Vliv přeměn akciové společnosti na změnu stanov

Jedny z posledních zákonů novelizujících obchodní zákoník věnovaly značnou pozornost úpravě přeměn společnosti. Nad obecný rámec této úpravy (§ 69 a násl. obch. zák.) obsahuje zákon v rámci úpravy jednotlivých obchodních společností řadu speciálních ustanovení vztahujících se k dané problematice.

Nutnost speciální úpravy přeměn v rámci právní úpravy jednotlivých forem společností vyplývá již ze samotné povahy věci a je zřejmá také z řady odkazovacích ustanovení zákona.¹⁾

PRÁVNÍ ÚPRAVA

Nejrozsáhlejší úpravu dané problematiky vymezuje obchodní zákoník v rámci úpravy akciové společnosti v § 220a an.

Právě z důvodu takto podrobné úpravy je rozsah úpravy přeměn společnosti u jiných forem obchodních společností nesrovnatelně stručnější. Je to možné také na základě řady odkazovacích ustanovení, někdy i vícenásobných,²⁾ která jsou obsažena v předmětných ustanoveních zákona věnovaných otázce přeměn.³⁾

Právě přeměny obchodních společností mohou být jednou z právních skutečností, která je příčinou změny stanov. Z tohoto důvodu je tato kapitola věnována jednotlivým způsobům přeměn společností v přímé souvislosti s možnou změnou stanov akciové společnosti.

Základní vymezení pojmového obsahu přeměn společností a jejich jednotlivých způsobů je třeba hledat v § 69 odst. 1 a 2.

Obchodní společnosti mohou být přeměněny v první řadě fúzí, převodem jmění na společníka a rozdělením nebo změnou právní formy. Přeměny společností ve formě fúze, převodu jmění na společníka a rozdělení jsou upraveny v § 69 až § 69c pouze ve velice obecné rovině omezující se ve své podstatě na pouhé vysvětlení obsahu daných pojmů s následným odkazem na příslušná ustanovení v rámci úpravy jednotlivých forem obchodních společností,⁴⁾ kde je obsažena hlavní část právní úpravy.

Metoda právní úpravy je v případě změny právní formy podle § 69d až § 69g opačná. Právě v těchto ustanoveních je obsažen základ právní úpravy této formy přeměny společnosti, přičemž v rámci úpravy jednotlivých forem obchodních společností jsou obsaženy jen speciální ustanovení.⁵⁾ S tím souvisí také rozsah právní úpravy změny právní formy v obecných § 69d až § 69g a rozsah speciálních ustanovení v rámci úpravy u jednotlivých forem obchodních společností.

Vliv přeměny společnosti formou fúze

Z § 69 odst. 3 vyplývá, že k přeměně společnosti fúzí může dojít dvojím způsobem. Jednak se může fúze uskutečnit formou sloučení, jednak formou splynutí.

Fúze formou sloučení

Legální definici fúze ve formě sloučení nalezneme v § 69a odst. 1, který fúzi sloučením charakterizuje jako přeměnu společnosti, při níž dochází k zániku nejméně jedné společnosti, přičemž tomuto zániku předchází zrušení zanikající společnosti bez likvidace, a následně její jmění, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přechází na nástupnickou společnost.

Právní účinky této formy fúze nastávají až dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku a jde tedy o zápis konstitutivního charakteru. Právní skutečností, na jejímž základě dojde k přeměně společnosti fúzí ve formě sloučení, je smlouva o fúzi podle § 220a uzavřená ve formě notářského zápisu. Obligatorní náležitosti této smlouvy lze nalézt v § 220a odst. 3. Z hlediska tématu tohoto pojednání se omezím jen na náležitost uvedenou pod písm. j) daného ustanovení. Je třeba uvést, že z gramatického výkladu⁶⁾ uvozující věty citovaného ustanovení lze dospět k závěru, že obsahuje obligatorní náležitosti smlouvy o fúzi. Z tohoto úhlu pohledu se ale může zdát zařazení náležitosti uvedené v ust. písm. j) problematické.

