Zahraniční osoba statutárním orgánem české obchodní společnosti

Z těchto osob je pak třeba vyjmout zahraniční fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor, neboť na ně nejsou kladeny stejné požadavky pro výkon funkce statutárního orgánu v české obchodní společnosti jako na ostatní zahraniční fyzické osoby.

Zahraniční právnickou osobou rozumí obchodní zákoník právnickou osobu se sídlem mimo území České republiky. Také zahraniční právnická osoba se může stát statutárním orgánem české obchodní společnosti. Myslitelné je to u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, neboť statutární orgány u těchto osobních společností se tvoří z řad společníků. Bude-li tedy zahraniční právnická osoba společníkem české veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti a společenská smlouva neomezí počet společníků (komplementářů), kteří se stanou statutárním orgánem, bude zahraniční právnická osoba, společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti současně statutárním orgánem těchto společností.

Další případ, kdy by zahraniční právnická osoba přicházela v úvahu jako statutární orgán české obchodní společnosti, je upraven v § 194 odst. 2 obchodního zákoníku, kdy soud může na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, jmenovat chybějící členy představenstva akciové společnosti či chybějící jednatele společnosti s ručením omezeným (viz § 132 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 2 obch. zákoníku). Soud v takovém případě postupuje podle § 71 odst. 2 obchodního zákoníku, to znamená, že může statutárním orgánem jmenovat některého ze společníků, tedy i zahraniční právnickou osobu, která je společníkem.

Zahraniční fyzické osoby musejí splňovat podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu jako české fyzické osoby a navíc ty zahraniční osoby, které nejsou státními příslušníky členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor, musejí prokázat, že mají na území České republiky pobyt.

PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY VÝKONU FUNKCE STATUTÁRNÍHO ORGÁNU, KTERÝ JE ZAHRANIČNÍ FYZICKOU OSOBOU

- Všeobecné podmínky

Mezi všeobecné podmínky, které musí splnit každý kandidát na funkci statutárního orgánu, ať je českou fyzickou osobou či zahraniční fyzickou osobou, patří:

a) věk 18 let,

b) plná způsobilost k právním úkonům,

c) bezúhonnost ve vztahu k předmětu podnikání.

Statutární orgány akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným musejí tyto podmínky splnit, neboť jim to ukládá obchodní zákoník v § 194 odst. 7 ve spojení s § 135 odst. 2. Statutární orgány veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti musejí tyto podmínky splnit, neboť to vyplývá z § 76 odst. 2 a § 93 odst. 2 obchodního zákoníku.

Věku 18 let musí fyzická osoba dosáhnout skutečně. Nestačí, že by se stala zletilou před dosažením věku 18 let. Věk 18 let se prokazuje rejstříkovému soudu například předložením kopie občanského průkazu, pasu či údaji na ověřovací doložce při legalizaci podpisu na podpisovém vzoru statutárního orgánu. Podpisový vzor se dokládá rejstříkovému soudu k uložení do sbírky listin dle § 27a odst. 6 obchodního zákoníku.

Plná způsobilost k právním úkonům znamená, že kandidát na funkci statutárního orgánu či člena statutárního orgánu nemá omezenou způsobilost k právním úkonům, či nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům.

Tuto skutečnost lze prokázat rejstříkovému soudu pouze čestným prohlášením. Na čestném prohlášení rejstříkové soudy zpravidla vyžadují ověřený podpis osoby, která prohlášení činí, i když úřední ověření podpisu na čestném prohlášení ze žádného právního předpisu nevyplývá.

Bezúhonnost je upravena v živnostenském zákoně, který ji definuje negativně. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen:

- k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

- pro trestný čin, spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje § 6 odst. 2 písm. a) živnostenského zákona, nebo

- pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na něho, jako by nebyl odsouzen (viz § 70 odst. 1 trestního zákona).

Zahraniční fyzické osoby prokazují bezúhonnost v závislosti na tom, zda jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor, nebo občany jiných států.

Státní příslušníci členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor (podle § 70 živnostenského zákona se pro účely živnostenského zákona za státního příslušníka Evropské unie považuje i státní příslušník jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru a občan Švýcarské konfederace) prokazují bezúhonnost výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem, vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba prohlášení o bezúhonnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c) živnostenského zákona, učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmějí být starší než tři měsíce [viz § 46 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona]. Občan jiného státu, než členského státu Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor, prokazuje bezúhonnost výpisem z českého Rejstříku trestů a odpovídajícími doklady, vydanými státem, jehož je občanem a státy, ve kterých se dlouhodobě (více než tři měsíce nepřetržitě) zdržoval v posledních třech letech. Tyto doklady nesmějí být starší než tři měsíce [viz § 46 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona].

