedení na trh, které franchisant jako příjemce nemusí vynakládat. Je to také nástroj motivující franchisanta k rychlému zavedení výroby smluvního výrobku a tím k navrácení vložené investice. Jednotný model pro stanovení výše počátečního poplatku určit nelze. Konkrétní výše poplatku by se měla odvíjet z technické a technologické složitosti výrobku a měla by respektovat přiměřenou návratnost poplatku z prodeje smluvních výrobků franchisantem.

Průběžný franchisový poplatek bývá nejčastěji vyjádřen procentuálním podílem z prodeje smluvních výrobků franchisantem. Jeho obvyklá výše se pohybuje v rozmezí jednoho až sedmi procent z ceny prodaných výrobků.

5. Know-how a obchodní tajemství

Smluvní výrobek je zpravidla založen na zvláštních, ověřených výrobních postupech a technických specifikacích, obsahujících know-how franchisora. Poskytováním pomoci při zavádění výroby přenáší franchisor toto know-how na franchisanta. Přitom se jedná nezřídka o nepsané zkušenosti, existující jen v myšlení zaměstnanců franchisora. Pokud by však byly takové výrobní informace zveřejněny, došlo by ke znehodnocení investice vložené franchisorem do vývoje výrobku. Je proto jednou ze základních povinností franchisanta zabezpečit ochranu výrobních podkladů a informací, které mu franchisor poskytne v rámci plnění smlouvy.

Otázkou je, nakolik lze přenesené know-how chránit. Právo nechrání a jen stěží může chránit know-how veřejnoprávními instituty, jako chrání např. vynálezy nebo průmyslové vzory; lze jej však chránit jako obchodní tajemství podle § 17 až § 20 obchodního zákoníku. K tomu je třeba podotknout, že neutajené know-how nemá praktický smysl, neboť je veřejně použitelné a v podstatě neobchodovatelné. Ochrana utajenému know-how je poskytována instituty nekalosoutěžního práva, případně práva trestního.

Navzdory výše uvedenému však nebude vždy možné prokázat ani zabránit využití získaných technických a technologických zkušeností franchisantem pro jinou výrobu, a to nejen v průběhu, ale ani po ukončení smlouvy. Podle mého soudu se jedná o komponent franchisové smlouvy, který musí být založen na vzájemné důvěře smluvních stran a nikoliv pouze na právní formulaci smluvních ujednání. Tím však není řečeno, že lze tuto oblast ve smlouvě opomenout. Ochrana know-how je jednou z nejpodstatnějších součástí franchisové smlouvy, ovšem ve vztahu k přeneseným technickým a technologickým zkušenostem bude uplatnění právní ochrany velmi problematické.

6. Řízení jakosti

Jedním z určujících aspektů při zavádění výroby smluvního výrobku u franchisanta bude dosažení jakostních parametrů odpovídajících vnímání výrobku na trhu. Franchisová smlouva proto musí pamatovat nejen na řízení jakosti v procesu zavádění výroby, ale i po celou dobu trvání smlouvy.

Pro řízení jakosti doporučuji dohodnout jmenování specialistů na jakost, kteří budou mít pravomoci k řešení otázek týkajících se jakosti smluvního výrobku.

Při výběru franchisanta by se měla brát v úvahu i okolnost, zda má zaveden některý mezinárodně certifikovaný systém managementu jakosti, například ISO 9001:2000. To může významně usnadnit zavádění výroby smluvního výrobku, neboť lze předpokládat, že franchisant uplatňuje ve výrobním procesu jednotné postupy a normy.

7. Odpovědnost za výrobek

S jakostí výrobku úzce souvisí odpovědnost za výrobek, představující speciální soukromoprávní odpovědnost výrobce, nebo i jiných osob, za škodu na zdraví, životě a majetku, způsobenou vadou výrobku uvedeného na trh. Pro výrobkový franchising je tato oblast jedním z nejrizikovějších momentů.

V Evropské unii je právním základem odpovědnosti za výrobek směrnice Rady 85/374/EEC o sjednocení zákonů, nařízení a administrativních opatření členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (dále jen "směrnice Rady") a s ní související směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků. Uvedené směrnice stanovují minimální standardy ochrany spotřebitele a členské státy Evropské unie je transponovaly do svých vnitrostátních právních norem. V České republice je to zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, a s ním související zákony č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), a jejich prováděcí předpisy. Nutno předpokládat, že právní úprava odpovědnosti za výrobek je součástí právního řádu všech cílových zemí a doporučuji se s touto úpravou před uzavřením franchisové smlouvy důkladně seznámit a předejít tak rizikům vyplývajícím z výrobních či konstrukčních vad smluvního výrobku.¹⁰⁾

ODPOVĚDNOST U SLOŽITĚJŠÍCH VÝROBKŮ

Složitější výrobky budou příznačné tím, že nositelem konstrukce a technologie výrobku a dodavatelem některých dílů bude franchisor, jiné díly budou dodávat subdodavatelé, část bude vyrábět franchisant sám - výrobek pak bude označen ochrannou známkou franchisora. Za této situace je třeba zodpovědět otázku, kdo ponese odpovědnost za škody způsobené vadou výrobku. Klíčem k řešení je preambule a ustanovení čl. 5 směrnice Rady, z nichž vyplývá závěr, že ve vztahu k poškozenému spotřebiteli bude odpovědným subjekt splňující definici pojmu výrobce, na nějž se poškozený obrátí s požadavkem o náhradu škody způsobené vadou výrobku. Je pak věcí takto odpovědného výrobce, aby se vypořádal se subjektem, který je skutečně za vadu výrobku odpovědný. Tato konstrukce je v souladu s politikou Evropské unie silně zaměřenou na ochranu spotřebitele. Ovšem pro všechny subjekty, které lze podle směrnice Rady považovat za výrobce, vyplývají z této právní úpravy značná rizika.

OMEZENÍ RIZIK

Eliminace rizika, vyplývajícího z odpovědnosti za škody způsobené vadným výrobkem, je vždy problematická.¹¹⁾ Je třeba si uvědomit, že výrobce v podstatě nese objektivní odpovědnost za škody způsobené vadným výrobkem uvedeným na trh Evropské unie po dobu deseti let v částce, která může dosáhnout až 70 milionů EUR. Toto riziko může být aktuálnější zejména tehdy, když výrobce průběžně nezkoumá, zda jeho výrobek skýtá odpovídající bezpečnost, neprovádí analýzy reklamací, neuplatňuje systémy řízení jakosti k dosažení shody výrobků se stanoveným standardem apod.

K omezení rizik doporučuji:

- spolupracovat na technickém a organizačním zajištění co nejvyšší míry bezpečnosti smluvního výrobku,

- sjednat pojištění odpovědnosti za škody způsobené vadou výrobku franchisorem i franchisantem a přijmout závazek toto pojištění udržovat nejen po dobu trvání smlouvy, ale ještě deset let po prodeji posledních výrobků vyrobených na základě franchisové smlouvy.

- vyžadovat odpovědnostní pojištění od všech subdodavatelů, kteří se podílejí na výrobě smluvního výrobku.

8. Doba trvání smlouvy a její ukončení

Smlouva o výrobkovém franchisingu zakládá zpravidla dlouhodobé partnerství. Rozhodujícím faktorem, určujícím dobu trvání smlouvy, bude ekonomická návratnost investice vložené franchisantem do zavedení výroby smluvního výrobku a dosažení přiměřeného zisku.