Opět gramatickým výkladem spojení "dochází-li k jejich změně" lze snadno dospět k závěru, že takové zařazení není úplně správné. Jelikož se ovšem judikatura i odborná literatura⁷⁾ shodují na tom, že gramatický výklad lze použít jen pro prvotní přiblížení se obsahu právní normy, ne však již k jejímu vědeckému posouzení, nelze z této skutečnosti vyvozovat vědecké závěry. Faktem ovšem zůstává, že svou povahou je toto ustanovení třeba chápat spíše jako podmíněně obligatorní náležitost⁸⁾ smlouvy o fúzi.

Lze tedy konstatovat, že v případě přeměny společností fúzí ve formě sloučení může, ale nemusí, dojít ke změně stanov. Tato skutečnost vyplývá již ze samotné podstaty této formy přeměny, jak ji uvádí § 69a odst. 1 v souvislosti s odst. 5. Zúčastněnými společnostmi jsou tu jak společnost zanikající, tak i společnost nástupnická. Tato forma přeměny se co do právní existence zúčastněných společností nutně dotkne pouze společností zanikajících, nikoliv však společnosti nástupnické.

Jedna nebo více společností dnem zápisu fúze do obchodního rejstříku zaniká, ale pouze jedna ve své právní existenci pokračuje i nadále. Jistým změnám je ovšem pochopitelně i ona nutně podrobena. S ohledem na tematické zaměření článku se omezím opět jen na okolnosti související se změnou stanov nástupnické společnosti.

Stejně jako nástupnická společnost ve své právní existenci trvá i nadále, trvají tak i její stanovy. Stejně jako v právních poměrech nástupnické společnosti nutně dojde k určitým změnám, dojde k těmto změnám i ve stanovách. Otázkou je ovšem způsob této změny naznačený již v § 220a odst. 3 písm. j. Ke změně stanov může totiž dojít přímo, cestou změny stanov, jejichž návrh bude přímo součástí smlouvy o fúzi. K takové změně dojde jistě v případě, kdy bude společnost vydávat nové akcie. Za této situace se bude změna týkat minimálně údajů o výši základního kapitálu a počtu akcií.

Ke změně stanov tímto přímým způsobem dojde také v případě, že bude nástupnická společnost zvyšovat nebo snižovat jmenovitou hodnotu dosavadních akcií, nebo se tyto akcie budou štěpit, bude se měnit jejich podoba, druh nebo forma^.9) Zcela nepochybně, dříve nebo později, však dojde ke změně stanov v souvislosti se změnou základního kapitálu.

Může ovšem nastat situace, kdy přeměna společnosti fúzí ve formě sloučení bude mít na změnu stanov vliv pouze nepřímý. K samotné změně stanov dojde na základě jiné právní skutečnosti než je smlouva o fúzi. Valná hromada nástupnické společnosti může totiž využít postupu podle § 220f odst. 1 a rozhodnutím o vydání nových akcií v souvislosti s jejich výměnou a pověřit představenstvo nástupnické společnosti. V tomto případě dojde k uskutečnění fúze formou sloučení bez přímé změny stanov nástupnické společnosti. O nezbytné změně stanov rozhodne až následně představenstvo společnosti, a to postupem podle § 173 odst. 3. Ke změně stanov dojde tedy nepřímo.

Na první pohled by se mohlo zdát, že by mohlo být představenstvo pověřeno rozhodnout o změně stanov v souvislosti se změnou základního kapitálu na základě pověření podle § 210. V tomto případě však jde jen o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií podle § 203 an., nebo z vlastních zdrojů podle § 208 an. Nejde tedy o výměnu stávajících akcií za akcie nástupnické společnosti ve výměnném poměru stanoveném podle § 220a odst. 3 písm. b) smlouvou o fúzi.

Se změnou stanov na základě smlouvy o fúzi ve formě sloučení souvisí také řada ustanovení týkajících se obchodního rejstříku. Předně je třeba upozornit na § 69a odst. 4, podle kterého právní účinky přeměny fúzí ve formě sloučení nastávají dnem jejich zápisu do obchodního rejstříku. Jde tedy o zápis konstitutivního charakteru. Jak tomu ovšem bude v případě změny stanov? Kdy změna stanov, přímá nebo nepřímá, nabývá účinnosti? Odpověď nalezneme v § 173 odst. 2. Pokud dochází k přímé změně stanov, jejichž návrh je potom obligatorní náležitostí smlouvy o fúzi, je třeba podle § 28a odst. 1 písm. a) do obchodního rejstříku u nástupnické společnosti zapsat také změny dosud zapsaných údajů. S tím souvisí také povinnosti spojené se sbírkou listin obchodního rejstříku podle § 27a. V případě této přímé změny stanov bude jejich znění uloženo do sbírky vlastně dvakrát.

