Právní přeměny investičních společností a investičních podílových fondů

Jednak přeměny na základě zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen "zákon o přeměnách"), jednak přeměny podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (dále jen "zákon o kolektivním investování").

PŘEMĚNY SUBJEKTŮ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ ZÁKONA O PŘEMĚNÁCH

Zákon o přeměnách se stal s účinností od 1. července 2008 obecným právním předpisem upravujícím komplexně materii právních přeměn obchodních společností a družstev. Vůči obchodnímu zákoníku, z něhož byla uvedeným zákonem právní úprava přeměn vyčleněna, je ve vztahu speciálního právního předpisu. Řada otázek, které nejsou řešeny speciálně zákonem o přeměnách, se proto řídí právní úpravou obchodního zákoníku. Jde například o postup při nakládání s vlastními podíly nepoužitými pro výměnu, vydávání nových akcií nebo určení vypořádacího podílu při vystoupení společníka nesouhlasícího s přeměnou.

Zákon o přeměnách se jako obecný právní předpis uplatňuje též na jednotky kolektivního investování, a to v rozsahu, způsobem a za podmínek daných speciálním právním předpisem, kterým je v daném případě zákon o kolektivním investování.

Podmínky omezující přeměny jednotek kolektivního investování

Souhlas České národní banky s přeměnou

Za předpokladu, že k právní přeměně vyžaduje zákon o přeměnách souhlas jednoho nebo více orgánů veřejné moci podle zvláštních zákonů, může být podle § 15 odst. 3 zákona o přeměnách podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku až po právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas s projektem přeměny poslední z příslušných orgánů veřejné moci. Právní mocí rozhodnutí kteréhokoliv příslušného orgánu veřejné moci, jímž se souhlas s přeměnou neuděluje, se projekt přeměny ruší; to neplatí, pokud bylo takové rozhodnutí orgánu veřejné moci rozhodnutím soudu zrušeno. V případě přeměn investičních společností a investičních fondů je takovým orgánem veřejné moci, povolujícím přeměnu podle § 96 odst. 1 zákona o kolektivním investování, Česká národní banka. Podle tohoto ustanovení je třeba povolení ČNB pouze u fúze nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu. Mimo to není podle § 96 odst. 4 zákona o kolektivním investování přípustný převod jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na jejich akcionáře. Převod jmění na společníka, pokud je přejímajícím společníkem investiční fond, nebo, jak bude objasněno dále, i podílový fond, zakázán není a navíc v tomto případě zákon o kolektivním investování nevyžaduje k jeho provedení povolení ČNB. Co se týče dalších způsobů právních přeměn, jichž se účastní podílové fondy, nespadají do osobní působnosti zákona o přeměnách a jsou upraveny zákonem o kolektivním investování (viz podrobněji dále).

Česká národní banka vydá povolení k fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu na základě žádosti, jejíž obsah stanovuje § 14 a § 15 vyhlášky č. 269/2004 Sb., o náležitostech a přílohách žádostí podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování.

Náležitosti žádosti, při zohlednění navrhovaných změn, jsou:

- údaj o tom, jakým způsobem bude přeměna uskutečněna a jakou bude mít formu, tzn. zda půjde o fúzi nebo rozdělení,

- údaje o zúčastněných společnostech o obchodní firmě nástupnických společností,

- rozhodný den fúze,

- zdůvodnění a zamýšlený časový harmonogram fúze nebo rozdělení,

- údaje o tom, která z nástupnických společností bude obhospodařovat podílové fondy dosud obhospodařované účastníkem fúze nebo rozdělovanou společností,

- údaje o tom, která z nástupnických společností bude poskytovat služby týkající se majetku svěřeného zákazníky účastníkovi fúze nebo rozdělované společnosti, a

- čestné prohlášení žadatele, že údaje uvedené v žádosti a jejích přílohách jsou pravdivé, aktuální a úplné.

K žádosti připojí žadatel zejména:

- projekt fúze nebo rozdělení, obsahující zejména záměr žadatele, změny, ke kterým dojde v plánu obchodní činnosti investiční společnosti nebo fondu, časový harmonogram, popis vlivů na výkon činnosti kolektivního investování, případně poskytování služeb portfolio managementu podle § 15 odst. 3 a 4 zákona o kolektivním investování, popis začlenění organizačních útvarů a pracovních zařazení do nové organizační struktury a popis přesunu kompetencí, pokud tyto informace nejsou již obsaženy v jiných předkládaných dokumentech,

- společnou zprávu představenstev nebo zprávy představenstev zúčastněných společností o fúzi a společné zprávy dozorčích rad nebo zprávy dozorčích rad zúčastněných společností o přezkoumání fúze,

- společnou zprávu nebo zprávy statutárních orgánů zúčastněných společností o přeměně, případně důvody proč se zprávy nepořizují dle § 27 zákona o přeměnách,

- zprávu nebo zprávy znalce jmenovaného soudem o přezkoumání projektu fúze nebo rozdělení, pokud jsou vyžadovány zákonem o přeměnách podle § 92 nebo § 284,

- znalecký posudek nebo znalecké posudky, nejsou-li součástí zprávy znalce o přezkoumání projektu fúze nebo rozdělení,¹⁾

- notářský zápis o usnesení valné hromady společnosti zanikající rozdělením; to neplatí, pokud se jedná o rozdělení sloučením,

- konsolidované účetní závěrky žadatele za poslední tři roky ověřené auditorem v případě, že je žadatel součástí konsolidačního celku,

- konečné účetní závěrky zúčastněných společností, zahajovací rozvahu rozdělované nebo nástupnické společnosti, případně mezitímní účetní závěrky, pokud konečná účetní závěrka byla sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi nebo smlouvy o rozdělení uplynulo více než šest měsíců; pokud mají být tyto doklady podle zákona o účetnictví ověřeny auditorem, jsou předkládány ověřené auditorem,

- seznam vedoucích osob zúčastněných a nástupnických investičních společností nebo investičních fondů s uvedením jejich funkce a s přílohami podle § 11 za každou takovou osobu nebo v případě vedoucích osob investičního fondu, jehož majetek bude obhospodařován investiční společností, potvrzení investiční společnosti podle § 9a písm. e) za každou takovou osobu; v případě, že jde o jiné vedoucí osoby, než je člen statutárního orgánu nebo statutární orgán, uvede žadatel v seznamu dále, na základě jaké skutečnosti uvedené osoby skutečně řídí tyto společnosti, a s přílohami podle § 11, případně § 13 za každou takovou osobu,

- uvedení skupin osob, mezi nimiž a právními nástupci osob zúčastněných na přeměně vznikne v důsledku přeměny úzké propojení,

- údaje o osobách, které v důsledku přeměny nabudou kvalifikovanou účast na právním nástupci zúčastněných společností s uvedením výše podílu nebo jiné formy účasti na žadateli včetně grafického znázornění vztahů mezi těmito osobami a doklady pro posouzení vhodnosti těchto osob z hlediska zdravého a obezřetného vedení obdobně podle § 13; doklady podle § 13 nedokládají osoby, které v důsledku přeměny nabudou účast na investičním fondu, který má uzavřenou smlouvu o obhospodařování,

- stanovisko depozitáře fondu kolektivního investování k přeměně ve vztahu ke každému fondu kolektivního investování, jenž bude dotčen přeměnou,

- písemný souhlas s přeměnou udělený akcionáři investičního fondu, jedná-li se o fúzi investičního fondu s osobou, která nemá povolení k činnosti investičního fondu,

- popis procesu začlenění organizačních útvarů a zaměstnanců zúčastněných společností do nové organizační struktury, popis přesunu a úpravy kompetencí včetně časového harmonogramu a cílového stavu,

- rozbor personálních a technických nároků fúze nebo rozdělení pro zajištění řádného výkonu jednotlivých činností a

- přehled změn ve skutečnostech posuzovaných podle § 5, případně § 9 nebo § 9a, ke kterým dojde v důsledku přeměny, a přílohy podle § 5, případně § 9 nebo § 9a, které jsou dotčeny změnami v souvislosti s přeměnou.

