Zadávání veřejných zakázek

V čem se oba právní předpisy nejvíce liší? Co nového čeká zadavatele, zájemce nebo uchazeče o veřejné zakázky? Na tyto otázky je možné odpovědět velice stručně, odlišné je téměř vše. Jiná je struktura zákona, nově je vymezen okruh zadavatelů veřejných zakázek i zadávací postupy, změny se dotýkají problematiky kvalifikací, zaváděny jsou instituty, které dosud nebyly při zadávání veřejných zakázek používány, např. předběžné oznámení, odlišnosti lze najít i v problematice námitek či přezkumu u orgánu dohledu.

Z uvedených příkladů je zřejmé, že nejde o žádné "kosmetické úpravy", nýbrž o změny zcela zásadní.

Okruh zadavatelů

Jedním z prvních problémů, na který narazí každý, kdo se zákonem o veřejných zakázkách zabývá, je nepochybně vymezení okruhu zadavatelů - osob, jež se při zadávání svých zakázek musejí zmíněným předpisem řídit. Zadavatelé veřejných zakázek se dělí do tří základních skupin, a to na zadavatele veřejné, zadavatele - příjemce dotací²⁾ a na zadavatele sektorové.³⁾

Nepochybně může dojít i k situacím, kdy právnická či fyzická osoba s ohledem na vykonávané činnosti spadá do více než jedné ze skupin zadavatelů. Např. zadavatel veřejný může vykonávat některou z relevantních činností v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy nebo telekomunikací. Vyvstává tedy otázka, bude-li takový subjekt posuzován jako zadavatel veřejný, či sektorový, což má podstatný vliv na určení postupů při zadávání veřejných zakázek.

Je nutné si uvědomit, že pravidla stanovená novým zákonem pro veřejné zadavatele jsou přísnější, než pravidla stanovená pro zadavatele sektorové. Tato úprava je převzata ze směrnic ES, kde je zadávání veřejných zakázek v oblasti relevantních činností upraveno samostatnou směrnicí,⁶⁾ avšak ve výčtu zadavatelů, kteří jsou povinni se jí řídit, jsou výslovně uvedeni i zadavatelé veřejní, nikoliv pouze zadavatelé sektoroví. Nelze tedy než dospět k závěru, že "smíšený" zadavatel bude postupovat jako sektorový v případech zadávání veřejných zakázek spadajících do oblasti relevantních činností, v ostatních případech však bude postupovat jako zadavatel veřejný.

Tabulka

Veřejná zakázka

Podle starého zákona o zadávání veřejných zakázek se veřejnou zakázkou rozumí úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb. Přitom pojmy "dodávky", "práce" ani "služby" ve starém zákoně vysvětleny nejsou. Rovněž v něm není určena minimální hodnota veřejné zakázky, což znamená, že veřejnou zakázkou je např. i nákup zboží v ceně jedné koruny.

Popsaná situace se podle nového zákona změní. Veřejná zakázka v něm již není definována jako úplatná smlouva, nýbrž jako zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, u níž předpokládaná cena předmětu přesáhne dva miliony korun. Je tedy zřejmé, že zakázky do dvou milionů korun nebudou považovány za "veřejné", nýbrž pouze za "zakázky". A přestože se v úvodním ustanovení nového zákona dočteme, že upravuje postup při zadávání veřejných zakázek, zákonodárce v něm poněkud nesystémově stanovil i pravidla pro zadávání "zakázek". Podle nich má být zakázka zadána transparentním a nediskriminačním způsobem a za cenu obvyklou v místě plnění. Vezme-li se však v úvahu, že zakázkou se rozumí např. nákup drobných kancelářských potřeb v hodnotě několika korun českých, není zcela jasné, jakým způsobem by měl být princip transparentnosti a nediskriminace uplatněn.

V souvislosti s vymezením veřejných zakázek je na místě připomenutí poměrně vysokého počtu výjimek, při kterých se zákon nepoužije. Jsou stanoveny jednak obecně, pro všechny druhy zadavatelů, jednak speciálně, pro zadavatelé sektorové.