Prvně na základě § 27a odst. 2 písm. a) jako aktuální znění jednoho ze zakladatelských dokumentů a v druhém případě podle § 27a odst. 2 písm. e) jako obligatorní náležitost smlouvy o fúzi, tentokrát však ve formě pouhého návrhu změn stanov podle § 220a odst. 3 písm. j).

Lze tedy shrnout, že v případě přímé změny stanov v souvislosti s fúzí formou sloučením splývají okamžiky, kdy nastanou právní účinky přeměny společnosti a změny stanov, v jeden, a to v okamžik zápisu do obchodního rejstříku.¹⁰⁾

V případě, že dochází toliko k nepřímé změně stanov, tj. rozhoduje o nich představenstvo až po účinnosti přeměny společností formou fúze a tedy i jejím zápisu do obchodního rejstříku, jsou okamžiky vzniku právních účinků zcela zřejmě odlišné. Jako první nabude právních účinků smlouva o fúzi sloučením, tj. přeměna společnosti. Teprve následně může dojít k rozhodnutí o změně stanov představenstvem podle § 173 odst. 3 a nabytí právních účinků této změny stanov okamžikem zápisu do obchodního rejstříku podle § 173 odst. 2.

Fúze formou sloučení se mohou podrobit také společnosti jiné právní formy. Jako zákonem předvídaná výjimka z § 69a odst. 3 to vyplývá z § 153b a § 220o, která hovoří o fúzi akciové společnosti se společností s ručením omezeným, přičemž nástupnickou společností mohou být obě tyto právní formy. V případě § 220 jde o fúzi ve formě sloučení, přičemž nástupnickou společností bude akciová společnost. Ustanovení § 153b tematicky příliš neodpovídá této práci. Proto jen krátká zmínka. V tomto případě fúze je totiž nástupnickou společností společnost s ručením omezeným. Fúzující akciová společnost je společností zanikající, a tak tedy zanikají i její stanovy. Pokud nástupnická společnost, společnost s ručením omezeným, vydala na základě § 110 odst. 2 stanovy, může v důsledku fúze dojít pochopitelně k jejich změně. Nepůjde již však o změnu stanov akciové společnosti, jelikož ty zanikly spolu se zanikající společností.

Fúze formou splynutí

Druhou formou fúze společností je splynutí, přičemž legální definici tohoto pojmu nalezneme v § 69 odst. 3 ve spojení s § 69a odst. 2. Tímto způsobem fúze společností dojde po jejich zrušení bez likvidace k jejich zániku a jejich jmění přejde, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na nástupnickou společnost. Stejně jako v předchozím případě je důležité zjistit, které společnosti jsou těmi zúčastněnými a která je tou nástupnickou.

Odpověď lze nalézt ve společném posouzení § 69a odst. 2 a 5. Při této formě fúze jsou totiž zúčastněnými společnostmi jen společnosti zanikající. Podle odst. 2 totiž jmění těchto společností přechází na nově zakládanou společnost. V rámci právní úpravy akciových společností upravuje danou problematiku § 220n, jejíž první odstavec lze ovšem považovat za ustanovení odkazovacího charakteru. V odst. 2 nalezneme odkaz na § 220a odst. 3 obsahující obligatorní náležitosti smlouvy o fúzi. Z podstaty věci vyplývá, že ne všechny obligatorní náležitosti této smlouvy budou použitelné právě pro tuto formu fúze. Pro tuto práci je rozhodujícím kritériem aplikovatelnost náležitosti uvedené pod písm. j) daného ustanovení, tj. návrh stanov. Ustanovení § 220n v odst. 2 o návrhu stanov hovoří, a to dokonce dvakrát. Je ovšem třeba upozornit na skutečnost, že se zde hovoří o "návrhu stanov", ne tedy o "návrhu změn stanov", jak uvádí § 220 odst. 3 písm. j).

