Matka je vždy jistá. S touto zásadou si od dob římského práva vystačila většina právních řádů po celém světě. Tato zásada se promítá i do české právní úpravy. Občanský zákoník nám říká, že matkou dítěte je ta, která jej porodila. V životě mohou ale nastat situace, kdy žena porodí dítě, které nese genetickou informaci jiné ženy. Jde o takzvané náhradní mateřství a zároveň velmi ožehavé téma.
V našem právním řádu není náhradní mateřství výslovně upraveno ani výslovně zakázáno. Jedinou zmínku můžeme nalézt v občanském zákoníku, který vylučuje osvojení mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci, kromě případu náhradního mateřství. Tato kusá zmínka působí dojmem, že zákonodárce náhradní mateřství umožnit chtěl.
Náhradní mateřství spočívá v tom, že páru, který z medicínských důvodů nemůže počít, odnosí dítě jiná žena, přičemž genetická informace plodu bude pocházet od neplodného páru, případně od dárce genetického materiálu. Neplodný pár bude alespoň částečně genetickým rodičem dítěte odnošeného a porozeného jinou ženou. Je-li náhradní matka svobodná, ještě před porodem dítěte biologický otec prohlásí své otcovství a stane se tak i "právním" otcem dítěte. Následně náhradní matka dává souhlas s osvojením dítěte a na její místo nastupuje biologická matka.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později