Obchodní veřejná soutěž ve smyslu platných předpisů není totiž zakončena vyhodnocením nejvhodnějšího uchazeče o danou zakázku, resp. výběrem nejvhodnějšího uchazeče stanoveným způsobem, nýbrž teprve uzavřením vlastní realizační smlouvy s tímto uchazečem.

Je zřejmé, že smysl a podstata obchodní veřejné soutěže - a to zejména soutěže, jejímž předmětem byla veřejná zakázka - by byl potlačen, nebo přímo zmařen, jestliže by postup směřující k uzavření smlouvy a obsah této smlouvy byly v rozporu se soutěžní nabídkou tohoto uchazeče, která na základě zadání byla zpravidla po náročném posouzení vyhodnocena jako nejvhodnější.

Zkušenosti z praxe uzavírání realizačních smluv s vyhodnoceným uchazečem, zejména také na základě uskutečněné soutěže na veřejné zakázky, nebyly uspokojivé, když obsah uzavřené smlouvy byl často v příkrém rozporu s obsahem vyhodnocení.

Proto také dochází k nové zásadní úpravě vzniku smlouvy na základě proběhlé soutěže na veřejné zakázky včetně uplatnění dozoru nad dodržováním stanoveného závazného postupu také v těchto směrech.

Vedle rozboru nové právní úpravy této problematiky v zákoně č. 40/2004 Sb. si v dalším nejprve všimneme, jak je obecně upraven vznik smlouvy po výběru nejvhodnější nabídky uchazeče o soutěžní zakázku v kogentních ustanoveních § 286 a § 287 obch. zákoníku.

Úprava veřejných zakázek v novém zákoně však představuje oddělenou komplexní úpravu dané problematiky bez závislosti na obecnou úpravu obchodní veřejné soutěže v obchodním zákoníku, což nesporně přispívá ke zpřehlednění právního řádu.

Uzavření smlouvy podle obchodního zákoníku

Předně nutno zdůraznit, že všechna ustanovení obchodního zákoníku upravující obchodní veřejnou soutěž v § 284 až § 288 obchodního zákoníku mají kogentní charakter (§ 263 odst. 1 obchodního zák.).

Podle § 286 odst. 1 obchodního zákoníku vyhlašovatel soutěže vybere nejvhodnější z předložených soutěžních návrhů a oznámí jeho přijetí způsobem a ve lhůtě, jež stanoví podmínky soutěže (§ 282 odst. 1 závěrem obch. zák.). Není-li v podmínkách soutěže stanoven způsob výběru nejvhodnějšího soutěžního návrhu, je vyhlašovatel oprávněn vybrat si návrh, který mu nejlépe vyhovuje.

Z hlediska posouzení vzniku smlouvy po provedeném výběru nejvhodnějšího soutěžního návrhu je důležitý § 287 odst. 1 věta první obchodního zákoníku, která zní: "Vyhlašovatel je povinen přijmout návrh, který byl vybrán způsobem uvedeným v § 286."

Z tohoto ustanovení dlužno dovodit, že k uzavření konkrétní smlouvy dochází okamžikem doručení potvrzení o přijetí vybraného soutěžního návrhu vybranému účastníku soutěže. Výběrem a sdělením výsledku tohoto výběru vybranému účastníku soutěže se tudíž realizuje zákonem stanovená kontraktační povinnost.1)

Uvedená povinnost vyhlašovatele soutěže však podle zákona není:

a) jestliže si vyhlašovatel podle § 287 odst. 2 obchodního zákoníku v podmínkách soutěže výslovně vyhradil právo odmítnout všechny předložené soutěžní návrhy, tj. i návrh, který byl pro něho nejvhodnější a tohoto práva do doby rozhodnutí o výběru využil (§ 287 odst. 2 obch. zák.),

b) nebo sdělil-li vyhlašovatel v konkrétním případě přijetí soutěžního návrhu po lhůtě stanovené v podmínkách soutěže (§ 282 odst. 1 obch. zák.) a vybraný účastník bez zbytečného odkladu vyhlašovateli sdělí (po doručení sdělení o přijetí návrhu), že odmítá smlouvu uzavřít (§ 287 odst. 1 věta druhá závěrem obch. zák.).

Dále je třeba z § 287 odst. 1 obch. zákoníku ve spojení s § 44 obč. zákoníku dovodit, že ke vzniku smlouvy může dojít přijetím vybraného soutěžního návrhu vyhlašovatelem v celém jeho obsahu, tj. bez dodatků, výhrad, omezení nebo jiných změn. V opačném případě nutno takový stav považovat za odmítnutí vybraného nejvhodnějšího soutěžního návrhu a porušení povinnosti vyhlašovatele soutěže.

Pokud by vyhlašovatel porušil povinnost vybrat nejvhodnější návrh způsobem stanoveným v podmínkách soutěže a tento návrh nepřijal a nedošlo tak k uzavření smlouvy (kdyby ovšem nevyužil práva odmítnout všechny předložené soutěžní návrhy, které si výslovně vyhradil v podmínkách soutěže, nebo by oprávněně neuplatnil § 287 odst. 1 věta druhá závěrem obch. zák.), může zřejmě vzniknout danému navrhovateli (soutěžiteli) nárok na náhradu vzniklé škody s využitím § 757 obch. zákoníku.

Obdobná situace by nastala také v případě, že by přijetí vybraného soutěžního návrhu vyhlašovatelem obsahovalo údaje uvedené v § 44 odst. 2 obč. zákoníku, tj. dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny v porovnání s vyhodnoceným soutěžním návrhem.

