Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováČtyři měsíce náročných příprav na novelu zákona o spotřebitelském úvěru za sebou mají poskytovatelé půjček. Od začátku prosince se jí musí řídit naostro. Přesto v ní stále tápou. Místo přesných termínů a definic totiž zákonodárci na mnoha místech použili formulace jako "přiměřené" nebo "dostatečné". "Jde o subjektivní pojmy a každý člověk je vnímá jinak," upozorňuje marketingový specialista společnosti Acema Credit Jakub Nečas.
Jedním z problematických míst je i povinnost úvěrových společností předem prověřit klienty a půjčku poskytnout jen těm, u nichž nejsou důvodné pochybnosti, že budou moci úvěr splácet. Zákon říká, že úvěruschopnost musí poskytovatel půjčky posoudit "na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací" získaných od spotřebitele, případně z registru dlužníků nebo dalších zdrojů.
Co přesně se ale pod pojmy jako dostatečný nebo nezbytný skrývá, nedokážou poradit ani právníci. "Tato dikce je dle našeho názoru nepřesná a v současné době skutečně nelze předjímat, jak se k ní soudy postaví. Budou-li je vykládat příliš extenzivně, mohly by se tyto požadavky stát pro poskytovatele neúměrnými," varuje partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Markéta Deimelová.
Poskytovatelé půjček mohou spotřebitelům poradit. Ale jen na základě analýzy dostatečného počtu vhodných produktů.
Jasné přitom podle právníků není ani to, kde leží hranice mezi tím, kdy ještě úvěrová společnost spotřebiteli půjčku dát může a kdy už ji poskytnout nelze. "Toto je největší nedostatek právní úpravy a největší riziko poskytovatelů spotřebitelských úvěrů," míní zakládající partner advokátní kanceláře Schejbal & Partners a specialista na právo finančních trhů Lumír Schejbal.
Pokud totiž soudy shledají, že úvěrová společnost posoudila bonitu klienta nesprávně, bude to pro ni mít bolestivé následky. "Pochybení pro ni obecně znamená to, že se spotřebitel úplně vyhne placení úroků, smluvní pokuty a dalším nákladům a zpět se jí dostane pouze jistiny," upozorňuje Deimelová. U vyšších půjček, například těch na bydlení, tak může finanční instituce přijít o miliony. Neplatnosti půjčky se může spotřebitel u soudu dovolávat po dobu tří let od jejího uzavření.
Na nepřesnosti narážejí úvěrové společnosti i jinde. Jasné není například to, jak dlouho před uzavřením půjčky musí úvěrové instituce spotřebiteli poskytnout zákonem vyžadované předsmluvní informace, mezi něž patří například výše úrokové sazby nebo údaje o odměně zprostředkovatele, a navrhovaný text smlouvy o půjčce.
Podle České národní banky, která na poskytovatele úvěrů dohlíží, se bude doba lišit podle konkrétních parametrů úvěru. "V zásadě není vyloučeno, aby se v některých případech jednalo o relativně krátkou dobu včetně uzavření smlouvy na prvním jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele se spotřebitelem. Z okolností jiných případů však může vyplývat, že se musí jednat o delší dobu," uvádí banka ve svém výkladu ke sporným bodům zákona.
Konkrétní výkladová vodítka nechce regulátor dát ani k jedné z největších novinek, kterou novela zákona o spotřebitelském úvěru přinesla − u pravidel pro poskytování rad. Zákon říká, že radu může poskytovatel půjčky nebo její zprostředkovatel dát spotřebiteli pouze na základě analýzy "dostatečného počtu vhodných produktů". Podle ČNB se to bude lišit případ od případu. "Dostatečný počet je nutné vždy posuzovat dle typu osoby, která bude radu v souvislosti s poskytováním či zprostředkováním úvěru spotřebiteli poskytovat," vysvětluje Denisa Všetíčková z odboru komunikace ČNB a dodává: "Pokud jde o vhodnost produktu, pak je nutné primárně vycházet z analýzy finanční situace spotřebitele, jeho požadavků, cílů a potřeb, která vychází z aktuálních informací."
To ale úvěrovým firmám nestačí. Kvůli nejasnostem tak novinka zřejmě zůstane stranou zájmu. "Máme informace, že žádná banka ani žádná z velkých poradenských firem radu nabízet nebude. Obecně se na trhu nejspíš potkáme s promile případů, kdy bude klientovi poskytnuta rada," upozorňuje analytička poradenské společnost Partners Lucie Drásalová s tím, že podmínky pro poskytování rad jsou nesplnitelné. Pro úvěrové společnosti navíc tato služba nemá žádný zásadní benefit.
Podle ministerstva financí, jehož legislativci novelu zákona sepsali, má ale vágnost definic své důvody. "Některé pojmy používané při tvorbě legislativy musí připouštět jistou míru neurčitosti, obzvláště pokud jde o pojem vymezující normu chování, protože čím je právní předpis v takovýchto situacích konkrétnější, tím jednodušeji jej lze následně v praxi obejít," vysvětluje Gabriela Štěpanyová z tiskového odboru ministerstva. V praxi to tak budou soudy, kde bude muset určit to, co zůstalo zákonodárci nevyřčeno.
Přípravy za miliony
Ani tam, kde zákon mluví jasně, ale nebyly přípravy na zavedení novinek do praxe jednoduché. "Náklady naší společnosti odhadujeme zhruba na 5 milionů korun," říká Reinhard Mathieu, jednatel Volkswagen Financial Services. Výdaje vynaložené v souvislosti s novými požadavky zákona šly hlavně na školení zaměstnanců a také na úpravu informačních systémů, třeba kvůli změnám v prodejním procesu. Leasingová společnost také musela přepracovat smlouvy s dealerskou sítí. "Jako poskytovatel úvěrů můžeme spolupracovat pouze s těmi subjekty a zprostředkovateli, kteří jsou důvěryhodní a jejichž zaměstnanci disponují dostatečnou úrovní profesních schopností a zkušeností. Musíme si být jistí, že tyto požadavky dealeři splňují, musí nás informovat o jakýchkoliv změnách a podobně," popisuje Mathieu. Naopak velmi snadné podle něj bylo dostát požadavkům na náklady účtované klientům při předčasném splacení úvěru. Na úrovni maximálního zákonného limitu, tedy 0,5 procenta u úvěrů do 1 roku a 1 procento u úvěrů delších, se totiž pohybovaly už před účinností novely.
Smlouvy přepisovaly i další nebankovní poskytovatelé půjček. Většinou se však jednalo o změny dokumentů, které dávají k podpisu klientům. "Šlo o změny ohledně maximální výše smluvních pokut a podmínek předčasného splacení zdarma. Bylo také nutné připravit pro klienty speciální předsmluvní formulář, který jen dává dohromady informace, které jsme předtím již klientům sdělovali, jen neměli předepsanou písemnou formu," uvádí Jakub Nečas ze společnosti Acema Credit. Tým, který ve firmě zpracovává nové požadavky zákona a seznamuje s nimi zaměstnance, čítá tři lidi. Náklady na implementaci novinek Acema Credit zatím počítá v řádu statisíců korun. Zároveň upozorňuje, že víc zájemců o úvěr než dřív se u ní setká s odmítnutím.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 30 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
