Trh střední a východní Evropy je podle Petra Kališe ekonomický prostor, který i dnes nabízí příležitosti pro uplatnění. Jednou z nich je třeba Slovinsko, které by si mohli rakouští advokáti z CHSH přidat k pobočkám v Bratislavě, Bukurešti, Budapešti, Minsku, Sofii, Praze a Temešváru.

Proč se vaše kancelář orientuje na širší trh střední a východní Evropy?

Bývalé Rakousko-Uhersko bylo jedním ekonomickým celkem a nyní sledujeme návrat k tomuto konceptu. Ačkoliv sem po roce 2000 vstoupili globální hráči z celého světa, nyní po 10 letech dochází ke krizi. Velké giganty zjišťují, že trh je pro ně příliš malý. Být velkou americkou společností a obhospodařovat aktivum ve střední Evropě už není tak efektivní a profitabilní jako kdysi. To ale neplatí právě pro země bývalého Rakousko-Uherska, které v tomto prostoru umí fungovat.

Vy jste šli před půl rokem do Ruska. Proč?

Česko společně s Německem umělo vždycky být jakýmsi oslím můstkem Ruska a Západu. České firmy jsou a byly na ruském trhu úspěšné a my to dlouhodobě považujeme za perspektivní oblast.

Nebyl to vzhledem k politické situaci a sankcím riskantní krok?

Vzhledem k projektům a silnému klientskému kmenu orientovanému na Rusko, který jsme měli, ani ne. U každého nového projektu víme, že ho umíme zastavit, pokud by se nesetkal s příznivým ohlasem ze strany klientely. Tady se to ale nestalo a naopak řada lidí to kvitovala. Ukázalo se navíc, že každá větší firma má v Rusku určité aktivity a s nimi spojené problémy.

Takže to bylo dobré rozhodnutí?

Myslím, že ano. Je to hlavně investice do budoucna. Ekonomicky věřím, že v letošním roce budeme na nule a to, co jsme do toho investovali, dostaneme zpátky. V příštím roce to bude určitě lepší. České firmy se tam vracejí a vše se pomalu usazuje.

Údajně uvažujete o expanzi do Chorvatska a Slovinska.

Zatím je aktuální pouze Slovinsko. Tam chystáme otevření pobočky na přelomu roku. Chorvatsko v tuto chvíli zvažujeme. Dělali jsme tam jednorázovou větší transakci, ale chystáme se teprve v průběhu roku 2016 vyhodnocovat, jestli to opravdu bude tak perspektivní trh. U Slovinska jsme si již jistí, že tomu tak je.

V čem spočívá potenciál slovinského trhu?

V tom, že tamní byznys byl dlouho držen uměle. Trošku to připomíná situaci v Česku okolo roku 2000. Byly tu silné aktivní banky, ale jakmile se stal nějaký problém, tak ho dorovnával stát. To je přesně to, co se nyní děje ve Slovinsku. Veřejný sektor je silný, ale nedokáže spravovat aktiva tak kvalitně jako ten privátní. Takže kvůli tomu došlo k insolvencím významných institucí, které se budou řešit privatizacemi. Právě v privatizacích, restrukturalizacích a insolvencích vzniká prostor pro právní služby.

Co říkáte tomu, že se hovoří o krizi advokacie?

Já si myslím, že je to v podstatě logické. Souvisí to se změnou byznysu, tak jak jsme se o ní bavili. Velké právnické firmy byly nastavené na velké transakce za velké sazby. Jenže takové transakce už tu nejsou a český trh tak není nastaven. My sami cílíme na to, abychom měli do dvaceti právníků.

Není to málo?

Dle naší zkušenosti je to přesně počet, který nám dokáže zajistit, že zvládneme dělat větší transakce, ale současně na nich nejsme natolik závislí. Pokud nepřijdou, tak nás to nepoloží. A to je právě problém velkých firem, že bez těch větších transakcí nemohou dlouhodobě fungovat.

Vnímáte také nepřiměřené tlaky na cenu, o kterých se v advokacii hovoří?

Klient se získává složitě. Buď ho totiž získáte tehdy, kdy se něco nedaří, anebo tak, že dokážete nabídnout vyřešení problému, který jen tak někdo nezvládne. Pokud potřebuji napsat smlouvu, kterou napíše sto dalších advokátů úplně stejně, tak je zde tlak na cenu naprosto logický. Pokud to je ale smlouva, jejíž vyjednání je zásadní a dlouhodobě problematické, tak ten, kdo to dokáže, pak může sdílet ekonomický úspěch klienta.

Takže advokáti musí nabídnout něco navíc?

Přesně tak. Advokát musí být schopen nabízet služby, které mají přidanou hodnotu, jež umožní klientům být úspěšní na trhu. Právník nemůže být pouze pisatel dokumentace. To není právník. Já vždycky říkám, že neobchodujeme s papírem, to dělají sběrné suroviny. My obchodujeme s myšlenkami, se schopností dosáhnout úspěchu a přesunout stav firmy z bodu A do bodu B. Když pak klient vidí, že mu to pomohlo, nemá problém poskytnutou službu uhradit. Sdílíme tedy úspěchy a neúspěchy klienta.

Je výhodou napojení na rakouskou centrálu CHSH?

Naši rakouští partneři pracují v advokacii mnoho desítek let a mají zažitou právní kulturu, kterou přenášíme i k nám. Díky spolupráci také lépe fungujeme na pracovním trhu a získáváme kvalitní právníky, lidi, kteří chtějí pracovat na mezinárodních projektech. To je v právničině možná to nejdůležitější - umět získat ty nejlepší na trhu.

 

Petr Kališ

- Partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partner.
- Absolvent Vysoké školy ekonomické (1997).
- V roce 2000 dokončil studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 2004 je advokátem.
- Specializuje se na obchodní právo (včetně fúzí a akvizic), právo společností, energetické právo a mezinárodní arbitráže.

 

Foto: CHSH Kališ & Partners, archiv

Rozhovor vyšel v týdeníku Ekonom

Související