Druhy veřejných zakázek

Starý zákon o zadávání veřejných zakázek dělí veřejné zakázky na zakázky spočívající v nemovitostech nebo souborech strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek a na zakázky ostatní. Důvodem pro uvedené členění je použití odlišných finančních limitů stanovených pro různé zadávací postupy u obou druhů veřejných zakázek.

Např. obchodní veřejnou soutěž je zadavatel povinen vyhlásit, pokud výše budoucího finančního závazku ze smlouvy, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu, nebo o soubor strojů zařízení tvořících samostatný funkční celek, přesáhne 30 milionů korun (popř. 50 milionů korun) a v ostatních případech 7,5 milionů korun (popř. 12 milionů korun).

Nový zákon však veřejné zakázky člení podle druhu na veřejné zakázky na dodávky, na stavební práce a na služby a podle výše předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky na nadlimitní a podlimitní.

Veřejné zakázky na dodávky

Veřejné zakázky na dodávky zahrnují zejména koupi věcí movitých i nemovitých, koupi na splátky, nájem zboží, nájem zboží s právem následné koupě, dodání zboží společně s jeho montáží. Jako problematické se jeví zejména zařazení koupě nemovitostí do okruhu veřejných zakázek, aniž by pro jejich pořizování zákon stanovil zvláštní režim. Skutečnosti, že použité řešení není nejvhodnější, nasvědčují i směrnice ES.

Např. ve směrnici č. 92/50/EHS se uvádí, že smlouvy, týkající se nabývání nemovitého majetku nebo práva na tento majetek mají své zvláštnosti, pro které je použití pravidel pro zadávání veřejných zakázek nevhodné, a proto jsou z režimu zadávání veřejných zakázek vyjmuty. Česká právní úprava však tento přístup nepřevzala. V praxi se proto bude stávat, že zadavatel zamýšlející koupit nemovitost např. v Brně, bude muset vyhlásit a provést otevřené nebo užší nadlimitní výběrové řízení (mj. vyhlašované v Úředním věstníku ES), překročí-li předpokládaná cena nemovitosti např. 130 tisíc eur.

Výjimku by snad mohly tvořit pouze situace, kdy z technických důvodů lze koupit nemovitost pouze od určitého dodavatele⁷⁾ a pro zadání veřejné zakázky tak použít jednací řízení bez uveřejnění.

Veřejné zakázky na stavební práce

Veřejnou zakázkou na stavební práce se rozumí zakázka, jejímž předmětem je zejména realizace nové stavby, stavebních změn dokončené stavby, udržovací práce na stavbě či odstranění stávající stavby. Za veřejnou zakázku na stavební práce budou ale rovněž považovány např. montážní práce související s prováděním staveb a stavebních prací nebo projektové či inženýrské činnosti prováděné společně se stavebními pracemi.

Problematické v jednotlivých případech zřejmě bude zejména posouzení, kdy jde o veřejnou zakázku na stavební práce a kdy již o veřejnou zakázku na službu. Jako příklad může sloužit veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě stavebních prací rovněž projektová a inženýrská činnost.

Veřejné zakázky na služby

Veřejné zakázky na služby lze zjednodušeně definovat jako veřejné zakázky, jejichž předmětem nejsou ani dodávky ani stavební práce. Konkrétnější vymezení jednotlivých služeb lze najít v přílohách k zákonu o veřejných zakázkách, podle nichž jsou služby děleny do dvou skupin. Na služby vyžadující a na služby nevyžadující povinnost uveřejňovat zadávací řízení v Úředním věstníku ES. Toto dělení je převzato z právní úpravy ES,⁸⁾ která však pro každou z uvedených skupin stanoví odlišné požadavky na průběh zadávacího řízení.

Pro zakázky první skupiny⁹⁾ stanoví zadavatelům povinnost respektovat požadavky na technické specifikace veřejné zakázky a povinnost sdělit, zda souhlasí s uveřejněním oznámení v Úředním věstníku ES; pro zakázky na služby druhé skupiny¹⁰⁾ je stanoven celý obvyklý zadávací postup.