Návrh změn stanov není tedy podle § 220n odst. 2 obligatorní náležitostí smlouvy o fúzi ve formě splynutí. Obligatorní náležitostí je ovšem návrh stanov nástupnické společnosti. Je tomu tak z velice prostého důvodu. Ve spojení s § 69a odst. 2 je zřejmé, že ve své podstatě vůbec o změnu stanov nepůjde. Zúčastněnými společnostmi jsou jen společnosti zanikající. Stanovy těchto společností proto zaniknou spolu se zúčastněnou akciovou společností. Návrh stanov nástupnické je tedy návrhem stanov nových.

Okamžik zániku stanov zúčastněných společností, tj. společností zanikajících, a okamžik nabytí právních účinků, tj. tedy také vzniku nástupnické společnosti a jejich stanov, splývají podle § 69b odst. 4 a § 28a odst. 7 v jeden. Zjednodušeně řečeno, stanovy zanikajících společností jsou nahrazeny stanovami společnosti nově založené¹¹⁾ bez toho, že by došlo k jakékoliv jejich změně. Z dosavadního výkladu již zřetelně vyplynulo, že v případě fúze formou splynutí nejde o změnu stanov, nýbrž o jejich zánik. Použití § 173 odst. 2 v souvislosti s § 27a odst. 2 písm. a) a § 28 odst. 7 týkající se změn skutečností je tedy a contrario vyloučeno. Na základě § 220n odst. 4 je dokonce vyloučena i aplikace § 175 týkající se vzniku společnosti. Výkladem § 28a odst. 1 písm. b), § 69a odst. 2 a hlavně odkazovacího § 220n odst. 1 je třeba dojít k závěru, že ve spojení s povinnostmi souvisejícími s obchodním rejstříkem je nutné přiměřeně aplikovat taxativním výčtem vyjmenovaná ustanovení náležející svou podstatou k fúzi formou sloučení.

Také v případě přeměny formou splynutí je možné, aby zúčastněnými společnostmi byla akciová společnost a společnost s ručením omezeným, přičemž nástupnickou společností může být kterákoliv z těchto forem,¹²⁾ aniž by muselo dojít ke změně stanov.

Vliv přeměny společnosti formou převodu jmění na společníka

Tato forma přeměny společnosti spočívá podle § 69b odst. 1 ve zrušení společnosti bez likvidace a převzetí jejího jmění, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, společníkem. Bližší podmínky pro využití této možnosti přeměny v rámci přeměny akciové společnosti upravuje § 220p. Právní skutečností, za jejímž základě dojde k převodu jmění na společníka, je podle § 220p odst. 4 smlouva o převzetí jmění hlavním akcionářem.

Podstatou této formy přeměny společnosti je ovšem její zrušení bez likvidace a následný zánik se současným¹³⁾ převodem jmění na hlavního akcionáře. Jelikož opět jde o zánik společnosti, je třeba si uvědomit, že spolu se společností ke dni zápisu převzetí jmění společníkem zanikají také její stanovy.

Zmiňovaný zápis do obchodního rejstříku bude tedy konstitutivního charakteru a do rejstříku se zapíší údaje podle výčtu § 28a odst. 2.

Nad rámec § 28a odst. 2 je třeba v souvislosti se zápisem zákonem vyžadovaných skutečností do obchodního rejstříku upozornit také na oprávnění hlavního akcionáře, který převezme jmění zanikající společnosti, převzít také její firmu. Této problematice se věnuje § 220p odst. 8. Předně je nutné zdůraznit, že jde jen o oprávnění hlavního akcionáře. Zanikající společností je, jak vyplývá již z podstaty věci,¹⁴⁾ společnost akciová. Nezbytným předpokladem je, aby hlavním akcionářem nebyla fyzická osoba, ale pouze osoba právnická.

Součástí firmy zanikající společnosti je ovšem v souladu s § 9 odst. 2 také dodatek označující její právní formu. Jelikož hlavním akcionářem mohou být např. i jiné typy obchodních společností, vylučuje § 220p odst. 8 převzetí firmy zanikající společnosti včetně dodatku označujícího právní formu. Převzetí firmy se tedy týká pouze jejího vlastního kmene. Na jedné straně tedy při převzetí firmy odpadá její dodatek. Na druhou stranu odst. 8 požaduje uvedení jiného dodatku, který označuje právní nástupnictví. O jeho podobě neurčuje zákon nic bližšího. Podoba dodatku vyplyne tedy patrně pouze z rozhodovací praxe rejstříkových soudů.