Pro konečný obsah smlouvy vzniklé na základě řádně proběhlé obchodní veřejné soutěže podle obchodního zákoníku mají tudíž rozhodující význam:

a) veřejně písemně vyhlášené podmínky soutěže vyhlašovatele, jejichž obsahem musejí být vedle předmětu požadovaného závazku, tj. uvažované smlouvy, také zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž vyhlašovatel soutěže trvá,

b) vlastní soutěžní návrh účastníka soutěže, který může být zahrnut do soutěže, jen když jeho obsah odpovídá uveřejněným podmínkám soutěže a od těchto podmínek se může odchýlit jen v rozsahu, který podmínky soutěže připouštějí (§ 284 odst. 1 obch. zák.),

c) povinné bezvýhradné přijetí soutěžního návrhu, který byl vyhlašovatelem vybrán jako nejvhodnější z předložených soutěžních návrhů ve lhůtě stanovené v podmínkách soutěže (zadávací lhůtě).

Podle zkušenosti, čím odpovědnější a podrobnější v souladu se záměrem vyhlašovatele bude zpracování podmínek vyhlášení soutěže včetně zásad obsahu smlouvy, na němž vyhlašovatel trvá (zvláště, když půjde o technicky a finančně náročný předmět smlouvy), tím náročnější pro příslušného účastníka soutěže bude zpracování jeho soutěžního návrhu nejen v jeho vlastním textu, avšak také ve všech jeho nezbytných přílohách.

Uzavření smlouvy podle starého zákona o zadávání veřejných zakázek

Předně je nutné konstatovat, že z příslušných ustanovení dosavadního zákona č. 199/1994 Sb. (dále jen "zákona") vyplývala zcela odlišná koncepce vzniku smlouvy k provedení veřejných zakázek v porovnání se souvislými ustanoveními obchodního zákoníku. Bylo tudíž třeba aplikovat ve smyslu § 3 odst. 1 věta druhá zákona speciální úpravu podle zákona, nikoliv úpravu obchodního zákoníku.2)

Také podle zákona pro budoucí obsah uzavřené smlouvy k provedení veřejné zakázky mělo rozhodující význam vyhlášení soutěže. Obligatorní obsah podmínek obchodní veřejné soutěže, které musely být splněny, stanovil § 5 odst. 1 písm a) až l) zákona a jejich fakultativní obsah byl uveden demonstrativně v § 5 odst. 2 písm. a) až i).

Vedle požadavků souvisejících v podstatě se způsobem uspořádání průběhu soutěže a jejího vyhodnocení, dlužno poukázat se zřetelem na vymezení vlastního obsahu zamýšlené smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky na obligatorní:

a) určení plnění veřejné zakázky,

b) dobu a místo jejího plnění,

c) požadavky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny včetně platebních podmínek

d) podmínky, při jejichž splnění lze překročit výši nabídkové ceny.

Z fakultativních podmínek, které zejména mají vztah k obsahu zamýšlené smlouvy se příkladně uvádělo:

a) zvláštní provedení veřejné zakázky,

b) požadavky na rozdělení této zakázky na dílčí plnění,

c) minimální požadavky na případná variantní řešení nebo vyloučení variantního řešení.

Vlastní soutěžní nabídku uchazeče vymezoval § 2 písm. g) zákona jakožto "návrh na uzavření smlouvy, doložený doklady požadovanými v zadání veřejné zakázky". Z tohoto vymezení vyplývalo, že zadavatel, jakožto podklad pro zpracování soutěžní nabídky, bude mít k dispozici příslušnou zadávací dokumentaci, která je souhrnem údajů a informací nezbytných pro zpracování soutěžní nabídky uchazeče (§ 2h odst. 1).

Součástí této zadávací dokumentace musely být technické podmínky veřejné zakázky určující požadavky na jakost a technické vlastnosti předmětu veřejné zakázky, jakož i jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek nebo služeb.

Z kontextu § 2 písm. g) zákona a § 2h odst. 1 až 3 zákona se dospělo k závěru, že obsah konkrétní zadávací dokumentace měl mít posléze rozhodující význam pro kvalitu a rozsah požadovaného plnění předmětu dané veřejné zakázky.

Na základě posouzení a vyhodnocení včas došlých soutěžních nabídek v souladu s § 31 až § 38 zákona byl zadavatel povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, jestliže si v podmínkách soutěže nevyhradil právo odmítnout všechny předložené nabídky.

Nejvhodnější nabídkou byla pak ta, která nejlépe splnila kritéria vymezená v rámci stanoveného způsobu hodnocení. Nabídky se hodnotily podle výše nabídkové ceny nebo ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže.

Rozhodl-li se zadavatel v rámci vyhlášení podmínek soutěže pro způsob hodnocení spočívající v hodnocení podle ekonomické vhodnosti, musel uvést v zadání jednotlivá kritéria, a to v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzoval (§ 5 odst. 3). Z hledisek sledovaných v této studii je pak významný § 39 odst. 1 věta druhá starého zákona, podle něhož uchazeč, jemuž bylo sděleno zadavatelem v době, kdy byl svou soutěžní nabídkou vázán, že ta jeho byla vyhodnocena (vybrána) jako nejvhodnější, byl povinen uzavřít smlouvu podle § 40 se zadavatelem do třiceti dnů od uplynutí zadávací lhůty vyhlášené v podmínkách soutěže. V téže lhůtě ukládal pak zákon povinnost uzavřít smlouvu také zadavateli (§ 40 odst. 1 věta první).

O třicet dnů se zákonem prodlužovala lhůta, po kterou byl vybraný uchazeč svou nabídkou vázán a současně se také prodlužovala zadávací lhůta uchazečům umístěným ve druhém a třetím pořadí, a to až do doby vyplývající z § 41 zákona.

Třicetidenní lhůta stanovená zákonem k povinnému uzavření smlouvy však mohla být v praxi ještě podstatně ovlivněna tím, že byly zákonem připuštěny námitky proti útokům zadavatele podle § 53 až § 56 zákona, a to do jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (§ 38 odst. 1 a § 49 odst. 10) a že bylo možné v rámci dohledu nad dodržováním zákona uplatnit přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu, tj. Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad").

