Outsourcing, jedno z mnoha označení tohoto stavu věci, je vztahem mezi dodavatelem služby a zákazníkem, na který lze využít několik pohledů a tedy uplatňovat i různé názory na právní úpravu těchto vztahů. Rád bych se z pohledu praxe vyjádřil k otázce předčasného ukončení leasingových smluv.

Smlouvy o operativním leasingu jsou většinou realizovány formou rámcové smlouvy, upravující podmínky komunikace odběratel - dodavatel, a leasingové smlouvy na jedno konkrétní vozidlo. Samotné rámcové smlouvy pak existují ve dvou variantách. Jedna varianta využívá rámcové smlouvy jako komplexního dokumentu, obsahujícího všechny podstatné náležitosti smluvního vztahu dodavatel - odběratel. Druhá varianta se ještě odvolává na všeobecné obchodní podmínky dodavatele a poskytuje oběma stranám možnost reagovat na změnu trhu změnou těchto obchodních podmínek. Tato přednost a flexibilita může být ale ve stejném okamžiku i nevýhodou, protože snižuje garance služeb klientovi. Kvůli komplexnímu působení všech podmínek a vztahů dokumentů "všeobecné obchodní podmínky - rámcová smlouva - leasingová smlouva" může dojít k dvojímu výkladu smluv nebo jejich některých důležitých ustanovení.

Předčasné ukončení smluv

Obecné ekonomické pravidlo operativního leasingu definuje odpisy, které v rámci měsíčních plateb uhradí klient jako rozdíl mezi skutečnou nákupní cenou vozidla a předpokládanou zůstatkovou hodnotou vozidla. Pokud se tedy připravují ustanovení týkající se předčasného ukončení kontraktu, vždy budou obsahovat metodiku vyúčtování skutečně dosažené prodejní ceny takto ukončeného vozidla a aktuální hodnoty vozidla jako majetku v účetnictví leasingové společnosti.

Nezapomínejme ale na fakt, že hodnota vozidla v majetku může být různá podle metodiky, kterou leasingová společnost využívá. Stačí si jen uvědomit, že při využití několika různých metodik odpisů bude tato hodnota rozdílu různá i při stejné měsíční platbě za vozidlo. Pokles tržní hodnoty vozidla v prvním a druhém roce po prodeji je opravdu významný, a tak není výjimkou rozdíl v řádu sto tisíc korun. Předčasné ukončení smlouvy by tedy mělo být až krajním řešením celé situace.

Rád bych zde připomenul často používaný argument mezinárodních účetních standardů, které říkají, že pokud klient nechce vést investici do vozidla pořízeného formou operativního leasingu v účetnictví firmy, musí leasingová společnost převzít veškerá rizika z titulu kontrahovaných služeb vyplývající. Proto je nepřípustné, aby klient nesl riziko plynoucí z rozdílu mezi tržní hodnotou a zůstatkovou hodnotou vozidla v okamžiku ukončení leasingového vztahu. To platí beze zbytku u metodiky tzv. "uzavřené leasingové kalkulace/smlouvy". Tato rizika jsou plně na straně leasingové společnosti a případné ztráty se klienta netýkají. Nezaměňujme však standardní ukončení smlouvy operativního leasingu a předčasné ukončení.

Tyto články smluv správně a v souladu s politikou leasingových společností upravují případ, který nastane v okamžiku, kdy klient požaduje neplánovaně - a tedy nestandardně - ukončit smlouvu. V takovém případě je v souladu s finančními pravidly to, že klient hradí vzniklé neplánované náklady způsobené jeho rozhodnutím. Faktické finanční vyjádření je možné zahrnout do smluv pod smluvní pokutu za předčasné ukončení, nebo i jiným způsobem.

Striktní trvání na tom, že riziko předčasného ukončení smlouvy je na straně poskytovatele služby a ten musí být schopen jej pokrýt, ale nemá faktickou oporu v zákoně ani účetnictví. V praxi jsem se setkal i s případem, kdy byla klausule o možnosti předčasného ukončení kontraktu raději ze smlouvy vypuštěna úplně. Leasingová společnost tak získala klienta, který neměl smluvní možnost ukončení kontraktu z ekonomických důvodů ošetřenu a z jednotlivých leasingových smluv se tak staly smlouvy nevypověditelné na dobu určitou.


Commercial Manager BUSINESS LEASE s. r. o.
Související