Podle § 96 odst. 3 zákona o přeměnách Česká národní banka nepovolí:

- investiční společnosti:

- její fúzi nebo rozdělení, pokud není zajištěna ochrana zájmů podílníků podílových fondů nebo akcionářů investičních fondů, které investiční společnost obhospodařuje,²⁾

- její fúzi s osobou, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti;³⁾ výjimku tvoří fúze investiční společnosti, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníka, s obchodníkem s cennými papíry, jehož výhradním předmětem činnosti je portfolio management podle § 15 odst. 3 zákona o kolektivním investování, resp. poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, a

- její rozdělení na osoby, které nejsou investičními společnostmi,⁴⁾

- převod jejího jmění na společníka (akcionáře);

- investičnímu fondu:

- jeho fúzi nebo rozdělení, pokud není zajištěna ochrana zájmů akcionářů investičního fondu,

- jeho fúzi s osobou, nebo jeho rozdělení na osoby, které nemají povolení k činnosti investičního fondu, pokud by investiční fond v důsledku přeměny zanikl,⁵⁾

- jeho fúzi s investičním fondem, jehož způsob investování je výrazně odlišný,⁶⁾

- jeho fúzi nebo rozdělení, jehož důsledkem by byla změna druhu, formy nebo charakteru fondu nepovolená zákonem o kolektivním investování (viz podrobný rozbor níže),

- převod jeho jmění na společníka (akcionáře).

Další omezení

Kromě výše uvedených případů by Česká národní banka neměla povolit fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu, v jejímž důsledku by nebyla splněna podmínka dosažení a zachování vlastního kapitálu investiční společnosti nebo fondu kolektivního investování podle § 69 a § 70 zákona o kolektivním investování.

Pro účely fúzí a rozdělení investičních společností a investičních fondů je též nezbytné sledovat pravidla nabývání účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu podle § 71 zákona o kolektivním investování. Překážkou, bránící ve vydání povolení České národní banky k realizaci přeměny, by proto mělo být též, pokud by osoba nebo osoby jednající ve shodě,⁷⁾ které by v důsledku fúze nebo rozdělení měly nabýt kvalifikovanou účast⁸⁾ na nástupnické investiční společnosti nebo investičním fondu, nebo by již existující kvalifikovanou účast měly zvýšit,⁹⁾ nebo by se měly stát osobou ovládající,¹⁰⁾ nebyly osobami vhodnými z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti nebo investičního fondu nebo by jejich úzké propojení s investiční společností nebo investičním fondem bránilo efektivnímu výkonu dohledu České národní banky nad těmito subjekty.

Uvedená pravidla omezující nabývání účasti na investiční společnosti nebo investičním fondu stanovená v § 71 odst. 1 až 11 zákona o kolektivním investování se nepoužijí, jde-li o účast osoby na investičním fondu, který má uzavřenu smlouvu o obhospodařování.

Dalším omezením týkajícím se šíře využitelnosti přeměn, jichž se účastní investiční společnosti, je zákaz stanovený v § 77 odst. 1 zákona o kolektivním investování, podle kterého investiční společnost nesmí ovládat jinou obchodní společnost. Z tohoto zákazu jsou dovoleny dvě výjimky, a to:

- pokud se jedná o účast drženou na účet podílového fondu, který tato investiční společnost obhospodařuje, nebo

- účast na investičním fondu drženou nejdéle do jednoho roku ode dne udělení povolení k činnosti investičního fondu.

Toto omezení se nedotýká pouze přeměny převodem jmění na společníka, která se tímto u investiční společnosti stává zcela vyloučenou (viz podrobněji dále), ale zužuje též rozsah využitelnosti tzv. up-stream fúze investiční společností s obchodní společností, v níž má majetkovou účast¹¹⁾ pouze na případy, u nichž investiční společnost nesplňuje podmínku ovládání dotyčné obchodní společnosti. S ohledem na uvedené omezení se do vlastnického vztahu k jiné obchodní společnosti, který umožňuje provedení up-stream fúze, může investiční společnost dostat pouze pokud bude společníkem v dotyčné obchodní společnosti s podílem nižším než padesát procent na základním kapitálu nebo hlasovacích právech a nebude nevykonávat rozhodující vliv na řízení dotyčné obchodní společnosti. Jinými slovy, úplná up-stream fúze nepřipadá u investiční společnosti v úvahu, jelikož se nemůže dostat do postavení většinového, natožpak jediného společníka jiné obchodní společnosti.

Výkladově diskutabilní dopad na využitelnost fúzí má zákaz převodu jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na jejich akcionáře podle § 96 odst. 4 zákona o kolektivním investování. Byť zřejmě zákonodárce převodem jmění na akcionáře mínil přeměnu převodem jmění na společníka podle § 337 a násl. zákona o přeměnách, nikoliv přechod jmění na společníka investiční společnosti nebo investičního fondu v důsledku fúze, může jít v konečném důsledku o totéž. Převod jmění na společníka je totiž speciálním případem up-stream fúze, kdy má akcionář investiční společnosti nebo investičního fondu větší než devadesátiprocentní podíl na jeho základním kapitálu, přičemž menšinový společník investiční společnosti nebo investičního fondu má na místo výměny akcií nárok na přiměřené vypořádání. V případě úplné up-stream fúze, při které by obchodní jmění zanikající investiční společnosti nebo investičního fondu nabýval jediný společník (obchodní společnost), jako nástupnická společnost, není podstatného rozdílu mezi fúzí a převodem jmění na společníka.¹²⁾ Pokud se neliší právní důsledky mezi uvedenými případy přeměn, měl by mít stejný rozsah dispozice i zákaz převodu jmění na akcionáře. Z důvodové zprávy návrhu zákona o kolektivním investování¹³⁾ není zřejmé, co bylo účelem dotyčného zákazu a zda přesným záměrem zákonodárce bylo zamezení přechodu obchodního jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na libovolného akcionáře, nebo jen na fyzickou osobu, nebo na osobu bez povolení k činnosti investiční společnosti nebo investičního fondu. Pokud by se jednalo právě o nejobecnější hypotézu zákazu, tak jak je vyjádřena její jazykovou formulací, musel by být rozšířeným výkladem dotyčné normy aplikován zákaz i na fúzi, která má v tomto smyslu stejné důsledky jako převod jmění na společníka.

Jaké, jinak přípustné případy up-stream fúzí, by byly takovým výkladem postiženy? Vylučovací metodou lze zjistit, že extenzivním výkladem ustanovení o zákazu převodu jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na akcionáře mohou být teoreticky postiženy případy:

- Up-stream fúze investiční společnosti s akcionářem, který je také investiční společností, a jehož podíl na zanikající investiční společnosti je menší než padesát procent jejího základního kapitálu nebo hlasovacích práv. Vyšší podíl nepřipadá v úvahu, jelikož investiční společnost nesmí ovládat jinou obchodní společnost včetně investiční společnosti. Povolena by nebyla ani fúze s osobou, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti. Z hlediska zákona o přeměnách též není možná fúze s fyzickou osobou, byť by byla podnikatelem.

- Up-stream fúze investičního fondu s akcionářem, který je investičním fondem kvalifikovaných investorů, případně speciálním fondem cenných papírů. Standardní fond a speciální fond nemovitostí nemohou být účastníkem této fúze, jelikož mají právní formu podílového fondu. Speciální fond fondů může být účastníkem up-stream fúze jako nástupnická společnost, pokud fúzuje s investičním fondem kolektivního investování určeného pro veřejnost (viz zákonné omezení investic stanovené v § 55 odst. 1 a 2 zákona o kolektivním investování). Stejné omezení platí podle § 51 odst. 6 zákona o kolektivním investování pro speciální fond cenných papírů. Povolena by nebyla ani fúze s osobou, která nemá povolení k činnosti investičního fondu. Z hlediska zákona o přeměnách též není možná fúze s fyzickou osobou, byť by byla podnikatelem.

Vyloučení uvedených případů extenzivním výkladem však nedává v celkovém kontextu příslušné právní úpravy regulatorní smysl. Ustanovení § 96 odst. 4 zákona o kolektivním investování by proto mělo být vykládáno doslovně a úzce tak, že se vztahuje pouze na přeměnu převodem jmění na společníka podle § 337 a násl. zákona o přeměnách.

