Bývaly doby, kdy tvrdit, že právní zastupování je byznys, se pokládalo za mravně nepřípustné a o placení se oficiálně vůbec nemluvilo. Obhajoba klienta byla totiž „poslání“, zejména měla sloužit k „posilování socialistické zákonnosti“. Stojí za připomínku, že placení v dobách před listopadem 1989 probíhalo oficiálně pouze ve směru ke „státním“ advokátním poradnám, neboť advokáti jako samostatní a na těchto poradnách „nezávislí“ poskytovatelé obhajoby vůbec neexistovali. Samozřejmě že klienti jednotlivým advokátům platili − ale to bylo takzvaně navíc a toto placení probíhalo v podstatě úplatkářskými metodami.
Když se situace změnila a advokacie se opět stala svobodným povoláním, byla svázána takovým množstvím regulací, že se těžko vůbec dalo o nějakém „právním byznysu“ mluvit. Byl to především zákaz reklamy (který v dosti podstatné části trvá doposud), nemožnost poskytovat advokátní služby jako advokátní společnost a další. Připomínáme dobu, kdy Česká advokátní komora zakazovala vytváření webových stránek advokátů, protože to dle jejího názoru byla nepřípustná reklama.
Advokáti už mohou na internet
V roce 2000 komora názor změnila. Česká republika se tehdy chystala na vstup do Evropské unie, kde jsou webové stránky advokátů povoleny, takže zákaz internetové prezentace by české advokáty oproti zahraničním kolegům značně znevýhodňoval. Proto ČAK dospěla k šalamounskému posouzení, že web jsou vlastně takové Zlaté stránky (pro nepamětníky: telefonní seznam firem), a tudíž to je klient, který musí mít aktivní přístup k vyhledávání advokátních služeb − a tedy se nejedná o nepovolenou reklamu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později