Bude-li součástí firmy zanikající společnosti jméno fyzické osoby, odkazuje osmý odstavec na přiměřené použití § 11 odst. 5. Z tohoto ustanovení vyplývá, že jméno fyzické osoby tvořící firmu zanikající společnosti bude moci hlavní akcionář v souvislosti s převzetím jmění převzít jen za předpokladu, že s tím dotčená fyzická osoba vysloví souhlas. Bude-li tato fyzická osoba v době přípravy převzetí již po smrti, bude nutné vyžádat si k převzetí firmy souhlas dědiců. Pokud bude hlavním akcionářem přejímajícím jmění a firmu zanikající akciové společnosti právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, dojde v této souvislosti nezbytně také ke změně skutečností zapsaných v obchodním rejstříku - v tomto případě ke změně firmy.

Pokud bude hlavním akcionářem společnost akciová, bude mít převzetí jmění spolu s firmou zanikající společnosti přímý vliv také na změnu stanov přejímající společnosti a to v části věnující se její firmě. Zápis změny firmy v obchodním rejstříku je zápisem konstitutivního charakteru.

Účinnost této změny nastává tedy okamžikem, kdy se do obchodního rejstříku zapisuje převzetí jmění hlavním akcionářem. Současně se zápisem této formy přeměny do obchodního rejstříku dojde tedy, kromě změny např. v otázce výše základního kapitálu a počtu akcií, také ke změně firmy hlavního akcionáře. Právě tato změna bude také změnou stanov hlavního akcionáře, bude-li jím akciová společnost.

I v tomto případě přeměny společnosti formou převodu jmění na společníka je třeba konstatovat, že až na výše uvedenou výjimku, ke změně stanov nedojde.

Vliv přeměny společnosti formou rozdělení

K přeměně společnosti formou rozdělení může podle zákonného výčtu obsaženého v § 69 odst. 4 dojít rozdělením se založením nových společností, nebo jejich rozdělením sloučením či kombinací obou uvedených forem

Rozdělením se založením nových společností

Podle § 69c je podstatou této formy přeměny zrušení rozdělované společnosti bez likvidace a její následný zánik spojený s přechodem jmění, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na nástupnické společnosti. Těmi jsou nově vzniklé společnosti. V případě vzniku těchto nových společností platí podle § 69c odst. 2 zásada stejnosti právní formy. Výjimku představuje § 220r odst. 1. Podle něho se může akciová společnost rozdělit se založením nových společností, přičemž nástupnickou společností může být akciová společnost nebo také společnost s ručením omezeným.

Legální definice této formy přeměny společnosti již naznačuje další směr výkladu o vlivu na změnu stanov. Další vodítko pro následný výklad lze nalézt také v rozsahu zúčastněných společností podle § 69c odst. 4 druhé věty - těmi jsou v tomto případě jen "zanikající společnosti".

Danou problematiku v rámci úpravy akciových společností nalezneme v § 220r a násl. Rozhodující právní skutečností je pro tento způsob přeměny tzv. projekt rozdělení. Jeho obligatorní náležitosti výčtem uvádí § 220r odst. 2. Pro tuto práci je z hlediska těchto náležitostí rozhodující písm. b) daného ustanovení. Podle něho je pro případ, že nástupnickou společností bude společnost akciová, nutné, aby projekt rozdělení obsahoval také návrh stanov této společnost. Opět se tedy nehovoří o změně stanov, ale o jejich návrhu.

Jelikož i obecná ustanovení hovořila o zániku společnosti a vzniku nových, nástupnických společností, je odpověď ohledně vlivu tohoto způsobu přeměny nasnadě. V důsledku této přeměny rozdělením se založením nových společností v žádném případě nedojde ke změně stanov.¹⁵⁾ Jde o zánik zúčastněné společnosti a jejích stanov a současně vznik nových, nástupnických společností s novými stanovami.

