Probační a mediační služba1) je procesem vyvažování mezi přáními, potřebami, možnostmi stran zainteresovaných do trestního případu a možnostmi, resp. omezeními, vyplývajícími ze zákonných norem, upravujících jednání a chování členů společnosti. Tyto dva limitující faktory, tedy individuální dispozice účastníků případu a limity stanovené zákonem, se promítají do možnosti probační a mediační služby, založené v zásadě na principu sociálního a trestněprávního pojetí konfliktu se zákonem.

Teoretická východiska probační a mediační služby můžeme chápat ve dvou rovinách, a to v rovině sociální a v rovině právní. Sociální východisko alternativního způsobu řešení trestních věcí spočívá v chápání trestného činu jako konfliktu mezi obviněným, poškozeným a veřejností, resp. veřejným zájmem. Řešení tohoto konfliktu spočívá zejména ve zprostředkování komunikace mezi všemi zúčastněnými stranami.

Tímto přístupem je sledován zásadní cíl a smysl alternativních řešení trestních konfliktů, tj. urovnání nejen právních vztahů, ale především společenských, mezilidských vazeb. Urovnání těchto vztahů musí proběhnout v takovém rozsahu, aby se všem účastníkům dostalo možnosti podílet se na nápravě věci, možnosti zbavit se negativních pocitů, jako je např. nenávist, křivda, nedůvěra, lhostejnost, strach, dále možnosti podílet se na pozitivní změně v dosavadním životě obviněného. Jde zejména o změny chování, návyky, hodnotový systém, stereotypy.

Vyřešení primárního konfliktu nemusí nutně znamenat uspokojující řešení eliminující další konflikty. Nedílnou součástí činnosti probační a mediační služby je tedy práce s obviněným (klientem) směřující k identifikaci jeho dalších problémů, které mohou být příčinou příštích konfliktních situací, a které mohou vést k recidivě trestné činnosti. V tomto smyslu působí probační a mediační služba v rovině terciální prevence.

Zjištění těchto problémů je nezbytným předpokladem k porozumění motivů chování a postojů klienta, k nalezení společné cesty, směřující k vytvoření takových osobních a společenských podmínek, které výrazně sníží pravděpodobnost vzniku situace, kdy by se klient mohl stát iniciátorem dalšího konfliktu.

Vymezení role a působnosti probační a mediační služby je v rámci sociálního východiska jednoznačné. Plní roli zprostředkovatele

- procesu vyjednávání,

- dojednávání pomoci na základě objednávky klienta,

- prostoru k uvolnění napětí v mezilidských vztazích.

V kontextu uvedeného sociálního východiska je probační a mediační služba aktivním prostředníkem interakcí mezi všemi stranami, jichž se konflikt dotýká. Zásadně se odlišuje od standardního řešení trestních konfliktů zejména tím, že předmětem jejího zájmu jsou příčiny, v jejichž důsledku se jedinci dostávají do vztahových sporů se společností, resp. s jejími normami, ať již kodifikovanými, či morálními.

NOVÉ POJETÍ TRESTNÍ SPRAVEDLNOSTI

V rámci platného práva se probační a mediační služba zabývá zprostředkováním řešení takových skutků, kterými v důsledcích byla porušena společensky uznaná pravidla, zakotvená v systému právních norem.

Těžiště práce probační a mediační služby spočívá v práci s klientem, jeho sociálním okolím a poškozeným v přípravném řízení, která vyúsťuje v návrh řešení buď odklonem od standardního řešení, alternativami od potrestání či uložení trestů nespojených s odnětím svobody a v práci s klientem k zabezpečení výkonu trestu nespojeného s odnětím svobody, kontrole jeho života ve zkušební době, realizace nad ním vysloveného dohledu a zabezpečení uložených povinností nebo omezení.

Období počátků budování probace a mediace v Čechách se váže k usnesení vlády č. 341/1994 v rámci programu Prevence kriminality, kterým vláda uložila ministru spravedlnosti, aby zřídil místa probačních úředníků v souvislosti s již přijatými i připravovanými instituty alternativních opatření a trestů. Od 1. 1. 1996 bylo toto usnesení zrealizováno a na většině okresních a několika krajských soudech byla zřízena místa probačních úředníků.

