Nejprve bych se rád zmínil o institutu předsmluvní odpovědnosti (culpa in contrahendo), jehož úprava bude v českém právním řádu do značné míry novinkou. Přesněji řečeno, jak občanský zákoník (dále jen "OZ"), tak obchodní zákoník (dále jen "ObchZ"), sice předsmluvní odpovědnost v současnosti přímo neupravují, nicméně její existence je přesto dovozována judikaturou. Východiskem pro tyto závěry je zejména ustanovení § 415 OZ, kde je zakotvena obecná prevenční povinnost, jejíž porušení má za následek vznik obecné odpovědnosti za škodu dle § 420 OZ. V této souvislosti totiž Nejvyšší soud judikoval (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. října 2006, sp. zn. 29 Odo 1166/2004), že "není žádný důvod, pro který by se zákonná povinnost vyplývající z ustanovení § 415 obč. zák. neměla vztahovat i na chování potencionálních smluvních partnerů při jednání o uzavření smlouvy"' čímž výslovně potvrdil, že odpovědnost za škodu může vzniknout i před samotným uzavřením smlouvy a že ji je možné dovodit i z dosavadní právní úpravy, ačkoliv výslovně zakotvena není (obdobně uvažovali i někteří příslušníci z řad právnické veřejnosti).
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později