Ve druhém dílu seriálu věnovaném velké novele zákona o obchodních korporacích a družstvech se zaměříme na změny, kterých doznaly žaloby vyplývající z tohoto zákona. Konkrétně se podíváme na návrh na určení povinnosti člena statutárního orgánu vydat prospěch z výkonu funkce, úplnou novinku v podobě žaloby na doplnění pasiv a v závěru rozebereme změny týkající se společnické a akcionářské žaloby.
Insolvenční správce je dle § 66 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích oprávněn podat návrh na určení povinnosti člena statutárního orgánu vydat prospěch z výkonu funkce. Insolvenční soud následně rozhodne o povinnosti člena statutárního orgánu vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, a to nově až za období dvou let zpětně před zahájením insolvenčního řízení.1 💬
Obdobná úprava byla obsažena v § 62 zákona o obchodních korporacích ve znění do 31. prosince 2020, přičemž v tomto znění počínala lhůta běžet až od rozhodnutí o úpadku. Důsledkem změny je větší míra jistoty věřitelů a zamezení obstrukčnímu jednání členů statutárních orgánů při zjištění úpadku v období mezi zahájením insolvenčního řízení a rozhodnutím o úpadku, s cílem neumožnit soudu zahrnout veškerý jejich prospěch do rozhodného období. Pro vznik této povinnosti je i nadále nutné kumulativní naplnění následujících znaků, a to (i.) rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku obchodní korporace a jeho řešení, (ii.) porušení povinnosti člena statutárního orgánu, které úpadek zapříčinilo, (iii.) podání žaloby insolvenčním správcem, přičemž tento musí k podání návrhu přistoupit, pokud mu je dán podnět věřitelským výborem,2 💬 a (iv.) proporcionalita této sankce.3 💬
Změny korporátního práva
◼ Únor
Změny týkající se základního kapitálu a výplaty podílu na zisku
◼ Březen
Žaloby po novele zákona o obchodních korporacích
◼ Duben
Nový model řízení monistické akciové společnosti
◼ Květen
Vliv zaměstnanců na řízení akciové společnosti
Žaloba na doplnění pasiv
Zcela novým institutem, který přináší velká novela, je takzvaná žaloba na doplnění pasiv.4 💬 Institut byl převzat z francouzské právní úpravy, konkrétně z Code de commerce.5 💬 Jeho účelem je poskytnout větší jistotu věřitelům korporace v tom smyslu, že dojde k uspokojení jejich pohledávek, kterých se jim v důsledku porušení povinností členů statutárních orgánů nedostává.6 💬
Touto změnou se významně prohlubuje odpovědnost členů statutárního orgánu při úpadku obchodní korporace za porušení povinnosti člena statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře. Komentářová literatura označuje žalobu na doplnění pasiv za specifickou povinnost k náhradě škody.7 💬 Klíčové pro možnost insolvenčního správce tuto žalobu podat je stejně jako v případě návrhu na určení povinnosti člena statutárního orgánu vydat prospěch z výkonu funkce dle § 66 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích kumulativní naplnění znaků, s tím rozdílem, že musí být rozhodnuto o řešení úpadku konkurzem.
Podle § 66 odst. 1 písm. b) může insolvenční soud rozhodnout o uložení povinnosti člena nebo členů statutárního orgánu vložit do majetkové podstaty vlastní jak peněžité, tak i nepeněžité8 💬 prostředky ve výši stanovené rozhodnutím soudu. V praxi to znamená, že soud může na návrh insolvenčního správce rozhodnout o tom, že člen statutárního orgánu je povinen do základního kapitálu vložit majetek, jehož hodnota odpovídá výši rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace.
Dále je nutné zdůraznit, jak uvádí § 69 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, že povinností vymezených v § 66 odst. 1 písm. a) a b) se může insolvenční správce dovolávat i vůči bývalému členovi statutárního orgánu a rovněž každé další osobě nacházející se v obdobném postavení. Osoba se tudíž nezbaví odpovědnosti toliko tím, že přestane být členem statutárního orgánu předtím, než se dostane společnost do úpadku. V úvahu rovněž přichází společná a nerozdílná odpovědnost současného a bývalého člena statutárního orgánu. Odpovědnosti se nevyhne ani zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, když § 69 odst. 1 zákona o obchodních korporacích stanoví, že: "Je-li členem statutárního orgánu obchodní korporace právnická osoba, použijí se ustanovení § 63 až 66 i na fyzickou osobu, která tuto právnickou osobu při výkonu funkce zastupuje." Řízení bude probíhat dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon), jelikož se dle § 66 odst. 3 jedná o incidenční spor.
Společnická žaloba
Změn doznala i společnická žaloba, již zákon o obchodních korporacích ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným upravuje v § 157 a násl. Velkou novelou byl vypuštěn odstavec druhý, který důvodová zpráva označuje za nadbytečný a prakticky problematický.9 💬 S učiněným závěrem nelze než souhlasit, jelikož úprava dříve obsažená ve druhém odstavci řešila obsahově stejnou problematiku jako odstavec první a výjimka, která byla tímto odstavcem zavedena, v případě existence jediného společníka nebo ovládající osoby prakticky vedla k nemožnosti uzavření dohody ve smyslu § 53 odst. 3 zákona o obchodních korporacích (dohody o vypořádání újmy).
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 40 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Markéta Šlejharová
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