Zadavatel totiž nesměl podle § 40 odst. 3 zákona uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty určené pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Námitky se podávaly písemně a musely být zadavateli doručeny nejpozději do deseti kalendářních dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

Nevyhověl-li zadavatel námitkám, měl uchazeč ještě možnost podat do deseti dnů od zamítavého rozhodnutí zadavatele návrh na přezkoumání jeho rozhodnutí u Úřadu.

Před uplynutím desetidenní lhůty pro podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí dodavatele, a byl-li návrh podán včas, nesměl rovněž zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky, ani uzavřít smlouvu k realizaci veřejné zakázky s vybraným uchazečem, nebo zadání veřejné zakázky zrušit.

O podání návrhu na přezkoumání byl zadavatel povinen ostatní uchazeče informovat současně se zasláním dokumentace o zadání veřejné zakázky Úřadu. Uchazeči mohli do sedmi dnů od obdržení oznámení od soutěže odstoupit. Tehdy byl zadavatel povinen jim do sedmi dnů od obdržení uvedeného oznámení poskytnutou jistotu uvolnit.

Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější soutěžní nabídky podle zákona č. 199/1994 Sb. nebylo tedy v pojetí tohoto zákona potvrzením návrhu smlouvy, jak tomu je podle § 287 odst. 1 věta první obchodního zákoníku, nýbrž svou povahou pouze závazným podkladem pro pozdější uzavření smlouvy, nejpozději do zákonem č. 199/1994 Sb. stanoveného termínu od uplynutí zadávací lhůty.

Je třeba doplnit, že uzavření smlouvy k uskutečnění veřejné zakázky mělo vliv také na uvolnění složené jistoty podle § 23 a násl. zákona a na její případné opětné složení, kdyby byly podány námitky do rozhodnutí zadavatele nebo podán návrh na přezkoumání zamítavého rozhodnutí zadavatele o námitkách z úrovně Úřadu.

Podle zákona byl zadavatel povinen vyžádat v podmínkách obchodní veřejné soutěže, aby její účastníci poskytli jistotu. Ta ve výši a formě stanovené zákonem (§ 23 odst. 2 a § 24) připadala zadavateli v případech, kdy uchazeč v rozporu se zákonem nebo s podmínkami soutěže zrušil, nebo změnil nabídku, anebo nesplnil povinnost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v zaváděcí lhůtě, popř. v prodloužené zadávací lhůtě.

Poskytnutou jistotu uchazečů o veřejnou zakázku, kteří se umístili při hodnocení nabídek na čtvrtém a dalším pořadí, byl dodavatel povinen uvolnit včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem do sedmi dnů po oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (§ 39 odst. 1).

Jistotu uchazeče, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvhodnější, zadavatel uvolnil do sedmi dnů po uzavření smlouvy a současně také uvolní jistoty uchazečů, kteří se umístili při hodnocení nabídek na druhé a třetí příčce. Nedošlo-li k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem a zadavatel vyzval k uzavření smlouvy v pořadí dalšího uchazeče, zadavatel mu uvolnil jistotu po uzavření smlouvy s ním a současně uvolnil jistotu uchazeči na třetím místě.

Pokud byly včas podány námitky do rozhodnutí zadavatele podle § 56 odst. 1 zákona, tak uchazeč, jehož námitce zadavatel vyhověl, byl povinen do sedmi dnů od doručení oznámení požadovanou jistotu opětovně složit.

Uchazeč, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele podle § 57 odst. 1 zákona, musel původně uvolněnou jistotu opět složit a k návrhu na přezkoumání připojit doklad o jejím složení (§ 25 odst. 8 věta druhá a § 57 odst. 2 věta druhá). Tato jistota se podle zákona uchazeči uvolní po nabytí právní moci rozhodnutí o zmíněném návrhu (§ 25 odst. 5, § 59 a § 61).

Také u veřejných zakázek upravených v části třetí zákona, které se zadávají formou výzvy více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídek, se řeší otázka uzavření příslušné smlouvy, a to v § 49 odst. 11 zákona. I v těchto případech byl zadavatel povinen uzavřít smlouvu s uchazečem, který na základě výzvy předložil nejvhodnější nabídku, a to v době, kdy byl svou nabídkou vázán, pokud si zadavatel ve výzvě nevyhradil možnost neuzavřít smlouvu s žádným uchazečem. Orgán dohledu sledoval rovněž dodržování zákona ohledně úkonů a postupů stanovených v uvedené části třetí zákona. Složení jistoty při zadání veřejné zakázky výzvou podle § 49 zákona odst. 1 nebo 2 tu nebylo povinné. Jestliže ji však zadavatel požadoval, použily se § 23 až § 26 zákona obdobně.

Zákon dále v určitém směru ovlivňoval závazně i obsah uzavíraných smluv k realizaci veřejné zakázky. Podle § 40 odst. 2 zákona musela uzavřená smlouva obsahovat ustanovení, kterým je nabídková cena uchazeče stanovena jako cena nejvýše přípustná. lze ji překročit jen za podmínek stanovených zadavatelem při vyhlášení soutěže. Tato formulace zákona navazovala na § 5 písm. l), podle něhož obligatorními náležitostmi vyhlašovaných podmínek soutěže jsou mj. také "podmínky, při jejichž splnění je možno překročit výši nabídkové ceny".

Stanovení uvedených podmínek zadavatelem již v rámci vyhlášení soutěže souviselo s tím, jaké požadavky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona zadavatel ve vyhlášení soutěže stanoví.