Uvedenou argumentaci lze podložit dalšími argumenty. Ty souvisejí se zápisem této formy přeměny do obchodního rejstříku. Podle odkazovacího § 69c odst. 3 lze při aplikaci § 69a odst. 4 konstatovat, že zápis této formy přeměny společnosti do obchodního rejstříku je zápisem konstitutivního charakteru. S účinky tohoto zápisu je spojen vznik nástupnické společnosti, a tím tedy i jejích stanov. Návrh stanov je obsahovou náležitostí projektu rozdělení a jako takový je také podle § 220y písm. a) součástí přílohy k návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

Závěr je tedy jednoznačný. Ani přeměna společnosti rozdělením se založením nových společností nemá vliv na změnu stanov. Tento způsob přeměny totiž znamená jejich zánik a současný vznik zcela nových stanov. Ty již ovšem náležejí k nástupnickým společnostem. Stejně tak tomu bude i v případě, že nástupnickou společností bude společnost s ručením omezeným, kde navíc jsou stanovy pouze fakultativním dokumentem.

Rozdělení sloučením

Pojmové vymezení tohoto způsobu přeměny společnosti nalezneme opět v § 69c odst. 1.

Podstatou je tedy opět zrušení společnosti bez likvidace a její následný zánik se současným přechodem jejího jmění, opět samozřejmě včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na nástupnickou společnost. I v případě této formy přeměny společnosti platí zákonná výjimka z § 69c odst. 2 týkající se zásady stejnosti právní formy, kterou lze nalézt v § 220r odst. 1, podle něhož mohou být nástupnickou společností jak společnost akciová, tak i společnost s ručením omezeným.

Budeme-li se držet systematiky výkladu o přeměně společnosti rozdělením se založením nových společností, dostáváme se k otázce rozsahu pojmu "zúčastněné osoby". Na tomto místě je třeba upozornit na první významný rozdíl od výše uvedené formy přeměny. V tomto případě je totiž okruh zúčastněných osob citelně širší. Kromě osob zanikajících tu totiž vystupuje navíc také osoba nástupnická.¹⁶⁾

Druhý významný rozdíl na tento první přímo navazuje a bezprostředně se týká právě této nástupnické společnosti. Případ, kdy touto nástupnickou společností bude podle § 220za odst. 3 v souvislosti s § 153a společnost s ručením omezeným, není relevantní hned ze dvou důvodů. Prvním je skutečnost, že tato forma obchodní společnosti nemá na základě § 110 odst. 2 zákonnou povinnost tento dokument vůbec vyhotovit.¹⁷⁾

Druhým je skutečnost, že i kdyby nástupnická společnost s ručením omezeným stanovy vydala a mělo dojít k jejich změně, nešlo by zcela jednoznačně o změnu stanov zanikající akciové společnosti. Pak by mohlo jít změnu stanov společnosti s ručením omezeným jako fakultativního dokumentu. Podmiňovací způsob byl použit záměrně, a to s ohledem na velice neurčitý obsah stanov společnosti s ručením omezeným podle § 110 odst. 2. Nelze totiž vyloučit situaci, kdy by se tato forma přeměny v závislosti na obsahu stanov této nástupnické společnosti tohoto dokumentu nemusela dotknout.

Z hlediska tématu tohoto článku je relevantní situací případ, kdy nástupnickou společností je společnost akciová. Právní skutečností, na jejímž základě dojde k přeměně společnosti ve formě rozdělení sloučením, je podle § 220za tzv. smlouva o rozdělení a převzetí obchodního jmění. Ustanovení § 220za je také jediným ustanovením, které se výslovně věnuje dané problematice.

Taková stručnost zákonné úpravy je opět umožněna odkazovacím § 220za odst. 1, resp. odst. 3 nabádající k přiměřenému použití § 220r až § 220y, resp. § 220a až § 220m. Základní rozdíl od projektu rozdělení je vyjádřen výrazem "smlouva". Smluvními stranami jsou v případě této smlouvy všechny zúčastněné společnosti, tj. společnosti zanikající i ty nástupnické. Na základě relevantního odkazovacího ustanovení se v otázce náležitostí smlouvy o rozdělení a převzetí obchodního jmění musíme nutně zabývat i § 220a odst. 3 písm. j). Právě tady se opět dostávám k náležitosti podmíněně obligatorního charakteru, sice k náležitosti návrhu změn stanov.

To platí ovšem pouze za předpokladu, že má k jejich změně skutečně také dojít. Asi není příliš účelné podávat výklad o případech, kdy k této změně stanov dojít může, a kdy nikoliv, popř. jakým způsobem se stanovy mohou měnit. Podrobný výklad k této problematice lze nalézt v části pojednávající o přeměně akciové společnosti fúzí ve formě sloučení. V podrobnostech je tedy na tomto místě vhodnější na výše uvedený výklad jen odkázat. Půjde ovšem pouze o změnu stanov nástupnické společnosti.

