Zákoník práce práva a povinnosti odborových organizací upravuje pouze rámcově a jejich konkretizaci záměrně ponechává na dohodě. Obecnost zákonné úpravy však přináší problémy ve chvíli, kdy se zaměstnavateli a odborové organizaci nedaří takové dohody dosáhnout. V poslední době se kolektivní vyjednávání často zadrhává na požadavku odborové organizace oslovovat zaměstnance prostřednictvím hromadných zpráv odeslaných na jejich pracovní e-maily.
Odborové organizace požadují, aby mohly se zaměstnanci komunikovat prostřednictvím pracovní pošty, kterou považují za rychlý a efektivní prostředek komunikace odpovídající 21. století. Předpokládají, že takováto komunikace umožní zaměstnancům se s daným tématem seznámit prakticky ihned a v případě rozsáhlejších dokumentů sociálním partnerům rovněž ušetří náklady za tisk.
Zaměstnavatelé naopak využívání pracovních e-mailových adres odbory odmítají, protože mají zkušenost, že odborové e-maily zaměstnance odvádějí od výkonu práce. Zaměstnanci se tak často dopouštějí porušení svých pracovních povinností obsažených v § 301 zákoníku práce a ve vnitřních předpisech zaměstnavatele a od zaměstnavatele pobírají mzdu za dobu, ve které práci fakticky nevykonávají.
Zaměstnavatele rovněž v některých případech oslovují zaměstnanci se stížností, že je tyto hromadné a mnohdy ryze marketingové zprávy ruší a že by preferovali jiný způsob komunikace. V poslední době se k těmto argumentům dále přidružil větší důraz na ochranu osobních údajů v souvislosti s nařízením GDPR.
Autoři tímto zaujímají k výše uvedené problematice nezávazný právní názor, který se ve velké části shoduje též s nedávným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. listopadu 2019, sp. zn. 16 Co 124/2019, jenž se zabýval užitím pracovních e-mailů ze strany odborové organizace přes nesouhlas zaměstnavatele.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později