Smlouva ovšem nemůže vyloučit obtíže při realizaci smluvního vztahu, které mohou dosáhnout takové intenzity, že nelze spravedlivě požadovat její další trvání. O závažné neplnění smlouvy na straně franchisora se bude jednat především tehdy, když franchisor vůbec nebo včas neposkytne franchisantovi dohodnutá práva a výrobní podklady nebo neposkytne dohodnuté dodávky a služby. Ze strany franchisanta se bude jednat především o nezaplacení franchisových poplatků, nezajištění předpokladů pro zavedení výroby smluvního výrobku, nedostatečnou jakost a nedodržování sjednaných podmínek prodeje smluvních výrobků, např. exportem mimo smluvená teritoria.

Ukončení franchisové smlouvy před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, způsobí problémy především na straně franchisanta. Je třeba si uvědomit, že franchisant má sjednány dodávky vstupního materiálu a dílů, rozpracovanost ve výrobě, připravené obaly a propagační materiály, sjednané dodavatelské závazky a vytvořené další předpoklady pro výrobu a prodej smluvního výrobku. Proto nebude možné bez značných ztrát ukončit franchisovou smlouvu okamžitě. Z uvedených důvodů by smlouva měla pamatovat na podmínky, za kterých franchisant ukončí výrobu a prodej smluvních výrobků, např. sjednáním výběhové lhůty.

9. aspekty antimonopolního práva

Smlouva o výrobkovém franchisingu zakládá mimořádně intenzivní a úzké vztahy, které mohou vyústit v kolizi s normami soutěžního práva. Tato kolize může spočívat v dohodě o určení prodejních cen smluvních výrobků, v závazku ke kontrole výroby, v rozdělení trhů a obdobných ujednáních.

Při jednání o uzavření smlouvy je nutné předpokládat, že antimonopolní právní úprava, omezující smluvní volnost, bude součástí právního řádu většiny vyspělých zemí. Bude proto nezbytné seznámit se s místní antimonopolní úpravou a přizpůsobit jí ustanovení smlouvy. Jinak se strany vystavují značnému riziku, spočívajícímu až v absolutní neplatnosti ujednání odporujících normám antimonopolního práva.

10. Návrh smlouvy

Navržená koncepce franchisové smlouvy vychází z právního řádu České republiky. Výrobkový franchising bude vždy vztahem mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, který se bude podle § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, řídit tímto zákonem. Smlouva bude uzavírána jako inominátní (nepojmenovaný) kontrakt ve smyslu § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Na vztah smluvních stran budou však dopadat podle konkrétních podmínek i veřejnoprávní předpisy především z oblasti průmyslových práv, hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele. Veřejnoprávní úprava v zemi realizace franchisingu se použije bez ohledu na sjednaný právní režim smlouvy.

Jednotlivé články dále uvedeného návrhu smlouvy jsou opatřeny komentářem, který je psán kurzivou a není součástí návrhu smlouvy.

SMLOUVA O VÝROBKOVÉM FRANCHISINGU

Smluvní strany

Obchodní firma: _________________

se sídlem: _________________

jejímž jménem jedná: _________________

IČ: ________ DIČ: ________

Zápis v obchodním rejstříku: _________________

Bankovní spojení: _________________

(dále jen "franchisor")

a

Obchodní firma: _________________

se sídlem: _________________

jejímž jménem jedná: _________________

IČ: ________ DIČ: ________

Zápis v obchodním rejstříku: _________________

Bankovní spojení: _________________

(dále jen "franchisant")

uzavřely následující smlouvu o výrobkovém franchisingu:

ČLÁNEK I. PREAMBULE

1. Franchisor je výlučným vlastníkem konstrukce, výrobních postupů, přípravků, měřidel, technických údajů, patentů, průmyslových vzorů, ochranné známky a know-how vztahujících se ke smluvnímu výrobku.

2. Franchisant má zájem získat výlučné právo k výrobě, prodeji a servisu smluvního výrobku v zemi svého sídla a nevýlučné právo k prodeji a servisu smluvního výrobku v dalších dohodnutých teritoriích.

3. Franchisor má zájem, v souladu s podmínkami a ustanoveními této smlouvy, poskytnout franchisantovi výlučné právo k výrobě, prodeji a servisu smluvního výrobku v zemi sídla franchisanta a nevýlučné právo k prodeji a servisu smluvního výrobku v dalších dohodnutých teritoriích a spolupracovat s franchisantem formou poskytnutí dodávek, informací, zkušeností a pomoci, které franchisantovi umožní zavedení výroby smluvního výrobku.

Komentář: Preambule definuje podstatu a účel franchisové smlouvy a zakládá její hlavní interpretační pravidla. Pro výrobkový franchising je to poskytnutí práv, informací, výrobních zkušeností a pomoci, potřebných pro zavedení výroby smluvního výrobku v podniku franchisanta a umožnění prodeje takto vyrobených výrobků v teritoriích dohodnutých ve smlouvě. Z preambule by mělo být zřejmé, jaký druh spolupráce smlouva zakládá a její podstatné znaky. Není však nutné ani účelné podrobně uvádět práva a povinnosti smluvních stran. Taková preambule by spíše svazovala ruce, než vymezovala hranice vzájemné spolupráce.

ČLÁNEK II. DEFINICE

Pro účely této smlouvy budou mít dále uvedená slova a výrazy následující význam:

1. "Technická informace" znamená technickou dokumentaci, informace, know-how a technickou pomoc, vyvinuté a vlastněné franchisorem a poskytnuté franchisantovi na základě této smlouvy, vztahující se k výrobě smluvního výrobku.

2. "Technická dokumentace" znamená výrobní dokumentaci a technologické postupy, potřebné pro výrobu smluvního výrobku.

3. "Smluvní výrobek" znamená výrobek vyrobený podle technické informace.

4. "Výroba" znamená proces výroby, montáže, jakostní kontroly a balení smluvního výrobku.

5. "Patent", "Průmyslový vzor" a "Ochranná známka" znamenají práva k předmětům průmyslového vlastnictví, vztahující se ke smluvnímu výrobku, výlučně náležející franchisorovi, přesně specifikovaná v příloze č. 1 této smlouvy.

6. "Výlučné teritorium" znamená zemi sídla franchisanta.

7. "Nevýlučné teritorium" znamená: _________.

Komentář: V zájmu přehlednosti a zjednodušení textu smlouvy je účelné používat "smluvní zkratky" pro opakující se významové definice či situace. Smlouva má nalézt určitý kompromis mezi tendencí k nadužívání zkratek, která se objevuje především ve smlouvách založených na angloamerickém právu a mezi tendencí k opakovanému popisování stejné situace, jež je zřejmá ve smlouvách založených na kontinentálním právu. Obojí je na újmu čitelnosti smlouvy.

ČLÁNEK III. PŘEDMĚT FRANCHISINGU

1. Franchisor touto smlouvou poskytuje franchisantovi:

1.1. výlučné právo vyrábět, montovat a prodávat smluvní výrobky a jejich náhradní díly a provádět jejich servis ve výlučném teritoriu,

1.2. nevýlučné právo prodávat smluvní výrobky a jejich náhradní díly a provádět jejich servis v nevýlučném teritoriu,

1.3. licenci k patentům, průmyslovým vzorům a ochranné známce pouze ve spojení s výrobou ve výlučném teritoriu a ve spojení s marketingem, prodejem a prováděním servisu smluvních výrobků ve výlučném teritoriu a nevýlučném teritoriu za podmínek uvedených v čl. VIII.