Trval-li zadavatel v rámci zadání soutěže na tzv. pevných cenách, tak zřejmě překročení nabídkové ceny, s níž by uchazeč v soutěži uspěl, nepřicházelo v úvahu. Jiná situace by však byla, jestliže by zadavatel např. souhlasil se zpracováním nabídkové ceny soutěžiteli podle rozpočtu (§ 547 odst. 1 obch. zák.). Využití takové ceny bývá totiž v praxi dodávek rozsáhlých a technicky náročných investic v zájmu obou smluvních partnerů a příslušný vyhodnocený zhotovitel v rámci uzavřené smlouvy o dílo nemohl v souladu s § 547 odst. 2 až 6 obchodního zákoníku oprávněně uplatňovat přiměřené zvýšení ceny stanovené v rámci původního rozpočtu. Obdobný případ by mohl nastat, jestliže by se uzavírala kupní smlouva a v podmínkách soutěže byla připuštěna tzv. cenová doložka ve smyslu § 473 až § 475 obchodního zákoníku.

V teorii i praxi bylo poukazováno na to, že v § 40 odst. 2 zákona připuštěné usměrnění obsahu uzavírané smlouvy k zajištění dané vyhodnocené veřejné zakázky pouze ve vztahu na výši nabídkové ceny s eventuální úpravou jejího překročení, je legislativně neúplné a nesystémové. Bylo zejména poukazováno na to, že se podle § 6 zákona způsob hodnocení soutěžních nabídek nemusí provádět pouze pomocí jediného kritéria, tj. podle výše nabídkové ceny. V praxi se stále častěji v rámci zadání využíval způsob hodnocení doručených soutěžních nabídek podle ekonomické vhodnosti s využitím § 6 odst. 2 zákona.

Je zřejmé, že v zájmu objektivního posouzení a ohodnocení obsahu ostatních nabídek uchazečů při výběru té nejvhodnější je nutno uplatňovat, aby posléze obsah uzavřené smlouvy k realizaci výsledku soutěže sice také zachoval postulát uvedený v § 40 odst. 2 zákona, avšak neodchýlil se v ostatních kritériích od obsahu soutěžní nabídky, která byla vybrána jakožto nejvhodnější, tj. v podstatě byla pro zadavatele nejvýhodnější v porovnání s nabídkami ostatních uchazečů, kteří v soutěži neuspěli.

Proto se doporučovala legislativní úprava § 40 odst. 2 zákona tak, že uzavřená smlouva musí svým obsahem - při dodržení podmínek stanovených zadavatelem ve vyhlášení soutěže - zajišťovat splnění všech kritérií obsažených v soutěžní nabídce uchazeče, který byl vybrán a s nímž se uzavírá smlouva.

V souvislosti s ukončením kontraktačního procesu a ve vztahu ke stavu skutečné realizace dané veřejné zakázky je třeba ještě upozornit na § 64a odst. 2 a 3 zákona, podle něhož byl zadavatel povinen do 30 dnů po uzavření smlouvy zveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese uchazeče, s nímž byla smlouva uzavřena včetně nabídkové ceny.

Pokud se lišily cenové údaje uvedené v zadavatelem povinně vyplněném "Evidenčním listě veřejné zakázky" od skutečného stavu o více než deset procent, byl zadavatel povinen do 15 dnů od splnění dané veřejné zakázky odeslat Úřadu uvedený evidenční list s údaji vyplněnými podle skutečnosti a uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese skutečnou cenu zakázky.


Postup podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek

Nový zákon č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách (dále "nový zákon") po skončení příslušného zadávacího řízení podle části druhé zákona, rovněž ve vztahu k úpravě uzavření smlouvy pro uskutečnění veřejné zakázky, obsahuje samostatnou komplexní úpravu dané problematiky bez jakékoliv návaznosti k obecné úpravě veřejné obchodní soutěže v obchodním zákoníku, která dosud vyplývala z § 3 odst. 1 věta druhá zákona č. 199/1994 Sb.

K uzavření smlouvy k uskutečnění příslušné veřejné zakázky v otevřeném řízení [§ 10 odst. 2 písm. a)], nebo v užším řízení [§ 10 odst. 2 písm. b)], dochází po jejím přidělení způsobem uvedeným v § 65 nového zákona, tj. po rozhodnutí zadavatele o jejím přidělení vybranému uchazeči. Toto rozhodnutí zašle zadavatel také ostatním uchazečům, pokud nebyli dříve ze zadávacího řízení vyloučeni.

V rozhodnutí o přidělení zadavatel uvádí:

a) identifikační údaje o vybraném uchazeči včetně jeho osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 60 odst. 1 nového zákona,

b) z nabídky uchazeče ty údaje, které byly předmětem hodnocení podle stanovených kritérií (§ 55) včetně,

c) odůvodnění zadání veřejné zakázky tomuto uchazeči a odůvodnění odmítnutí ostatních uchazečů.

Součástí rozhodnutí musí být vyhodnocení pořadí nabídek ostatních uchazečů. Neodpovídá-li rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky pořadí nabídek podle hodnotící komise (§ 61 až § 63), musí být součástí rozhodnutí zdůvodnění tohoto postupu.

Při přidělení veřejné zakázky v jednacím řízení s uveřejněním [§ 10 odst. 2 písm. c)] nebo v jednacím řízení bez uveřejnění [§ 10 odst. 2 písm. d)] platí § 65 odst. 1 a 2 nového zákona přiměřeně. jestliže zadavatel sjednává v jednacím řízení bez uveřejnění smluvní podmínky pouze s jediným zájemcem, tak se § 66 odst. 2 nového zákona, platící pro obsah rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky, nepoužije.

Podle § 88 nového zákona v případě nadlimitních veřejných zakázek (§ 14) může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel (§ 11) a v případě podlimitních veřejných zakázek (§ 15) kterýkoliv uchazeč nebo zájemce, který má, nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele vznikla, nebo hrozí škoda.