- Podmínka "bezdlužnosti"

Podmínkou tzv. "bezdlužnosti" se rozumí dle § 6 odst. 1 písm. d) a e) živnostenského zákona předložení dokladu o tom, že

a) fyzická osoba nemá daňové nedoplatky,

b) fyzická osoba nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Přesto, že výše uvedené podmínky patří mezi všeobecné podmínky provozování živnosti dle živnostenského zákona, kandidáti na členy představenstva akciové společnosti a na jednatele společnosti s ručením omezeným, ať jsou českými fyzickými osobami nebo zahraničními fyzickými osobami, nemusejí tyto podmínky splňovat, neboť § 194 odst. 7 obchodního zákoníku neodkazuje na § 6 živnostenského zákona, ale podmínky výkonu funkce taxativně vyjmenovává.

Jinak je tomu u budoucích společníků a statutárních orgánů veřejné obchodní společnosti, komplementářů a statutárních orgánů komanditní společnosti. Budoucí společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti, ať už je českou fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, musí prokázat, že nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zahraniční fyzická osoba prokazuje, že nemá nedoplatky na daních potvrzením místně příslušného finančního úřadu. Tím je finanční úřad podle místa pobytu zahraniční fyzické osoby na území České republiky. Pakliže tato osoba pobyt na území České republiky nemá, vydává potvrzení Finanční úřad pro Prahu 1. Potvrzení, že zahraniční fyzická osoba nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vydává okresní správa sociálního zabezpečení podle místa výkonu činnosti, zpravidla podle sídla veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

PŘEKÁŽKY PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI

Kandidát na člena představenstva akciové společnosti, jednatele společnosti s ručením omezením i kandidát na funkci statutárního orgánu veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti musejí bez ohledu na to, zda jsou českou fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, prokázat, že u něho nejsou dány překážky provozování živnosti ve smyslu § 8 živnostenského zákona. Překážkou provozování živnosti dle § 8 živnostenského zákona se rozumí:

a) prohlášení konkursu na majetek fyzické osoby, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno,

b) zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, a to po dobu tří let od zrušení konkursu,

c) zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku po dobu tří let od zamítnutí návrhu,

d) uložení zákazu činnosti soudem nebo správním orgánem, týkající se provozování živnosti v oboru podnikání, společnosti nebo příbuzného oboru, dokud tento zákaz trvá.

Fyzická osoba, ať česká nebo zahraniční, prokazuje neexistenci překážky provozování živnosti čestným prohlášením, na němž rejstříkové soudy zpravidla vyžadují úřední ověření pravosti podpisu. Spornou otázkou je, zda překážkou provozování živnosti je prohlášení konkursu, zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení či zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu jen pokud konkurs prohlásily, zrušily či zamítly pouze české soudy, nebo zda se má přihlížet i ke konkursům v zahraničí.

Domnívám se, že překážka provozování živnosti svědčí i takové fyzické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs v zahraničí podle srovnatelného ustanovení jako obsahuje náš zákon o konkursu a vyrovnání.¹⁾

PŘEKÁŽKA VÝKONU FUNKCE DLE § 31A OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU

Překážka výkonu funkce dle § 31a obchodního zákoníku se vztahuje na kandidáty na funkci individuálního statutárního orgánu nebo člena kolektivního statutárního orgánu a jiného orgánu (např. člena dozorčí rady, likvidátora) ve všech typech obchodních společností a v družstvu. Překážka výkonu funkce dle § 31a obchodního zákoníku se vztahuje jak na české fyzické osoby, tak i na zahraniční fyzické osoby.

Statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu české právnické osoby, která je podnikatelem, nemůže být ten, kdo vykonával kteroukoliv ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs. Totéž platí, byl-li návrh na prohlášení konkursu, podaný proti takové právnické osobě, zamítnut pro nedostatek majetku.

Překážka podle § 31a odst. 1 obchodního zákoníku působí vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním návrhu na prohlášení konkursu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat návrh na prohlášení konkursu na její majetek.