ZMĚNA PRÁVNÍ FORMY

Přeměna investičního fondu změnou právní formy podle § 360 až 384 zákona o přeměnách, je nepřípustná, jelikož investiční fond má výlučně právní formu akciové společnosti.

Přeměna investičního fondu z důvodu časového omezení jeho právní existence

Podle § 4 odst. 5 zákona o kolektivním investování, lze investiční fond, nejde-li o fond kvalifikovaných věřitelů, založit pouze na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu. Po uplynutí doby, na kterou byl investiční fond založen, dochází ze zákona ke zrušení investičního fondu s likvidací. Pokračování činnosti standardního investičního fondu lze dosáhnout provedením jeho vhodné právní přeměny. Takovou přeměnou může být (i) fúze sloučením, (i) rozdělení sloučením, nebo (iii) rozdělení odštěpením sloučením investičního fondu s jiným nástupnickým investičním fondem. Tuto přeměnu lze přitom provést buď před uplynutím doby, na kterou byla investiční společnost založena, nebo podle § 4 zákona o přeměnách i po vstupu investičního fondu do likvidace.

Možná je i (i) fúze dvou nebo více investičních fondů s podobnou investiční politikou splynutím, (ii) rozdělení investičního fondu se vznikem jedné nebo více akciových společností nebo (iii) rozdělení investičního fondu odštěpením se vznikem jedné nebo více nových akciových společností. V těchto případech je však nutné, aby zakladatelé alespoň jedné z nástupnických akciových společností požádali Českou národní banku před podáním návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku o povolení k činnosti této nově založené akciové společnosti jako investičního fondu podle § 4 odst. 2 zákona o kolektivním investování. Pokud Česká národní banka povolení nevydá, není splněna podmínka stanovená v § 15 odst. 3 zákona o přeměnách, projekt se ruší, přeměna nemůže být zapsána do obchodního rejstříku a investiční fond, jenž se účastnil této navrhované přeměny, a jemuž uplynula doba, na kterou byl založen, musí být zrušen s likvidací.

Podílový fond jako zúčastněný subjekt na právní transformaci podle zákona o přeměnách

Prvotní otázkou vyvolanou specifičností jednotky kolektivního investování ve formě podílového fondu je aplikovatelnost zákona o přeměnách na právní transformace, jejichž jedním z účastníků je podílový fond. Zákon o přeměnách, směrnice Rady 2005/56/ES o přeshraničních fúzích, zákon o kolektivním investování ani zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a směrnice Rady 90/434/EHS o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií, týkajících se společností z různých členských států, nezahrnují právní entity typu podílového fondu do své osobní působnosti právního předpisu.¹⁴⁾

Podle § 66 odst. 1 zákona o přeměnách musejí mít zanikající i nástupnické obchodní společnosti při fúzi stejnou právní formu, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon něco jiného. Výjimky jsou upraveny v § 86 a § 87 zákona o přeměnách pro fúzi, jíž se účastní veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti a dále v § 154 pro fúzi, jíž se účastní společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.

Podobné omezující pravidlo platí také pro přeměnu rozdělením, při které podle § 246 zákona o přeměnách, zanikající, rozdělované i nástupnické obchodní společnosti a družstva musejí mít stejnou právní formu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Výjimky jsou upraveny v § 276 a § 277 zákona o přeměnách pro rozdělení, jehož se účastní veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti a dále v § 312 a § 313 pro rozdělení, jehož se účastní společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.

Také výše uvedené podmínky zákona o kolektivním investování pro povolení přeměny Českou národní bankou, ani náležitosti žádosti povolení dle vyhlášky, nepředvídají postavení podílového fondu jako účastníka právní přeměny fúzí nebo rozdělením.

U přeměny převodem jmění na společníka není pravidlo stejné právní formy zákonem o přeměnách upraveno. Přejímajícím společníkem může být tedy právnická osoba s libovolnou možnou právní formou nebo i fyzická osoba. Přejímající společník však musí být, podle § 340 zákona o přeměnách, ke dni podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podnikatelem. Podnikáním se podle § 2 obchodního zákoníku, rozumí "... soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku". Činnost podílového fondu zcela neodpovídá tomuto vymezení, jelikož podle § 7 odst. 1 zákona o kolektivním investování "Majetek v podílovém fondu obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků". Podílový fond je však podnikatelem podle obchodního zákoníku, podle jehož § 2 odst. 2 písm. c) je podnikatelem podle tohoto zákona "osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů". Toto jiné oprávnění k podnikání, jímž je kolektivní investování podílového fondu, je vydáno povolením České národní banky podle zvláštního předpisu, jímž je zákon o kolektivním investování, § 6 odst. 4.

Jelikož podle § 7 odst. 3 zákona o kolektivním investování je z právních úkonů učiněných v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu oprávněna a zavázána investiční společnost, vystupuje tato v přeměně převodem jmění na společníka svým jménem, ale obchodní jmění, které v důsledku přeměny přechází ze zanikající společnosti na společníka, přejímá na účet příslušného podílového fondu.

Prvotním předpokladem přípustnosti převodu jmění na společníka u podílového fondu je, že se tento podílový fond může, z hlediska omezení daných zákonem o kolektivním investování a vlastním statutem, stát společníkem v obchodní společnosti nebo investičním fondu s podílem na jeho základním, ve výši alespoň 90 procent. Tento podíl je podmínkou přípustnosti převodu jmění na společníka podle § 349 a § 354 zákona o přeměnách. Také složky obchodního jmění zanikající společnosti nebo investičního fondu, přecházející na podílový fond by měly splňovat omezení stanovené zákonem o kolektivním investování a statutem podílového fondu (jeho investiční politikou).

Z výše uvedeného vyplývá, že podílový fond nemůže být subjektem právní přeměny podle zákona o přeměnách, vyjma přeměny převodem jmění na společníka, pokud je podílový fond přejímajícím společníkem.

Převod jmění na společníka

O právní přeměně převodem jmění na společníka bylo dosud pojednáno pouze ve vztahu k podílovému fondu. Na tomto místě proto poněkud obecněji. Převod jmění na společníka je v současné obecné praxi okrajovým typem právní přeměny obchodní společnosti nebo družstva. Před novelou obchodního zákoníku zákonem č. 216/2005 Sb., která zavedla v § 183i právo majoritního společníka vykoupit účastnické cenné papíry od ostatních akcionářů, byl převod jmění na společníka jediným legálním způsobem vytěsnění minoritních společníků proti jejich vůli. Jelikož se však podle § 5 odst. 4 zákona o kolektivním investování na investiční fond nepoužijí ustanovení obchodního zákoníku o právu výkupu účastnických cenných papírů, zůstává přeměna převodem jmění na společníka, pro oblast kolektivního investování stále jediným způsobem vytěsnění minoritních společníků.¹⁵⁾

Také před novelou zákona o kolektivním investování zákonem č. 230/2009 Sb., byl převod jmění na společníka jediným způsobem sloučení obchodního jmění dceřiné společnosti investiční společnosti, investičního fondu a podílového fondu s obchodním jměním jejího společníka. Zákonná výhrada je stanovena v § 96 odst. 4 zákona o kolektivním investování, podle kterého, není přípustný převod jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na jejich akcionáře. Prostor použitelnosti přeměny převodem jmění na společníka se v případě investiční společnosti zcela uzavírá již zmíněným § 77 odst. 1 zákona o kolektivním investování, podle kterého nesmí ovládat jinou obchodní společnost. Na základě tohoto ustanovení se tedy investiční společnost nemůže stát společníkem, který by byl oprávněn rozhodnout o převodu jmění dceřiné společnosti na svoji osobu.

Nyní již zákon o kolektivním investování připouští vedle převodu jmění na společníka též fúzi a rozdělení investiční společnosti a investičního fondu a speciálně též upravuje splynutí a sloučení podílových fondů. Jak již bylo ukázáno v části věnované fúzi a rozdělení, jsou výše uvedená omezení limitujícím faktorem též v případě fúzí investičních společností a částečně též investičních fondů.