Námitky musejí být zadavateli doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky podle § 65 odst. 2 nového zákona. Opožděně podané námitky zadavatel s odůvodněním vrátí stěžovateli. Neobdrží-li podle § 66 odst. 2 nového zákona zadavatel do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči v souladu s § 65 odst. 1 námitku podle § 88 nového zákona, uzavře zadavatel bezodkladně s vybraným uchazečem písemnou smlouvu v souladu se zadáním, tj. rozhodnutím o přidělení veřejné zakázky [§ 11 písm. a)], a vybranou nabídkou [§ 17 písm. a)].

Uzavření smlouvy k uskutečnění vybrané veřejné zakázky s takto vymezeným obsahem oznámí zadavatel ostatním uchazečům o veřejnou zakázku uvedeným v § 65 odst. 2.

V této souvislosti nový zákon v § 66 odst. 1 výslovně stanoví, že zadavatel v otevřeném nebo užším řízení nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči vzhledem k tomu, že zákon dává v § 88 odst. 1 subjektům tam uvedeným možnost podat za daných podmínek námitky zadavateli.

Písemnou smlouvu k uskutečnění vybrané veřejné zakázky bezodkladně uzavře zadavatel v souladu se zadáním a vybranou nabídkou v jednacím řízení s uveřejněním nebo bez uveřejnění, jestliže byly sjednávány smluvní podmínky s více zájemci a zadavatel neobdrží do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky námitku podle § 88 nového zákona (§ 66 odst. 3).

Zadavatel v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací uzavře bezodkladně rámcovou smlouvu (§ 16), neobdrží-li do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky podle § 65 odst. 2 námitku podle § 88 nového zákona.

Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy do třiceti dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky.

Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu, nebo neposkytne-li potřebnou součinnost tak, aby mohla být smlouva v uvedeném termínu uzavřena, uzavře zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil další v pořadí (§ 66 odst. 5).

V souvislosti s uvedenými povinnostmi zadavatele, vyplývajícími z úpravy kontraktačního procesu, nutno poukázat také na problematiku poskytování jistoty. Na rozdíl od dříve platné úpravy v zákoně č. 199/1994 Sb. (§ 23 až § 26), její poskytování není obligatorní, a zadavatel podle § 47 odst. 1 nového zákona může požadovat v oznámení podle § 42 až § 44 nebo ve výzvě k jednání podle § 45, aby uchazeči k zajištění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli jistotu, jejíž výši stanoví zadavatel v absolutní částce v rozmezí až tří procent předpokládané ceny veřejné zakázky.

Poskytnutá jistota připadá zadavateli mj. také tehdy, odmítl-li vybraný uchazeč uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, nebo neposkytl součinnost potřebnou k uzavření smlouvy, přičemž své rozhodnutí musí zadavatel řádně zdůvodnit (§ 47 odst. 4).

Z nového zákona dále vyplývá, že časový úsek stanovený v § 66 odst. 5 zákona k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem - obdobně tak, jako tomu bylo za platné úpravy podle zákona č. 199/1994 Sb. - může být podstatně ovlivněn také tehdy, když zadavatel námitkám uchazeče, podaným ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči, do deseti dnů od obdržení námitek (§ 88 odst. 3) nevyhověl a tento uchazeč (v postavení stěžovatele) s využitím § 97 odst. 1 uplatní možnost podat písemný návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u orgánu dohledu, tedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Návrh na přezkoumání musí být Úřadu doručen do deseti kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel písemné sdělení, že zadavatel námitkám nevyhověl, nebo vyhověl, ale stěžovatel se způsobem vyřízení nesouhlasí.

Pokud by zadavatel podané námitky podle § 88 nového zákona nevyřídil ve lhůtě podle § 88 odst. 3, lze návrh na přezkoumání doručit Úřadu nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem, přičemž Úřad neprodleně vyrozumí zadavatele o zahájení řízení o přezkoumání.

Podle zákona předpokladem možnosti stěžovatele podat návrh na přezkoumání úkonu zadavatele je předchozí podání námitek ve stanovené lhůtě podle § 88 odst. 2 nového zákona. Součástí návrhu na přezkoumání zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek zadavateli (§ 97 odst. 1 věta třetí).

Důležité je také ustanovení, podle něhož námitky nelze podat po uzavření smlouvy k uskutečnění vybrané veřejné zakázky (§ 88 odst. 2 věta druhá).

Zákonem danou možností stěžovatele podat do zamítavého rozhodnutí zadavatele ještě návrh na přezkoumání úkonu zadavatele podle § 96 a § 97 nového zákona je odůvodněno znění § 88 odst. 4, podle něhož, pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě deseti dnů od jejich obdržení nevyhoví, nesmí do 60 dnů po jejich obdržení uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem pod sankcí její absolutní neplatnosti. Uvedená lhůta 60 dnů může být předběžným opatřením Úřadu prodloužena na dobu nezbytnou k vydání rozhodnutí Úřadem podle § 101 nového zákona.

Zadavatel je povinen uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, podle níž se veřejná zakázka uskuteční:

a) jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku (§ 14) do 48 dnů,

b) podlimitní zakázku (§ 15) do 30 dnů po uzavření smlouvy (§ 67 odst. 1).

Jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, uveřejní zadavatel pouze identifikační údaje o dodavateli, jemuž byla veřejná zakázka zadána, včetně osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 60 odst. 1 nového zákona a nabídkové ceny.

Pro uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zadavatel povinen použít příslušný formulář, jehož vzor a postup při jeho vyplnění a formy odeslání stanoví prováděcí předpis k zákonu, který vydá ministerstvo pro místní rozvoj (§ 110).

Podle společných ustanovení k zákonu, týkajících se také uveřejňování údajů a informací o veřejných zakázkách (část šestá zákona), uveřejnění výsledku zadávacího řízení se realizuje:

a) na centrální adrese prostřednictvím informačního systému (§ 83),

b) jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku, s výjimkou veřejných zakázek na služby uvedené v příloze č. 1 nového zákona, také v Úředním věstníku EU prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky ES.

Další možnost uveřejnění informací o nadlimitních i podlimitních veřejných zakázkách upravují § 84 odst. 2 a 3 nového zákona.

