Novelizace současný trestní řád sice modernizují, podle advokáta Tomáše Gřivny je však těžké stavět na starých základech. „Je třeba do něj promítnout modernější trendy a hlavně je to právní předpis, který určuje ducha trestního procesu,“ říká. Obtížné je dle advokáta také najít kompromis mezi zájmy státních zástupců, obviněných a dalších subjektů, které v trestním procesu figurují.

Ústavní soud už podruhé zrušil nařízení vlády definující pro účely trestního řízení množství větší než malé. Jak se díváte na opakované snahy moci výkonné zasahovat do kompetence zákonodárců?

Nebylo to přímo tak, že by vláda něco opakovaně přijímala, ale postupně došlo k rušení částí toho nařízení vlády s odůvodněním, že moc výkonná nemůže určovat, co je trestným činem a co není, což stanovením určitého množství rozhodného pro kvalifikaci jednání jako trestného činu činila. Již za účinnosti předchozího trestního zákoníku vláda určovala, jaká je hranice škody nižší než nepatrné, tato aktivita vlády není novinkou, spíše se po těch letech konstatovalo, že to vláda dělat skutečně nemůže. Je na zákonodárci, aby řekl, co je a co není trestným činem, a soudy to eventuálně vyložily. Dalším aspektem je však to, že daná část nařízení sice byla zrušena, nicméně Nejvyšší soud přijal sjednocující stanovisko, v němž stanovil, jaké množství by to mělo v principu být, a fakticky až na drobné výjimky zkopíroval nařízení vlády. Otázkou tedy je, jak daleko zachází soudcovský normativismus v tom smyslu, je-li to soud, kdo stanovuje míru trestnosti, vzhledem k tomu, že to ve výsledku provede obecným způsobem prostřednictvím sjednocujícího stanoviska a neposuzuje případ od případu. Například u trestného činu obecného ohrožení se používá pojmu „lidé“ a judikatura stanoví, že znaky trestného činu jsou naplněny, vydá-li pachatel v nebezpečí nejméně sedm lidí. A takových příkladů najdeme více. Nenahrazuje tedy soudcovský výklad vůli zákonodárce? Soudci tvrdí, že normy netvoří, ale vykládají. Avšak u nařízení vlády nejde o výklad, ale o reálné stanovení meze. I u toho sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu existuje určitý manévrovací prostor v individuálním případě se od něj odchýlit. Ale u nařízení vlády, u něhož jsou přesné hranice, může soud říct, že ho aplikovat nebude, jelikož soud je vázán pouze zákonem. Nebo nařízení respektuje, ale nemá prostor pro další výklad protože hranice byly exaktně stanovené, nikoliv doporučující. Vláda se tedy v tomto možná poučí a zkoušet upravovat to, co náleží zákonodárci, nebude. Aktuální byla i její ingerence ohledně stanovení nakažlivé choroby.

O co tam šlo?

V nařízení vlády, které stanoví, která onemocnění spadají pod termín „nakažlivé lidské choroby“, již byl dříve zahrnut SARS. Přišla koronavirová pandemie a vláda doplnila nařízení s tím, že jde i o covid-19. Je ale otázkou, jestli tento vir nebyl modifikací původního SARS, již v nařízení obsaženého. A že třeba by ta specifikace ani nemusela být, stačila by stávající úprava. Tím, že to nařízení vláda doplnila, však lze dospět k závěru, že tam dle ní covid-19 nespadal. Pokud by se tedy někdo dopustil trestného činu šíření nakažlivé choroby před účinností novely nařízení, tak by nebyl trestně odpovědný. Lze se tedy ptát, jestli vláda opět tímto krokem neurčila, co je trestným činem, ale takhle se to v tomto případě nebere, protože posouzení chorob je do jisté míry odborná otázka. Nařízení vlády se může měnit velmi rychle, a úprava je tedy flexibilnější, než kdyby to měl doplňovat zákonodárce cestou řádného, byť i zrychleného legislativního procesu.

doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Advokát Tomáš Gřivna

Absolvoval Policejní akademii ČR a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 2010 byl jmenován docentem pro obor trestního práva, kriminologie a kriminalistiky. Na PF UK působí nadále jako pedagog. Je společníkem advokátní kanceláře Gřivna & Šmerda s.r.o., kde se věnuje výlučně trestnímu právu. Vedle teorie a praxe se podílí také na legislativní činnosti. Je předsedou komise pro trestní právo Legislativní rady vlády. Ministrem spravedlnosti byl jmenován předsedou pracovní skupiny pro přípravu zákona o obětech trestných činů, jehož se následně stal hlavním autorem, a je také členem komise pro přípravu nového trestního řádu.

Řešili jste něco takového v praxi v souvislosti s tímto nařízením?

Ne, ale vyjadřoval jsem se k tématu trestných činů spáchaných za nouzového stavu, tedy mají-li být automaticky posuzovány podle přísnější trestní sazby, což bylo takovým trendem. Nejvyšší soud se k tomu vyjádřil a ukázalo se, podle mého názoru správně, že ne každá krádež za nouzového stavu je nutně okolností, která zpřísňuje trestný čin natolik, že zpravidla vede k uložení trestu nepodmíněného. Nejvyšší soud také vyložil, že u trestných činů krádeže v nouzovém stavu, potažmo za epidemického stavu s koronavirem, musí mezi krádeží a šířením pandemie existovat věcná souvislost, tedy že pachatel krade například zdravotnické pomůcky. Ukazuje se, že v mezidobí dle statistických dat, která byla publikována, se toto téma může týkat až patnácti stovek odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu a neměli by tam být, anebo měli, ale na kratší dobu. Ty osoby už ale nemají v rukou žádný opravný prostředek, jsou již ve výkonu trestu z důvodu či kvůli názoru, který Nejvyšší soud označil nakonec za nesprávný, a jediná cesta „ven“ vede přes stížnost pro porušení zákona, kterou posuzuje ministryně spravedlnosti. Jenže ta je určena k řešení spíše individuálních případů, ne na taková plošná řešení.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.