Hlavní nevýhodou přeměny převodem jmění na společníka je nemožnost přecenění obchodního jmění zanikající společnosti, přecházejícího na přejímajícího společníka. Obchodní jmění zaniklé společnosti může převzít pouze akcionář, který je vlastníkem akcií, souhrn jejichž jmenovitých hodnot přesahuje 90 procent základního kapitálu zaniklé společnosti. Fúzí lze dosáhnout stejného cíle, ale bez výše uvedeného omezení. Přesto, že je fúze obecně daleko pružnějším a účinnějším prostředkem dosažení cílů zúčastněných společností, zůstává převod jmění na společníka stále jedinou použitelnou přeměnou podílových fondů podle zákona o přeměnách.

Možnost přecenění obchodního jmění při právních přeměnách

Případy, kdy je možné provést přecenění jednotlivých složek majetku a závazků upravuje zákon o účetnictví jako obecný právní předpis. Jde např. o ocenění cenných papírů reálnou hodnotou k rozvahovému dni. Reálnou hodnotou se podle § 27 odst. 3 zákona o účetnictví oceňuje i v případech, ve kterých zákon¹⁶⁾ ukládá povinnost ocenění obchodního jmění při přeměně společnosti. Tuto povinnost ukládá zákon o přeměnách v případech:

- fúze sloučením, pokud má dojít v jejím důsledku ke zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze zdrojů zanikajících společností podle § 73 až § 75 zákona o přeměnách,

- fúze splynutím podle § 73 odst. 2 zákona o přeměnách,

- rozdělení, podle § 253 až § 256 zákona o přeměnách.

V jiných případech zákon o přeměnách povinnost ocenění obchodního jmění neukládá a ocenění jednotlivých složek majetku na reálnou hodnotu je tedy podle zákona o účetnictví nepřípustné.

Možnost přecenění obchodního jmění je vítaným způsobem zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze zdrojů (čistého obchodního majetku) zanikajících společností a je proto jedním z faktických důvodů přistoupení k přeměně.

Podle § 103 odst. 3 zákona o přeměnách lze pro akcionáře zanikající společnosti vydat pouze tolik akcií, součet jejichž jmenovitých hodnot nepřesahuje výši čistého obchodního majetku této společnosti, vyplývající z posudku znalce pro ocenění jmění. Podobně je tomu u fúze splynutím podle § 105 zákona o přeměnách. Čistý obchodní majetek zanikajících společností tvoří v obou případech horní mez pro zvýšení základního kapitálu v důsledku fúze podle zákona o přeměnách. Na základě zákona o účetnictví je však tato mez obvykle posazena níže.

Podle § 14a vyhlášky č. 500/2002 Sb. lze v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti použít k rozdělení na jednotlivé složky vlastního kapitálu včetně základního kapitálu, pouze konečný zůstatek účtu 418 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách, vykazovaný v pasivech rozvahy v položce A.II. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách.

Přecenění cenných papírů reálnou hodnotou a majetkových účastí ekvivalencí, se však účtuje rozvahovým způsobem pomocí účtu 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění cenných papírů a derivátů, který je účelově vázán a nelze jej proto v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti rozdělit ve prospěch základního kapitálu, ani jiných složek vlastního kapitálu. Tento fond však může tvořit podstatnou část přecenění v případě fúzí a rozdělení investičních společností a investičních fondů, takže výsledný efekt bude v těchto případech často nízký. Nikoli však v případě přeměn, jichž se účastní speciální fondy nemovitostí, fondy kvalifikovaných investorů, zaměřené na investice do nemovitostí a speciální developerské účelové společnosti (tzv. SPV). V těchto případech může být efekt přecenění na zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti v důsledku přeměny podstatný.

Přeshraniční přeměny jednotek kolektivního investování

Za účelem podpory uplatňování Zřizovacími smlouvami (po revizi Zřizovacích smluv Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009 je smluvním základem Evropské unie Smlouva o fungování Evropské unie a Smlouva o Evropské unii) zaručených svobod volného pohybu osob a kapitálu na vnitřním trhu Evropské unie, jakož i práva na usazování podle čl. 49 Smlouvy o fungování EU, přijala Rada směrnici 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Tato směrnice byla transponována do českého právního řádu zákonem o přeměnách, který tuto problematiku upravuje v hlavě IX. Přeshraniční právní přeměny jsou přípustné pouze mezi kapitálovými společnostmi sídlícími alespoň ve dvou různých členských státech Evropské unie. Jediným typem právní přeměny, kterým mohou být zúčastněné společnosti právně transformovány, je fúze.

Společnostmi zúčastněnými na přeshraniční fúzi mohou být investiční společnosti nebo investiční fondy, případně jiné obchodní společnosti se sídlem v České republice, s výhradou stanovenou v § 96 odst. 5 zákona o kolektivním investování.¹⁷⁾ Podle tohoto ustanovení se nesmí přeshraniční fúze zúčastnit investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty. Toto ustanovení je transpozicí čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 2005/56/ES o přeshraničních fúzích kapitálových společností, podle nějž se tato směrnice nepoužije také na přeshraniční fúze, na nichž se podílejí podílové fondy určené pro veřejnost. Tento transpoziční požadavek je v České republice splněn zákonem o přeměnách, který obecně umožňuje pouze fúze obchodních společností a družstev. V nejbližší době nás však čeká změna právní úpravy této oblasti vyvolaná přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SIKPCP), která má být transponovaná do právních řádů členských států Evropské unie do 1. července 2011 (dále jen "Směrnice").

Podle Směrnice budou muset členské státy Evropské unie umožnit právě také přeshraniční fúze fondů kolektivního investování určených pro veřejnost, jejichž podílové jednotky jsou na žádost podílníků přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z aktiv těchto subjektů. Za rovnocenné odkupy nebo vyplacení se považuje podle Směrnice i jednání ze strany fondů k zajištění toho, aby se hodnota jejich podílových jednotek na burze významně nelišila od čisté hodnoty jejich aktiv. Nová úprava přeshraničních fúzí se bude týkat nejen investičních, ale též podílových fondů. Přeshraniční fúze investičních společností budou i nadále probíhat na základě stávající úpravy zákona o přeměnách.

Fúze investičních společností nebo investičních fondů se provádějí zatím postupem stanoveným zákonem o přeměnách pro akciovou společnost se specifiky, stanovenými ve zvláštních ustanoveních hlavy IX. zákona o přeměnách a za podmínek stanovených zákonem o kolektivním investování.¹⁸⁾

Volba sídla

Nástupnická investiční společnost nebo fond může podle § 185 zákona o přeměnách při přeshraniční fúzi umístit své sídlo do kteréhokoliv členského státu.

Tento postup se nepovažuje za přemístění sídla.

Rozhodná data

Datum, ke kterému přeshraniční fúze nabývá účinnosti, datum rozhodné pro výpočet výměnného poměru pro výměnu akcií zanikajícího fondu za akcie nástupnického fondu, a případně i datum pro určení příslušné čisté hodnoty aktiv pro platby za odkup akcií, stanoví právní předpisy domovského členského státu nástupnického fondu.

Výměna podílů a právo na dorovnání

Také výměna akcií a vyplacení případných doplatků se podle § 205 zákona o přeměnách řídí právními předpisy členského státu, na jehož území má mít nástupnická investiční společnost nebo investiční fond své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku tohoto členského státu. Právo na zaplacení dorovnání může akcionář české společnosti zúčastněné na přeshraniční fúzi uplatnit podle § 206 zákona o přeměnách jen tehdy, jestliže všechny zahraniční zúčastněné společnosti, jež mají svá sídla v členských státech, jejichž právní řády neupravují právo společníků nebo členů na dorovnání při vnitrostátní fúzi, při schvalování přeshraniční fúze výslovně rozhodnou, že společníci nebo členové české zúčastněné korporace mají právo na dorovnání postupem a za podmínek podle zákona o přeměnách i po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku.

Jestliže společníci nebo členové české zúčastněné společnosti mají právo na dorovnání nebo právo na odkup akcií i po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku, jsou podle § 207 odst. 2 zákona o přeměnách k řízení v těchto věcech příslušné soudy České republiky, a to i po zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku.