Ke každé veřejné zakázce, na kterou byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem nebo zájemcem, vypracuje zadavatel písemnou zprávu, která musí zejména obsahovat:

a) předmět a celkovou cenu veřejné zakázky,

b) identifikační údaje včetně osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 60 odst. 1 nového zákona o těchto uchazečích nebo zájemcích, jejichž nabídky byly hodnoceny nebo s nimiž bylo jednáno spolu s pořadím, v jakém byly jejich nabídky vyhodnoceny,

c) identifikační údaje včetně osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 60 odst. 1 o těch uchazečích nebo zájemcích, kteří byli odmítnuti nebo vyloučeni spolu s uvedením důvodů,

d) identifikační údaje včetně osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 60 odst. 1, o tom uchazeči nebo zájemci, s nímž byla uzavřena smlouva, i zda a jakou část veřejné zakázky zamýšlí tento uchazeč nebo zájemce zadat jiným osobám s uvedením jejich identifikačních údajů,

e) podmínky použití jednacího řízení s uveřejněním (§ 26), nebo jednacího řízení bez uveřejnění (§ 27), byl-li pro zadání ve veřejné zakázky použit tento druh zadávacího řízení,

f) zdůvodnění, proč byla smlouva uzavřena s vybraným uchazečem nebo zájemcem,

g) zdůvodnění, proč byli v případě užšího řízení vyzváni k podání nabídky a v případě jednacího řízení vyzváni k jednání vybraní uchazeči nebo zájemci.

Uvedenou písemnou zprávu je zadavatel povinen podle § 69 odst. 2 nového zákona poskytnout na vyžádání Evropské komisi nebo Úřadu.

Údaje týkající se smlouvy k uskutečnění vybrané veřejné zakázky budou zřejmě také obsahem informačního listu veřejné zakázky, který je zadavatelem poskytnut ministerstvu pro místní rozvoj v případech, kdy půjde o jednací řízení bez uveřejnění, a to do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy. Formy a náležitosti informačního listu, včetně způsobů jeho odeslání, stanoví prováděcí předpis k zákonu (§ 85 odst. 2).

Se zřetelem na rozvedený proces uzavření smlouvy k uskutečnění vybrané veřejné zakázky třeba podle mého soudu kladně hodnotit z hlediska jejího obsahu formulaci § 66 odst. 2 v závěru první věty, z níž vyplývá povinnost zadavatele bezodkladně uzavřít písemnou smlouvu s vybraným uchazečem, "a to v souladu se zadáním a vybranou nabídkou". Výslovný odkaz zákona na zadání a vybranou nabídku uchazeče nutno zřejmě vztahovat na tyto instituty jakožto celek, nikoliv pouze na soulad s některými částmi zadání, nebo vybrané nabídky.

V porovnání se souvislou dřívější úpravou podle zákona č. 199/1994 Sb. [§ 40 odst. 2 ve spojení s § 5 odst. 1 písm. l)] představuje nová formulace v zákoně č. 40/2004 Sb. podstatnou a účelnou změnu.

Nová formulace zákona odstraňuje nelogičnost a neúplnost dřívějšího legislativního řešení a respektuje zejména § 55 odst. 1 nového zákona, podle něhož základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je zpravidla na prvním místě ekonomická výhodnost nabídky, která se posuzuje podle dílčích kritérií, mezi něž není zařazena pouze výše nabídkové ceny, avšak zejména také provozní náklady, požadavky na údržbu, technické, jakostní, ekologické nebo funkční vlastnosti předmětu veřejné zakázky.

Nabídka vybraného uchazeče musí splňovat všechny požadované vlastnosti předmětu plnění veřejné zakázky a nelze připustit, aby se obsah uzavřené smlouvy k realizaci vyhodnocené veřejné zakázky odchyloval od obsahu zadání a obsahu nabídky uchazeče, která byla vybrána jako nejvhodnější.

Pro vlastní kontraktační jednání mezi konkrétním zadavatelem a vybraným uchazečem nebo zájemcem o veřejnou zakázku, v něž vyúsťuje výsledek zadávacího řízení, dlužno aplikovat obecná ustanovení závazkového práva, jak vyplývají ve vztahu na určitý smluvní typ podle občanského nebo obchodního zákoníku. Týká se to v první řadě § 43 a § 44 obč. zákoníku, které se upřesňují a doplňují při aplikaci obchodního zákoníku na daný smluvní typ také § 269 až § 275 obchodního zákoníku.

Základní postulát pro vznik smluvního závazkového vztahu spočívá podle uvedených ustanovení v tom, že musí dojít k dohodě o celém obsahu dané smlouvy k realizaci veřejné zakázky, tj. bez výhrad, omezení nebo jiných změn, které se, pokud by byly v rámci kontraktačního jednání uplatněny, považují za nový návrh změny (§ 44 odst. 2 obč. zák.). Přitom zvláštní ustanovení obchodního zákoníku vztahující se na obchodní veřejnou soutěž se v rámci zadávacího řízení zakázky podle zákoníku č. 40/2004 Sb. nepoužijí.

Podle zkušenosti k dohodě o celém obsahu realizační smlouvy podstatně přispívá odpovědné a vhodné zpracování zadávací dokumentace včetně povinných obchodních podmínek a technických specifikací v souladu s § 48 až § 52 zákona č. 40/2004 Sb.5) Tento zákon věnuje právem mimořádnou pozornost obsahu dokumentace a obsahu technických specifikací včetně způsobu jejich poskytování uchazečům nebo zájemcům o veřejnou zakázku.

Dohled na dodržování zákona

Dohled na dodržování zákona č. 40/2004 Sb. vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který přezkoumává především zákonnost všech úkonů zadavatele s cílem zajistit transparentnost zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky. V rámci dohledu Úřad mj. rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadání veřejné zakázky, tj. při rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky [§ 17 písm. e) a § 65 odst. 2] postupoval v souladu se zákonem [§ 94 odst. 2 písm. b)].