2. Franchisor předá franchisantovi technickou dokumentaci v rozsahu a za podmínek stanovených v čl. IV. a v příloze č. 2. Příloha č. 2 rovněž stanoví časový a věcný harmonogram zavádění výroby smluvního výrobku u franchisanta.

3. Franchisor se zavazuje dodat franchisantovi stroje, zařízení, nástroje a speciální operační nářadí pro zavedení výroby za podmínek uvedených v čl. VII. a XI. této smlouvy.

4. Franchisor poskytne franchisantovi technickou pomoc podle čl. VI. této smlouvy.

5. Franchisor se zavazuje dodávat franchisantovi díly smluvních výrobků, určené co do druhu, množství, dodacích lhůt a podmínek způsobem dohodnutým v čl. VII. a XI. této smlouvy.

6. Franchisant je oprávněn a povinen označovat smluvní výrobky, které vyrobí a uvede na trh podle této smlouvy, ochrannou známkou. Franchisant je mimo tuto ochrannou známku povinen označovat smluvní výrobky i údajem o zemi výrobce.

7. Franchisant má právo k výrobě smluvních výrobků pouze ve výlučném teritoriu.

8. Franchisant se zavazuje nevyhledávat zákazníky, neprodávat aktivně smluvní výrobky nebo tak činit prostřednictvím třetích stran, mimo území výlučného a nevýlučného teritoria. Franchisant se zavazuje neprodávat smluvní výrobky takovým odběratelům, u nichž je mu znám jejich úmysl exportovat je mimo výlučné a nevýlučné teritorium.

9. Franchisant se zavazuje platit franchisorovi franchisové poplatky, ve výši a způsobem dohodnutým v čl. IX.

Komentář: Článek III. stanoví rámec smluvního vztahu a z něj vyplývající základní práva a povinnosti smluvních stran. V následujících ustanoveních smlouvy je pak tento základní rámec konkretizován.

Jádrem celého franchisového vztahu je ustanovení 1. odstavce, podle kterého franchisor poskytuje franchisantovi takový rozsah práv, jež umožní naplnění účelu smlouvy. Je nutné uvědomit si obsah termínu "výlučné právo" a "nevýlučné právo". Pokud franchisor poskytne výlučné právo či výlučnou licenci, pak nemůže stejná oprávnění poskytnout ve stanoveném území jiným subjektům, ani je není oprávněn vykonávat sám. Zvolil jsem koncepci poskytnutí výlučné licence pro zemi sídla franchisanta a nevýlučné licence pro ostatní dohodnuté země, v nichž je tak otevřena možnost konkurence ze strany franchisora nebo jiných subjektů, jimž poskytne franchisovou licenci.

Vzhledem ke značnému rozsahu technických specifikací, harmonogramů, seznamů apod. jsem v zájmu přehlednosti smlouvy zvolil formu příloh. Tyto přílohy se stávají nedílnou součástí smlouvy.

ČLÁNEK IV. PŘEDÁNÍ TECHNICKÉ DOKUMENTACE

1. Do dvou týdnů po uzavření této smlouvy předá franchisor franchisantovi technickou dokumentaci, jak je specifikována v příloze č. 2. Technickou dokumentaci doručí franchisor franchisantovi v anglickém jazyce na zabezpečených elektronických médiích (CD nosiče).

2. Franchisant souhlasí s tím, aby byla technická dokumentace vyhotovena v souladu s technickými normami a standardy, které jsou používány v podniku franchisora.

3. Technická dokumentace bude obsahovat vysvětlení specifických technických výrazů, oborových a závodních norem, které v ní budou použity, nebo k nim budou uváděny odkazy.

4. Předání technické dokumentace bude potvrzeno franchisantem písemnou formou v den jejího osobního či jiného doručení a toto potvrzení bude bezodkladně předáno osobně či odesláno franchisorovi.

5. Franchisant může zhotovit pouze takový počet kopií technické dokumentace, který je nezbytně nutný pro realizaci výroby. Franchisant nezhotoví ani neumožní zhotovit kopie technické dokumentace pro jakékoliv jiné použití. Přístup k technické dokumentaci bude umožněn pouze vybrané skupině zaměstnanců franchisanta.

Komentář: Poskytnutí výrobní dokumentace a technologických postupů smluvního výrobku, obsahujících cenné know-how, je základním předpokladem pro zavedení výroby u franchisanta. Proto je nezbytné tuto dokumentaci a postupy přesně popsat v příloze smlouvy uvedením čísel výkresů, rozpisek, postupů apod., což může předejít nedorozuměním mezi stranami. Doporučuji též přesně dohodnout, v jaké podobě bude dokumentace franchisantovi předávána - zda v listinné podobě nebo obvykleji na elektronickém nosiči v dohodnutém formátu.

Technické standardy a normy v zemi franchisanta mohou být odlišné od technických standardů a norem země franchisora, přesto musí být dokumentace k výrobku pro franchisanta srozumitelná jako relevantní výrobní podklad. To má odraz ve sjednání technického standardu ve 2. odstavci.

Chybná, neúplná nebo ze strany franchisanta nepochopená technická dokumentace může zapříčinit nezavedení výroby smluvního výrobku ve stanovené době nebo kvalitě a narušení celé franchisové koncepce.

ČLÁNEK V. TECHNICKÉ ZMĚNY

1. Pokud bude franchisor provádět technické změny smluvního výrobku po zavedení výroby, je povinen franchisanta písemnou formou s provedenými technickými změnami seznámit a nabídnout technickou pomoc při jejich realizaci.

2. Franchisant se zavazuje předkládat franchisorovi návrhy konstrukčních a jiných změn smluvního výrobku. K jejich případnému zavedení do výroby musí být ze strany franchisora vydán souhlas v písemné formě.

Komentář: V průběhu svého životního cyklu bude smluvní výrobek ve většině případů předmětem inovací a technických i technologických změn. Návrh smlouvy vychází z toho, že tyto změny řídí franchisor, kterému je uvedeným článkem smlouvy svěřeno právo rozhodovat o zavedení takových změn u franchisanta. Zvolené řešení má logickou souvislost s tím, že franchisor je původcem konstrukce výrobku a dobré jméno výrobku je primárně spojeno právě s jeho jménem. Měl by proto mít pod kontrolou kvalitativní parametry, design a užitnou hodnotu smluvního výrobku.

Možná je i varianta, podle níž bude franchisant sám rozhodovat o technických změnách smluvního výrobku, ovšem s rizikem, že výrobek může mít změněné jakostní a užitné vlastnosti s negativními dopady na tržní uplatnění. Takovou koncepci lze snad připustit jen u jednodušších výrobků, u nichž nehrozí nebezpečí nepřípustné odchylky od standardní jakosti.

ČLÁNEK VI. TECHNICKÁ POMOC

1. Franchisor proškolí odborníky franchisanta v provozních pracovních metodách při výrobě ve svém výrobním závodě. Totožnost a počet odborníků franchisanta, termín a délka trvání školení budou smluvními stranami dohodnuty. Každá strana nese ze svého výdaje spojené s tímto školením.

