Senátem schválené zákonné opatření stanovuje povinnost platby daně z nabytí nemovitosti kupujícím. Dosud měly obě strany transakce možnost domluvit se na tom, kdo daň zaplatí. Součástí diskusí nebyla pouze určení plátce, ale i sama sazba daně z nabytí nemovitosti, která činí 4%, což je dle mnoha politiků i dalších významných osobností cifra příliš vysoká.
Dodnes úprava vedla především k platbě daně prodávajícím, kdy se kupující stával ručitelem. Díky novele, která institut ručení ruší, by měl být ulehčen výběr daní jednoznačným stanovením plátce. Odečítání úroků z hypotéky nebo ze stavebního spoření od základu daně z příjmu platí nově i pro případy, kdy byla z úvěru zaplacena nemovitost současně s daní z nabytí nemovitosti.
Změny se dočkaly i kraje, obce a jejich svazky. Od placení daně z nabytí budou osvobozeny, v tomto případě nebudou muset podávat daňové přiznání.
Snaha o snížení daně
Během jednání Senátu bylo odhlasováno původní znění vládního návrhu, senátním výborem pro územní rozvoj navrhovaný pozměňovací návrh týkající se výše daně se ke slovu nedostal. Jednalo se o snížení daně ze 4% na 3%. V řadách senátorů však padaly návrhy na větší snížení daně, a to až na 1% (Veronika Vreciová, ODS), či na úplné zrušení (Ivo Valenta, Strana soukromníků). „Možná by to bylo lepší, než ty peníze dávat do bezedné státní kasy. Jsem přesvědčen o nesmyslnosti této daně,“ argumentoval Valenta.
O výši zdanění se však během přijímání zákonného opatření nehlasovalo, proti návrhu bylo jen 9 senátorů, 12 senátorů nehlasovalo, tudíž hlas 36 senátorů, kteří se vyjádřili pro předložené znění, zbytek senátorů přehlasoval.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později