Podle § 96 nového zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele uvedeného v § 88 odst. 1 nového zákona, jehož námitkám zadavatel nevyhověl, nebo vyhověl, ale stěžovatel se způsobem vyřízení nesouhlasí, nebo z vlastního podnětu Úřadu.

Předchozí podání námitek je tudíž podmínkou pro případné podání návrhu. Obsah návrhu stanoví § 97 odst. 1 nového zákona a jeho součástí je doklad o doručení námitek zadavateli. Stanovené lhůty k podání návrhu na přezkoumání vyplývají z § 96 odst. 1. Řízení u Úřadu je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu návrh doručen.

Nemá-li návrh předepsané náležitosti podle § 97 odst. 1 nového zákona a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní, nebyl-li doručen ve lhůtě podle § 96 odst. 3 zákona nebo nebyl podán oprávněnou osobou, nebo není-li Úřad věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, tak Úřad zahájené řízení zastaví.

Má-li však Úřad v takových případech důvodné podezření, že došlo k porušení zákona, tak je povinen v řízení pokračovat z vlastního podnětu (§ 97 odst. 2 závěrem).

Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují, nebo by mohly vyloučit transparentní nebo diskriminační postup při zadávání veřejných zakázek, zejména proti:

a) zadávacím podmínkám [§ 17 písm. a)],

b) obsahu oznámení zadávacího řízení nebo obsahu výzvy k podávání nabídek,

c) vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku z otevřeného nebo z užšího řízení,

d) zadání veřejné zakázky [§ 17 písm. e), § 65],

e) použití druhu zadávacího řízení.

Zadavatel je povinen Úřadu zaslat své vyjádření k obdrženému návrhu do sedmi dnů od jeho doručení. Společně s ním zašle příslušnou dokumentaci veřejné zakázky [§ 17 písm. g)] vztahující se k namítanému porušení zákona.

Návrh je zpoplatňován podle Sazebníku správních poplatků částkou 30 000 korun (zák. č. 41/2004 Sb.). Dále je podáním návrhu na přezkoumání navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši jednoho procenta z nabídkové ceny navrhovatele, nejvýše však jeden milion korun. Zákon současně v § 98 odst. 2 a 3 stanoví, za jakých podmínek, a kdy Úřadu složenou kauci vrátí navrhovateli, a to spolu s úroky, a kdy, a za jakých podmínek se stane příjmem státního rozpočtu.

Řízení z vlastního podnětu může Úřad zahájit do tří let ode dne, kdy úkonem zadavatele došlo k porušení zákona a řízení je zahájeno dnem, kdy Úřad učinil vůči účastníkovi řízení první úkon. Účastníkem řízení o přezkoumání je vždy zadavatel a je-li předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky podle § 65, tak je účastníkem řízení též uchazeč, kterému byla zakázka přidělena.

Jakožto nový institut pro dané řízení o přezkoumání zavádí nový zákon, podle mého soudu zcela odůvodněně, předběžné opatření, které může uložit Úřad na návrh navrhovatele nebo z vlastního podnětu k zabránění dalšího poškozování nebo k odvrácení bezprostředního ohrožení zájmů uchazeče nebo zájemce v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění jeho účelu.

Předběžné opatření lze uložit před skončením vlastního správního řízení na dobu v tomto opatření uvedenou, nejdéle však do rozhodnutí ve věci samé.

Předběžné opatření spočívá podle zákona zejména v tom, že zadavateli uloží zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení nebo mu pozastaví zadávací řízení, nebo uloží zákaz plnění z uzavřené smlouvy (§ 101 odst. 2).

Navrhovatel musí přesně označit, čeho se má uplatňované předběžné opatření týkat, uvést tvrzenou nezákonnost, konkretizovat bezprostředně hrozící poškození svých zájmů a připojit příslušné důkazy. Odvolání proti rozhodnutí o uložení předběžného opatření nemá odkladný účinek.

V porovnání s dříve platnými ustanoveními zákona č. 199/1994 Sb. (§ 57 až § 60a) nový zákon podstatně zpřesňuje a doplňuje pravomoc orgánu dohledu se zřetelem na obsah příslušných rozhodnutí, v která posléze vyústí výkon zákonem dané přezkumné činnosti nad zadáváním veřejných zakázek (§ 94).

Z § 101 nového zákona vyplývá, že pro obsah příslušného rozhodnutí Úřadu je směrodatné, zda Úřad shledá nesplnění povinnosti nebo porušení zákazu stanoveného zákonem úkony učiněnými zadavatelem při zadávání veřejné zakázky ještě před uzavřením smlouvy k uskutečnění dané veřejné zakázky, nebo teprve po jejím uzavření (§ 66).

V kontextu s § 88 nového zákona je zřejmé, že před tím, než byla realizační smlouva uzavřena, může v konkrétním případě Úřad rozhodovat buď v souvislosti s podanými námitkami podle § 88, když zadavatel včas podaným námitkám nevyhověl a stěžovatelé podali včas Úřadu návrh na přezkoumání v souladu s § 96 a § 97, nebo z vlastního podnětu.

Naproti tomu po uzavření smlouvy k uskutečnění vybrané veřejné zakázky přichází v úvahu přezkoumání úkonů zadavatele, resp. celého zákonem daného průběhu zadávacího řízení pouze z vlastního podnětu Úřadu vzhledem k tomu, že zákon po uzavření smlouvy podání námitek vylučuje (§ 88 odst. 2 věta druhá).

Shledá-li Úřad před uzavřením smlouvy (§ 66), že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem, uvede tuto skutečnost písemně v rozhodnutí. Současně uloží zadavateli opatření k nápravě, které může spočívat zejména ve zrušení rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky (§ 65 odst. 2), jestliže takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovené pořadí úspěšnosti nabídek.