Projekt fúze

Tak jako u vnitrostátní fúze vypracují statutární orgány zúčastněných společností společný projekt přeměny, který musí mít písemnou formu a musí být schválen ve stejném znění valnou hromadou všech českých společností zúčastněných na přeshraniční fúzi. V projektu musejí být, kromě obecných údajů požadovaných zákonem o přeměnách, též:

- údaje o ocenění aktiv a pasiv převáděných na nástupnickou investiční společnost nebo investiční fond,

- den účetních závěrek fúzujících společností použitý pro stanovení podmínek přeshraniční fúze.

Pokud se přeshraniční fúze účastní investiční společnosti nebo jiné společnosti, které mají zaměstnance, musí projekt podle § 191 odst. 1 zákona o přeměnách dále obsahovat:

- údaje o postupu, kterým se stanoví zapojení zaměstnanců do záležitostí nástupnické korporace,

- pravděpodobné dopady přeshraniční fúze na zaměstnance, zejména údaje o plánovaném propouštění zaměstnanců.

Projekt naopak nemusí obsahovat určení, jak budou získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně za akcie akcionářů zanikající společnosti.

Směrnice ve svém článku 40 navíc požaduje, aby projekt dále obsahoval:

- okolnosti a důvody navrhované fúze,

- očekávaný dopad navrhované fúze na podílníky zanikajícího i nástupnického fondu,

- přijatá kritéria pro ocenění aktiv a případně pasiv k datu rozhodujícímu pro výpočet výměnného poměru,

- metodu výpočtu výměnného poměru,

- plánované datum účinnosti fúze,

- pravidla pro přenos aktiv a výměnu podílů nebo akcií.

Statutární zpráva o přeshraniční fúzi

Podle § 193 zákona o přeměnách musí být statutárními orgány českých zúčastněných společností vždy vypracována zpráva o přeshraniční fúzi, a to samostatně za každou zúčastněnou společnost.

Zpráva znalce o přeshraniční fúzi

Pokud se všichni společníci všech zúčastněných společností nedohodnou jinak, musí soudem jmenovaný znalec vypracovat zprávu o přeshraniční fúzi. Podle § 195 odst. 1 zákona o přeměnách může být k tomuto účelu jmenován jeden znalec pro všechny české i zahraniční společnosti zúčastněné na přeshraniční fúzi. Návrh na jmenování znalce může být podán v kterémkoliv členském státě, v němž má kterákoliv ze zúčastněných společností své sídlo, nebo v němž nástupnická investiční společnost nebo investiční fond budou mít své sídlo po zápisu přeshraniční fúze do českého nebo zahraničního obchodního rejstříku. Znalecká zpráva o přeshraniční fúzi musí vždy obsahovat alespoň:

- stanovisko znalce nebo znalců k tomu, zda výměnný poměr akcií s případnými doplatky je vhodný a odůvodněný,

- údaj, podle jaké metody nebo jakých metod byl stanoven výměnný poměr akcií,

- vyjádření, zda tato metoda nebo tyto metody jsou pro daný případ přiměřené,

- údaj, jakých výměnných poměrů by se dosáhlo při použití každé z metod ocenění, jestliže bylo použito více metod ocenění; současně se uvede stanovisko k tomu, jaká váha byla přiznána jednotlivým metodám ocenění při stanovení výměnného poměru,

- zda a jaké zvláštní obtíže se vyskytly při oceňování jmění zúčastněné společnosti.

Nezávislou kontrolu navrženého postupu přeshraniční fúze ukládá též Směrnice v čl. 42. Tímto úkolem může být pověřen buď depozitář, nebo nezávislý auditor schválený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek.

Ověřena mají být:

- přijatá kritéria pro ocenění aktiv a případně pasiv k datu pro výpočet výměnného poměru,

- případně platby v hotovosti za jednu podílovou jednotku nebo akcii,

- metoda výpočtu výměnného poměru a rovněž aktuálního výměnného poměru stanoveného k datu rozhodujícímu pro výpočet tohoto poměru.

Na základě čl. 41 Směrnice budou muset členské státy dále požadovat, aby depozitáři zanikajícího a nástupnického fondu ověřili soulad údajů o:

- určení druhu fúze a formy dotyčných fondů,

- plánovaném datu účinnosti fúze a

- pravidlech pro přenos aktiv a výměnu podílových jednotek nebo akcií s požadavky Směrnice a statutu fondu nebo zakládacích dokumentů.

Povolení přeshraniční fúze příslušnými orgány dohledu členských států

Povolení přeshraniční fúze Českou národní bankou probíhá za stejných podmínek jako u fúze vnitrostátní, ale jen za české zúčastněné investiční společnosti nebo investiční fondy. Pokud bude mít nástupnická investiční společnost nebo investiční fond sídlo v jiném členském státě, bude muset Česká národní banka při zajištění potřebných podkladů a informací o nástupnické společnosti spolupracovat s příslušným orgánem dohledu tohoto členského státu.

Směrnice uvedený postup ve svém čl. 39 upřesňuje s tím, že zanikající fondy by měly poskytnout příslušnému domovskému orgánu alespoň informace o:

- společném návrhu podmínek fúze řádně schváleném zanikajícím i nástupnickým fondem,

- aktuálním znění prospektu a klíčových informacích pro investory nástupnického fondu podle článku 78 Směrnice, je-li usazen v jiném členském státě,

- prohlášení každého z depozitářů zanikajícího a nástupnického fondu, že ověřil soulad stanovených údajů s požadavky Směrnice a statutu fondu, a

- informace o navrhované fúzi, které hodlá zanikající a nástupnický fond poskytnout svým příslušným podílníkům.

Po kompletaci dokumentace předají příslušné orgány domovského členského státu zanikajícího fondu bezodkladně kopie informací uvedených výše příslušným orgánům domovského členského státu nástupnického fondu. Příslušné orgány domovského členského státu zanikajícího a nástupnického fondu posoudí možný dopad navrhované fúze na podílníky nebo akcionáře zanikajícího i nástupnického fondu a zhodnotí, zda jsou podílníkům poskytnuty dostatečné informace.

Podmínky pro povolení vnitrostátní fúze příslušnými orgány domovského členského státu zanikajícího fondu Směrnice dále doplňuje o požadavek,

- aby nástupnický fond prostřednictvím svého domovského orgánu dohledu, oznámil uvedení svých podílových jednotek nebo akcií na trh ve všech členských státech, v nichž bylo zanikajícímu fondu buď uděleno povolení, nebo v nichž nástupnický fond zamýšlí uvádět své podílové jednotky na trh, a

- aby příslušné orgány domovského členského státu zanikajícího a nástupnického fondu posoudily, zda považují informace navržené k poskytnutí podílníkům nebo akcionářům zanikajících a nástupnického fondu za dostatečné.

Nárok na odkup

Na základě Směrnice budou mít podílníci nebo akcionáři zanikajícího a nástupnického fondu také možnost požadovat odkup nebo vyplacení svých podílových jednotek nebo akcií, případně jejich výměnu za podílové jednotky v jiném fondu s podobnou investiční politikou, spravovaném toutéž investiční společností nebo jinou společností, s níž je dotyčná investiční společnost spjata. Toto právo by nemělo podléhat žádným zvláštním poplatkům. nástupnického fondu.

V současnosti zákon o kolektivním investování upravuje právo odkupu podílů pouze u uzavřených podílových fondů, které mají být zrušeny v důsledku splynutí nebo sloučení podle § 100 odst. 6, resp. § 101 odst. 6 zákona o kolektivním investování.