Plněním úkolů spojených s probačními činnostmi byli většinou pověřeni pracovníci odborného aparátu soudů a vyšší soudní úředníci, kteří se zaměřovali zejména na zajištění administrativně technického výkonu trestu obecně prospěšných prací a na formální kontrolu chování pachatelů v rámci trestů spojených s uložením zkušební doby s dohledem nebo přiměřenými povinnostmi a omezeními.

Právní východiska probační a mediační služby vycházejí z následujících principů restorativní justice:

- motivace pachatele k odpovědnosti za spáchaný trestný čin,

- motivace pachatele k životu bez konfliktu se zákonem,

- poskytnutí prostoru k participaci na odstranění následků nežádoucího chování,

- eliminace efektu labelingu,

- efektivní řešení případu, rychlé a dostačující,

- zplnomocnění oběti trestného činu, poskytnutí příležitosti stát se aktivním aktérem řešení případu, možnosti vyjádřit postoj ke spáchanému skutku a své představy o formě nápravy způsobené újmy,

- respektování zájmu společnosti a budování její ochrany, působení v oblasti sekundární a zejména terciální prevence,

- účinná kontrola pachatelů,

- spravedlnost jako změna vztahu mezi účastníky konfliktu, jehož míra narovnání se posuzuje podle subjektivního měřítka dostatečnosti řešení.

Probační a mediační služba v kontextu obou východisek zprostředkovává:

[*] pachateli trestného činu

- aktivní participaci na řešení jeho případu,

- podporu a pomoc jeho sociálního okolí,

- trest méně stigmatizující osobnost pachatele,

- zachování stávajících a vznik nových pozitivních sociálních vazeb k zamezení sociální izolace;

[*] oběti trestného činu

- možnost ventilovat pocity spojení s trestným činem,

- možnost aktivně se zapojit do hledání řešení,

- možnost dosažení účinné materiální i morální satisfakce,

- informace o motivaci pachatele ke spáchání trestného činu a jeho postojích;

[*] společnosti

- rychlý a ekonomicky výhodný způsob reakce na porušení zákonných norem jedincem,

- zmírnění obecného strachu z kriminality,

- aktivní působení v oblasti prevence (§ 4 odst. 5 zák. o Probační a mediační službě).

V tomto smyslu se jejími klienty stávají nejen obvinění pachatelé trestných činů, ale také poškození a zprostředkovaně společnost. Podnět k zahájení probační či mediační činnosti může přijít od soudce, státního zástupce i policejního orgánu, ale také od obviněného, jeho příbuzných či obhájce, ale i od poškozeného nebo jeho zmocněnce.

Činnost probačního pracovníka se tak stává ve vhodných případech nedílnou součástí trestního procesu, koncipovaného ve smyslu restorativní justice.

V praktické podobě jsou principy restorativní justice zakotveny v trestním zákoně, procesní postupy jsou upraveny trestním řádem. Těmito předpisy a zákonem č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, je vymezena možnost pracovníků Probační a mediační služby pracovat zejména s těmi případy, které lze projednat v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo lze uložit trest nespojený s odnětím svobody, tedy s trestnými činy nižší společenské nebezpečnosti.

MODELOVÁ PRACOVIŠTĚ

Od 1. července 2000 byla na okresních soudech v Praze, Ostravě a Ústí nad Labem zřízena modelová pracoviště probační a mediační služby, která byla obsazena kvalifikovanými pracovníky zejména z oblasti sociální práce. Tito pracovníci měli za úkol rozvíjet a ověřit nové postupy nejen v rámci vykonávacího řízení, ale také v řízení přípravném. Pozornost těchto modelových pracovišť byla zaměřena na práci s osobami závislými na návykových látkách.

Pracoviště v Praze a Ostravě navázala ve své činnosti na předchozí praxi soudního probačního pracovníka, v okrese Ústí nad Labem pracovníci modelového pracoviště zahájili svou činnost ve všech oblastech od počátku, neboť zde nebyly vytvořeny podmínky pro vykonání jiných alternativních trestů než trestu peněžitého a dále trestu odnětí svobody podmíněně odloženého.