Naplňuje-li nesplnění povinnosti nebo porušení zákazu stanoveného zákonem skutkové podstaty správních deliktů (§ 102 až § 104), je součástí rozhodnutí Úřadu uložení sankce uvedené v zákoně (§ 101 odst. 1 a 2).

Jestliže Úřad shledá po uzavření smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem a tento úkon zadavatele podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovené pořadí úspěšnosti nabídek, je možnost Úřadu při přezkoumání úkonů zadavatele z vlastního podnětu v porovnání s přezkoumáním před uzavřením smlouvy uložit nápravná opatření podstatně limitována.

Podle zákona však může Úřad za podmínek stanovených v § 101 odst. 2 písemným rozhodnutím vyslovit zákaz plnění uzavřené smlouvy a ve společném řízení o uložení sankcí uložit zadavateli pokutu za správní delikt podle § 102.

Toto ustanovení bude zřejmě v praxi působit preventivně v tom směru, aby byl obsah uzavírané smlouvy v souladu se zadáním a vybranou nabídkou (§ 66 odst. 2). Je zřejmé, že porušení zákonné povinnosti ovlivňuje, nebo může ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek a narušit transparentnost ukončení zadávacího řízení a zásadu nediskriminace uchazečů a zájemců o veřejnou zakázku.

V rámci přezkoumání úkonů zadavatele z vlastního podnětu není Úřad v řízení podle § 96 a § 97 nového zákona vázán návrhem stěžovatele a je tudíž oprávněn přezkoumávat zákonnost řízení v celém rozsahu. Vyplývá to zejména také z § 97 odst. 2 závěrem, i když daný návrh na přezkoumání bude mít v zákoně uvedené nedostatky nebo bude opožděný, tak Úřad řízení nezastaví, má-li důvodné podezření, že došlo k porušení zákona a je povinen v řízení pokračovat z vlastního podnětu.

Příslušné rozhodnutí vydá úřad do 30 dnů ode dne, kdy obdržel podklady od zadavatele (zejména také § 97 odst. 4 věta druhá). Úřad uloží právnické nebo fyzické osobě také za porušení této povinnosti za podmínek uvedených v § 104 nového zákona pokutu až do výše 100 000 korun.

V souvislosti s působením orgánu dohledu, jak je obecně stanoveno v § 94, je třeba poukázat na důležitý § 90 odst. 1, podle něhož zadavatel nesmí učinit úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům. Takový úkon je podle zákona neplatný ex tunc. Bude-li tudíž Úřad svým rozhodnutím učiněným před uzavřením, nebo po uzavření smlouvy deklarovat, že zadavatel svým úkonem porušil zákon, je tento úkon neplatný.3),4)

Výsledek přezkumného řízení u Úřadu bude podstatným způsobem ovlivňovat možnost požadovat a dosáhnout náhradu škody v občanskoprávním řízení před obecnými soudy. V této souvislosti třeba poukázat na § 89, podle něhož za škodu způsobenou porušením zákona č. 40/2004 Sb. odpovídá zadavatel podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku (§ 373 a násl. obch. zák.). Výše náhrady škody nebude limitována pouze škodou skutečnou, ale i škodou způsobenou ušlým ziskem.

Ve vztahu k uzavřené smlouvě k uskutečnění vybrané veřejné zakázky stanoví zákon nově oprávnění zadavatele odstoupit od smlouvy uzavřené s dodavatelem (§ 11), který byl neoprávněně zvýhodněn, pokud ke zvýhodnění došlo z důvodů na straně dodavatele nebo jím pověřené osoby. K důvodnému odstoupení od uzavřené realizační smlouvy by zřejmě došlo, když by vítězný uchazeč, s nímž byla uzavřena smlouva, způsobil, že veřejná zakázka nebyla přidělena uchazeči s nejvýhodnější nabídkou. Pokud by šlo o smlouvu uzavřenou podle obchodního zákoníku, tak by se k vypořádání vztahů po odstoupení od smlouvy jednostranným právním aktem zadavatele využil § 351 obch. zákoníku.

Třeba doplnit, že podle správního řádu lze jak proti rozhodnutí orgánu dohledu podle § 101 nového zákona, tak proti rozhodnutí o uložení sankce podle § 102 až § 105 podat rozklad k předsedovi Úřadu. Zákonnost vydaných rozhodnutí ve správním řízení lze dále ještě přezkoumat soudem za podmínek stanovených občanským soudním řádem.

K rozboru dané problematiky dlužno doplnit, že podle části osmé zákona č. 40/2004 Sb., která obsahuje také přechodná ustanovení, zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu a řízení o uložení pokuty (sankce) zahájené před dnem nabytí účinnosti nového zákona, tj. před 1. květnem 2004, se dokončí ještě podle dosavadních právních předpisů.

Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu nebo v řízení o uložení sankce, které na zahájení veřejných zakázek zahájených přede dnem účinnosti nového zákona navazují.


Poznámky:

1) Obchodní zákoník s podrobným komentářem pro právní a podnikatelskou praxi, Trizonia 1992, s. 300 a 308.

2) Vích, J.: Vztah obchodního zákoníku k zákonu o zadávání veřejných zakázek, Právní praxe v podnikání č. 5/1996.

3) Nedorost, L.: Neplatnost smlouvy na veřejnou zakázku, Právní rádce č. 5/2001.

4) Vích, J.: K problematice neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku, Právní rádce č. 10/2001.

5) "Právní rádce k sestavování mezinárodních kontaktů na dodávky průmyslových celků" (Legal Guide on Drawing Up International Contracts for the Construcition of Insdustrial Works), UNITED NATIONS PUBLICATION, Sales No. E.87.V.10-TS BN 92-1-1333008-04200P, s. 33 a 34, body 26 a 27.


PF Masarykovy univerzity, Brno

Související