2. Franchisor vyšle v době zavádění výroby dohodnutý počet odborníků na vzájemně odsouhlasenou dobu k franchisantovi za účelem poskytnutí konzultací a rad a rovněž pro vyškolení pracovníků franchisanta v provozních pracovních metodách souvisejících s výrobou. Franchisant uhradí franchisorovi veškeré dopravní a pobytové náklady a dále částku za poskytovanou technickou pomoc ve výši ___,- EUR za osobu a kalendářní den.

Komentář: Smluvní strany by měly důkladně zvážit, zda bude poskytnutí technické pomoci zahrnuto ve franchisových poplatcích, nebo ji franchisant bude hradit jako samostatnou službu. Může se totiž jednat o značné částky. Doporučuji, aby poskytnutí technické pomoci ve výrobním závodě franchisora bylo bezúplatné a vysílání odborníků do výrobního závodu franchisanta bylo franchisantem hrazeno. Důvodem tohoto řešení je okolnost, že náklady na vyslání odborníků franchisora k franchisantovi budou nepoměrně vyšší než náklady na školení ve vlastním závodě. Bezúplatné vysílání odborníků k franchisantovi by mohlo vést k nadužívání této služby.

Článek VII.

Dodávky výrobního zařízení a dílů

1. Franchisor se zavazuje dodat franchisantovi stroje, zařízení, nástroje a speciální nářadí pro zavedení výroby ve lhůtách a specifikacích uvedených v příloze č. 3.

2. Franchisor se zavazuje dodávat franchisantovi díly smluvního výrobku, jejichž specifikace je uvedena v příloze č. 2. Franchisant uplatňuje po franchisorovi dodávky dílů objednávkou na celý kalendářní rok, a to nejpozději do 30. 9. předchozího roku. Upřesnění dodávek bude franchisant provádět čtvrtletně, vždy na tři měsíce dopředu.

Kupní smlouvy budou uzavírány standardním postupem: objednávka, potvrzení objednávky, realizace dodávky, fakturace. Proces sjednávání dodávek dohodnou smluvní strany zvláštní smlouvou.

Komentář: Tato část smlouvy určuje rozsah a hloubku spolupráce smluvních stran. Za základní úroveň považuji montáž smluvních výrobků z dílů dodávaných franchisorem; na druhé straně nejvyšší úrovní bude vybudování výrobního závodu, v němž bude franchisant vyrábět všechny nebo většinu dílů smluvního výrobku a výrobek montovat. Nelze říci, která alternativa je výhodnější. To závisí na záměrech smluvních stran a v jejich rámci zejména na technické složitosti smluvního výrobku, předpokládané době spolupráce, dlouhodobé koncepci franchisora apod.

Doporučuji rozdělit zavedení výroby do několika etap, přičemž první etapou by měla být montáž výrobků z dodaných dílů a v dalších etapách postupné zavádění výroby jednotlivých dílů v závodě franchisanta od nejméně složitých po technicky nejsložitější.

Je žádoucí, aby speciální výrobní stroje, zařízení, nářadí a přípravky dodal franchisor nebo aby byl alespoň nápomocen při technické specifikaci těchto výrobních prostředků. Tím lze omezit rizika spojená s nedosažením stanovené kvality výrobku a očekávané produktivity práce.

Koncepce dodávek dílů franchisantovi vychází ze standardního plánovacího procesu strojírenského podniku. Navrhuji sjednat celoroční rámcovou objednávku dodávek, která franchisorovi umožní naplánovat výrobní kapacity, a v tříměsíčních intervalech objednávku upřesňovat, což dovolí plánovat výrobní cyklus a rozpracovanost.

Uzavírání kupních smluv doporučuji co nejvíce zjednodušit a zefektivnit. Preferuji elektronickou komunikaci, přičemž vývoj zřetelně spěje od předávání informací elektronickou poštou k zařazení dodavatele do plánovacího software odběratele a k uplatňování poptávek formou výrobních odvolávek.

Článek VIII.

Licence k předmětům průmyslového vlastnictví

1. Franchisor poskytuje touto smlouvou franchisantovi výlučné právo používat patenty, průmyslové vzory a ochrannou známku, specifikované v příloze č. 1, pouze ve spojení s výrobou, marketingem a reklamou, prodejem a prováděním servisu smluvních výrobků ve výlučném teritoriu a nevýlučné právo používat patenty, průmyslové vzory a ochrannou známku ve spojení s marketingem a reklamou, prodejem a prováděním servisu smluvních výrobků v nevýlučném teritoriu.

2. Franchisant není oprávněn poskytovat sublicence.

3. Franchisor se zavazuje udržovat po dobu platnosti smlouvy průmyslověprávní ochranu patentů, průmyslových vzorů a ochranné známky ve výlučném a nevýlučném teritoriu.

Komentář: Rozsah práv k předmětům průmyslového vlastnictví poskytnutých franchisantovi je předurčen franchisovou koncepcí a licenční politikou franchisora. Licence může být pro sjednané území výlučná nebo nevýlučná. Tím může plnit roli účelného nástroje k dosažení zamýšlených cílů smluvního vztahu. Výlučnou licencí pro dohodnutá území lze zabránit vstupu dalšího franchisanta (i franchisora) se smluvním výrobkem na trh a naopak nevýlučná licence takový vstup umožňuje. Zvolil jsem výlučnou licenci pro zemi sídla franchisanta v kombinaci s nevýlučnou licencí pro ostatní dohodnutá území. Tato koncepce zaručuje franchisantovi určitou jistotu vyloučením konkurence na vlastním území a motivuje ho k vyšší aktivitě v ostatních nevýlučných teritoriích.

Je třeba velmi zvažovat poskytnutí licence k průmyslovým právům na jiné než dohodnuté výrobky. Na jedné straně může udělení takové licence zvýšit hodnotu průmyslových práv jejich rozšířením na další výrobky, na druhé straně však může franchisant zaměřit své úsilí jiným směrem, než je realizace franchisové koncepce. Přikláním se k poskytnutí licence jen na smluvní výrobky.

Velmi důležité je ustanovení zakazující poskytování sublicencí. Jelikož průmyslová práva, náležející franchisorovi, jsou bytostně spojena se smluvním výrobkem a franchisovou koncepcí, je nepředstavitelné, aby franchisant měl jakékoliv právo dále s průmyslovými právy nakládat.

Nákladnou povinností franchisora bude udržování předmětů průmyslového vlastnictví v platnosti u příslušných úřadů. Zanedbání této direktivy může způsobit újmu nejen franchisantovi, ale i franchisorovi, neboť ochrana nezapsaných vynálezů, designu a označení je velmi sporadická a jen obtížně lze zabránit vstupu konkurence na trh s výrobkem stejným nebo obdobným.

Článek IX.

Franchisové poplatky

1. Franchisant se zavazuje uhradit franchisorovi za práva poskytnutá franchisantovi touto smlouvou a za předání technické informace počáteční franchisový poplatek, tj. nevratnou platbu ve výši __,- EUR.

Počáteční franchisový poplatek bude uhrazen na účet franchisora takto:

- částku ___,- EUR uhradí franchisant do 30 dnů od uzavření této smlouvy,

- částku ___,- EUR uhradí franchisant do 30 dnů po převzetí technické dokumentace.