Z odklonů od standardního řízení byl sporadicky uplatňován institut podmíněného zastavení trestního stíhání. Právě na ústeckém modelovém pracovišti se však během půl roku do účinnosti zákona o Probační a mediační službě podařilo zabezpečit výkon všech alternativ, včetně aktivit v přípravném řízení, v plném rozsahu a na celém okresním teritoriu.

Zákonem č. 257/2000 Sb. zahájila dnem 1. ledna 2001 činnost Probační a mediační služba České republiky. Tato služba je organizační složkou státu, která provádí úkony probace a mediace ve věcech projednávaných v trestním řízení. Zákonná úprava je v souladu s Ústavou i ústavním pořádkem ČR.

Do systému trestní justice včleňuje nový subjekt, přičemž důsledně respektuje ústavní úlohu ostatních subjektů trestního řízení i meze zásahů do občanských práv a svobod, jak je stanoví zejména Listina základních práv a svobod. Zvolený přístup ke konstituování Probační a mediační služby zároveň plně vyhovuje požadavkům mezinárodních úmluv upravujících základní lidská práva a svobody, jmenovitě pak normám Evropské úmluvy o ochraně občanských práv a základních svobod i doporučením příslušných mezinárodních institucí, zejména Organizace spojených národů a Rady Evropy, které dlouhodobě věnují otázkám probace a mediace v kontextu trestní justice a prevence kriminality značnou pozornost.

Problematika kompetencí a postavení probačních úředníků a osob věnujících se mediaci není upravena předpisy práva Evropských společenství, náleží do působnosti vnitrostátní legislativy. Pokud jde o zajištění volného pohybu pracovníků v rámci zemí EU, je zákon uveden do souladu s obecným režimem Smlouvy o založení ES, který se týká volného pohybu pracovníků (čl. 39 až 42), a se směrnicí Rady č. 89/48/EHS o všeobecném systému uznávání diplomů vyššího vzdělání po ukončení odborného vzdělávání a výcviku v trvání nejméně tří let a se směrnicí Rady č. 92/51/EHS o druhém všeobecném systému uznávání profesního vzdělávání a přípravy, jako doplněk směrnice Rady č. 89/48/EHS, zařazením ustanovení § 22 do zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě.

ORGANIZACE PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY

V čele Probační a mediační služby ČR je ředitel, který zajišťuje chod služby po stránce personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční. Jako poradní orgán ministra spravedlnosti se zřizuje Rada pro probaci a mediaci v zájmu koncepčního a metodického ovlivňování a usměrňování činnosti Probační a mediační služby.

Probační a mediační služba, nevybavená rozhodovacími pravomocemi, je postavena mimo stávající strukturu orgánů činných v trestním řízení, a to především za účelem její relativní samostatnosti a potřeby plně využít spolupráce této služby v průběhu celého trestního řízení jak pro potřeby trestního stíhání, tak pro potřeby vykonávacího řízení.

Zákon dále předpokládá součinnost Probační a mediační služby s orgány sociálního zabezpečení a zdravotnickými zařízeními, dále s registrovanými církvemi, náboženskými společnostmi, zájmovými sdruženími občanů, nadacemi a dalšími nevládními organizacemi, které sledují humanitární cíle.

POSTAVENÍ ÚŘEDNÍKŮ A ASISTENTŮ PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY

Plnění úkolů probace a mediace ve vztahu k soudům, státním zastupitelstvím a orgánům Policie České republiky zajišťují střediska, působící v sídlech okresních soudů nebo jim naroveň postavených obvodních nebo městských soudů. Střediska jsou obsazena pracovníky ve funkcích úředníků a asistentů. Úředníky se mohou stát bezúhonné osoby s dosaženým vysokoškolským vzděláním magisterského typu, asistenty pak bezúhonné osoby s dosaženým středoškolským vzděláním zakončeným maturitní zkouškou.

