Odborná diskuse "Finanční kriminalita a odpovědnost korporací" mimo jiné na téma "Jak omezit rizika korupce a hospodářské kriminality pro obchodní společnosti?" se konala na konci října v historických prostorách České bankovní asociace.

Hlavními řečníky u kulatého stolu byli Jitka Logesová, partnerka advokátní kanceláře Kinstellar, Stanislav Mečl, Of Counsel ze stejné kanceláře a dále Maroš Holodňák a Michal Štička z poradenské společnosti KPMG.

Celou diskusi zahájil Stanislav Mečl, který se z pozice bývalého náměstka Nejvyššího státního zástupce zaměřil především na zákon o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO).

"Ačkoliv se hovoří o jakémsi pozvolném nástupu aplikace TOPO, přičemž tento závěr se dovozuje z relativně nízkého počtu stíhaných subjektů, tak podle našeho názoru je nutné zaměřit pozornost ne na subjekty již stíhané, ale na subjekty prověřované, kde je situace radikálně jiná. V prvním roce účinnosti zákona bylo prošetřování podrobeno 1185 právnických osob, což rozhodně není malé číslo," uvedl.

REPUTAČNÍ RIZIKO JIŽ PŘI PROŠETŘOVÁNÍ

Fáze prověřování je podle všech řečníků důležitá také z hlediska udržení vztahů s obchodními partnery. Hovoří se o tzv. reputačním riziku, kdy při prověřování může být značně narušeno dobré jméno společnosti navzdory tomu, že se nakonec nic neprokáže.

"Stadium stíhání je samozřejmě závažnější, ale už fáze prověřování nebudí dobrý dojem, když jsou dotazováni obchodní partneři, banka a podobně," řekl k tomu Mečl.

"Kvůli faktu, že proti společnosti bylo zahájeno trestní řízení nebo i tehdy, kdy byla jen prošetřována, tak v důsledku mezinárodní protikorupční legislativy a compliance systémů zejména americké firmy hledají cesty, jak smluvní vztah ukončit," uvedla Jitka Logesová.

S reputačním rizikem také souvisí tresty ukládané právnickým osobám. Kromě nejzávažnějšího trestu zrušení právnické osoby a peněžitých trestů, které mohou být pro společnosti likvidační, hovořil Stanislav Mečl také o závažnosti zveřejnění rozsudku: "Nejde o to, že by se orgány činné v trestním řízení pochlubily, jak dobře odvedly svou práci, ale dopady zveřejnění v tisku mohou být ve vztahu k obchodním partnerům opravdu značné. I zahraniční společnosti vše bedlivě sledují a ovlivňuje to jejich rozhodování."

NEŠVARY VYŠETŘOVÁNÍ

Stanislav Mečl ještě upozornil na několik trendů spojených s vyšetřováním. Jedním z nich je, že se nedaří zamezovat úniku informací: "Vy jako obvinění nebo vaši obhájci nebudete mít přístup ke spisu, ale o tom, že jste byli odposloucháváni a co jste říkali, si další den přečtete v novinách," řekl Mečl s tím, že jde o letitý problém.

Dalším častým jevem, na kterém se řečníci shodli, je snaha vše řešit v oblasti trestního práva. "Do určité míry to může souviset se společenskou frustrací. Orgány činné v trestním řízení se snaží uspět a snaží se vyvíjet činnost, ale trestní justice je omezená neznalostí, nemá úzkou specializaci a mnohdy se řízení vedou i v takových věcech, kde to vůbec není potřeba," řekl Stanislav Mečl.

Hovořilo se také o kreativním přístupu policie, který se odráží v nárůstu počtu odposlechů, uvalování vazby a sledování. Společenský tlak a touha po úspěchu vedou podle řečníků k tomu, že si orgány činné v trestním řízení snaží vytvořit co nejlepší podmínky k vyšetřování za každou cenu. Mírnit je pak musejí soudy, kterým se údajně daří takovým tlakům odolávat.

Pokud jde o řešení podezření ze spáchání trestného činu v konkrétní firmě, Stanislav Mečl upozorňuje, že je dopředu nutné jmenovat pokud možno nezávislého zmocněnce: "Společnost totiž musí s orgány činnými v trestním řízení komunikovat. Nemůže to být statutární orgán, pokud je sám obviněný, ale bylo by dobré, aby to byl někdo, kdo s věcí nepřišel do styku," uvedl.