Osvědčení o splnění zákonných podmínek

Jedním ze specifik stávajícího postupu u přeshraniční fúze je osvědčování splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, které podle § 210 odst. 1 zákona o přeměnách vystavuje notář, na žádost české zúčastněné společnosti a na základě jemu předložených písemností. Mezi povinné písemnosti náleží mimo jiné i povolení fúze Českou národní bankou¹⁹⁾ a osvědčení vydaná k tomuto účelu příslušnými orgány veřejné moci za každou zahraniční zúčastněnou investiční společnost nebo investiční fond.²⁰⁾

Informace o přeshraniční fúzi

Povinnost zveřejnění projektu přeshraniční fúze mají podle § 197 odst. 1 zákona o přeměnách jen české zúčastněné společnosti. Zahraniční zúčastněné společnosti se při zveřejňování projektu přeshraniční fúze řídí právním řádem svého členského státu. Mimo obecných údajů požadovaných v § 33 odst. 1 písm. b) zákona o přeměnách pro vnitrostátní fúze, musí oznámení dále obsahovat:

- údaje o firmách nebo názvech, právní formě a sídlu všech zúčastněných společností,

- informaci o tom, v kterém zahraničním obchodním rejstříku nebo rejstřících jsou zapsány údaje a založeny listiny o každé z těchto zahraničních zúčastněných společností určené právními předpisy členských států zřizujících tyto zahraniční obchodní rejstříky vydanými v souladu s požadavky práva Evropské unie, a čísla těchto zápisů,

- informaci o právech, která mohou uplatňovat věřitelé a společníci každé ze zahraničních zúčastněných společností podle právních předpisů toho členského státu, ve kterém má zahraniční zúčastněná společnost své sídlo.

Zároveň se zveřejní informace o adrese nebo adresách, na kterých mohou akcionáři a věřitelé zúčastněných společností bezplatně obdržet úplné informace o svých právech.

V zájmu poskytnutí náležité a přesné informace o navrhované fúzi, umožňující podílníkům nebo akcionářům zanikajícího a nástupnického fondu informovaně posoudit dopad návrhu přeshraniční fúze na jejich investici, budou zúčastněné fondy po transpozici čl. 431 Směrnice povinny poskytnout svým podílníkům nebo akcionářům údaje o:

- okolnostech a důvodech navrhované fúze;

- možném dopadu navrhované fúze na podílníky nebo akcionáře, mimo jiné informace o případných podstatných rozdílech v investiční politice a strategii, nákladech, očekávaném výsledku, pravidelném podávání zpráv, možném zeslabení výkonnosti investice, a případně výrazné upozornění pro investory o možném dopadu fúze na jejich daňové povinnosti;

- zvláštních právech podílníků nebo akcionářů v souvislosti s navrhovanou fúzí, mimo jiné právo na dodatečné informace, právo obdržet na žádost kopii zprávy nezávislého auditora nebo depozitáře a právo podat žádost o odkup nebo vyplacení či výměnu podílových jednotek nebo akcií včetně lhůty pro uplatnění tohoto práva;

- příslušných procesních otázkách a plánovaném datu účinnosti fúze, a

- dále poskytnout kopie klíčových informací pro investory, týkajících se nástupnického fondu.

Výše uvedené informace budou podílníkům zanikajícího i nástupnického fondu poskytnuty až poté, co příslušné orgány domovského členského státu zanikajícího fondu povolí navrhovanou přeshraniční fúzi, nejméně však třicet dnů před posledním dnem pro uplatnění práva na bezplatný odkup nebo vyplacení nebo, je-li to umožněno, na jejich výměnu.

Zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku

Pokud je nástupnickou investiční společností nebo investičním fondem česká obchodní společnost, přikládá se podle § 212 zákona o přeměnách k návrhu na zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku:

- osvědčení notáře,

- osvědčení vydaná k tomu příslušnými orgány členských států, v nichž mají svá sídla zahraniční zúčastněné korporace v souladu s právními předpisy upravujícími přeshraniční fúze těchto členských států, a to za každou zúčastněnou korporaci jedno osvědčení.

Podle Směrnice se nabytí účinnosti fúze se zveřejní všemi vhodnými prostředky způsobem předepsaným právními předpisy domovského členského státu nástupnického fondu a oznámí se příslušným orgánům dohledu domovského členského státu nástupnického i zanikajícího fondu.

PŘEMĚNY JEDNOTEK KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ ZÁKONA O KOLEKTIVNÍM INVESTOVÁNÍ

Jak již bylo uvedeno výše, klade zákon o kolektivním investování, jako zvláštní právní předpis, určitá omezení v aplikaci zákona o přeměnách na jednotky kolektivního investování. Mimoto upravuje některé speciální případy právních přeměn jednotek kolektivního investování souvisejících s jejich specifickou povahou, postavením a funkcemi.

Změna předmětu podnikání fondu kolektivního investování

Podle § 4 odst. 7 zákona o kolektivním investování je změna předmětu podnikání investičního fondu nepřípustná. Výhradním a nezměnitelným předmětem podnikání investičního fondu je tedy kolektivní investování, jehož výkon je podle § 4 odst. 1 zákona o kolektivním investování vázán na povolení České národní banky. Kolektivním investováním se podle § 2 odst. 1 zákona o kolektivním investování rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nepřípustná jakákoliv právní přeměna, jíž by byl investiční fond účastníkem, pokud by jejím výsledkem bylo zrušení investičního fondu bez likvidace a přechod jeho obchodního jmění na obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání není kolektivní investování. To je dáno principem univerzálního právního nástupnictví, na němž jsou založeny právní transformace obchodních společností a družstev na základě zákona o přeměnách. Nástupnická společnost je tedy v tomto ohledu tímtéž právním subjektem jako společnost, v důsledku zanikající přeměny. Nástupnickou společností tedy musí být buď již existující investiční fond, u přeměn fúzí sloučením, rozdělením a převodem jmění na společníka, nebo akciová společnost založená v rámci přeměny fúzí splynutím, rozdělením se vznikem nových obchodních společností a rozdělením odštěpením se vznikem nových obchodních společností.

Přeměna podílového fondu z důvodu uplynutí doby, na kterou byl vytvořen

O přeměnách investičního fondu založeného na dobu určitou bylo již pojednáno v části věnované právním transformacím podle zákona o přeměnách. V případě podílového fondu je tato problematika upravena speciálně zákonem o kolektivním investování. Podle § 13 odst. 6 zákona o kolektivním investování se uzavřený podílový fond vytváří na dobu určitou. Po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond. Doba, na kterou je uzavřený podílový fond založen, musí být uvedena ve statutu včetně informace, zda uplynutím této doby vstoupí fond do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond. Postup, jakým může dojít k této přeměně, je upraven v § 101a zákona o kolektivním investování a probíhá prostřednictvím schválení změny statutu podílového fondu podle § 84a odst. 4 zákona o kolektivním investování.

Tento postup přeměny uzavřeného podílového fondu na otevřený je nutné podle Nejvyššího správního soudu²¹⁾ považovat za kogentní a nelze jej vůlí zúčastněných stran modifikovat.

Právní transformace přípustné podle zákona o přeměnách, ale výslovně zakázané zákonem o kolektivním investování

Právně přípustné jsou všechny právní transformace jednotek kolektivního investování, na které lze aplikovat zákon o přeměnách, pokud nejsou výslovně zakázány zákonem o kolektivním investování.

Zákonem o kolektivním investování jsou vyloučeny:

- jakékoliv právní transformace podle zákona o přeměnách, jejichž účastníkem by byl podílový fond, vyjma převodu jmění na společníka, u něhož je podílový fond přejímajícím společníkem,²²⁾

- fúze investičního fondu s osobou, nebo rozdělení investičního fondu na osoby, které nemají povolení k činnosti investičního fondu, pokud by investiční fond v důsledku přeměny zanikl,

- fúze investičního fondu s investičním fondem, jehož způsob investování je výrazně odlišný, nebo rozdělení investičního fondu, který by v důsledku rozdělení zanikl a jehož právním nástupcem by byl investiční fond s výrazně odlišným způsobem investování,

- fúze nebo rozdělení investičního fondu, v jehož důsledku by došlo ke změně druhu, formy nebo charakteru fondu nepovolené zákonem o kolektivním investování (viz podrobný rozbor níže),

- převod jeho jmění investičního fondu a investiční společnosti na společníka (akcionáře).

