Revoluce v zápisech do obchodního rejstříku na obzoru

Chtěl bych proto čtenáře seznámit s chystanými změnami úpravy obchodního rejstříku účinnými již od 1. 7. 2005 a zároveň s největšími neduhy, které podnikatele při zápisech do obchodního rejstříku v současnosti trápí.

Současná hmotněprávní úprava obchodního rejstříku obsažená v obchodním zákoníku i procesněprávní normy občanského soudního řádu zabývající se řízením ve věcech obchodního rejstříku jsou oprávněně a v hojné míře kritizovány zejména ze strany podnikatelské veřejnosti a zahraničních investorů.

Základním důvodem této dlouholeté a opakované kritiky je nedostatečná rychlost zápisů do obchodních rejstříků ze strany příslušných rejstříkových soudů, náročnost na formální a především obsahovou stránku příslušných podání a povinnost rejstříkových soudů zahajovat i při tom nejbanálnějším zápisu do rejstříku řádné soudní řízení. Jako jeden ze zásadních nedostatků je současné úpravě hojně vytýkaná i chybějící stanovení pevných lhůt, ve kterých by rejstříkové soudy byly povinny o návrhu podnikatele na provedení zápisu do obchodního rejstříku rozhodnout.

HYPERTROFIE VEŘEJNOPRÁVNÍHO PŘEZKUMU PODÁNÍ

Dalším zásadní nedostatek stávající úpravy představuje i povinný soudní přezkum notářských zápisů tvořících podklad pro zápis rozhodných změn v obchodních společnostech do obchodního rejstříku. Ačkoli jsou notáři již tak vybaveni celou řadou veřejnoprávních oprávnění, které propůjčují jimi sepisovaným listinách charakter listin veřejných, musejí rejstříkové soudy z úřední povinnosti přezkoumávat i obsah jimi sepisovaných listin. Přestože občanský soudní řád jednoznačně zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku obsahové správnosti veřejných listiny (a tedy i notářských zápisů), rejstříkové soudy musejí při zápisu rozhodných skutečností jejich obsah dopodrobna zkoumat. Tím dochází k nadbytečné duplicitě veřejnoprávního přezkumu listin tvořících podklad pro zápis do obchodního rejstříku z moci úřední.

NEGATIVNÍ DOPADY NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

Vytýkané nešvary a závažné nedostatky dosavadní úpravy obchodního rejstříku jsou přímo spojovány s hlasitými stížnostmi a výtkami adresovanými zahraničními investory a korporacemi odpovědným orgánům České republiky. Ačkoli tato kritika je již delší dobu dobře slyšitelná a vady českého právního řádu jsou dávány do přímé souvislosti s nedůvěrou velkých investorů k českému podnikatelskému prostředí jako celku, neudálo se na poli legislativy v úpravě obchodního rejstříku za poslední období v podstatě nic nového.

O možnostech chystaného zlepšení se již dlouhou dobu hovořilo jak na parlamentní, tak vládní půdě.

Žádná z diskutovaných variant zlepšení funkčnosti obchodního rejstříku však nebyla uvedena do praxe a zásadní nedostatky v jeho práci tak nadále přetrvávají.

CHARAKTERISTIKA PŘIJATÉ NOVELY

Jednoznačně největší naději na zlepšení fungování obchodního rejstříku v současné době představuje právě přijatý návrh novely obchodního zákoníku, občanského soudního řádu, notářského řádu a zákona o vyšších soudních úředních. Autorem této předlohy je skupina poslanců v čele s Jiřím Pospíšilem. Tento poslanecký návrh novely uvedených zákonů, kterému bylo přiděleno číslo sněmovního tisku 566/0, byl ve třetím čtení schválen dne 9. 2. 2005 na 41. schůzi sněmovny a doručen senátu k projednání dne 7. 3. 2005. Senát se touto novelou bude zabýval na své čtvrté schůzi jako senátním tiskem č. 34. Usnesením senátu č. 104 ze dne 31. 3. 2005 byl tento návrh zákona vrácen sněmovně s drobnými pozměňovacími návrhy ke schválení. O návrhu zákona vráceném senátem hlasovala sněmovna na 44. schůzi, přičemž setrvala na původním návrhu zákona a zaslala jej prezidentovi k podpisu.

Prezident tento zákon podepsal dne 19. 5. 2005 a tato právní norma následně vyšla ve Sbírce zákonů dne 3. 6. 2005.

