"Skutečnost, že v řízení před obecnými soudy, jehož účastníkem je nezletilý, je jednáno s jeho rodičem jako zákonným zástupcem, nevylučuje vznik situace, kdy na takovéto zastoupení nebude možné z hlediska zájmu nezletilého nahlížet jako na řádné," konstatoval v nálezu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Půjde zejména o případy, kdy rodič zastupuje dítě jen formálně, fakticky však se soudem nekomunikuje a nepřebírá ani poštu.

V takových situacích by měly obecné soudy zvážit, zda by zájmy dítěte neměl hájit opatrovník. Neustanovení opatrovníka by totiž podle Rychetského mělo za následek porušení práv účastníka garantovaných listinou základních práv a svobod, tedy zejména práva jednat před soudem a vyjádřit se ke všem prováděným důkazům.

Nález se týkal případu mladé dívky z dětského domova. Ta v devíti letech, ještě v době, kdy žila s matkou, byla přistižena při jízdě na černo. Kvůli té dnes čelí dvěma exekucím. "Stěžovatelka se o exekucích dozvěděla náhodně až v průběhu svého pobytu v dětském domově téměř po pěti letech od právní moci rozsudků," uvádí se v nálezu. Rozsudky totiž nabyly právní moci tzv. fikcí doručení. Matka, která dívku u soudu v prvním případě zastupovala, měla totiž bydliště na městském úřadě a poštu si nepřebírala.

K druhému řízení, v němž nezletilou dívku zastupovala zaměstnankyně soudu, se Ústavní soud nevyjádřil. Kvůli podezření, že takto stanovená opatrovnice dostatečně nehájila zájmy své svěřenkyně, podala totiž dívka žalobu pro zmatečnost. O té zatím justice nerozhodla. Senát Ústavního soudu proto označil stížnost týkající se druhého rozsudku za předčasnou.

Celý text nálezu najdete zde.

Související