Speciální druhy přeměn mezi jednotkami kolektivního investování

Jedná se o:

- změny formy jednotek kolektivního investování z hlediska zákona o kolektivním investování, jimiž jsou investiční fond²³⁾ a podílový fond,

- změny charakteru investičního fondu nebo podílového fondu, kterým je otevřenost nebo uzavřenost fondu,

- změny druhu fondu, kterým jsou standardní a speciální fondy,

- sloučení a splynutí podílových fondů.

Speciální právní přeměny podle zákona o kolektivním investování, tímto zákonem výslovně zakázané

Podle § 101a odst. 2 zákona o kolektivním investování jsou nepřípustné takové změny statutu investičního nebo podílového fondu, jímž by došlo k přeměně nebo ke změně:²⁴⁾

- otevřeného podílového fondu na uzavřený podílový fond,

- uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, s výjimkou stanovenou § 101a odst. 1 písm. c) zákona o kolektivním investování, týkající se přeměny z důvodu uplynutí doby, na kterou byl uzavřený podílový fond vytvořen podle § 13 odst. 6 zákona o kolektivním investování,

- otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu na investiční fond,

- investičního fondu na otevřený podílový fond nebo uzavřený podílový fond,

- druhu speciálních fondů shromažďujících peněžní prostředky od veřejnosti podle § 49 odst. 1 nebo 2;²⁵⁾ kromě toho se v § 49a odst. 6 zákona o kolektivním investování výslovně zakazuje přeměna speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, na speciální fond kvalifikovaných investorů,

- standardního fondu na speciální fond,

- speciálního fondu na standardní fond, s výjimkou přeměn zákonem o kolektivním investování výslovně uvedených v § 101a odst. 1.

Speciální právní transformace podle zákona o kolektivním investování tímto zákonem výslovně povolené

Podle § 101a odst. 1 zákona o kolektivním investování může Česká národní banka schválit změnu statutu fondu kolektivního investování, kterou se fond kolektivního investování přemění ze:

- speciálního fondu cenných papírů na standardní fond nebo speciální fond fondů,

- speciálního fondu fondů na standardní fond nebo speciální fond cenných papírů,

- uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, v případě přeměny z důvodu uplynutí doby, na kterou byl uzavřený podílový fond vytvořen podle § 13 odst. 6 zákona o kolektivním investování.

Žádost o povolení změny statutu, kterou má dojít k přeměně, je třeba doložit též odůvodněním navrhované přeměny, projektem přeměny zahrnujícím vyhodnocení dopadu přeměny na fond a zájmy podílníků a dále stanoviskem depozitáře. Náležitostí žádosti o povolení fúze investiční společnosti nebo fondu jsou upraveny samostatně v § 96 odst. 1 zákona o kolektivním investování.

V navrhovaných změnách statutu lze podle § 101a odst. 4 zákona o kolektivním investování upravit přechodné období, v němž nebudou důvodně dodržena pravidla stanovená tímto zákonem a statutem pro druh fondu, na který se fond kolektivního investování přeměňuje. Žadatel v této souvislosti ve statutu upraví též výjimky z pravidel pro investování, které jsou v přechodném období nezbytné v nejlepším zájmu všech podílníků k uskutečnění přeměny.

Obdobně jako zákon o přeměnách, stanovuje i zákon o kolektivním investování povinnost investiční společnosti, žádající Českou národní banku o povolení změny statutu, uveřejnit informaci o zamýšlené změně statutu a jejích důsledcích pro podílníky, pokud jde o jejich investici.

Splynutí a sloučení podílových fondů

Za speciální právní transformaci je třeba považovat též sloučení a splynutí podílových fondů, které jsou možné výlučně za podmínek stanovených zákonem o kolektivním investování.

Na základě § 100 a § 101 zákona o kolektivním investování a povolení České národní banky může investiční společnost rozhodnout o splynutí nebo sloučení podílových fondů, které obhospodařuje, v jeden nový podílový fond.

V případě splynutí dochází ke zrušení zúčastněných podílových fondů, obhospodařovaných jednou nebo více investičními společnostmi, bez likvidace, přičemž jejich majetek a případně závazky přecházejí na nově vytvořený nástupnický podílový fond.

V případě sloučení jednoho nebo více zúčastněných podílových fondů, obhospodařovaných jednou nebo více investičními společnostmi, přičemž jejich majetek a případně závazky přecházejí na jeden z již vytvořených podílových fondů, zúčastněných na sloučení, který je nástupnickým podílovým fondem.

Splývající podílové fondy a podílové fondy zanikající v důsledku splynutí se podle § 100 odst. 7 a § 101 odst. 7 zákona o kolektivním investování zrušují a jejich podílníci se stávají podílníky nově vznikajícího nebo existujícího podílového fondu uplynutím tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení ke splynutí nebo sloučení. Do tří měsíců od okamžiku zrušení podílových fondů, tj. šest měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, je investiční společnost obhospodařující majetek podílového fondu vytvořeného splynutím nebo majetek přejímajícího podílového fondu, povinna do tří měsíců ode dne zrušení splývajících podílových fondů vyměnit podílníkovi podílový list zrušeného podílového fondu za podílový list nově vzniklého podílového fondu, a to v poměru určeném podle výše vlastního kapitálu v podílovém fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu ke dni jeho zrušení.

Žádost České národní bance o povolení splynutí nebo sloučení podílových fondů obsahuje údaje a doklady nezbytné pro posouzení důvodu splynutí a ochrany zájmů podílníků. Jinak ohledně náležitostí žádosti a jejích příloh platí obdobně to, co již bylo uvedeno k žádosti o povolení fúze a rozdělení investičních fondů. Účastníky řízení o povolení splynutí nebo sloučení podílových fondů jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které mají splynutím nebo sloučením zaniknout, investiční společnost obhospodařující nástupnický (přejímající) podílový fond, která je současně navrhovatelem a jejich depozitáři. Kromě již výše zmíněných případů nepřípustných změn statutu, týkajících se formy, druhu a charakteru podílových fondů, nepovolí Česká národní banka podle § 100 odst. 4 a § 101 odst. 4 zákona o kolektivním investování splynutí nebo sloučení podílových fondů (i) s výrazně odlišným způsobem investování, nebo (ii) pokud by splynutím nebo sloučením byly ohroženy zájmy podílníků.

Po vydání povolení České národní banky ke splynutí nebo sloučení podílových fondů, uveřejní investiční společnost obhospodařující podílový fond, který má být v důsledku splynutí nebo sloučení zrušen, způsobem umožňujícím dálkový přístup, příslušné rozhodnutí České národní banky a statut podílového fondu, který vznikne splynutím nebo sloučením, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu, je-li zrušován uzavřený podílový fond. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká podílníkům podílových fondů, zanikajících z důvodu splynutí nebo sloučení, právo na odkoupení podílového listu bez srážky. Investiční společnost obhospodařující majetek zanikajících podílových fondů postupuje při odkupu standardním způsobem podle § 12 zákona o kolektivním investování.

Právo podílníků na odkup zaniká uplynutím dvou měsíců. Z dikce § 100 odst. 6 a § 101 odst. 6 zákona o kolektivním investování plyne, že toto právo vzniká bez ohledu na to, zda je nástupnický podílový fond otevřený nebo uzavřený.

V souvislosti s výše popsanými přeměnami podílových fondů, případně investičních společností obhospodařujících jejich majetek, je na místě upozornit na právní osud práv podílníků, která nejsou inkorporovaná do podílového listu. Jde např. o právo podílníka na náhradu škody vůči investiční společnosti obhospodařující majetek daného podílového fondu.²⁶⁾ Taková práva nepřecházejí převodem podílového listu.²⁷⁾ Stejně tak není převedením obhospodařování podílového fondu podle § 67 zákona o kolektivním investování dotčena ani příslušná odpovědnost převádějící investiční společnosti za porušení zákona při obhospodařování podílového fondu.

Podle mého názoru zákon o kolektivním investování nevylučuje sloučení nebo splynutí podílového fondu obhospodařovaného českou investiční společností s podílovým fondem stejné právní formy a s obdobnou investiční politikou a strategií obhospodařovaným investiční společností se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Po již zmíněné transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) však již bude přeshraniční fúze podílových fondů upravena výslovně a důkladněji. Některé z podstatných prvků této nové právní úpravy již byly popsány výše v kapitole Přeshraniční fúze jednotek kolektivního investování. O konkrétní podobě transpozice této směrnice do českého právního řádu bude možné poreferovat až po zveřejnění prvních návrhů předkladatelem, tj. Ministerstvem financí ČR.