ROZSAH CHYSTANÝCH ZMĚN

Obecně lze říci, že přijatá novela si primárně neklade za cíl kompletní rekodifikaci právních předpisů upravujících problematiku vedení obchodního rejstříků a zápisů do něj. Provedení kompletní novelizace obou těchto právních norem přenechává novela chystaným rekodifikacím obou právních předpisů, na kterých již legislativní práce byly zahájeny.

Cílem přijatého návrhu zákona není v první řadě ani změna hmotněprávní úpravy obchodního rejstříku obsažené v obchodním zákoníku. Závažnější změny tedy nedozná zejména rozsah údajů zapisovaných u jednotlivých forem obchodních společností a jiných právnických a fyzických osob zapisovaných do obchodního rejstříku, ani penzum listin zakládaných povinně podnikateli do sbírky listin.

Přijatá poslanecká novela tak klade důraz především na změnu procesněprávní úpravy zápisů do obchodního rejstříku obsaženou z převážné většiny v občanském soudním řádu.

PŘESUN AGENDY OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

I podle novely přijaté novely zůstane nadále orgánem pověřeným vedením obchodního rejstříku a prováděním odpovídajících zápisů do něj příslušný rejstříkový soud, tedy krajský soud (v případě Prahy pak Městský soud). V plánu tedy není dříve zmiňovaná "privatizace" obchodního rejstříku a převedení této agendy na soukromé registrátory. Stát tak má i nadále zůstat subjektem odpovědným za vedení obchodního rejstříku, jeho funkčnost a efektivitu.

Přijaté změny v této oblasti se týkají pouze přesunu činností týkajících se zápisu do obchodního rejstříku v prvním stupni ze soudců na vyšší soudní úředníky. Novela zákona o vyšších soudních úřednících zohledňuje skutečnost, že v případě zápisů do obchodního rejstříku se spíše než o klasickou právní agendu jedná o činnost rázu veskrze administrativního, kterou není třeba zaměstnávat již tak přetížené soudce. Ze zákona tedy do budoucna dojde z větší části k transferu agendy obchodního rejstříku na nižší stupeň hierarchie pracovníků soudnictví, a to v plném rozsahu s účinností od počátku příštího roku.

ZAVEDENÍ JEDNOTNÝCH FORMULÁŘŮ

Jednou z mála výraznějších změn, kterou novela obchodního zákoníku v oblasti úpravy obchodního rejstříku po stránce hmotného práva dozná, představuje zavedení povinných formulářů. Úprava návrhů na zápis změn do obchodního rejstříku se v současnosti opírá o obecná ustanovení občanského soudního řádu obsahující povinné náležitosti podání adresovaných soudu. Podle současného znění právní normy je tak předepsán pouze povinný obsah návrhů zasílaných rejstříkovým soudům. Konkrétní formální úprava je plně na podnikateli, který návrh podává. Tato volnost ve formální podobě návrhů na zápis rozhodných skutečností do obchodního rejstříku často vede k celé řadě chyb, kterých se ve svých návrzích podnikatelé a nezřídka i jejich kvalifikovaní právní zástupci dopouštějí.

Povinnost rejstříkového soudu vyzývat účastníky k opravě případně doplnění vadných návrhů vede ke zpomalování zápisového řízení a mnohdy i k jeho ztroskotání. Přímým důsledkem stávající právní úpravy tak je velké procento vadných nebo vyložené chybných návrhů podávaných rejstříkovým soudům ze strany podnikatelů, a tedy i značná neefektivita a pomalost celého systému.

Všechny výše uvedené skutečnosti vedly navrhovatele právního předpisu k zavedení jednotných a závazných formulářů podání na zápis do obchodního rejstříku. Vypracováním těchto formulářů je v souladu se zněním novely pověřeno ministerstvo spravedlnosti, které je rovněž zmocněno k vydání příslušné vyhlášky. Součástí těchto formulářů pak bude i seznam příloh, které je třeba ke konkrétnímu podání přiložit.

Rejstříkový soud přitom nebude oprávněn požadovat doplnění dalších listin nad rámec seznamu příloh obsažených v dotyčném formuláři. V této souvislosti je dobré podotknout, že ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Americkou obchodní komorou, Velvyslanectvím Nizozemského království, Českou advokátní komorou a ostatními institucemi zveřejnilo již v minulém roce na svých internetových stránkách vzory formulářů pro jednotlivé druhy zápisů do obchodního rejstříku. Jejich používání je však ryze dobrovolné.