2. Za práva poskytnutá franchisantovi touto smlouvou a za předání technické informace bude franchisant dále franchisorovi platit průběžné franchisové poplatky vypočtené procentem z prodejní ceny smluvních výrobků, v závislosti na počtu prodaných smluvních výrobků, takto:

V případě, že franchisant v době trvání této smlouvy prodá méně než 20 000 kusů smluvních výrobků čtvrtletně, uhradí průběžný franchisový poplatek odpovídající 20 000 kusů prodaných smluvních výrobků (minimální čtvrtletní poplatek).

Průběžné franchisové poplatky budou hrazeny takto:

a) do 30 dnů po posledním dni měsíců března, června, září a prosince v době platnosti této smlouvy a do 30 dnů po posledním dni měsíce, v němž je ukončena platnost smlouvy, předá franchisant franchisorovi písemnou zprávu o počtu prodaných smluvních výrobků v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí nebo v období od konce posledního kalendářního čtvrtletí do data ukončení platnosti smlouvy, o prodejních cenách a o vypočtených průběžných franchisových poplatcích;

b) franchisant provede platbu tak, aby byl příslušný průběžný franchisový poplatek připsán na účet franchisora nejpozději do 60 dnů po skončení každého kalendářního čtvrtletí a po posledním dni měsíce následujícího po ukončení platnosti smlouvy.

Komentář: K franchisovým poplatkům doporučuji koncepci, podle níž franchisant zaplatí pevně dohodnutý, nevratný vstupní franchisový poplatek a dále hradí průběžné poplatky, určené procentem z prodejní ceny výrobků, snižující se v závislosti na počtu prodaných výrobků. (Samozřejmě jsou možné i jiné varianty. Např. lze uvažovat jen o počátečním poplatku, přičemž část profitu franchisora lze realizovat vyšší cenou dílů dodávaných franchisantovi.) Minimální poplatek ve sjednané výši platí franchisant i v případě, že v daném období nevyrobí a neprodá žádný smluvní výrobek. Sjednání minimálního franchisového poplatku, bez ohledu na počet prodaných výrobků, považuji za velmi důležité a efektivní. Jeho existence totiž silně motivuje franchisanta k vyšší aktivitě ve výrobě a prodeji smluvního výrobku, což je přínosné pro obě smluvní strany.

Splatnost počátečního poplatku doporučuji rozložit alespoň na dvě části. První část poplatku je možné vázat na uzavření smlouvy a druhou část podmínit řádným předáním technické dokumentace. Lze uvažovat též o jiných skutečnostech podmiňujících platbu tohoto poplatku; např. výroba a ověření prototypu, zavedení sériové výroby apod.

Pro správné placení průběžných franchisových poplatků je důležitá informační povinnost franchisanta, kterou v odstavci 2 stanoví písm. a). Z tohoto a následujícího ustanovení písm. b) vyplývá splatnost pravidelných franchisových poplatků, kterou jsem zvolil jako čtvrtletní.

Článek X.

Vedení záznamů

1. Franchisant bude zaznamenávat veškerou výrobu a prodej smluvních výrobků, a to v takovém členění, v jakém jej lze ze strany franchisora v rozumné míře požadovat, a bude vést a aktualizovat tyto záznamy po celé období platnosti této smlouvy.

2. Franchisor má právo po výzvě zaslané 5 dní předem vstupovat do prostorů franchisanta, případně i jiných prostorů, v nichž jsou vedeny záznamy, aby provedl prohlídku a zhotovil kopie jakýchkoliv účetních knih, dokladů a záznamů majících vztah k výrobě a prodeji smluvních výrobků (audit). Pokud franchisor nechá provést audit těchto účetních knih a záznamů a jestliže počet výrobků v kterékoliv zprávě předané franchisantem podle čl. IX. odst. 2 písm. a) této smlouvy bude shledán zkrácený, pak franchisant okamžitě uhradí franchisorovi dodatečnou platbu vykázanou na základě provedeného auditu včetně úroků a rovněž veškeré náklady tohoto auditu. V opačném případě ponese náklady na provedený audit franchisor.

Komentář: Ustanovení tohoto článku ukládá franchisantovi vést přesné záznamy o výrobě a prodeji smluvních výrobků a franchisorovi dává oprávnění za sjednaných podmínek provádět kontrolu v rozsahu umožňujícím ověření správnosti výpočtu průběžných franchisových poplatků. Tato ujednání mají za cíl eliminovat rizika sporů, spojená s nesprávným výpočtem franchisových poplatků.

Za pozornost stojí konstrukce hrazení nákladů spojených s kontrolním oprávněním franchisora. Jestliže kontrolní audit prokáže zkreslování záznamů, náklady nese franchisant a naopak. To zvyšuje motivaci k řádnému vedení záznamů o výrobě a prodeji smluvních výrobků a k omezení nadbytečných, obtěžujících auditů.

Článek XI.

Ceny hmotného plnění

1. Kupní ceny strojů, zařízení, nástrojů a speciálního operačního nářadí pro zavedení výroby a podmínky dodávek jsou stanoveny v příloze č. 3.

2. Kupní ceny dílů smluvních výrobků dodávaných franchisorem franchisantovi jsou uvedené v příloze č. 2.

Kupní ceny jsou platné pro rok uzavření smlouvy. S ohledem na růst nákladů a inflaci bude kupní cena pro další roky dohodnuta vždy do konce měsíce září předchozího roku. Nebude-li dosaženo dohody o cenách, ceny se budou každoročně automaticky zvyšovat o oficiální míru inflace vyhlášenou za uplynulý rok v zemi sídla franchisora.

3. Ceny jsou stanoveny pro dodací podmínku FCA - závod franchisora, dle INCOTERMS 2000.

Komentář: Doporučuji velmi pečlivé stanovení cen výrobního zařízení a součástí smluvního výrobku. Za významné riziko považuji prosazení požadavků franchisora na nepřiměřené ceny. To může vést až ke zhroucení celé koncepce, neboť franchisant nebude moci unést, zejména ve fázi rozběhu výroby, vysoké finanční zatížení.

Důležitá je dohoda o zvyšování cen dodávek dílů smluvního výrobku nejméně na úrovni inflace. S ohledem na předpokládanou dlouhodobost smluvního vztahu varuji před sjednáváním pevných cen na celou dobu trvání smluvního vztahu.

Článek XII.

Ochrana informací

1. Technickou informaci, kterou franchisor sdělí nebo jakýmkoliv jiným způsobem přenese na franchisanta v souvislosti s plněním této smlouvy, považuje franchisor za své obchodní tajemství. Franchisant má právo obchodní tajemství zpřístupnit pouze vybranému, omezenému okruhu zaměstnanců výhradně za účelem a v rozsahu nezbytném pro zajištění výroby a prodeje smluvních výrobků. Franchisant se zavazuje udržet v tajnosti, neprozradit, neučinit přístupným a nevyužít pro jinou stranu informace představující předmět obchodního tajemství. Franchisant zabezpečí, aby obchodní tajemství bylo udrženo v tajnosti každou osobou, které budou skutečnosti tvořící předmět obchodního tajemství zpřístupněny při plnění této smlouvy. Jestliže jakákoliv výše uvedená osoba poruší závazek utajení, franchisant bude zodpovědný tak, jako by tento závazek porušil sám.

