DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI V KOSTCE OD 1. 1. 2011


Dotaz: Kdo je oprávněn pobírat podporu v nezaměstnanosti a jaká doba zaměstnání je potřebná pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti?

Odpověď: Podpora v nezaměstnanosti se poskytuje na písemnou žádost fyzické osoby, která musí být vedena úřadem práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který úřadu práce doloží, že získal v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (dále jen "rozhodné období") zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň dvanácti měsíců (dále jen "předchozí zaměstnání"). Splnění doby dvanácti měsíců důchodového pojištění lze doložit například evidenčními listy důchodového pojištění nebo zvláštním potvrzením určeným pro úřady práce, které lze nalézt na integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR - zaměstnanost - pro občany - formuláře ke stažení pro občany. Formulář má název "Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti". Uvedený formulář, po jeho vyplnění zaměstnavatelem, obsahuje veškeré potřebné údaje pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, tj. údaje o zaměstnání, o výši průměrného výdělku a dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Náhradní doby zaměstnání lze pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti započíst v celém rozsahu dvanácti měsíců. Zákon o zaměstnanosti zohledňuje některé právně významné skutečnosti, které fyzické osobě neumožňovaly, aby byla zaměstnána nebo vykonávala jinou výdělečnou činnost a tuto podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti mohla splnit. Proto zákon o zaměstnanosti stanoví výčet společensky uznaných překážek, pro které nemohl být žadatel o podporu v nezaměstnanosti výdělečně činný a považuje je za náhradní doby zaměstnání.

Za náhradní dobu zaměstnání se považuje např. doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci, pobírání plného invalidního důchodu třetího stupně, osobní péče o dítě ve věku do čtyř let nebo o zdravotně postižené členy rodiny. Tyto doby lze započíst pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti v celém rozsahu dvanácti měsíců.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,

- se kterým byl v době posledních šesti měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [např. § 55 odst. 1 písm. b) nebo § 52 písm. g) zákoníku práce],

- který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání zprostředkované úřadem práce,

- kterému vznikl nárok na výluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výluhový příspěvek a

- který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, tzv. nekolidující zaměstnání.

Od 1. ledna 2011 zákon č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí nově stanoví povinnost uchazeče o zaměstnání výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.

Doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se do podpůrčí doby nezapočítává.

Délka podpůrčí doby je závislá na věku uchazeče o zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání po podpůrčí dobu, jejíž délka je diferencována v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku pět měsíců, nad 50 do 55 let věku osm měsíců a nad 55 let věku jedenáct měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů, z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na jeden kalendářní měsíc u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, nebo je její výše stanovena příslušným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství u uchazeče o zaměstnání, který např. splnil podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti je stanovena diferencovaně. První dva měsíce podpůrčí doby 65 procent, další dva měsíce podpůrčí doby 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 a 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Uchazeči o zaměstnání, který ukončil zaměstnání bez vážného důvodu se vyplácí podpora v nezaměstnanosti v nižší procentní sazbě. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.

Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby ve výši 65 procent, další dva měsíce podpůrčí doby 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku.

Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší odstupné, se výplata podpory v nezaměstnanosti odkládá. Od 1. ledna 2011 zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné podle § 67 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, odbytné nebo odchodné podle § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů a § 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem, která činí v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání 5, 8 a 11 měsíců.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2010 činí 23 324 Kč a maximální výše podpory v nezaměstnanosti, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání v roce 2011 činí 13 528 Kč.

U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výluhový příspěvek a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a výluhovým příspěvkem nebo příspěvkem za službu.

Podpora v nezaměstnanosti je stanovena násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství. Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první dva měsíce ve výši 0,15násobku, další dva měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže:

- splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,

- bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo

- u něj nelze stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

Podpora v nezaměstnanosti ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje v roce 2011 částku 3499 Kč, ve výši 0,12násobku představuje částku 2799 Kč a ve výši 0,11násobku představuje částku 2566 Kč. Podpora při rekvalifikaci ve výši 0,14násobku představuje částku 3265 Kč.

Výpočet podpor při souběhu zaměstnání: Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce zúčtovány.

Zákon o zaměstnanosti stanoví diferencovaně podmínky pro opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti v závislosti na tom, zda uchazeči o zaměstnání v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula nebo uplynula celá podpůrčí doba a to následovně.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než tři měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby.

Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň šesti měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů [např. § 52 písm. d) a e), § 56 písm. a) zákoníku práce] nebo skončil zaměstnání proto, že mu byla dána zaměstnavatelem výpověď z organizačních důvodů [např. § 52 písm. a) až c) zákoníku práce] nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek [např. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce].

Do doby šesti měsíců se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tzv. nekolidující zaměstnání a krátkodobým zaměstnáním.

Pokud uchazeč o zaměstnání v průběhu podpůrčí doby onemocní a pobírá dávky nemocenského pojištění z titulu svého posledního zaměstnání, tak doba, po kterou tyto dávky pobírá, se mu nezapočítává do podpůrčí doby a po tuto dobu mu též není vyplácena podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu trvání právního vztahu, na jehož základě vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti a po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci.

Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a jedinou podmínkou pro vznik nároku je, že ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace ve výši 60 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a horní hranice jejího poskytování je stanovena vyšší částkou než u podpory v nezaměstnanosti.

Zákon o zaměstnanosti sice stanoví, že podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace ve výši 60 procent průměrného měsíčního čistého výdělku, ale maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci a v roce 2011 představuje částku 15 161 Kč.


Odpověď na dotaz zpracovala

Olga Bičáková
právnička, Kamenné Zboží

Související