Překážka podle § 31a obchodního zákoníku trvá po dobu tří let ode dne právní moci:

- usnesení o zrušení konkursu nebo po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo

- usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

První výkladový problém spočívá v tom, jak vyložit lhůtu jednoho roku, počítanou zpětně ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu. Je sporné, zda dikce § 31a odst. 2 obchodního zákoníku znamená, že dotčená osoba musela vykonávat funkci po dobu jednoho roku (zpětně a nepřetržitě) od podání návrhu na prohlášení konkursu, případně od vzniku povinnosti právnické osoby podat návrh na prohlášení konkursu, anebo zda tato dikce znamená, že není rozhodující délka doby, po kterou dotčená osoba funkci vykonávala, ale že rozhodující je, že funkci vykonávala v době jednoho roku před podáním návrhu, byť třeba jen čtrnáct dnů. Domnívám se, že logický je výklad uvedený jako druhý.²⁾

Druhý výkladový problém spočívá v tom, zda kandidáta na funkci statutárního orgánu či jiného orgánu v české právnické osobě stíhá překážka výkonu funkce pokud vykonával srovnatelnou funkci v zahraniční právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs anebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

Domnívám se, že překážka výkonu funkce dle § 31a obchodního zákoníku svědčí i takové osobě, která vykonávala funkci statutárního orgánu, člena statutárního orgánu či srovnatelnou funkci v zahraniční právnické osobě.³⁾

K překážce podle § 31a odst. 1 obchodního zákoníku se nepřihlíží:

- ruší-li se konkurs jinak než z důvodů uvedených v § 31a odst. 3 obchodního zákoníku,

- jestliže jde o likvidátora, který splnil svoji povinnost podle § 72 odst. 2 obchodního zákoníku,

- jestliže jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadu právnické osoby,

- jestliže jde o osobu, která se domůže v řízení podle zvláštního právního předpisu určení, že dosavadní funkci vykonávala s péčí řádného hospodáře.

Překážka podle § 31a odst. 1 obchodního zákoníku odpadá:

- pokud byla osoba, na jejíž straně se vyskytuje, zvolena nebo jmenována do funkce se souhlasem dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin hlasů všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, a

- příslušný orgán byl při volbě a jmenování takové osoby do funkce na existenci této překážky upozorněn.

Nastane-li skutečnost uvedená v § 31a odst. 1 obchodního zákoníku v době, kdy osoba, jíž se tato skutečnost týká, je statutárním orgánem, členem statutárního nebo jiného orgánu právnické osoby, příslušný orgán, jakmile se o tom dozví, ji odvolá anebo potvrdí její volbu nebo jmenování. K potvrzení volby nebo jmenování se vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů společníků přítomných na valné hromadě nebo dvou třetin všech členů dozorčí rady nebo oprávněných zaměstnanců společnosti, jde-li o člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. Jestliže k potvrzení volby nebo jmenování nedojde do tří měsíců ode dne, kdy nastala skutečnost uvedená v § 31a odst. 1 obchodního zákoníku, výkon funkce zaniká posledním dnem této lhůty (§ 31a odst. 6 obch. zákoníku). Ustanovení § 31a odst. 5 a 6 se použijí obdobně také na družstva a jiné právnické osoby, které jsou podnikateli (§ 31a odst. 8 obch. zákoníku).

Jde-li o společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti, překážka podle § 31a odst. 1 obchodního zákoníku odpadá nebo je společník ve funkci podle § 31a odst. 6 obchodního zákoníku potvrzen, uzavřou-li o tom společníci dohodu v písemné formě s úředně ověřenými podpisy (§ 31a odst. 7 obch. zákoníku).

Osoba, ať už česká fyzická osoba či zahraniční fyzická osoba, musí prokázat rejstříkovému soudu, že u ní není dána překážka výkonu funkce dle § 31a obchodního zákoníku. Důkazem je čestné prohlášení dotyčné osoby. Rejstříkové soudy zpravidla vyžadují na čestném prohlášení úředně ověřený podpis osoby, která čestné prohlášení činí.

POVOLENÍ POBYTU

Od počátku své účinnosti obsahoval obchodní zákoník ustanovení v § 30 odst. 3, podle něhož se u zahraniční fyzické osoby, která se zapisuje do obchodního rejstříku jako osoba oprávněná jednat jménem podnikatele, vyžaduje doklad o povolení pobytu v České republice. Novelou obchodního zákoníku, přijatou zákonem č. 554/2004 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2005, bylo nově upraveno, že se doklad o povolení k pobytu na území České republiky nevyžaduje u zahraničních fyzických osob, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor. To znamená, že nadále se § 30 odst. 3 obchodního zákoníku vztahuje pouze na zahraniční fyzické osoby, které nejsou státními příslušníky členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor. Doklad o povolení k pobytu nemusely dokládat zahraniční fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor již od 1. května 2004, to znamená od vstupu České republiky do Evropské unie, neboť smlouva o založení Evropského společenství ve svém čl. 43 zaručuje svobodu volného pohybu osob napříč Evropským společenstvím.⁴⁾

V této souvislosti je třeba podotknout, že § 30 odst. 3 obchodního zákoníku budil od samého počátku určité výkladové problémy. Diskutovalo se, a dosud se diskutuje o tom, zda povolení k pobytu na území České republiky je:

a) podmínkou vzniku funkce, nebo

b) podmínkou zápisu osoby oprávněné jednat jménem podnikatele do obchodního rejstříku.

