Rysy obličeje, barva oční duhovky nebo tón hlasu. Tyto fyziologické prvky jsou nyní stále více zachycovány pomocí moderních technologií metodou zvanou biometrie. Ta na základě získaných informací umožňuje sestavit vysoce spolehlivou identifikaci osob. Výsledkem tohoto výstupu jsou pak biometrické osobní údaje, na jejichž právní režim vymezený nařízením GDPR se ve své nové monografii Biometrické osobné údaje podľa GDPR (biometrický podpis, kamerový systém) zaměřily Monika Rafajová a Lucia Váryová.
Využívání biometrie doposud nebylo ve společnosti masově rozšířeno, podle autorek lze nicméně konstatovat, že technologie založené na zpracování biometrických údajů se pomalu stávají součástí každodenního života. Vzhledem k potenciálu využívání biometrie v různých odvětvích se autorky domnívají, že v nejbližších letech početnost využívání technologií, které jsou na ní založené, exponenciálně poroste. S tím se však bude zvyšovat potřeba ochrany těchto dat. Základní návod, jak na ni, přináší právě kniha Biometrické osobné údaje podľa GDPR. Autorky v ní rozebírají jednotlivá ustanovení nařízení o ochraně osobních údajů, a poskytují tak analýzu právní úpravy z pohledu de lege lata neboli podle platné právní úpravy.
Monografie se zpočátku věnuje obecné charakteristice biometrie a možnosti jejího využití. Jedná se o technologickou platformu založenou na seskupení anatomicko-fyziologických segmentů (například daktyloskopické otisky prstů, tváře, uší a podobně) a behaviorálních segmentů, jako je hlas, podpis nebo písmo, které slouží k identifikaci lidského jedince s cílem odlišit ho od ostatních. Tato identifikace probíhá na základě porovnávání těchto segmentů ve vytvořené databázi, a může tak nahradit složitá a krkolomná hesla k zabezpečení a ochraně před neoprávněným přístupem k souborům. Biometrie proto podle autorek může představovat pro lidi inovativní krok k lepší a jednodušší budoucnosti. Biometrické údaje totiž na rozdíl od hesel nejde ztratit a stěží si lze představit, že by je někdo mohl ukrást.
Vstupní údaje se získávají prostřednictvím biometrického zařízení, přičemž nejčastěji jsou jimi kamera, tablet nebo mobil. V databázi získaných biometrických údajů se extrahuje takzvaná množina, která funguje jako šablona, a ta se následně používá na porovnávání a filtrování ostatních osobních údajů získaných od jiných fyzických osob.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později