Česká právní úprava však ze směrnic převzala pouze rozdělení zakázek do skupin, aniž se rozdělení jakkoliv promítlo do úpravy zadávacích postupů. Ačkoliv tedy nový zákon o veřejných zakázkách rozlišuje dvě skupiny veřejných zakázek na služby, zadávány budou obě shodně, jediný rozdílem bude uveřejnění, či neuveřejnění v Úředním věstníku ES.¹¹⁾

Nový zákon o veřejných zakázkách řeší rovněž problematiku zakázek smíšených, tedy zakázek, jejichž předmětem jsou zároveň služby i dodávky nebo služby a stavební práce. V takových případech se pro určení druhu veřejné zakázky použije tzv. princip těžiště, tzn., že je-li cena služeb vyšší než cena dodávky, příp. stavebních prací, bude zakázka posuzována jako veřejná zakázka na služby a naopak. Jako problematické se však v této souvislosti jeví posouzení charakteru veřejné zakázky, jejímž předmětem bude kromě provedení stavebních prací rovněž projektová a inženýrská činnost, týkající se těchto prací.

Předně je nutné říci, že samostatné provádění projektové nebo inženýrské činnosti je považováno za veřejnou zakázku na službu výslovně uvedenou v příloze č. 2 k zákoně o veřejných zakázkách. Zahrnuje-li však předmět veřejné zakázky jak stavební práce, tak související projektovou a inženýrskou činnost, je veřejná zakázka podle § 9 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách posuzována jako veřejná zakázka na stavební práce. Ze zákona však není zcela zřejmé, uplatní-li se i v tomto případě princip těžiště, či nikoliv.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky

Pokud jde o finanční limity, podle nichž se veřejné zakázky člení na podlimitní a nadlimitní, bude nutné zohlednit vedle druhu veřejné zakázky i typ zadavatele, neboť právě s ohledem na tato hlediska jsou stanoveny limity různé. Pro veřejné zakázky na služby a dodávky jsou limity stanoveny ve výši 130 000 eur, 200 000 eur, 400 000 eur a 600 000 eur (vždy pro určité okruhy zadavatelů). Pro veřejné zakázky na stavební práce je stanoven finanční limit jednotný ve výši pěti milionů eur.

Jak je z tabulky patrné, v novém zákoně o veřejných zakázkách není při stanovení finančních limitů na veřejné zakázky na služby a dodávky výslovně uveden jeden typ zadavatelů - příjemce dotací.¹²⁾ Je tedy otázkou, jaký je charakter veřejných zakázek zadávaných těmito zadavateli - jde o zakázky nadlimitní, či podlimitní? Ze směrnice ES vyplývá, že jedinou oblastí, ve které mají členské státy zajistit, aby zadavateli veřejných zakázek byli i příjemci dotací, je oblast vybraných stavebních prací.¹³⁾ U jiných druhů veřejných zakázek právo ES tento požadavek nestanoví.

S ohledem na to lze tedy dospět k závěru, že zcela v souladu s právem ES by byla situace, za které by příjemci dotací byli povinni zadávat jako podlimitní všechny veřejné zakázky s výjimkou vybraných zakázek na stavební práce, jejichž předpokládaná cena překročí 5 000 000 eur. Jelikož však nový zákon o veřejných zakázkách stanoví jednotný limit 5 000 000 eur pro všechny stavební práce a všechny zadavatele, budou muset příjemci dotací tuto skutečnost respektovat a všechny stavební zakázky nad stanovenou finanční hranici považovat za zakázky nadlimitní, všechny zakázky na služby a dodávky pak za zakázky podlimitní.

Finanční limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek jsou v novém zákoně uváděny v euro, avšak při zadávání veřejných zakázek bude nutné pracovat s jejich ekvivalentem v české měně. Po dni vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost budou finanční limity v české měně vyhlašovány v Úředním věstníku ES.

V souvislosti s finančními limity je rovněž nutné mít na paměti skutečnost, že cena veřejné zakázky již nebude rozhodující pro výběr formy zadání veřejné zakázky.

Druhy zadávacích řízení a jejich volba

Zákon o veřejných zakázkách zavádí nové způsoby zadávání veřejných zakázek, a to otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění.

Zadavatel může pro zadání veřejné zakázky na základě vlastního rozhodnutí zvolit otevřené řízení nebo užší řízení. Zadavatelé sektoroví mohou na základě vlastního uvážení zvolit pro zadání veřejné zakázky také jednací řízení s uveřejněním.