Od 1. ledna 1992 do 1. července 1996, tj. do účinnosti novely obchodního zákoníku, přijaté zákonem č. 142/1996 Sb., se snad ani nepochybovalo o tom, že získání pobytu na území České republiky je podmínkou vzniku funkce statutárního orgánu zahraniční fyzickou osobou. Tento výklad korespondoval i s úpravou konstitutivních účinků zápisu statutárního orgánu do obchodního rejstříku. Získání pobytu na území České republiky zahraniční fyzickou osobou, která se chtěla stát statutárním orgánem české obchodní společnosti, vycházelo v té době z filozofie, že má-li statutární orgán zajišťovat obchodní vedení společnosti a jednat jménem společnosti navenek, nemůže tuto činnost vykonávat na našem území jen na základě turistického víza, nebo tuto činnost vykonávat ze zahraničí.

V okamžiku, kdy se zápis statutárního orgánu do obchodního rejstříku stal zápisem deklaratorním, to znamená, kdy se statutární orgán stal tímto orgánem již okamžikem své volby, popřípadě jmenování, bylo třeba nastolit otázku, zda získání pobytu na území České republiky je podmínkou vzniku funkce či "jen" podmínkou zápisu dotyčné osoby do obchodního rejstříku.

Názory na tuto otázku se různily.⁵⁾ Domnívám se, že převládl názor, že získání pobytu zahraniční fyzické osoby na území České republiky je pouze podmínkou zápisu této osoby do obchodního rejstříku, nikoliv podmínkou vzniku funkce. To znamená, že jsme rezignovali na požadavek, aby se zahraniční fyzická osoba, která se stane statutárním orgánem české obchodní společnosti, zdržovala na území České republiky a odsud společnost řídila.

Jestliže jsme připustili, že získání pobytu na území České republiky je pouze podmínkou zápisu zahraniční fyzické osoby do obchodního rejstříku, je třeba si uvědomit, že absence pobytu zahraniční fyzické osoby na území České republiky může mít různé důsledky, podle toho, jestli bude podán návrh na zápis zahraniční fyzické osoby jakožto statutárního orgánu do obchodního rejstříku, anebo návrh podán nebude.

Pokud bude podán návrh na zápis zahraniční fyzické osoby jako statutárního orgánu do obchodního rejstříku a nebude doložen doklad o pobytu zahraniční fyzické osoby na území České republiky, rejstříkový soud po neúspěšně uskutečněné výzvě k doložení dokladu o pobytu, návrh na zápis dotyčné osoby zamítne. V takovém případě nastoupí § 27 odst. 7 obchodního zákoníku, který stanoví, že pokud rejstříkový soud zamítne návrh na povolení zápisu osoby, která je oprávněna právnickou osobu zavazovat jako její orgán nebo člen orgánu do obchodního rejstříku, považuje se její volba nebo jmenování od počátku za neplatnou.

Pokud však návrh na zápis zahraniční fyzické osoby jako statutárního orgánu české obchodní společnosti do obchodního rejstříku podán nebude, soud ani nemůže rozhodnout, takže nebudou moci nastoupit účinky zamítavého rozhodnutí rejstříkového soudu a zahraniční fyzická osoba, byť nebude zapsána do obchodního rejstříku, statutárním orgánem bude a pro prokázání, že je ve funkci statutárního orgánu, jí bude postačovat zápis valné hromady o jejím jmenování či volbě do funkce.

Zápis o rozhodnutí valné hromady, jímž byla určitá osoba jmenována statutárním orgánem, nemusí být zápisem notářským, neboť k volbě jednatele či člena představenstva postačuje prostá většina hlasů přítomných společníků (akcionářů) na valné hromadě a o takových rozhodnutích valných hromad se povinně notářský zápis nesepisuje.

Různé důsledky jedné a téže skutečnosti nezískání pobytu na území České republiky zahraniční fyzickou osobou, která chce být statutárním orgánem v české obchodní společnosti, mě vedou k závěru, že právní úprava, která takový stav připouští, není funkční. Domnívám se, že i poté, co se § 30 odst. 3 obchodního zákoníku nevztahuje na zahraniční fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor, je třeba buď podmínku pobytu ostatních zahraničních fyzických osob, které se mají stát statutárními orgány českých obchodních společností vypustit, nebo právní úpravu pobytu těchto osob učinit jednoznačnou. Očekává se, že úprava pobytu zahraničních fyzických osob, které se mají stát statutárními orgány českých obchodních společností, bude řešena v souvislosti s novelou obchodního zákoníku, která se týká obchodního rejstříku a má vstoupit v účinnost k 1. červenci 2005.