Obecné právní transformace přípustné jak podle zákona o přeměnách, tak podle zákona o kolektivním investování

Z uvedeného vyplývá, že nejsou vyloučeny právní transformace jednotek kolektivního investování, na nichž se účastní investiční fondy²⁸⁾ a obchodní společnosti, pokud je nástupnickou společností investiční fond, nebo podílový fond v postavení přejímajícího společníka u přeměny převodem jmění na společníka.

Přípustné jsou dále fúze investičních společností mezi sebou, nebo s obchodníkem s cennými papíry, jehož výhradním předmětem činnosti je portfolio management²⁹⁾ a rozdělení investičních společností, u nichž je alespoň jedna z nástupnických společností investiční společnost.

Poznámky:

¹⁾ Jedná se o posudky podle § 28 písm. a), c), d) zákona o přeměnách.

²⁾ K ohrožení uvedených chráněných zájmů by mohlo dojít např. tehdy, pokud by v důsledku fúze nebo rozdělení investiční společnosti došlo ke změně obhospodařovatelské smlouvy ze zákona, a to v osobě investiční společnosti, jako obhospodařovatele standardních fondů, pokud by nástupnická investiční společnost před přeměnou obhospodařovala např. pouze speciální fondy nemovitostí nebo fondy kvalifikovaných investorů. Její nedostatečná zkušenost při obhospodařování standardních fondů by pak mohla být ohrožením zájmů podílníků nebo akcionářů těchto fondů na zajištění odborné péče při obhospodařování majetku v jejich fondech.

³⁾ Výkladem lze dovodit, že ČNB nepovolí fúzi s osobou, která není investiční společností, kromě uvedené výjimky, tehdy, pokud by měla být tato osoba nástupnickou společností. V jiných případech by fúze s takovou osobou neměla být z hlediska zákona o kolektivním investování překážkou.

⁴⁾ Ačkoliv to zákon o kolektivním investování výslovně nestanoví, lze dovodit, že i pro případ rozdělení sloučením a rozdělení odštěpením sloučením platí výjimka stanovená v § 96 odst. 3 písm. b) zákona o kolektivním investování pro sloučení s obchodníkem s cennými papíry.

⁵⁾ Z uvedeného vyplývá, že není vyloučena přeměna rozdělením odštěpením, při kterém rozdělovaný investiční fond nezaniká, ani přeměna rozdělením, pokud alespoň jedna z nástupnických společností je investičním fondem.

⁶⁾ Přestože to zákon výslovně nestanoví, musí uvedené omezení platit i v případě rozdělení investičního fondu. Účelem této právní úpravy je ochrana akcionářů původního (zanikajícího) i nástupnického investičního fondu. V tomto smyslu nelze připustit, aby na nástupnický investiční fond přešlo v důsledku rozdělení jmění, obsahující složky, neodpovídající investičnímu zaměření a politice fondu, dané statutem.

⁷⁾ Vymezení jednání ve shodě a osob, které jsou ze zákona považovány za jednající ve shodě, je upraveno v § 66b obchodního zákoníku. Podstatným znakem jednání ve shodě je vzájemně koordinované jednání osob v aktuálním nebo plánovaném postavení akcionářů investiční společnosti nebo investičního fondu, zaměřené na dosažení rozhodujícího vlivu na chování těchto subjektů. Jednání osob v určitém postavení, jako např. jednání investiční společnosti a jí obhospodařovaných fondů nebo jednání fondů obhospodařovaných stejnou investiční společností nebo různými investičními společnostmi ovládanými jednou osobou, je ze zákona považováno vždy za jednání ve shodě.

⁸⁾ Kvalifikovanou účastí je podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dané společnosti (investiční společnosti nebo investičního fondu), který představuje alespoň deset procent nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení.

⁹⁾ Jde o zvýšení představující dosažení nebo překročení účasti 20 procent, 33 procent nebo 50 procent podle § 71 odst. 1 písm. b) zákona o kolektivním investování.

¹⁰⁾ Podle § 66a odst. 2 obchodního zákoníku se za ovládající osobu považuje osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby, v daném případě investiční společnosti nebo investičního fondu. Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. Určité osoby, jako např. většinový akcionář investiční společnosti nebo investičního fondu, jsou podle § 66a odst. 3 obchodního zákoníku, jsou ze zákona vždy ovládajícími osobami.

11) Jde o fúzi, při které obchodní jmění, v důsledku přeměny zanikající dceřiné společnosti, přechází na mateřskou společnost. U ryzí, či úplné up-stream fúze je mateřská společnost jediným společníkem zanikající společnosti.

¹²⁾ Vyjma skutečnosti, že u převodu jmění na společníka může být přejímajícím společníkem i fyzická osoba (viz podrobněji dále), zatímco na přeměnách fúzí nebo rozdělením se mohou účastnit pouze obchodní společnosti nebo družstva.

13) Sněmovní tisk č. 523/0.

14) Zákon o přeměnách v § 1 upravuje svoji působnost takto: "Tento zákon upravuje přeměny obchodních společností a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství."

¹⁵⁾ Uvedené platí pro výklad, podle kterého je vztažení zákazu práva výkupu účastnických cenných papírů pouze vůči této úpravě v obchodním zákoníku, reliktním opomenutím zákonodárce. Po vyčlenění materie přeměn do zvláštního zákona je totiž právo výkupu akcií upraveno speciálně také u fúzí v § 144 zákona o přeměnách.

¹⁶⁾ Zákon o přeměnách je obecným právním předpisem z hlediska úpravy právních transformací, ale zvláštním právním předpisem z hlediska zákona o účetnictví.

¹⁷⁾ Další podstatnou výhradou, o které bylo pojednáno v části věnované vnitrostátní fúzi, je, že nástupnickou společností musí být vždy investiční společnost nebo investiční fond, podle toho, který z těchto subjektů kolektivního investování se na fúzi účastní v postavení zanikající společnosti.

¹⁸⁾ Viz § 187 zákona o přeměnách.

¹⁹⁾ Patří mezi tzv. obecné požadavky podle § 210 odst. 2 písm. e) zákona o přeměnách stanovené v obecných ustanoveních části první § 15 odst. 3 zákona o přeměnách.

²⁰⁾ Viz § 210 odst. 2 písm. d) zákona o kolektivním investování.

²¹⁾ Viz rozsudek NS 29 Odo 867/2003, ze dne 25. 8. 2004.

²²⁾ Zákon o kolektivním investování navíc v § 7 odst. 4 stanovuje, že podílník podílového fondu ani jiná osoba (investiční společnost) nejsou oprávněni požadovat rozdělení majetku v podílovém fondu ani zrušení podílového fondu.

²³⁾ Investiční fond má navíc výlučnou právní formu akciové společnosti.

²⁴⁾ U druhu fondu užívá zákon o kolektivním investování místo pojmu "přeměny" termín "změny".

²⁵⁾ Těmito druhy fondů jsou: - speciální fond cenných papírů,

- speciální fond nemovitostí,

- speciální fond fondů.

²⁶⁾ Právo na náhradu škody (ušlého zisku) může vzniknout např. v příčinné souvislosti s porušením zákonné povinnosti investiční společnosti odkoupit podílové listy za cenu stanovenou v § 12 zákona o kolektivním investování. V tomto smyslu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 867/2003, ze dne 25. 8. 2004.

²⁷⁾ Viz např. výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 867/2003, ze dne 25. 8. 2004.

²⁸⁾ Zvláštním případem jsou fúze a rozdělení investičních společností, o kterých bylo pojednáno samostatně v kapitole 1.

²⁹⁾ V tomto případě musí fúzující investiční společnost zajistit před podáním návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku převod podílových fondů na jinou investiční společnost a ukončení smlouvy o obhospodařování investičních fondů.

Michal Donné
právník, doktorand na PF UK