Zadání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění, a pro zadavatelé jiné než sektorové i formou jednacího řízení s uveřejněním, je možné pouze při splnění zákonem stanovených podmínek.

Tabulka

Otevřené výběrové řízení

Výběrovým řízením, ve kterém může zadavatel získat nejvyšší počet nabídek je otevřené řízení, které má obdobný průběh jako současná obchodní veřejná soutěž. Celé řízení je zahájeno uveřejněním oznámení otevřeného řízení. V případě podlimitních zakázek zadavatel uveřejní oznámení na centrální adrese,¹⁴⁾ u nadlimitních zakázek rovněž v Úředním věstníku ES. Uveřejněním oznámení zadavatel sděluje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Na základě uveřejněného oznámení mohou dodavatelé předkládat zadavateli své nabídky, které hodnotící komise otevře,¹⁵⁾ posoudí a vyhodnotí podle předem stanovených kritérií.

Následně zadavatel rozhodne o přidělení veřejné zakázky. Nejsou-li do 15 dnů (ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky) podány námitky, zadavatel uzavře s vítězným uchazečem smlouvu a uveřejní výsledek zadávacího řízení.

Otevřené řízení průběh

Užší výběrové řízení

Užší řízení je rovněž zahájeno uveřejněním oznámení. Opět platí, že u podlimitních zakázek je uveřejňováno na centrální adrese, u nadlimitních zakázek rovněž v Úředním věstníku ES. V případě užšího řízení však dodavatelé nereagují na oznámení podáváním nabídek, nýbrž předkládáním žádostí o účast doplněných o požadované doklady k prokázání kvalifikace. Zájemci, kteří kvalifikaci nesplní, musejí být zadavatelem odmítnuti. Omezil-li zadavatel počet zájemců pro účast v užším řízení, provede výběr ze zájemců, kteří splnili kvalifikaci. Všem vybraným zájemcům zadavatel zašle výzvu k podání nabídky. Výzvou oslovení zájemci mohou zadavateli podat nabídku.

I v tomto výběrovém řízení zadavatel jmenuje hodnotící komisi, která nabídky otevře, posoudí a vyhodnotí podle předem stanovených kritérií. Následně je zadavatel povinen přidělit zakázku uchazeči, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější nebo jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Neobdrží-li zadavatel do 15 dnů (ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky) námitky, bezodkladně uzavře smlouvu s vybraným uchazečem a následně uveřejní výsledek zadávacího řízení.

Užší řízení - průběh

Jednací výběrové řízení s uveřejněním

Jednací řízení s uveřejněním bude zadavatel (jiný než sektorový) moci použít, pokud např. v předchozím otevřeném nebo užším řízení byly podány pouze neúplné nabídky a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky, nebo ve výjimečných případech, kdy povaha stavebních prací nebo služeb nebo povaha rizik s nimi spojených neumožňuje stanovit celkovou cenu předmětu zakázky předem. Sektorový zadavatel může i jednací řízení s uveřejněním použít na základě vlastního rozhodnutí, nový zákon tomuto zadavateli žádné další podmínky pro použití předmětného řízení nestanoví.

Rovněž jednací řízení s uveřejněním, jak napovídá název, je zahájeno uveřejněním oznámení na centrální adrese, v případě nadlimitních zakázek i v Úředním věstníku ES. Oznámením jednacího řízení s uveřejněním zadavatel sděluje úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto řízení neomezenému počtu dodavatelů, kteří na oznámení mohou reagovat předložením žádosti o účast doplněnou o doklady prokazující splnění kvalifikace. Zájemci, kteří kvalifikaci nesplní, musejí být zadavatelem odmítnuti. Zadavatel může rovněž odmítnout zájemce z důvodu omezení jejich počtu (minimálně tři zájemci). Všem neodmítnutým zájemcům je zadavatel povinen poslat výzvu k podání nabídky.

Při posuzování a hodnocení nabídek zadavatel postupuje obdobně jako u otevřeného nebo užšího řízení. Výběrové řízení je i v tomto případě ukončeno rozhodnutím zadavatele o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči a pokud nejsou do 15 dnů (ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky) podány námitky, zadavatel uzavře s vítězným uchazečem smlouvu a uveřejní výsledek zadávacího řízení.

