Ondřej Felix: Základní údaje o právnických osobách se sjednotí

Jak byste přiblížil základní registry někomu, kdo o nich ještě neslyšel?

Potřebují-li si dva libovolné úřady ve veřejné správě v České republice sdělit jakékoliv informace, zvláště o nás občanech nebo o firmách, tak k tomu používají jeden jediný způsob komunikace - donutí nás, abychom je obešli. Základní registry jsou prvním krokem k tomu, aby věci, které jsou podstatné pro sdělení uvnitř veřejné správy, si úřady sdílely mezi sebou napřímo a nenutily nás po nich běhat.

Bude mít registr osob, který se bude týkat především podnikatelů, nějakou další přidanou hodnotu?

Jednu základní. Sám jsem to netušil, když jsme začínali, ale to, čemu se neformálně říká právnická osoba, vzniká v tomto státě na základě několika desítek různých zákonů. Žádný střechový rejstřík, o který mimochodem bylo mnoho pokusů, neexistoval. Základní údaje o právnické osobě bez ohledu na formu nebo na zákon, podle kterého vzniká, o jejích statutárních zástupcích, přiděleném IČ a tak dále se sjednotí v Registru osob. To je základní přidaná hodnota.

Budou pro podnikatele v souvislosti se základními registry platit nějaké nové povinnosti? Je něco, na co by si měli dát pozor?

Vůbec ne. Celý systém je postaven tak, že ti, kdo dnes zodpovídají za vedení příslušných evidencí nebo za změny v nich, tak za to zodpovídají i nadále. Je tu ale jeden zásadní rozdíl. Změny, o kterých rozhodnou nebo které učiní, dají na vědomí systému základních registrů a systém základních registrů je bude dále šířit ve veřejné správě. Z hlediska fungování živnostníků, vzhledem k živnostenskému rejstříku, nebo právnických osob, vzhledem k obchodnímu rejstříku, se nic nemění.

Co, když v registru dojde k nějaké chybě? Třeba se do něj zanese překlep nebo nepravdivý údaj...

K chybě samozřejmě může dojít vždycky. V každém informačním systému obecně platí, že těch, kteří aktualizují, je mnohonásobě méně než těch, kteří jej používají. To samé platí i pro základní registry. Ty bude aktualizovat celkem nějakých 40, 50 informačních systémů, ale odebírat z nich informace budou stovky a tisíce uživatelů. Podstatná věc je, že kterýkoliv z uživatelů, pokud přijde při používání údajů na rozpor, má možnost údaje u originálního editora reklamovat. Originální editor je tuto reklamaci povinen vyřídit. Čili je tam takový samočisticí postup jak zařídit, abychom se sami mohli postarat o to, aby údaje o nás byly aktuální a pravdivé.

A pokud jde o mezičas, kdy bude v základních registrech chyba, v němž bude někdo jednat v dobré víře v základní registry? Jak by se například řešila možná ztráta, která by nastala z takového důvodu?

Za to ručí stát. Registry samozřejmě nemohou odrážet aktuální stav reálného světa. To nemůže žádný informační systém. Zákon je ale napsán tak, že registry evidují právně platný stav informací, například o podnikateli. Jinými slovy, pokud 5. července na základě výstupů ze základních registrů z toho příslušného dne bude nějakým způsobem podnikatel jednat, tak pokud ten stav k 5. červenci není zpochybněn, tak je považován za právně platný a prokazatelně vydaný a prokazatelně poskytnutý. Mělo by to držet právní jistotu jak pro klienty, tak i pro jednotlivé orgány veřejné moci, které také budou jednat v dobré víře, že ten stav je v pořádku. Součástí reklamační procedury je také to, že pokud ji nebude příslušný editor schopen vyřídit na místě, tak je povinen údaj v základních registrech zpochybnit, což je postup podobný starému dobrému postupu zaplombování v katastru nemovitostí a po dobu, co jsou ty údaje zpochybněny, tak se nepoužívají jako právně platné.

Jaká očekávání má od základních registrů veřejná správa?

Těžko říct. Strašně moc se liší očekávání centrálních úřadů, jednotlivých obecních úřadů a tak dále. Velmi často se například objevuje domněnka, které se není co divit, že zavádíme další paralelní systém, který budou muset oni samostatně aktualizovat a spravovat. To je ale hluboký omyl. Pro veřejnou správu jako celek jsou základní registry dalším zdrojem informací o jejich klientech. Tedy místo toho, abych čekal, až se klient objeví na přepážce a pak až si o něm upravil jakékoliv údaje, tak si je upravuji průběžně tak, jak klient zachází s veřejnou správou kdekoliv jinde. Bez toho, abych se o to musel starat, aktualizuji data o svých vlastních klientech. V komerci je to mimochodem celkem běžná záležitost, ale ve veřejné správě je to absolutní novinka.

Na základní registry by měla být napojena i další služba. Když budeme nahlašovat nějakou změnu, budeme ji moci prostřednictvím registrů sdělit například i své bance. Od kdy to bude možné?

Od začátku provozu. K 1. červenci bude na Czech pointech vystavena nová sada formulářů. Kdokoliv si tak může dojít pro výpis údajů o sobě samém - což není moc zajímavé, spíše jen pro kontrolní účely - ale současně tam bude dostupný také formulář na vystavení "plné moci základním registrům", do níž budeme mít možnost napsat, že chceme, aby o jakýchkoliv změnách trvalého bydliště byla informována například určitá energetická společnost, plynárenská společnost nebo telefonní operátor. Od té doby bude systém základních registrů zasílat takovéto změny těmto právnickým osobám do datové schránky. Vlastně jako úřední oznámení, že došlo ke změně. A bude to bezplatné.

Mají základní registry nějaký výslovný přínos pro zástupce právnických profesí?

Zatím vždy, pokud se provozoval jakýkoliv systém, úřední údaje se z údajů stávaly až tím, že systém opustily a vydal je nějaký úřad jako svoje rozhodnutí. Přednost údajů v základních registrech před všemi ostatními bude generovat množství velmi zajímavých právních problémů.

Tedy ne jako pro zástupce těchto profesí, ale spíš v tom bude určitý byznys?

Velmi pravděpodobně ano.

Co vás jako hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR dále čeká?

To je docela jednoduché. Zatím se spouští základní identifikační údaje o právnických osobách, fyzických osobách, území a veřejné správě samotné. K tomu jsou zvenku jako spolupracující systémy navázány evidence obyvatel a katastr nemovitostí. Ty budou publikovat dodatečné údaje k těm referenčním, které jsou v základních registrech. Základní vize je v tom, že nebudeme ze všech údajů ve veřejné správě dělat referenční do základních registrů, nebudeme vyrábět Velkého bratra, ale konečně se dostaneme k tomu, že když si třeba osobně řeknu, co všechno o mně vede veřejná správa, tak se k těmto informacím dostanu. Jinými slovy, z odběratelů, kteří budou ze základních registrů čerpat základní aktualizace, by se měly postupem doby stát také publikační systémy, které informace, jež jsou podstatné pro klienty, občany, firmy, budou prostřednictvím systému základních registrů publikovat. Ještě jedna věc na vysvětlenou: pokud jsem veden v katastru nemovitostí, tak jsem veden jako vlastník nemovitosti, pokud jsem v živnostenském rejstříku, tak jsem tam veden jako živnostník. Registry by to měly mít možnost otočit a uvádět třeba o mně, že jsem vlastník, živnostník, statutár právnické osoby a tak dále a ve všech těchto rolích se o mně něco vede. To je budoucnost, kam by se měly posunovat základní registry.

FOTO: Archiv Ministerstva vnitra ČR