Živnostenský zákon se mění hodně často. Z jakých důvodů?

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor živnostenského zákona inicializovalo jeho novelizaci pouze osmkrát, přestože v současné době můžeme mluvit téměř o 130 novelách. Živnostenský zákon je obecnou právní úpravou vstupu do podnikání ve většině podnikatelských aktivit, a proto má vazbu na řadu zvláštních právních předpisů upravujících výkon těchto činností. Podnikatelské aktivity, které nespadají pod režim živnostenského zákona jsou upraveny v § 3. Naprostá většina novelizací se týká právě tohoto paragrafu, kdy se některá činnost z režimu živnostenského zákona vyjímá, či naopak se živností stává. Další vliv na počet novel mají změny zvláštních právních předpisů, v jejichž důsledku jsou měněny i přílohy živnostenského zákona.

Je to běžné i v jiných evropských zemích?

Vývoj u nás bych přímo s Evropskou unií nebo Evropou nesrovnával. Všechny evropské státy mají rozdílné pojetí právní úpravy podnikání, někde jsou upraveny pouze jednotlivé činnosti, jinde jde o princip registrace. Naše právní úprava je odlišná i kvůli tomu, že u nás bylo vzhledem k historickému vývoji soukromé podnikání násilně přerušeno. Srovnávat živnostenské podnikání na území České republiky a v jiných zemích Evropské unie proto moc nejde.

V Německu, Rakousku a na Slovensku sice mají podobnou úpravu, v prvních dvou jmenovaných zemích ale procházela dlouhodobým vývojem. Jinak obecně v Evropě je to opravdu rozdílné. Někde je například na základě registrace volný vstup do podnikání, ale s výraznými sankcemi, pokud dojde k něčemu nezákonnému.

Vysvětloval jste, proč ke změnám dochází. Nejsou ale tak časté, že je to spíše kontraproduktivní?

V obecné rovině bych s vámi i souhlasil. Časté změny právních předpisů nemají pozitivní dopad na podnikatelské prostředí. Nicméně je nutné zachovat provázanost právní úpravy živnostenského zákona se zvláštními právními předpisy, jež tu, kterou právní úpravu podnikání v dané oblasti upravují. Z tohoto pohledu ten velký počet novel živnostenského zákona kontraproduktivní není.

Daří se vám dobře připravovat úředníky živnostenských úřadů na změny, které nastávají, a seznamovat je s nimi?

Pro úředníky pořádáme pravidelná školení. Během roku probíhá dvakrát třícyklové školení, na kterém se vystřídá zhruba 1200 úředníků. Vždy je zaměřeno na novely, informační systém živnostenského rejstříku a další změny týkající se činnosti živnostenských úřadů. Seznamují se tam s novinkami, mimo to vydáváme metodické pokyny a informace. Informační systém živnostenského rejstříku je už delší dobu celorepublikový, on-line propojený a je i procesně orientovaný. Je v něm evidováno kolem 2,5 milionu podnikatelů. Úředníci tak mají dostatek informací. Problémy by tak úředníci mít neměli, koneckonců jsou to úředníci. Nemohou zůstat sedět na židli a nereagovat na změny předpisů.

Jaké ohlasy máte od podnikatelů na zatím poslední novelu živnostenského zákona?

Podnikatelé ji vnímají, a podle mého názoru ji i musí vnímat, pozitivně. Odstraňuje některé zbytečnosti. Například identifikační číslo provozovny bylo do zákona zavedeno v souvislosti se základními registry jako referenční údaj mezi informačním systémem živnostenského rejstříku a registrem osob. Nad rámec toho byla do zákona vnesena povinnost označovat provozovny tímto identifikačním číslem, což v praxi problematizovalo i orientování se v identifikačních číslech, protože na provozovnách bylo jak identifikační číslo podnikatele, tak provozovny. Tato povinnost je tedy odbourána, identifikační číslo bude dále přidělováno, ale podnikatel už na něj nemusí nijak reagovat. Je to pouze výměna informací mezi informačním systémem registru živnostenského podnikání a základním registrem osob.

Ušetřili jsme tím administrativní zátěž nejen podnikatelů, ale i úřadů. Úředníci totiž měli do 30. června, tedy do účinnosti novely, přidělit podnikatelům identifikační čísla a rozeslat jim oznámení. Novela to umožnila udělat automaticky informačním systémem, úředníci tak v podstatě tuto práci dělat nemuseli.

Zmínil jste základní registry. Nakolik jsou důležité pro živnostenské podnikání?

Informační systém registru živnostenského podnikání je významným editorem zakladního registru osob, v živnostenském rejstříku je totiž 90 % všech podnikatelů na území České republiky. Využíváme údaje ze všech základních registrů a pro řádný výkon živnostenské agendy je komunikace s nimi nezbytná. Osobně si myslím, že pro občany a celou veřejnou správu mají základní registry velký přínos.

Pokud mám být ale úplně upřímný, pro podnikatele podnikající v režimu živnostenského zákona i pro úředníky živnostenských úřadů čerpání informací ze základních registrů velkou změnu nepřináší, protože informace o podnikatelích byly již dříve získávány z jiných informačních systémů veřejné správy, takže úředníci je budou získávat pouze jinou cestou.

Novela je zatím poměrně pozitivně přijímána s tím, že snižuje administrativní zátěž podnikatelů. Nebylo by ale možné, aby byla ještě nižší a podnikatelé nahlašovali například ještě méně údajů?