INTERNÍ ŠETŘENÍ VE SVĚTLE MEZINÁRODNÍ LEGISLATIVY

Jitka Logesová ve svém příspěvku hovořila o tom, že společnosti by se měly snažit podezřením z korupce předcházet a udělat si přehled o situaci ve firmě nejlépe ještě před orgány činnými v trestním řízení.Zejména zahraniční společnosti podle ní v praxi reagují na podezření ze spáchání trestného činu zahájením interního šetření, k čemuž jsou mnohdy donuceny zahraničními protikorupčními normami. Ve svém příspěvku poukázala zejména na:

United States Foreign Corrupt Practices Act (FCPA - 1977)

UK Bribery Act (UKBA - 2010)

úpravu OECD

úpravu EU: AIFM Directive

K interním auditům se podle Logesové čím dál tím více uchylují i české společnosti: "Pokud se objeví podezření z nějaké trestné činnosti a společnost okamžitě reaguje tím, že si nezávislými poradci nechá udělat interní nezávislý audit, ze kterého lze uzavřít, že k žádnému korupčnímu jednání nedošlo, tak to ve velké části případů zahraničnímu partneru stačí. Je to velmi silný instrument, jak zahraniční společnosti uklidnit," říká a současně dodává, že audit musí být skutečně nezávislý, provedený externí firmou.

Pokud firmy interní šetření zanedbají, zahraniční společnosti téměř vždy podle zkušenosti Logesové odstupují od smluv a na konečné uzavření případu ani nečekají. Mnohdy jde pro společnost o citelnou ztrátu silných partnerů.

NEBEZPEČNÁ ÚČETNÍ MANIPULACE

Maroš Holodňák z poradenské firmy KPMG, která se nezávislými audity zabývá, ve svém příspěvku hovořil o účetní manipulaci související s úplatkářstvím.

Účastníkům semináře představil konkrétní případy z praxe, jak k účetní manipulaci dochází, tedy například vydáváním faktur za neexistující právní a poradenské služby, předraženými dodávkami, kdy úplatek vyplácí zprostředkovatel, nebo fiktivními půjčkami, které nikdo nepožaduje vrátit. Upozornil také na výplaty odměn vedoucím zaměstnancům a různé dohody mimo pracovní poměr.

Možností, jak takovým jednáním zabránit, je podle Holodňáka vytvoření účinných vnitřních předpisů a současně dobrého vnitřního kontrolního systému. Je nutné provádět pravidelné kontroly účetních předpisů a tím včas odhalit možné korupční jednání, za které by pak mohla společnost odpovídat. Kromě toho je také nutné striktně nastavit proces schvalování transakcí, které provádějí vedoucí zaměstnanci.

JAK JE TO S OPOVĚDNOSTÍ ZA JEDNÁNÍ TŘETÍCH STRAN?

Michal Štička hovořil o odpovědnosti společnosti za protiprávní jednání třetích stran.

Ve svém příspěvku upozornil na to, že ne všechny třetí strany představují z hlediska korupčního jednání stejné riziko. Je proto nutné hned na začátku rozhodnout, které z třetích stran budou předmětem due diligence. Toho lze dosáhnout:

analýzou číselníku dodavatelů a odběratelů

prověrkou obchodních partnerů, s nimiž byly provedeny transakce zaúčtované na vybrané výdajové účty

pohovory se zaměstnanci, kteří odpovídají za dané procesy.

Následně je nutné určit konkrétní postup due diligence, různé třetí strany však vyžadují různé procesy:

"Je nutné rozlišovat mezi dodavatelem hotelových služeb a dodavatelem lobbistou. Jsou tam velké rozdíly a je třeba umět identifikovat, které třetí strany jsou relevantní a které ne. Due diligence uplatňovaná vůči obchodním zástupcům se bude lišit od due diligence uplatňované pro lobbisty," řekl Štička.

Proces due diligence tak může zahrnovat třeba revizi smluv s protistranou, povinnost protistrany pravidelně deklarovat, že dodržuje protikorupční předpis nebo povinnost jejích zaměstnanců účastnit se protikorupčních školení. Následně je nutné všechny tyto postupy pravidelně kontrolovat, hodnotit a případně je aktualizovat. -

 

foto Lukáš Bíba
archiv Economia


O trestní odpovědnosti právnických osob se diskutovalo v historických prostorách České bankovní asociace.

Michal Štička a Maroš Holodňák z KPMG představili své zkušenosti z praxe.

V rámci diskuse se řešilo reputační riziko i policejní trendy při stíhání právnických osob.

Diskuse u kulatého stolu se zúčastnili podnikoví právníci i zástupci managementu z řady firem.

Stanislav Mečl, Michal Štička a Jitka Logesová byli hlavními řečníky kulatého stolu.

Maroš Holodňák hovořil o rizicích účetní manipulace a možnostech, jak je eliminovat.

Související