Jednací řízení s uveřejněním -průběh

Jednací výběrové řízení bez uveřejnění

Jednací řízení bez uveřejnění je zadávacím řízením speciálním, které budou moci všichni zadavatelé použít pouze při splnění zákonem stanovených podmínek. Např. pokud v předchozím otevřeném nebo užším řízení nebyly podány žádné nabídky nebo nabídky splňující zadávací podmínky a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky. Jiným důvodem pro použití této formy zadání může být skutečnost, že veřejnou zakázku může plnit z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů ochrany práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví pouze určitý dodavatel, nebo veřejnou zakázku je nezbytné zadat v naléhavém případě z důvodu krizového stavu a nelze použít jiné zadávací řízení.

Pro sektorové zadavatele je okruh případů, ve kterých mohou použít předmětný způsob zadání veřejné zakázky, rozšířen o další situace, např. nákup na komoditních burzách.

Jednací řízení bez uveřejnění zahajuje zadavatel výzvou k jednání. V této výzvě zadavatel písemně oznámí jednomu nebo několika dodavatelům svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Ve výzvě musí zadavatel uvést informace o předmětu veřejné zakázky, o zadavateli, o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci a datum, hodinu a místo, kde se bude jednání konat. Pro samotný průběh jednání zákon podmínky nestanoví.

Zrušení zadávacího řízení

Ne každé zadávací řízení musí být ukončeno uzavřením smlouvy. Zadavatel je oprávněn zadávací řízení zrušit, přičemž jednací řízení bez uveřejnění může zrušit kdykoliv bez uvedení důvodů, jiné druhy řízení může zrušit pouze pokud si tuto možnost vyhradil v oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do uzavření smlouvy. Tím dochází ke změně současného stavu daného starým zákonem o zadávání veřejných zakázek, podle kterého bylo možné zadání veřejné zakázky zrušit pouze do rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

Nový zákon rovněž taxativně určuje situace, ve kterých je zadavatel povinen zrušit zadávací řízení. Jde např. o situace, kdy nebyla podána žádná nabídka, všichni uchazeči byli vyloučeni nebo došlo-li k podstatné změně okolností, které zadavatel nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.

U všech druhů zadávacích řízení, s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění, je zadavatel povinen uveřejnit informaci o zrušení zadávacího řízení.

Námitky a přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu

Podle nového zákona o veřejných zakázkách může námitky podat v případě nadlimitních veřejných zakázek kterýkoliv dodavatel a v případě zakázek podlimitních zájemce či uchazeč, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky, a kterému v důsledku domnělého porušení zákona vznikla nebo hrozí vznik škody.

Námitky musejí být odůvodněné a musejí být zadavateli doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky. Tím se značně rozšiřuje okruh osob oprávněných podat námitky (doposud mohli námitky podat pouze uchazeči) a zároveň se prodlužuje lhůta pro jejich podání. Po uzavření smlouvy již podání námitek není možné.

Zadavatel námitky přezkoumá a do 10 dnů stěžovateli sdělí, zda jim vyhovuje, či nikoliv. V případě, že zadavatel námitkám nevyhověl, může se navrhovatel obrátit na orgán dohledu - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - s písemným návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele. Návrh je zpoplatňován podle zákona o správních poplatcích.

S podáním návrhu je navrhovatel rovněž povinen složit na účet orgánu dohledu kauci ve výši jednoho procenta z nabídkové ceny, nejvýše však jeden milion korun. Pokud bude navrhovatel v řízení úspěšný,¹⁶⁾ orgán dohledu mu kauci vrátí do sedmi dnů od právní moci rozhodnutí. V opačném případě kauce připadne státu.

Ačkoliv dne 1. 5. 2004 nabude účinnosti nový zákon o veřejných zakázkách, zakázky, jejichž zadávání bylo zahájeno před tímto datem, budou dokončeny podle starého zákona o zadávání veřejných zakázek. Za zahájení zadávání veřejné zakázky bude považováno odeslání výzvy v případech zadávání veřejné zakázky podle § 49, § 49a nebo § 50 starého zákona o zadávání veřejných zakázek, v případě obchodní veřejné soutěže pak její vyhlášení v Obchodním věstníku.