Prostřednictvím živnostenského zákona toho ale už mnoho nedokážeme. Touto poslední novelou dáváme podnikateli možnost, aby například trvale oznámil živnostenskému úřadu, že jeho místo podnikání bude vždy shodné s bydlištěm. Pokud se přestěhuje, dostaneme informaci z registru obyvatel a podnikatel nemusí na živnostenský úřad. Pro výpis si dojde až poté, co ho bude potřebovat.

Nadále se musí ohlašovat zejména odpovědný zástupce, provozovna a přerušení provozování živnosti. Bez těchto údajů se ale neobejdeme, jsme totiž jediní, kteří je evidují a dávají na vědomí ostatním.

Případné další změny by se tak tedy mohly týkat opět § 3 a příloh?

Přece jen uvažujeme ještě o jedné změně, která by mohla snížit administrativní zátěž podnikatelů. Hodláme zavést digitální evidenci dokumentů doložených podnikatelem. Doloží-li podnikatel dokumenty kterémukoliv úřadu, nebude je muset dokládat znovu. Budeme to nyní zkoušet, ale zatím o tom nechci více mluvit, až to bude možné, budeme to realizovat.

Můžete alespoň prozradit, kdy by mohla digitální evidence dokumentů fungovat?

Mělo by to být zhruba během příštího roku.

A tím tedy bude snížena administrativní zátěž v možnostech živnostenského zákona na minimum možného?

O snižování administrativní zátěže se prostřednictvím novel živnostenského zákona snažíme od roku 2004. Byli jsme například jedni z prvních a optikou zákona vůbec první, kteří umožnili podnikatelům vyřizovat své záležitosti na kterémkoliv živnostenském úřadě. Od roku 2008 neuplatňujeme místní příslušnost pro styk podnikatele s živnostenským úřadem. Tedy jak říkám, nyní už ke snižování administrativy v živnostenském zákonu moc prostoru nemáme. Ještě jedna novela snižující administrativu tedy patrně z našeho pera půjde, další už si ale nedokážu představit. Neoznamovat provozovny, odpovědné zástupce zřejmě nepůjde, to už by bylo čtení myšlenek podnikatelů.

Neobáváte se někdy naopak toho, že podnikatelům povolujete až moc?

Zase tolik jsme jim nepovolili, spíše jsme jim ulehčili v oznamovacích povinnostech. Zásadní povinnosti ale zůstávají. Například z důvodu ochrany soukromého majetku mají podnikatelé povinnost prokázat užívací právo k místům, kde je jejich provozovna nebo místo podnikání. Dříve bylo její porušení sankcionováno pokutou, nyní má živnostenský úřad povinnost zrušit živnostenské oprávnění.

Jak se vám osvědčilo oznamování změn prostřednictvím elektronických podání?

Není s tím žádným problém. Podnikatel, který má elektronický podpis nebo datovou schránku, může vyplnit jednotný registrační formulář a odeslat jej živnostenskému úřadu. Je nutné podotknout, že poslední novela nás donutila k určité změně tohoto formuláře.

Stále ale patrně bývá spíše využívána ta klasická cesta a podnikatelé míří na úřady...

Převládá klasická cesta. Zavedli jsme totiž dva typy elektronického podání. Elektronické podání z domu a elektronické podání na úřadu. Pokud chce podnikatel vstoupit do živnostenského podnikání, a je to taková normální lidská vlastnost, tak se o tom chce pobavit. Tím, že jsme zavedli elektronické podání na úřadu, má úředník možnost s podnikatelem mluvit a získat data, která potřebuje, třeba z evidence obyvatel. Podnikatel se identifikuje rodným číslem a úředníci potřebné údaje o něm natáhnou, formuláře se tak předvyplní. To je nejčastější podání. Naším cílem při jeho zavádění bylo dosáhnout 60 % podání tímto způsobem. Nyní se dá říci, že naprostá většina všech podání podnikatelů je činěna tímto způsobem.

Výhodou elektronického podání na úřadu je také to, že se automaticky zkontrolují adresy a podobně a nedochází k tomu, že by se něco vyplnilo špatně. Myslím si, že v tomto jsme o krok napřed a i proto pro nás nejsou základní registry převratnou změnou. Už nějakou dobu například on-line získáváme výpis z rejstříku trestů. Napřímo získáváme i informace z obchodního rejstříku.

A pokud jde o druhý typ elektronického podání?

Elektronické podání z domu využívají především právnické osoby. Loni docházelo zhruba ke dvěma podáním denně. Je to ovlivněné i tím, že aby bylo možné toto podání využít, musí si podnikatel stáhnout speciální program. Na druhou stranu tím se mu ale umožní předvyplnit formulář podání údaji z živnostenského rejstříku a je pak jednodušší podání doplnit.

Je podle vás možnost spolupráce mezi živnostníky a společnostmi nastavena legislativně vyhovujícím způsobem?

Základní mantinely jsou dané. Právní úprava říká, jak by se měl chovat ideální člověk. Často se ale začne vybočovat a jsme národem, který se snaží hledat kličky. Problémem spolupráce drobných podnikatelů a společností je tak spíše obcházení zákonů než mezery v nich. Úprava stanovuje, jak by to mělo ideálně být, ne vždy se to tak ale podaří vyřešit.


Ing. Bc. Petr Kameník

- ředitel odboru živností Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

- vystudoval VŠST v Liberci a Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně

- v minulosti působil např. na Okresním úřadě v Chrudimi, jako vedoucí okresního živnostenského úřadu, na Krajském úřadě Pardubického kraje, jako vedoucí odboru krajský živnostenský úřad

- na Ministerstvu průmyslu a obchodu pracuje od roku 2007

FOTO: Archiv Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

Související