K přijetí zákona o Probační a mediační službě doc. JUDr. H. Válková, CSc. uvádí: "Podíváme-li se na hrozivý stav našich přeplněných věznic a "výslednost" jejich působení na odsouzené, je jistě každému jasné, že na místech probačních a mediačních úředníků a asistentů nemohou sedět lidé bez odpovídajícího vzdělání."2) Úředníci i asistenti Probační a mediační služby jsou oprávněni v souvislosti s výkonem své činnosti obracet se na státní orgány a právnické i fyzické osoby s dožádáním o sdělení potřebných údajů, a ty jsou povinny, pokud tomu nebrání zvláštní zákon nebo oprávnění v něm uvedené, požadované údaje bez zbytečného odkladu sdělit. To platí i o orgánech sociálně-právní ochrany dětí. Dále jsou oprávněni opatřovat informace a poznatky o osobě obviněného nebo o stanoviscích poškozeného, významných pro rozhodnutí soudu či státního zástupce.

Úředník Probační a mediační služby je oprávněn provádět návštěvy obviněných ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Je-li obviněný ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 odst. 1 písm. b) tr. řádu, může jej úředník Probační a mediační služby navštívit jen se souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. Ostatní obviněné ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody může navštěvovat bez takového souhlasu.

Úředník Probační a mediační služby je oprávněn zjišťovat stanovisko obviněného k podmíněnému zastavení trestního stíhání, k uložení trestu obecně prospěšných prací nebo k uložení jiného trestu nespojeného s odnětím svobody, a pokud jde o schválení narovnání, zjišťovat stanovisko obviněného i poškozeného. Dále má právo v mezích působnosti služby nahlížet do trestních spisů vedených u soudu a pořizovat si kopie spisů a jejich částí.

Kromě oprávnění jsou úředníci i asistenti vázáni při své činnosti řadou povinností. V první řadě je úředník povinen řídit se zákony, jinými právními předpisy a pokyny předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce, které však nesmějí směřovat ke způsobu a výsledku prováděné mediace. Přitom se musí vyvarovat jednání, které by mohlo vést ke zmaření účelu trestního řízení nebo vzbuzovalo pochybnosti o jeho objektivitě a nestrannosti.

Při nedodržení těchto povinností může předseda senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státní zástupce věc úředníkovi Probační a mediační služby odejmout. Jestliže Probační a mediační služba provádí v rámci své působnosti úkony bez pokynu orgánů činných v trestním řízení, neprodleně o tom informuje příslušný orgán činný v trestním řízení, který může rozhodnout, že se věc k mediaci nepředává a mediace proto dále prováděna nebude.

Poruší-li obviněný podmínky, omezení či povinnosti stanovené mu v rámci dohledu, nebo omezení či povinnosti uložené mu v rámci některého trestu nespojeného s odnětím svobody, podmíněného zastavení trestního stíhání anebo podmíněného propuštění, prováděného úředníkem Probační a mediační služby, informuje o tom úředník předsedu senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce.

Při méně závažném porušení stanovených podmínek, omezení či povinností může úředník Probační a mediační služby upozornit obviněného na zjištěné nedostatky a dát mu poučení, že v případě opakování nebo závažnějšího porušení stanovených podmínek, omezení či povinností bude o tom informovat předsedu senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce.

Úředníci i asistenti Probační a mediační služby jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce. Povinnosti mlčenlivosti se při výkonu probace nemohou dovolávat ve vztahu k policejnímu orgánu, soudu nebo státnímu zástupci.

Úředníka ani asistenta Probační a mediační služby nelze v návaznosti na jeho mediační činnost vyslýchat ke skutkovým okolnostem, které se dozvěděl při zprostředkování řešení sporu nebo v souvislosti s ním a které se projevily při uzavírání dohody mezi obviněným a poškozeným, s výjimkou případů zákonem uložené povinnosti překazit spáchání trestného činu nebo oznámit trestný čin.

Soudu a v přípravném řízení státnímu zástupci jsou probačním úředníkem předkládány výsledky mediace, tzn. dohody o narovnání konfliktu, neobsahují však okolnosti a skutečnosti, které směřovaly k jejich vzniku.

Poznámky:

1) Probací se rozumí organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě). Mediací se rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného (§ 2 odst. 2. zák. č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě).

2) Vacek, E.: Důležité bude správně vybrat a ohodnotit probační a mediační pracovníky, České vězeňství č. 3-4/2000.

VLADISLAV VĚTROVEC

speciální pedagog, Lovosice

LIBOR NEDOROST

Nejvyšší státní zastupitelství ČR, Brno

ZDENĚK SOVÁK

Nejvyšší soud ČR, Brno

Související