Povinnosti k zachování obchodního tajemství dle této smlouvy trvají bez časového omezení, s výjimkou případů, kdy franchisor franchisanta výslovně zprostí závazku k zachování obchodního tajemství.

Jestliže dojde k porušení povinnosti k zachování obchodního tajemství, uhradí franchisant ve prospěch franchisora smluvní pokutu ve výši ___,- EUR. Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno ani omezeno právo franchisora na náhradu škody.

2. Obchodním tajemstvím dle odst. 1 tohoto článku není informace, která:

- je v době sdělení veřejně známá,

- se po sdělení stane veřejně známou, vyjma případů, kdy se informace stane veřejně známou v důsledku porušení závazku z této smlouvy ze strany franchisanta,

- v době sdělení byla franchisantovi prokazatelně známá,

- byla franchisantem legálně získána od třetí strany.

3. Pokud bude mít franchisant důvodnou pochybnost o tom, zda určitý dokument či informace tvoří obchodní tajemství, neboť bude mít za to, že se jedná o dokument či informaci, který(á) je v příslušných obchodních kruzích běžně dostupný(á) nebo veřejně známý(á), požádá franchisora o stanovisko, zda takový dokument či informace je obchodním tajemstvím. Stanovisko franchisora bude závazné.

4. Pokud se franchisor seznámí v souvislosti s prováděním této smlouvy s obchodním tajemstvím franchisanta, použije se ustanovení odst. 1 až 3 tohoto článku obdobně.

Komentář: Smlouva by měla přesně vymezit předmět obchodního tajemství, které franchisor zpřístupní franchisantovi, a stanovit podmínky pro jeho využití a ochranu. V podmínkách výrobkového franchisingu bude ochrana obchodního tajemství o to složitější, že pro výrobu smluvního výrobku bude nutné skutečnosti tvořící obchodní tajemství zpřístupnit zaměstnancům franchisanta a nezřídka i kooperujícím třetím subjektům. Z tohoto důvodu navrhuji výslovně uvést omezení zpřístupnění skutečností tvořících obchodní tajemství jen na nezbytný okruh subjektů. Jsem si vědom toho, že navržená formulace předmětu obchodního tajemství ani vyloučených informací zcela nekoresponduje s dikcí obchodního zákoníku. Zvolená formulace je však srozumitelná většině zahraničních subjektů a s malými obměnami je ve smlouvách často užívána.

Povinnosti franchisanta k ochraně obchodního tajemství by měly přetrvávat i po ukončení smlouvy. Doporučuji výslovně uvést, že povinnosti k ochraně obchodního tajemství trvají po dobu, po kterou naplňuje konkrétní skutečnost znaky obchodního tajemství, respektive do doby výslovného zproštění povinností k ochraně obchodního tajemství oprávněnou smluvní stranou.

V předpokládaném dlouhodobém vztahu nebude neobvyklé, že franchisant seznámí franchisora se svým obchodním tajemstvím. Proto je korektní vztáhnout ustanovení na ochranu obchodního tajemství franchisora i na obchodní tajemství franchisanta.

Článek XIII.

Řízení jakosti

1. Obě smluvní strany určí zástupce pro řízení jakosti s dostatečnou odbornou znalostí a pravomocí k zajištění řízení jakosti výroby smluvních výrobků. Tito zástupci budou zprostředkovávat mezi oběma smluvními stranami řešení všech otázek týkajících se jakosti smluvních výrobků.

2. Franchisant se zavazuje vynaložit své nejvyšší úsilí k tomu, aby každý smluvní výrobek:

- vyhověl příslušným právním předpisům týkajícím se výroby,

- byl vyroben z materiálů předepsané kvality,

- byl testován s dostatečnou péčí před jeho uvedením na trh.

3. Z jakékoliv vyrobené série předloží franchisant na požádání franchisorovi příslušné protokoly o testech provedených na smluvních výrobcích, jak je stanoveno technickou dokumentací.

4. Franchisant zapůjčí na výzvu franchisora jeden kus smluvního výrobku z každé vyrobené série ke kompletnímu proměření a provedení zkoušek u franchisora.

5. Franchisor si vyhrazuje právo prověření výroby ve výrobním závodě franchisanta z hlediska dodržování kvality výroby.

Komentář: Řízení jakosti nejen v procesu zavádění výroby, ale po celou dobu výroby smluvního výrobku, bude do značné míry určovat úspěšnost smlouvou založených vztahů. Jestliže nebude dosaženo stanovených technických a jakostních parametrů smluvního výrobku, smluvní strany nemohou očekávat jeho předpokládané tržní uplatnění a dosažení odpovídajících výnosů. Proto ustanovení tohoto článku zakládá oboustranné závazky mající za cíl dosáhnout a po celou dobu trvání smlouvy udržet stanovenou jakost smluvních výrobků.

Franchisor má ustanovením tohoto článku založena významná oprávnění, prostřednictvím nichž může monitorovat nejen jakost finálního smluvního výrobku, ale též celý výrobní proces. V této souvislosti podotýkám, že smluvní strany budou mít usnadněnou komunikaci a rychleji dosáhnou stanovené jakosti, budou-li mít zaveden uznávaný systém managementu jakosti - např. ISO 9001:2000 nebo pro dodávky ozbrojeným složkám AQUAP.

Článek XIV.

Odpovědnost za výrobek

1. Franchisant nese plnou odpovědnost za smluvní výrobky, které dodá na trh. Tato odpovědnost zahrnuje jakékoliv přímé, nepřímé, následné či jiné škody, náklady či závazky vzniklé následkem vady smluvních výrobků, nebo způsobené jakýmkoliv jiným důvodem nebo nárokem vyplývajícím přímo nebo nepřímo z prodeje, použití nebo manipulace se smluvním výrobkem.

2. Franchisant se může zprostit odpovědnosti jen z důvodů stanovených právním předpisem. Franchisor odškodní franchisanta zcela nebo zčásti v případech, kdy příčinou škody byla zcela nebo zčásti vada technické informace nebo vada dílů dodaných franchisorem.

3. Franchisant se zavazuje před uvedením smluvních výrobků na trh uzavřít a po celou dobu trvání smlouvy a ještě 10 let poté udržovat pojištění odpovědnosti za výrobek na pojistnou částku nejméně __,- EUR.

Komentář: Ustanovení prvních dvou odstavců tohoto článku bude mít pro většinu vztahů jen deklaratorní charakter. Odpovědnost za výrobek je totiž upravena právními normami, které mají kogentní charakter a zákonnou úpravu tedy nelze smlouvou modifikovat.

Třetí odstavec však považuji za mimořádně významný, neboť odpovědnostní pojištění lze považovat za jeden z mála efektivních prostředků ochrany obou smluvních stran před dopadem odpovědnosti za výrobek. Otázkou může být výše pojistné částky. Zde musejí strany najít určitý kompromis mezi výší rizika vzniku škody a výší pojistného. Pojistné na pojistnou částku převyšující 1 milion EUR bude však pro střední podnikatelské subjekty ekonomicky jen obtížně únosné.

Článek XV.

Rozhodné právo a řešení sporů

1. V případě, že některá otázka vzájemného vztahu není ve smlouvě upravena nebo je upravena neúplně, použije se pro její vyřešení obchodní zákoník České republiky, tj. zákon č. 513/1991 Sb., v úplném znění, a právní předpisy České republiky.

