Aktuální číslo časopisu Ekonom
Zatímco starý občanský zákoník zdůrazňoval historickou genezi společného jmění manželů jako bezpodílové formy spoluvlastnictví, současný občanský zákoník tento přístup opustil. Společné jmění manželů je nyní součástí rodinného práva. Zejména v otázkách předmětu a správy společného jmění a jeho vypořádání vystupuje spoluvlastnictví do popředí. Speciální vztah spoluvlastnictví a společného jmění upravuje občanský zákoník dokonce výslovně, když stanovuje, že se pro společné jmění použijí ustanovení o spoluvlastnictví obdobně.1 💬
Oproti spoluvlastnictví platí, že pokud mezi manžely dojde ke vzniku společného jmění, jsou oba manželé vlastníci celého předmětu společného jmění jako celku a neexistuje mezi nimi podílové ani ideální spoluvlastnictví. Toto na první pohled zcela jasné vymezení však s sebou přináší hned několik situací, kdy se spoluvlastnictví a společné jmění dotýkají. Shodně jako za úpravy starého občanského zákoníku striktně platí zásada, že mezi manžely není zásadně možné nabývání do spoluvlastnictví. Ani vůlí manželů − byť výslovně vyjádřenou v přísnější formě − nelze majetek za trvání manželství do spoluvlastnictví nabýt.
Specifickou situaci však představuje majetek, který manželé nabyli darem nebo dědictvím. Takový majetek představuje zákonnou výjimku nespadající do společného jmění. Za předchozí právní úpravy bylo možné, aby v případě, kdy manželé z vůle dárce oba vystupují jako obdarovaní, nabyli takovýto předmět do podílového spoluvlastnictví. Aktuální úprava, v souladu s respektem k zásadě autonomii vůle, již umožňuje, aby takovýto majetek do společného jmění manželů spadal, pokud k tomu směřuje dárcův projev vůle.
Vypořádání majetku
Další situaci, kdy může dojít ke vzniku spoluvlastnictví mezi manžely, představuje uzavření modifikační smlouvy upravující režim vzniku společného jmění k okamžiku zániku manželství. V tomto případě je nabytí do spoluvlastnictví pak výjimečně možné i mezi manžely.
Z charakteru společného jmění jsou pak oproti spoluvlastnictví omezeny i nároky při jeho vypořádání. V případě, kdy u dosud nevypořádaného spoluvlastnictví jeden ze spoluvlastníků užívá věc nad rámec svého podílu, vzniká ostatním spoluvlastníkům proti němu nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu takového nadužívání.2 💬
V případě nadcházejícího vypořádání společného jmění manželů je taková situace poměrně běžná: Jeden z páru opustí společnou domácnost, zatímco druhý v nemovitosti nadále bydlí. Při vypořádání společného jmění vydání bezdůvodného obohacení po tomto manželovi ovšem nárokovat možné není. Soud nicméně k této skutečnosti může přihlédnout při stanovení výše vypořádacích podílů, stejně tak zhodnotí případné vnosy − investice jednoho nebo druhého manžela do této nemovitosti.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
