Péče o zevnějšek a zejména dress code je neodmyslitelnou součástí právnické profese. Ve světě advokacie vyjadřuje profesionalitu a pomáhá navazovat důvěrný vztah s klienty. Zároveň podtrhává význam tohoto povolání. Přesto i v právu, tak jako v jiných oborech, se pravidla odívání začínají uvolňovat. Pronikají do něj barevné ponožky nebo kapesníčky do saka, kalhoty nad kotníky, a dokonce baleríny nebo džíny na takzvaný casual Friday, kdy šéfové svým lidem povolují zvolit méně formální oblečení. Některé advokátní kanceláře už dokonce zrušily své léta zavedené kodexy oblékání a daly právníkům v odívání volnost. Nesnižuje to ale důstojnost advokátního stavu předepsanou stavovskými předpisy?
Pravidlům odívání se věnuje etický kodex České advokátní komory a za nevhodný oděv může advokát skončit dokonce i před kárnou komisí. Jenže úprava oblékání v kodexu nejde do velkých podrobností. "Advokát je povinen užívat oděv, který odpovídá povaze poskytovaných právních služeb a nesnižuje důstojnost advokátního stavu; pro jednání před soudem nebo jiným orgánem se tímto oděvem rozumí společenský oděv," uvádí komora ve svém etickém předpisu.
Avšak představy o tom, jak vypadá společenský oděv, se různí. O tom ostatně svědčí i debata, která předcházela vložení tohoto obecného ustanovení do etického kodexu komory. "Názorů byla řada, jak na jednotlivé kusy oděvu, tak zejména na jejich barevnost. Zvažována byla i úprava účesu a vousů," vzpomíná mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. Rozporuplná diskuse nakonec přiměla komoru k tomu, aby odívání upravila jen obecně.
Slováci si mohou oblek odečíst z daní
Jinak postupovala slovenská advokátní komora. Ta před šesti lety vydala usnesení, v němž důstojnou úpravu zevnějšku advokátů popsala jako pánský oblek, společenskou košili s kravatou nebo motýlkem. Ženám předepsala kalhotový nebo sukňový kostým s blůzkou nebo eventuálně šaty.
Slovenská advokátní komora se rozhodla jít do detailů kvůli excesům, k nimž v odívání docházelo. Dalším důvodem pak bylo to, že slovenští advokáti mají možnost odečíst si výdaje na "pracovní" oděv z daní. Bylo tak potřeba definovat, co pod něj spadá.
V Česku v tom tak jasno není. "Víme o případech, kdy poplatníci společenský oblek jako daňový náklad obhájili, ale každý případ byl velmi individuální co do jeho věcných parametrů i způsobů argumentace. Záleží i na četnosti uplatňování takového výdaje v čase," říká daňový poradce společnosti KODAP Vlastimil Sojka.
Ačkoliv podle něj bývá běžné, že si techničtí pracovníci nebo třeba instalatéři odečítají z daní výdaje na montérky, daňovou uznatelnost společenského oděvu komplikuje to, že by podle tuzemských zákonů musel sloužit výhradně k výkonu profese. Advokát by tak musel prokazovat, že ve stejném obleku nechodí například s manželkou do divadla. "Typickým pracovním oděvem se oblek stává, je-li opatřen zřetelným nesnímatelným běžně viditelným logem. To se však u advokátů na obleku obvykle nevyužívá," dodává advokát KODAP legal Vít Havrda.
Motýlek může právníka zesměšnit
Byť jsou pravidla slovenské komory konkrétnější než ta česká, stále nechávají advokátům velkou volnost. Ženy tak například budou muset samy vyřešit správnou délku sukně, aby nepůsobila příliš vyzývavě.
Právě v dámské stylu oblékání je přitom snazší kvůli většímu množství variant udělat chybu. Ta pak může právničku v očích klientů poškodit. "Příliš nápadný zevnějšek může v klientech vyvolat iracionální dojem, že se žena nesoustředí na právo, ale na parádu," varuje zakladatelka a vedoucí partnerka kanceláře Glatzová & Co Vladimíra Glatzová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později