Přeměna společnosti rozdělením ve formě sloučení je po fúzi formou sloučení druhým případem, kdy v závislosti na této přeměně dojde ke změně stanov. Na této skutečnosti nic nemění ani konkrétní způsob, jakým ke změně dojde.¹⁸⁾

Rozdělení kombinací obou uvedených forem

Z definice pojmu přeměny rozdělením vyplývá, že dojde ke zrušení zanikající společnosti bez likvidace a následnému přechodu jejího jmění, opět včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na jiné společnosti.

Záměrně jsem nepoužil termín nástupnické společnosti. S poukazem na § 69c odst. 4 by to nebylo zcela přesné. Při této formě přeměny společnosti dojde totiž k přechodu jmění částečně na nově založené společnosti a částečně na společnosti nástupnické, tj. společnosti již existující.

Vliv přeměny společnosti změnou její právní formy

Také změna právní formy je ve smyslu § 69 odst. 2 považována za přeměnu společnosti. Jak bylo již výše naznačeno, přístup zákonodárce k právní úpravě této formy přeměny byl opačný. U dosud pojednávaných forem přeměn společnosti obsahovala obecná část o obchodních společnostech v § 69 a násl. jen základní rámec úpravy a řadu podstatných podrobností bylo nutné hledat přímo v rámci speciálních ustanoveních pojednávajících o formách přeměn konkrétních obchodních společností. V případě změny právní formy zvolil zákonodárce odlišný rámec právní úpravy.

V rámci obecných ustanovení je změna právní formy upravena v § 69d až § 69g. Tuto úpravu je již vzhledem k samotné povaze této formy přeměny možné chápat za téměř dostačující. Proto je také § 220zb koncipováno víceméně jako odkazovací ustanovení na dílčí odchylky v úpravě změny právní formy akciové společnosti s tím, že základní pravidla pro tuto formu přeměny určují již sama obecná ustanovení.

Podstatou změny právní formy, na rozdíl od většiny výše uvedených forem přeměn společností, není zánik jedné nebo více společností ani následný přechod jmění zanikající společnosti. Na základě legální definice § 69d odst. 1 lze konstatovat, že změnou právní formy je třeba chápat jen změnu právních poměrů společnosti podléhající přeměně a s tím spojenou změnu právního postavení společníků. Tato forma přeměny se tedy dotýká toliko jedné obchodní společnosti, která je po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku co do své právní existence totožná se společností před uskutečněním přeměny. Po účinnosti zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku se tedy mění pouze její právní forma.

Uvedený výklad o podstatě této formy přeměny společnosti je odrazem zásady kontinuity právnické osoby.¹⁹⁾ Tato zásada je také jedním z důvodů, proč se v rámci právní úpravy této formy přeměny nesetkáme s ustanovením upravujícím zúčastněné společnosti.

Právní skutečností, na jejímž základě dochází ke změně právní formy, je podle § 69d odst. 2 rozhodnutí společníků o změně právní formy, které musí být přijato za podmínek a ve formě určené podle druhého odstavce daného ustanovení. Jeho obsahové náležitosti jsou potom vymezeny v pátém odstavci. Vzhledem k tematickému zaměření článku je důležité písm. e) tohoto ustanovení, kde se hovoří o návrhu stanov akciové společnosti, ovšem pouze ve vztahu k akciové společnosti po změně právní formy.

Je zcela zřejmé, že ani tato forma přeměny nebude mít žádný vliv na změnu stanov akciové společnosti. Pokud se totiž záměr přijmout rozhodnutí o změně právní formy podle § 69d odst. 11 bude týkat akciové společnosti, nepůjde po účinnosti zápisu do obchodního rejstříku nadále o akciovou společnost. Její stanovy tím za trvání kontinuity společnosti zaniknou a budou nahrazeny jiným zakladatelským dokumentem. Jeho podoba bude závislá na formě této obchodní společnosti po změně právní formy.

