Svěřenský fond, jak je již známo, není právnickou osobou, nicméně z hlediska daňových a účetních aspektů je zřejmý úmysl zákonodárce přiblížit ho s ohledem na jeho příjmy a plnění beneficientům právě právnickým osobám, především obchodním korporacím. Zákonodárce tak přiznává svěřenským fondům takzvanou daňovou subjektivitu, obdobně jako je tomu například u podílových fondů. Tento článek si klade za cíl poukázat na základní daňové a účetní povinnosti svěřenských fondů, zejména v otázce zdanění příjmů, majetku vyčleněného do svěřenského fondu a dále také plnění poskytovaného obmyšleným.

Daň z příjmů svěřenského fondu

Svěřenský fond je stejně jako jiné právnické osoby, dle § 17 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů, poplatníkem daně z příjmů právnických osob, obecně tedy osobou, jejíž příjmy (zisk), majetek nebo činnost podléhá zdanění.

Pro svěřenský fond platí, že jeho „příjmy“ představované vyčleněním majetku do svěřenského fondu či následným zvýšením majetku smlouvou nebo pořízením pro případ smrti zdanění nepodléhají. Nejedná-li se však o vyčlenění majetku, budou příjmy − v praxi označované také jako zisky či výnosy − podléhat, až na výjimky1 💬, 19procentní sazbě daně z příjmů, obdobně jako u obchodní korporace.2 💬 Příkladem aplikace této sazby daně lze uvést následující plnění, která svěřenský fond s ohledem na svou výdělečnou činnost získává:

  • zisk z převodu obchodního podílu v obchodní společnosti,
  • výnosy z prodeje nebo pronájmu movitých či nemovitých věcí,
  • výnosy z úročení finančních prostředků či výnosy z cenných papírů určených k obchodování (nepředstavujících účast v obchodních společnostech).

Při splnění časového testu se na svěřenský fond navíc vztahuje osvobození inkasovaných podílů na zisku3 💬, pokud svěřenský fond jako „mateřská společnost“ drží alespoň 10procentní podíl na základním kapitálu obchodní společnosti nepřetržitě po dobu 12 měsíců. Zákonodárce v zákoně o daních z příjmů tak zohledňuje možnou účast svěřenského fondu v rámci podnikatelské struktury související s držením podílů a z nich vyplývajícího zisku (dividend) a v této souvislosti zamezuje dvojímu zdanění.

Svěřenský fond je ve smyslu § 38c odst. 1 zákona o daních z příjmů považován za plátce daně, a je tedy osobou odpovědnou za správné sražení daně z příjmů a za její řádný odvod.4 💬

Seriál
Svěřenské fondy

Září
Svěřenský fond jako prostředek ochrany majetku

Říjen
Základní daňové otázky vztahující se ke svěřenskému fondu

Listopad
Údaje zapisované o svěřenských fondech ve veřejnoprávních evidencích

Prosinec
Jaké údaje o svěřenském fondu jsou veřejně dostupné? Část I. – Evidence svěřenských fondů

Leden
Jaké údaje o svěřenském fondu jsou veřejně dostupné? Část II. – Evidence skutečných majitelů

Únor
Podnikání svěřenského fondu

Registrační povinnost

Vznikem svěřenského fondu, tedy dnem jeho zápisu do evidence svěřenských fondů5 💬, vzniká též povinnost, aby svěřenský správce6 💬 fond registroval jako poplatníka daně z příjmů právnických osob. Svěřenský správce je tak do 15 dnů ode dne vzniku svěřenského fondu povinen podat přihlášku u příslušného správce daně, kterým je výlučně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.

Svěřenský správce je dále povinen podávat za svěřenský fond daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, či do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud je podáno poradcem.7 💬

V případě, že je svěřenský fond zřízen primárně za veřejně prospěšným účelem, považuje se z daňového hlediska ve smyslu § 17a odst. 1 zákona o daních z příjmů8 💬 za takzvaně veřejně prospěšného poplatníka. V této souvislosti je veřejně prospěšný svěřenský fond za určitých podmínek vyňat z povinnosti podat daňové přiznání9 💬 a určité příjmy takového fondu nebudou předmětem daně z příjmů dle § 18a zákona o daních z příjmů (například dotace, příspěvky či jiná plnění pro účely podpory kultury, zdraví, vzdělání, sportu, sociální pomoci apod). V případě, že veřejně prospěšný svěřenský fond vyvíjí činnost za účelem dosahování zisku, se bude jednat o činnost z pohledu takového fondu pouze doplňkovou, která podléhá standardnímu zdanění.

Vklad majetku do svěřenského fondu

Jak již bylo zmíněno výše, pro účely daně z příjmů se na vyčlenění majetku do svěřenského fondu i následné zvýšení majetku smlouvou i pořízením pro případ smrti hledí jako na vklad do obchodní korporace, který není předmětem daně z příjmů právnických osob, neboť se nejedná o zisk svěřenského fondu.

U obchodních korporací se vklad do obchodní korporace považuje za úplatnou rozvahovou operaci, přičemž účelem této operace je pro akcionáře či společníka primárně za vložené prostředky nabýt podíl na společnosti. U svěřenských fondů obdobné protiplnění jako u obchodní korporace sice většinou chybí, ale vyčlenění majetku je nutným předpokladem pro jejich vznik, a proto na vklad do svěřenského fondu nelze nahlížet ani jako na dar.10 💬

Zdanění plnění poskytovaného obmyšleným

V souvislosti s poskytováním plnění ze svěřenského fondu je třeba mít na paměti základní pravidlo, a to že „zisk má přednost před majetkem“. Podle tohoto pravidla ve smyslu § 21c odst. 1 zákona o daních z příjmů platí, že nejdříve se plní, a tedy i daní, ze zisku svěřenského fondu, a až poté z ostatního majetku svěřenského fondu. V této souvislosti není rozhodné, zda má plnění ze svěřenského fondu podobu finančních prostředků či převodu movité nebo nemovité věci.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.