Aktuální číslo časopisu Ekonom
Adéla NekvasilováAť už zákonodárci nastaví volební zákon na jeden celostátní obvod, nebo čtrnáct volebních krajů, obojí by mělo vyhovět nálezu Ústavního soudu, míní ústavní právník a člen platformy Rozumné právo Jan Wintr. "Slovensko, kde mají jeden celostátní obvod, nicméně ukazuje, že existuje určité riziko u celostátní kandidátní listiny, že bude nadprezentovaná metropole na úkor periferních částí státního území," dodává.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Škrtl i dosavadní D'Hondtovu metodu přepočítávání volebních hlasů. Jaká metoda by ji podle vás měla nahradit?
Leckterá. Ústavnímu soudu nevadila ani tak metoda sama o sobě. Podle mě je v tom nálezu klíčové zejména to, že soudu vadilo, že volby probíhají ve čtrnácti separovaných krajích. U malých stran mohou padnout hlasy pod stůl tím, že strana nezíská ani jeden mandát v daném kraji a to se potom nezohlední na celostátní úrovni. Důsledkem toho mohou být významně poškozeny malé strany a dochází k poměrně velké disproporci, kterou jsme mohli pozorovat u voleb v roce 2006 a 2017. Ta disproporce je tak velká, že ji lze označit za protiústavní. Existuje tedy více možností, kterou metodu přepočtu hlasů na mandáty zvolit, ale musí se vyhovět názoru Ústavního soudu, tedy že nesmí volby probíhat v konstelaci separovaných nestejně velkých krajů s neexistencí kompenzace vedoucí k těmto disproporcím.
Je pro Česko lepší volit v jednom celostátním obvodu, nebo ve čtrnácti?
Ústavně konformní by bylo obojí. Musí být dodržena zásada poměrného zastoupení vyjádřená v ústavě, čehož lze docílit jak ve čtrnácti krajích, tak v jednom celostátním obvodu. Pro formu čtrnácti krajů hovoří to, že je to již poměrně zažitý model, se kterým některé strany už počítají a sestavují podle něj své kandidátní listiny. Druhou výhodou je zajištění rovnoměrné reprezentace regionů v Poslanecké sněmovně. Systém s jedním obvodem ve výsledku vede k nejpoměrnějším výsledkům, ale i se čtrnácti kraji lze zajistit poměrné výsledky vyhovující tomu, co požaduje Ústavní soud.
Je expertem na ústavní právo, právním teoretikem a vysokoškolským pedagogem. Působí jako docent katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, externí vyučující Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je členem Legislativní rady vlády ČR a od roku 2019 také tajemníkem Stálé komise pro Ústavu ČR Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Co se stane, když se poslanci neshodnou na novém modelu přepočtu hlasů?
Shodnout se prostě musí. Bez této části volebního zákona, kde je vysvětleno, jakým způsobem se ty hlasy přepočítávají na mandáty, vlastně není možné konat volby. Není možné reálně zhodnotit, kdo byl zvolen. Myslím si, že politické strany jsou si toho vědomy, a jednání proto probíhají poměrně intenzivně.
Dala by se tíživá situace případně zachránit tím, že by vláda vyhlásila nouzový stav, čímž by došlo k prodloužení volebního období až o šest měsíců?
Vláda samozřejmě nouzový stav vyhlásit může, ovšem to prodloužení volebního období až o půl roku musí být provedeno zákonem. A protože se jedná o zákon týkající se voleb, tak vyžaduje souhlas Poslanecké sněmovny a Senátu čili to nemůže vláda jen tak provést sama. Musel by to odsouhlasit parlament, který by tím ale vyslal poměrně negativní signál, že se zákonodárci nedokážou dohodnout. Předpokládám, že k tomu nedojde a ty strany se dohodnou.
Kromě počtu volebních obvodů a dalších otázek se poslanci také dohadují ohledně bonusu pro vítěze sněmovních voleb. Měl by se obnovovat, či by byl v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu?
Záleží na tom, jak daný bonus bude vypadat. V roce 2008 přišla vláda Mirka Topolánka s různými variantami na změnu toho volebního systému, kde se opravdu počítalo s tvrdým bonusem, tedy že se předem vyčlení deset až patnáct mandátů, které dostane vítěz. Myslím si, že tohle by šlo proti duchu nálezu, který hodně zdůrazňuje poměrné zastoupení. To, o čem se v současné době mluví jako o bonusu, není ale tento tvrdý bonus. Existují nicméně úvahy o tom, že volební systém může být určitým způsobem nastaven tak, aby v něm nějaký typ výhody pro větší strany byl zakomponován. Jedna z variant je, že by se na celostátní úrovni při počítání toho rozdělení mandátů nepoužila D'Hondtova metoda, ale metoda Imperiali, která trochu preferuje větší strany. Myslím si nicméně, že by bylo bezpečnější postupovat tak, aby se toto zvýhodnění velkých stran odstranilo, protože Ústavní soud se k němu zkrátka vyjádřil negativně. Je potřeba si uvědomit, že nález Ústavního soudu zrušil konkrétní volební systém, který dával výhodu pro vítěze v některých konstelacích skutečně obrovskou. Naposled to bylo 15 mandátů, takže si myslím, že mnohem menší zvýhodnění na úrovni několika mandátů by Ústavním soudem podle mého odhadu prošlo. Politologové nicméně říkají, že malé zvýhodnění velkých stran je k ničemu a neslouží rozumnému účelu na zvyšování šancí na vytvoření akceschopné vlády, protože o co je posílena větší strana, o to jsou oslabeni případně její potenciální koaliční partneři z řad menších stran, takže to potom vyjde často nastejno. Možná by bylo bezpečnější uvažovat o tom, že by se tam to zvýhodnění žádné nezakomponovávalo, byť pokud bude malé, tak protiústavní nebude.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