Obdobná argumentace platí i pro případ, že záměr přijmout rozhodnutí o změně právní formy přijme společnost jiné právní formy než společnost akciová. Rozdíl bude pouze ve skutečnosti, že v tomto případě budou stanovy akciové společnosti nově vytvořeným dokumentem. Ani v tomto případě tedy nepůjde o jeho změnu.

Uvedené závěry neovlivní ani příslušná ustanovení týkající se zápisu této formy přeměny společnosti do obchodního rejstříku.²⁰⁾ Ani na základě těchto ustanovení nelze dospět k opačnému závěru.)

Pokud jde o vliv přeměn společností, je nutné přijmout závěr, že ze všech jejich forem podle § 69 odst. 1 a 2 může, ale nemusí, mít přímý vliv na změnu stanov jen přeměna společností, v jejímž rámci dojde ke sloučení společností. Těmito přeměnami jsou fúze sloučením podle § 69 odst. 1, resp. § 69 odst. 3 písm. a), rozdělení sloučením podle § 69 odst. 1 písm. c), resp. § 4 písm. b) nebo rozdělení kombinací podle § 69 odst. 1 písm. c), resp. § 69 odst. 4 písm. c).²¹⁾

Poznámky:

¹⁾ Srov. např. § 69a odst. 3, § 69c odst. 2 apod.; je-li dále v textu uvedena citace ustanovení, myslí se tím ustanovení obch. zákoníku.

²⁾ Např. § 104a.

³⁾ U veřejné obchodní společnosti např. § 92a, u komanditní společnosti např. vícenásobný odkaz v § 104a, u spol.i s ručením omezeným např. § 153a.

⁴⁾ Např. § 69a odst. 1, 2, 3 pro fúze, § 69b odst. 1 pro převod jmění na společníka nebo např. § 69c odst. 1, 2 pro rozdělení.

⁵⁾ Např. odkazovací ust. v § 92e u veřejné obchodní společnosti, vícenásobný odkaz v § 104e u komanditní společnosti nebo § 153e u spol. s ručením omezeným.

⁶⁾ Arg. "musí obsahovat".

⁷⁾ K tomu např. Telec, I.,: Metodika výkladu právních předpisů, Nakladatelství Doplněk, Brno 2001, s. 20.

⁸⁾ O těchto však naše právní teorie příliš nehovoří.

⁹⁾ Srov. § 220f.

¹⁰⁾ Přílohou návrhu na zápis fúze sloučením do obchodního rejstříku je podle § 220i odst. 1 písm.a) smlouva o fúzi, jejíž náležitostí, řekněme podmíněně obligatorní, je návrh změn stanov podle § 220a odst. 3 písm. j).

¹¹) Ust. § 69a odst. 2.

¹²⁾ Ust. § 153b a § 220o.

¹³⁾ Ust. § 69b odst. 2.

¹⁴⁾ Srov. "Hlavní akcionář... je oprávněn převzít" v § 220p odst. 8.

¹⁵⁾ Forma nástupnické společnosti nemá na výsledek této argumentace vliv.

¹⁶⁾ Podle zákonné výjimky z § 69c odst. 2 jí může být v souladu s § 220r odst. 1 akciová společnost i společnost s ručením omezeným.

¹⁷⁾ K tomu např. § 220za odst. 2 hovoří o alternativě možné změny společenské smlouvy nástupnické společnosti.

¹⁸⁾ Způsobem změny jsem měl podaného výkladu na mysli tzv. přímou změnu stanov podle § 220a odst. 3 písm. j) v souvislosti s § 69a odst. 4 a tzv. nepřímou změnu stanov podle § 173 odst. 4.

¹⁹⁾ K tomu blíže např. Dědič, J. a kol.: Obchodní zákoník, Komentář, 1. díl, Polygon 2002, s. 627 an; opačná situace vyplývala z úpravy před účinností novelizujícího zák. č. 370/2000 Sb. k obchodnímu zákoníku, na který reagovala judikatura např. usnesením Nejvyššího soudu č. j. 32Cdo 916/99-82 ze dne 31. 8. 1999,.

²⁰⁾ Ust. § 69d odst. 1, § 69e, § 28a odst. 4.

²¹⁾ To vše pochopitelně za současné aplikace podrobností uvedených v patřičných ustanoveních týkajících se přeměn akciové společnosti.

Jan Hejda ml.
PF Západočeské univerzity, Plzeň
advokátní koncipient, Litvínov