2. Veškeré spory vznikající z této smlouvy, související s jejím vznikem, prováděním a zánikem, jakož i spory o její platnost, se strany budou snažit vyřešit vzájemným jednáním. Jestliže se takovým způsobem nepodaří spor vyřešit, je dána výlučná a konečná příslušnost k projednání a rozhodnutí sporu Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR podle jeho Řádu a Pravidel třemi rozhodci. Smluvní strany se zavazují splnit rozhodnutí tohoto rozhodčího soudu.

Komentář: Pro smlouvu je pro případy, kdy smluvní strany mají sídla v různých zemích, dohodnuto české právo. Rozhodčí doložka je sjednána pro všechny spory, které se mezi smluvními stranami mohou v průběhu realizace smlouvy vyskytnout. Alternativně lze dohodnout rozhodčí doložku jen pro vybrané spory a zbývající ponechat k rozhodování soudu, nebo lze svěřit rozhodování všech sporů soudům.

Článek XVI.

Doba trvání smlouvy

Tato smlouva je uzavřena na dobu určitou, a to ode dne jejího podpisu oběma smluvními stranami do doby uplynutí deseti let od oboustranného podpisu protokolu o zavedení výroby u franchisanta, pokud smlouva nebude ukončena dříve v souladu se svými příslušnými ustanoveními.

Franchisant má právo prodloužit platnost smlouvy vždy o období dalších dvou let písemným oznámením doručeným franchisorovi nejméně šest měsíců před vypršením základní nebo prodloužené doby platnosti smlouvy.

Komentář: Minimální délka trvání smlouvy by měla být dána především ekonomickou efektivností investice na straně franchisanta. Zvolil jsem dlouhodobější, desetiletou dobu předpokládaného trvání smlouvy, počítanou od úspěšného zavedení výroby smluvního výrobku u franchisanta. Franchisantovi je dáno právo trvání smlouvy jednostranným úkonem prodlužovat o dobu dvou let. Taková koncepce je dle mého názoru délkou svého trvání optimální a napomůže dosažení očekávané efektivnosti franchisového vztahu.

Článek XVII.

Odstoupení od smlouvy

1. Franchisor má právo odstoupit od této smlouvy písemným oznámením doručeným franchisantovi za následujících podmínek a následujícím způsobem

a) Franchisor může odstoupit od smlouvy s účinností dnem uplynutí třicetidenní lhůty od data doručení písemného oznámení franchisantovi, v němž konstatuje významná porušení smluvních závazků. Pokud franchisant uvedená porušení smluvních závazků napraví před uplynutím třicetidenní lhůty, účinky odstoupení od smlouvy nenastanou; pokud však vzhledem k povaze uvedeného porušení nebude franchisant schopen ve lhůtě 30 dní nápravu dokončit, přičemž po obdržení oznámení od franchisora neprodleně zahájí nápravu porušení smluvního závazku a bude v ní pokračovat s vynaložením maximálního úsilí, uvedené účinky odstoupení od smlouvy rovněž nenastanou.

b) Při neplnění závazku franchisanta uhradit jakékoliv splatné platby vyplývající z této smlouvy může franchisor odstoupit od smlouvy po předchozím písemném upozornění s poskytnutím třicetidenní lhůty k nápravě.

c) Jestliže franchisant bude přímo nebo nepřímo prodávat smluvní výrobky do oblastí neodsouhlasených franchisorem.

d) Vyrobí-li franchisant ve dvou po sobě následujících kalendářních letech méně než ____ kusů smluvních výrobků.

e) Jestliže franchisant zanechá výroby, přípravy, propagace, marketingu a distribuce smluvních výrobků. Pro účely této smlouvy "zanechat" znamená, že franchisant přestane aktivně vyrábět, připravovat, inzerovat, obchodovat a distribuovat smluvní výrobky po nepřetržitou dobu delší než šest měsíců.

f) V případě, že je na majetek franchisanta prohlášen konkurs.

g) Pokud audit provedený franchisorem ve smyslu čl. X. odst. 2. této smlouvy prokáže, že franchisant vědomě uváděl údaje o nižších než skutečných celkových objemech prodejů smluvních výrobků.

h) Pokud franchisant postoupí nebo jinak přenese práva či zatíží břemenem práva vyplývající franchisantovi z této smlouvy nebo se o to pokusí.

i) V případě závažného porušení smlouvy, jak je uvedeno v příslušných ustanoveních smlouvy.

2. Franchisant má právo odstoupit od této smlouvy písemným oznámením doručeným franchisorovi za následujících podmínek a následujícím způsobem:

a) Franchisant může odstoupit od smlouvy s účinností dnem uplynutí třicetidenní lhůty od data doručení písemného oznámení franchisorovi, v němž konstatuje významná porušení smluvních závazků. Pokud franchisor uvedená porušení smluvních závazků napraví před uplynutím třicetidenní lhůty, účinky odstoupení od smlouvy nenastanou; pokud však vzhledem k povaze uvedeného porušení nebude franchisor schopen ve lhůtě 30 dní nápravu dokončit, přičemž po obdržení oznámení od franchisanta neprodleně zahájí nápravu porušení smluvního závazku a bude v ní pokračovat s vynaložením maximálního úsilí, uvedené účinky odstoupení od smlouvy rovněž nenastanou.

Komentář: Ustanovení tohoto článku řeší důvody a způsob odstoupení od smlouvy, přičemž toto právo je při naplnění dohodnutých důvodů dáno oběma smluvním stranám. Je logické, že více možností k odstoupení od smlouvy má franchisor, neboť jako nositel franchisové koncepce musí mít účinný nástroj, kterým dokáže svou koncepci prosadit.

Za pozornost stojí neobvyklá koncepce odstoupení od smlouvy uvedená v písm. a) obou odstavců. Jsem si vědom, že určitým problémem může být určení významných porušení smluvních ujednání, nicméně v tak složitém vztahu, jako je výrobkový franchising, není možné jejich kasuistické vymezení. Neobvyklost právní konstrukce spočívá v podmíněném odstoupení od smlouvy vázaném na lhůtu poskytnutou k nápravě vytýkaných porušení smlouvy. Navrženou formulaci považuji za silný motivační nástroj k odstranění diskrepancí, které se zajisté v průběhu trvání smlouvy vyskytnou.

Poněkud jiná konstrukce je zvolena v odst. 1 písm. b) pro odstoupení od smlouvy z důvodu neplacení ze strany franchisanta. Právo na odstoupení od smlouvy vzniká až marným uplynutím dodatečně poskytnuté lhůty. Nepovažuji totiž za nezbytné opravňovat k odstoupení od smlouvy neprodleně po zpoždění platby.

Obecný důvod odstoupení od smlouvy, uvedený v odst. 1 písm. a) může svádět k názoru, že není zapotřebí konkrétnějších důvodů. Zastávám názor, že důvody uvedené v písm. c) až i) jsou natolik závažným narušením smluvního vztahu, který opravňuje franchisora smluvní vztah okamžitě ukončit bez toho, že by franchisantovi poskytl možnost napravit závadný stav. Proto jsou tyto důvody specifikovány a je použita jiná právní konstrukce ukončení smlouvy, oproti konstrukci uvedené v odst. 1 písm. a).

Článek XVIII.

