Ve druhém dílu seriálu věnovaném velké novele zákona o obchodních korporacích a družstvech se zaměříme na změny, kterých doznaly žaloby vyplývající z tohoto zákona. Konkrétně se podíváme na návrh na určení povinnosti člena statutárního orgánu vydat prospěch z výkonu funkce, úplnou novinku v podobě žaloby na doplnění pasiv a v závěru rozebereme změny týkající se společnické a akcionářské žaloby.
Insolvenční správce je dle § 66 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích oprávněn podat návrh na určení povinnosti člena statutárního orgánu vydat prospěch z výkonu funkce. Insolvenční soud následně rozhodne o povinnosti člena statutárního orgánu vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, a to nově až za období dvou let zpětně před zahájením insolvenčního řízení.1 💬
Obdobná úprava byla obsažena v § 62 zákona o obchodních korporacích ve znění do 31. prosince 2020, přičemž v tomto znění počínala lhůta běžet až od rozhodnutí o úpadku. Důsledkem změny je větší míra jistoty věřitelů a zamezení obstrukčnímu jednání členů statutárních orgánů při zjištění úpadku v období mezi zahájením insolvenčního řízení a rozhodnutím o úpadku, s cílem neumožnit soudu zahrnout veškerý jejich prospěch do rozhodného období. Pro vznik této povinnosti je i nadále nutné kumulativní naplnění následujících znaků, a to (i.) rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku obchodní korporace a jeho řešení, (ii.) porušení povinnosti člena statutárního orgánu, které úpadek zapříčinilo, (iii.) podání žaloby insolvenčním správcem, přičemž tento musí k podání návrhu přistoupit, pokud mu je dán podnět věřitelským výborem,2 💬 a (iv.) proporcionalita této sankce.3 💬
Změny korporátního práva
◼ Únor
Změny týkající se základního kapitálu a výplaty podílu na zisku
◼ Březen
Žaloby po novele zákona o obchodních korporacích
◼ Duben
Nový model řízení monistické akciové společnosti
◼ Květen
Vliv zaměstnanců na řízení akciové společnosti
Žaloba na doplnění pasiv
Zcela novým institutem, který přináší velká novela, je takzvaná žaloba na doplnění pasiv.4 💬 Institut byl převzat z francouzské právní úpravy, konkrétně z Code de commerce.5 💬 Jeho účelem je poskytnout větší jistotu věřitelům korporace v tom smyslu, že dojde k uspokojení jejich pohledávek, kterých se jim v důsledku porušení povinností členů statutárních orgánů nedostává.6 💬
Touto změnou se významně prohlubuje odpovědnost členů statutárního orgánu při úpadku obchodní korporace za porušení povinnosti člena statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře. Komentářová literatura označuje žalobu na doplnění pasiv za specifickou povinnost k náhradě škody.7 💬 Klíčové pro možnost insolvenčního správce tuto žalobu podat je stejně jako v případě návrhu na určení povinnosti člena statutárního orgánu vydat prospěch z výkonu funkce dle § 66 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích kumulativní naplnění znaků, s tím rozdílem, že musí být rozhodnuto o řešení úpadku konkurzem.
Podle § 66 odst. 1 písm. b) může insolvenční soud rozhodnout o uložení povinnosti člena nebo členů statutárního orgánu vložit do majetkové podstaty vlastní jak peněžité, tak i nepeněžité8 💬 prostředky ve výši stanovené rozhodnutím soudu. V praxi to znamená, že soud může na návrh insolvenčního správce rozhodnout o tom, že člen statutárního orgánu je povinen do základního kapitálu vložit majetek, jehož hodnota odpovídá výši rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace.
Dále je nutné zdůraznit, jak uvádí § 69 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, že povinností vymezených v § 66 odst. 1 písm. a) a b) se může insolvenční správce dovolávat i vůči bývalému členovi statutárního orgánu a rovněž každé další osobě nacházející se v obdobném postavení. Osoba se tudíž nezbaví odpovědnosti toliko tím, že přestane být členem statutárního orgánu předtím, než se dostane společnost do úpadku. V úvahu rovněž přichází společná a nerozdílná odpovědnost současného a bývalého člena statutárního orgánu. Odpovědnosti se nevyhne ani zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, když § 69 odst. 1 zákona o obchodních korporacích stanoví, že: "Je-li členem statutárního orgánu obchodní korporace právnická osoba, použijí se ustanovení § 63 až 66 i na fyzickou osobu, která tuto právnickou osobu při výkonu funkce zastupuje." Řízení bude probíhat dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon), jelikož se dle § 66 odst. 3 jedná o incidenční spor.
Společnická žaloba
Změn doznala i společnická žaloba, již zákon o obchodních korporacích ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným upravuje v § 157 a násl. Velkou novelou byl vypuštěn odstavec druhý, který důvodová zpráva označuje za nadbytečný a prakticky problematický.9 💬 S učiněným závěrem nelze než souhlasit, jelikož úprava dříve obsažená ve druhém odstavci řešila obsahově stejnou problematiku jako odstavec první a výjimka, která byla tímto odstavcem zavedena, v případě existence jediného společníka nebo ovládající osoby prakticky vedla k nemožnosti uzavření dohody ve smyslu § 53 odst. 3 zákona o obchodních korporacích (dohody o vypořádání újmy).
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později