1) S jakými problémy se setkáváte při práci s právními texty v angličtině (s ohledem na specifika českého práva)?
2) Máte nějakou zkušenost / zážitek s nedokonalým překladem?
ERWIN HANSLIK
PARTNER, TAYLORWESSING E|N|W|C ADVOKÁTI
1) Perfektní znalost anglického jazyka je nutným předpokladem pro práci v TaylorWessing. Je to především z toho důvodu, že mnoho našich klientů jsou klienti z anglicky mluvících zemí. Co se týče textů anglicky psaných smluv, největší výzvu spatřuji v tom, že tyto texty, nejenže jsou v angličtině, ale často také jejich forma odpovídá angloamerickým představám. Abychom tak například mohli pro relativně jednoduchou transakci řídící se českým právem použít nějaký smluvní typ dle českého práva (který by zpravidla neměl více než pět stránek), jsme nuceni nejprve porozumět smlouvám podle angloamerických vzorů. Ty však často nemají méně než 50 stran.
2) Problematické je to vždy, když překladatel během jednání neumí být nestranný, nýbrž z různých důvodů jedné straně pomáhá. To potom vede především ke zkreslení takového překladu a často také ke zbytečným nedorozuměním. V takových případech je velkou výhodou, pokud člověk alespoň trochu ovládá překládaný cizí jazyk, a může tak tlumočníka kontrolovat.
LENKA SUCHÁNKOVÁ
PARTNERKA, PIERSTONE
1) Problémem jsou neexistující nebo často velmi nekvalitní oficiální i neoficiální překlady českých zákonů do angličtiny, nesprávně překládaná právní terminologie a doslovné překlady právních textů, které činí překlad šroubovaným, nesrozumitelným. Vzhledem k odlišnostem českého právního systému od systému angloamerického také není vždy možné najít přesný ekvivalent určitého právního termínu v angličtině a opačně. Třeba jen výraz "advokát" lze do angličtiny přeložit několika způsoby, přičemž se nejedná o libovolně zaměnitelná synonyma, ale o výrazy, které mají svůj specifický význam v americkém či britském prostředí.
2) Za ne příliš zdařilé považuji některé překlady zákonů a právních dokumentů evropské provenience veřejně dostupné na internetu, např. na stránkách některých ministerstev. Naopak spíše dobrou zkušenost mám se službami překladatelských agentur specializujících se na právní překlady, které občas naše kancelář využívá.
KVĚTOSLAV KREJČÍ
PARTNER A VEDOUCÍ PRAXE KAPITÁLOVÝCH TRHŮ VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ, WHITE & CASE
1) Při překladech právních textů není důležité jen doslova správně přeložit daný výraz, ale překlad musí být i jakýmsi mostem mezi právními kulturami, tedy anglosaským a kontinentálním systémem. Někdy se stává, že překladatel použije jako ekvivalent nějakého institutu českého práva anglický výraz, který má v anglosaském právním prostředí vlastní, částečně posunutý výraz. Nebo naopak jsou reálie anglosaského právního prostředí překládány výrazy, které mají v češtině svůj specifický výraz. Pak se čtenář ztratí a překlad nefunguje. Například vědět, kdy slovo dluhopis přeložit slovem bond a kdy použít note, gilt či bill - to se neodhadne ze slovníku, na to je třeba praxe na kapitálových trzích.
2) Například se často stává, že bankovní úvěr, který je zajištěný jen ručením (a nikoli třeba nemovitostí nebo jiným aktivem), nebývá bez dalšího považován v anglosaském prostředí za zajištěný dluh. Proto překládat bez dalšího zajištěný dluh jako secured debt může být gramaticky správně, je to ale zavádějící. Naštěstí máme tým spolehlivých překladatelů a i moji kolegové právníci se bez problémů orientují v obou právních systémech; externí překlady ale kontrolujeme vždy velmi pečlivě. -