Závazky a práva smluvních stran po ukončení smlouvy

1. Ke dni ukončení této smlouvy odstoupením ze strany franchisora zanikají práva franchisanta udělená mu podle čl. III. odst. 1.

V ostatních případech ukončení této smlouvy provede franchisant inventuru nedokončené výroby a odběrových závazků na dodávky materiálu pro výrobu smluvních výrobků a dohodne s franchisorem výběhovou dobu, přiměřenou rozsahu přípravy výroby, po kterou bude mít právo vyrábět a prodávat smluvní výrobky do vypotřebování zásob.

2. V případě ukončení smlouvy odstoupením ze strany franchisora vrátí franchisant do 30 dnů franchisorovi veškeré originály a kopie technické dokumentace a jiných dokumentů v jakékoliv formě, které obsahují nebo jakýmkoliv způsobem vysvětlují jakoukoliv část duševního vlastnictví a/nebo jakékoliv know-how získané od franchisora a vymaže je ze svých databází. Franchisant je oprávněn ponechat si pouze kopie částí technické dokumentace v rozsahu nezbytném pro účely provádění oprav smluvních výrobků. Pro jiné účely není franchisant oprávněn technickou dokumentaci nebo její část využít.

V ostatních případech ukončení smlouvy se franchisant zavazuje splnit uvedené povinnosti do 30 dnů po uplynutí výběhové lhůty dohodnuté podle odst. 1 tohoto článku.

3. Ukončení této smlouvy se nedotkne žádných práv či nároků franchisora vůči franchisantovi včetně, avšak nikoliv výhradně, práva franchisora na veškeré splatné franchisové poplatky. Ukončení této smlouvy nezbavuje smluvní stranu žádného ze závazků vůči druhé smluvní straně existujících v době ukončení smlouvy, ani neukončuje ty povinnosti smluvních stran, které svou povahou přetrvávají po ukončení smlouvy.

Komentář: Navrhované ustanovení zakládá rozdílné důsledky ukončení smlouvy odstoupením ze strany franchisora a ukončení smlouvy v ostatních případech. Pro první případ jsou tyto důsledky pro franchisanta velmi tvrdé, a to z důvodu, že ukončení smlouvy zapříčinil. To jej má současně motivovat k řádnému plnění smlouvou přijatých povinností. Franchisant by si měl v této souvislosti uvědomit, že po zániku smlouvy již nesmí vyrobit ani prodat žádný smluvní výrobek. To mu může způsobit značné ekonomické ztráty. Lze však uvažovat i o jiných alternativách. Například lze sjednat povinnost franchisora odkoupit rozpracovanou výrobu a hotové výrobky na skladě. V ostatních případech ukončení smluvního vztahu má zvolená koncepce co nejvíce eliminovat ekonomické škody na straně franchisanta poskytnutím přiměřené výběhové lhůty, která má sloužit ke spotřebování zásob materiálu, dokončení započatého výrobního cyklu a k prodeji takto zhotovených smluvních výrobků.

Některé závazky budou přetrvávat ukončení smlouvy a navrhované ustanovení tuto okolnost deklaruje. Zejména se bude jednat o povinnosti k ochraně obchodního tajemství a know-how.

Článek XIX.

Závěrečná ustanovení

1. Tato smlouva společně se svými přílohami tvoří úplnou dohodu mezi stranami a nahrazuje jakoukoliv předchozí ústní nebo písemnou dohodu. Žádná prohlášení kterékoliv osoby reprezentující nebo jednající z pověření kterékoliv smluvní strany nemohou měnit podmínky této smlouvy nebo práva a závazky smluvních stran, pokud tyto změny nebudou provedeny písemnou formou a odsouhlaseny smluvními stranami nebo jejich řádně zmocněnými zástupci jako dodatek nebo změna této smlouvy. Takové dodatky, přílohy a/nebo změny se stanou nedílnou částí této smlouvy.

2. Budou-li jakákoliv ustanovení obsažená v této smlouvě považována za neplatná, nelegální nebo nevymahatelná v jakémkoliv smyslu, pak platnost, legálnost a vymahatelnost zbývajících ustanovení není tímto v žádném směru dotčena nebo ovlivněna. Smluvní strany projednají a dohodnou nahrazení takovýchto neplatných, nelegálních či nevymahatelných ustanovení.

3. Jakákoliv oznámení nebo sdělení jedné strany straně druhé, související s touto smlouvou, budou podávána písemně a doručena osobně, poštou nebo faxem. Budou adresována příjemci a zaslána na adresu nebo číslo faxu příjemce, které jsou uvedeny v tomto ustanovení. Adresy, telefonní a faxová čísla obou stran jsou pro účely tohoto ujednání následující:

franchisor: ________

franchisant: ________

4. Tato smlouva byla vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž jeden obdrží franchisor a jeden franchisant.

5. Přílohy této smlouvy tvoří její nedílnou součást a jsou podepsány oběma smluvními stranami, s uvedením data jejich podpisu.

6. Na důkaz souhlasu s obsahem této smlouvy a jejích příloh smluvní strany prostřednictvím svých statutárních orgánů připojují uvedeného dne, měsíce a roku své podpisy.

V________ dne _______

Franchisor:

 

V________ dne _______

Franchisant:

 

Výrobkový franchising je osvědčenou a dosud perspektivní podnikatelskou metodou, jejíž možnosti zdaleka nejsou vyčerpány. Má nesporné výhody pro obě strany smluvního vztahu, neboť umožňuje výrazně omezit podnikatelská rizika spojená s uvedením výrobku na trh. Na druhé straně se však jedná p mimořádně složitý vztah, a proto rizika neúspěchu nelze zcela vyloučit. Tato rizika mohou spočívat v nesprávném odhadu poptávky na trhu, v přecenění výrobních schopností franchisanta, v nezajištěném financování rozběhu výroby a v jiných okolnostech.

Z naznačených důvodů nabývá na významu důkladná příprava a pečlivá formulace franchisové smlouvy vytvořená za pomoci týmů složených ze specialistů.

Poznámky:

¹⁾ Pro označení smluvních stran jsem zvolil terminologii, shodnou s terminologií Evropského kodexu etiky franchisingu.

²⁾ Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích.

³⁾ Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.

⁴⁾ Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁾ Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků.

⁶⁾ Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách).

⁷⁾ Definice obchodní firmy a právo na její ochranu jsou založeny v § 8 - § 12 obchodního zákoníku.

⁸⁾ Zejména Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883, Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních a obchodních známek z roku 1891 a Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek z roku 1957.

⁹⁾ Např. účinnost licence k vynálezu podmiňuje zápisem do patentového rejstříku § 14 odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb. a účinnost licence k ochranné známce podmiňuje zápisem do rejstříku § 18 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb.

¹⁰⁾ Blíže k odpovědnosti za výrobek např. Honcová, R.: Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku. Odpovědnost za výrobek. Spisy PrF MU v Brně č. 236, 1999; nebo Záruba, P., Klučka, J.: Odpovědnost za výrobek ve světle Směrnice Rady EHS 1985. Praha: Hermes, 1995.

¹¹⁾ R. Honcová kategorizuje prostředky eliminace rizik z odpovědnosti za výrobek na právní (pojištění), technické (zajištění bezpečnosti výrobku, stahování a odvolávání výrobků) a smíšené (návod na použití). Honcová, R.: Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku. Odpovědnost za výrobek. Spisy PrF MU v Brně č. 236, 1999, str. 179-189.