Poznámky:

¹⁾ V oblasti veřejných zakázek jde se zejména:

- směrnici Rady č. 92/50/EHS ze dne 18. 6. 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby,

- směrnici Rady č. 93/36/EHS ze dne 14. 6. 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky,

- směrnici Rady č. 93/37/EHS ze dne 14. 6. 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce,

- směrnici Rady č. 93/38/EHS ze dne 14. 6. 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Rady č. 98/4/ES a směrnice Komise č. 2001/78/ES,

- směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 97/52/ES ze dne 13. 10. 1997, kterou se mění směrnice č. 92/50/EHS, č. 93/36/EHS a č. 93/37/EHS, které koordinují postupy při zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce,

- směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 98/4/ES ze dne 16. 2. 1998, kterou se mění směrnice č. 93/38/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací,

- směrnici Komise č. 2001/78/ES ze dne 13. 9. 2001, kterou se mění příloha č. IV směrnice Rady č. 93/36/EHS, přílohy IV, V a VI směrnice Rady č. 93/37/EHS, přílohy III a IV směrnice Rady č. 92/50/EHS ve znění směrnice č. 97/52/ES, a přílohy XII až XV, XVII a XVIII směrnice Rady č. 93/38/EHS ve znění směrnice č. 98/4/ES,

- směrnici Rady č. 89/665/EHS ze dne 21. 12. 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a veřejných zakázek na stavební práce,

- směrnici Rady č. 92/13/EHS ze dne 25. 2. 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se použití předpisů Společenství o postupech při zadávání veřejných zakázek v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.

²⁾ Pojem "příjemce dotací" není novým zákonem o veřejných zakázkách používán, jde o pracovní označení zadavatelů uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) nového zákona o veřejných zakázkách.

³⁾ Pojem "sektorový zadavatel" není novým zákonem o veřejných zakázkách používán, jde o pracovní označení zadavatelů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) nového zákona o veřejných zakázkách.

⁴⁾ Viz § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona o veřejných zakázkách.

⁵⁾ Činnost v oblasti vodního hospodářství, energetiky, dopravy nebo telekomunikací je výslovně definovaná v § 3 zákona o veřejných zakázkách.

⁶⁾ Směrnice Rady č. 93/38/EHS ze dne 14. 6. 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Rady 98/4/ES a směrnice Komise č. 2001/78/ES.

⁷⁾ Viz § 27 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách.

⁸⁾ Směrnice Rady č. 92/50/EHS ze dne 18. 6. 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby ve znění směrnice č. 97/52/ES a směrnice Komise č. 2001/78/ES.

⁹⁾ Uvedené v příloze č. 1 zákona o veřejných zakázkách a příloze č. I B směrnice č. 92/50/EC.

¹⁰⁾ Uvedené v příloze č. 2 zákona o veřejných zakázkách a příloze č. I A směrnice č. 92/50/EC.

¹¹⁾ Aniž se však nový zákon zmiňuje o povinnosti zadavatelů vyplývající z čl. 16 směrnice č. 92/50/EHS ve znění pozdějších předpisů - ve vyhlášení uvádět, zda souhlasí, či nesouhlasí s uveřejněním v Úředním věstníku ES.

¹²⁾ Pojem "příjemce dotací" není novým zákonem o veřejných zakázkách používán, jde o pracovní označení zadavatelů uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) nového zákona o veřejných zakázkách.

¹³⁾ Zakázky, které se týkají výstavby nemocnic, zařízení určených pro sportovní a rekreační účely, pro využití volného času, školních a univerzitních budov a budov určených pro veřejnou správu.

¹⁴⁾ www.centralniadresa.cz.

¹⁵⁾ Nový zákon již nerozlišuje samostatnou komisi pro otevírání obálek a komisi pro posouzení a hodnocení nabídek.

¹⁶⁾ Viz § 98 nového zákona: pokud orgán dohledu svým rozhodnutím.

a) vyhoví návrhu navrhovatele, nebo

b) shledá, že zadavatel úkonem učiněním při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto zákonem a tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek.


právnička, Brno