Aktuální číslo časopisu Ekonom
redAlena Winterová
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Za takové téma považuji otázku přípustnosti dovolání. Koncepce dovolání jako řádného opravného prostředku oproti současné úpravě ohlas vyvolává, často spíše negativní. Avšak to jen v obecnosti a zejména z obavy, že by přechod ke trojinstančnímu řízení automaticky znamenal nárůst počtu podání a tím i větší zatížení Nejvyššího soudu (NS). Tak tomu však nemusí − při náležitém vymezení předpokladů − být. Dílčí otázky dovolání se však zatím v diskusi příliš nevyskytly. A jednou z nich, mimořádně důležitou, je otázka přípustnosti dovolání, zejména z hlediska jeho nárokovosti nebo nenárokovosti. Jde o to, zda má být přípustnost dovolání vymezena tak, že dovolatel má za splnění všech zákonných předpokladů nárok na přezkoumání napadeného rozhodnutí, tak jak je to běžné u jiných opravných prostředků (nárokové dovolání), anebo je možné a žádoucí − s ohledem na stále více akcentovanou roli NS při sjednocování judikatury −, aby dovolatel, i při splnění předpokladů, takový nárok neměl (nenárokové dovolání)? Současná právní úprava se přiklání k druhému přístupu. Objektivní přípustnost dovolání je vymezena v § 236 a 238 jasně a velmi široce, avšak podmíněna v § 237 do té míry vztahem k "ustálené rozhodovací praxi" NS, že je dovolatel vždy vystaven nejistotě, zda nebude jeho dovolání odmítnuto jako nepřípustné. To je pro účastníky zatěžující a zbytečně nákladné, protože se zároveň požaduje, aby dovolání bylo důkladně zdůvodněno právě i z hlediska přípustnosti. Věcný záměr civilního řádu soudního naopak stojí na stanovisku, že opravný prostředek účastníka musí být upraven jako nárokový, byť třeba omezený, a pokouší se nalézt takové řešení, které by bylo, při plném respektu ke sjednocovací roli NS, pro účastníky výhodnější. Využívá přitom dříve vyzkoušených kritérií, jako jsou diformita rozhodnutí soudů 1. a 2. stupně nebo vyslovení přípustnosti dovolání odvolacím soudem.
Tomáš Novosad
Soudcovská unie
Soudcovská unie České republiky sleduje práce na novém občanském soudním řádu a k věcnému záměru zpracovala stanovisko, které je dostupné na stránkách www.soudci.cz. Témat k lepšímu promyšlení je několik. Za zásadní považujeme, že chybí konkrétní procesní opatření vedoucí k racionalizaci soudního řízení, tedy k jeho zrychlení při zachování férovosti procesu.
Není řešeno zneužívání procesních práv, které vede k neúnosnému zatěžování celého systému. Praktici znají případy, kdy účastník využívá (zneužívá) všech možných institutů procesního práva, činí nedůvodné návrhy, neúspěšně podává řádné i mimořádné opravné prostředky, spisy putují po soudech všech stupňů a věcí se zabývá početný soudní aparát po dobu několika let, aniž by byla jeho žaloba či jeho obrana jakkoli věcně důvodná. To vše se samozřejmě děje na úkor ostatních, kterým u soudu opravdu o něco jde a kteří mají zájem, aby jejich záležitost byla v rozumné době vyřešena.
Postrádáme také zevrubnou diskusi o odůvodňování soudních rozhodnutí. Současný stav, podle kterého je nutno vyhotovovat písemná odůvodnění soudních rozhodnutí neúnosně obšírně, je přežitý. Nijak se nevyužívá ústních odůvodnění poskytnutých po vyhlášení rozhodnutí. Přitom vyhotovování písemných odůvodnění rozhodnutí je časově nejvíce zatěžující součástí práce soudců i dalších soudních osob.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