Druhý okruh problémů souvisejících s § 30 odst. 3 obchodního zákoníku spočívá v tom, na jaký okruh zahraničních fyzických osob se § 30 odst. 3 obchodního zákoníku vztahuje. Z dikce příslušného ustanovení "osoba oprávněná jednat jménem podnikatele" by se dalo usuzovat, že se jedná o osoby, které přímo zavazují podnikatele-právnickou osobu. Většinově se soudí, že zákon má na mysli pouze statutární orgány, neboť ty zavazují právnickou osobu přímo.

Toť ale otázka. Zákonodárce se vyjadřuje ne vždy pregnantně, zejména jde-li o jednání přímé a nepřímé a ne vždy rozlišuje mezi pojmy "jednání jménem" podnikatele a jednání "za podnikatele". Dosud publikované názory našich předních komercionalistů na tuto problematiku se rozcházejí.

Všichni se shodují na tom, že § 30 odst. 3 obchodního zákoníku se vztahuje na statutární orgány obchodních společností.

Dědič rozšiřuje okruh, na něž se vztahuje § 30 odst. 3 obchodního zákoníku ještě také na vedoucího organizační složky, neboť jednání vedoucího organizační složky se svou povahou natolik blíží jednání statutárního orgánu, že je třeba i na něho vztáhnout § 30 odst. 3 obchodního zákoníku. Vzhledem k účelu zákona, jímž je především zabezpečit faktickou přítomnost osob jednajících jménem podnikatele na území České republiky, lze se spíše klonit k názoru, že § 30 odst. 3 obchodního zákoníku se vztahuje také na vedoucího organizační složky.⁶⁾

Domnívám se, že § 30 odst. 3 obchodního zákoníku by bylo možné vedle statutárního orgánu a vedoucího organizační složky vztáhnout také na likvidátora a na prokuristu. Na likvidátora, který není statutárním orgánem, ale pouze orgánem společnosti, lze § 30 odst. 3 obchodního zákoníku vztáhnout proto, že na likvidátora přechází v rámci § 72 obchodního zákoníku působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti.

Na prokuristu se § 30 odst. 3 obchodního zákoníku vztahuje, dle mého názoru, ze stejných důvodů, jako na vedoucího organizační složky, přestože vedoucí organizační složky je zákonný zmocněnec a prokurista zmocněnec smluvní. Rozsah jednatelského oprávnění prokuristy je zpravidla širší než rozsah oprávnění vedoucího organizační složky. Proto je třeba vyžadovat, aby se zdržoval pravidelně na území České republiky.

Stejného názoru je také Eliáš, který argumentuje mimo jiné Rozhodnutím Váž. 13564 z roku 1934, v němž je vyslovena zásada, má-li být zahraniční osoba zapsána v tuzemském obchodním rejstříku jako prokurista tuzemské společnosti, musí rovněž ona doložit příslušné státní povolení, a to i tehdy, má-li být podle vnitřní úvahy s podnikatelem pověřena pouze vedením jeho prodejny v cizině.⁷⁾

Budiž vysloveno přání, aby předchozí shrnutí právní úpravy pobytu zahraničních osob na území České republiky, které se zapisují do obchodního rejstříku jako osoby oprávněné jednat jménem podnikatele, sloužilo už jen jako historický exkurz.

Poznámky:

¹⁾ Shodně viz Dědič, J. a kol., Obchodní zákoník. Komentář. I. Díl. Polygon, Praha 2002, s. 244.

²⁾ K tomu srov. Štenglová I. in Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol., Obchodní zákoník. Komentář. 9. vydání, Praha: C.H.Beck, 2004. s 107; Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Polygon 2002, s. 246.

³⁾ Shodně Dědič, J., Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Polygon 2002, s. 244.

⁴⁾ Blíže viz Dědič, J., Čech, P., Evropské právo společností. Praha: Polygon 2004, s. 30.

⁵⁾ Viz např. Holejšovský, J., Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. Praha: C. H. Beck 2003, s. 240.

⁶⁾ Viz Dědič, J. a kol., Obchodní zákoník. Komentář. Praha: Polygon, s. 230.

⁷⁾ Viz Eliáš, K., Obchodní zákoník. Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od roku 1900. Praha: Linde 1999 s. 128.

PF Západočeské univerzity, Plzeň

advokátka, Praha

členka redakční rady Právního rádce