PŘEKLADY CIZOJAZYČNÝCH DOKUMENTŮ

Další výraznou změnou hmotněprávní úpravy zápisů do obchodního rejstříku, kterou s sebou novela přináší, je odbourání povinnosti doložit listinu přikládanou k návrhu na zápis do obchodního rejstříku a vyhotovenou v jazyce, který je úředním jazykem nebo některým z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v úředně ověřeném překladu do češtiny. Napříště tedy postačí předložit požadovaný dokument pouze s prostým překladem do češtiny, který nemusí být vypracován soudním tlumočníkem nebo jinou k tomu autorizovanou osobou. Dosud byla povinnost vyhotovovat úředně ověřené překlady zahraničních listin stanovena paušálně pro všechny dokumenty bez rozdílu.

V případě např. obsáhlých výpisů z obchodních nebo obdobných rejstříků ohledně zahraničních právnických osob, které se ve stále větší míře stávají společníky v jimi zakládaných dceřiných společnostech s ručením omezeným, tak z velké části odpadnou značné náklady na pořizování nákladných překladů těchto dokumentů soudními tlumočníky do češtiny.

ZÁKLADNÍ RYSY PŘIJATÝCH ZMĚN PROCESNÍ ÚPRAVY

Jak již bylo uvedeno, spočívá těžiště přijatých změn v úpravě procesních pravidel zápisů do obchodního rejstříku.

Nosnou ideou přijaté novely je především částečný ústup od zásady věcného přezkumu předkládaných návrhů a jejich příloh ve prospěch posílení principu registračního. Zcela se přitom upouští od věcného přezkumu notářských zápisů, které se o rozhodných skutečnostech týkajících se zejména změn zakladatelských dokumentů obchodních společností a jiných právnických osob sepisují.

Novinkou rovněž je, že do budoucna bude možné rejstříkovému soudu podávat návrhy nejen v listinné, ale i elektronické podobě. Návrhy v elektronické podobě však bude moci podávat pouze osoba podepsaná zaručeným elektronickým podpisem podle zákona o elektronickém podpisu a zákona o elektronických podatelnách.

Rozsah přezkumné role rejstříkových soudů se podle chystané novely má omezit pouze na možnost odmítnutí návrhu v případě, že návrh byl podán osobou, která k návrhu není podle zvláštního právního předpisu oprávněna, nebo kdy návrh nebyl podán způsobem předepsaným podle zvláštního právního předpisu, případně neobsahuje-li návrh všechny náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem či je nesrozumitelný nebo neurčitý, anebo když k návrhu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech. Další možnost negativního rozhodnutí rejstříkového soudu představuje zamítnutí podaného návrhu za předpokladu, že údaje o skutečnostech, které se zapisují do rejstříku, nebyly doloženy odpovídajícími listinami, nebo navrhovaná firma společnosti je buď zaměnitelná případně vyvolává nebezpečí záměny s firmou již dříve zapsanou, a dále při nedoložení odpovídajícího oprávnění k výkonu zapisovaného předmětu podnikání (činnosti) právnické osoby (např. živnostenského listu, koncesní listiny atd.). Naproti tomu ve zbývající skupině případů, bude-li návrh náležitostem na něj zákonem kladeným plně vyhovovat, bude rejstříkový soud povinen neprodleně rozhodnout a provést odpovídající zápis do obchodního rejstříku.

FORMA ROZHODNUTÍ REJSTŘÍKOVÝCH SOUDŮ

Současná právní úprava zápisů do obchodního rejstříku obsažená v občanském soudním řádu striktně vyžaduje, aby rejstříkový soud o svých rozhodnutích týkajících se zápisů do obchodního rejstříku vždy vyhotovil usnesení. Toto rozhodnutí je povinen všem účastníkům daného řízení také obratem doručit. Takto formulovaný právní předpis má pak za následek, že soudy jsou nuceny doručovat písemné vyhotovení usnesení formálně velmi náročným způsobem všem účastníkům rejstříkového řízení. Účastníci mají rovněž právo se proti usnesení vždy odvolat. Právo podat odvolání mají i v případě, že s rozhodnutím souhlasí. To v drtivé většině případů vede k zbytečnému a neefektivnímu protahování rejstříkových řízení. Oprávnění podat proti usnesení rejstříkového soudu opravný prostředek není tak již možné považovat za procesní právo účastníků, ale za nadbytečné prodlužovaní řízení.

Přijatá novela podstatně rozšiřuje možnost provedení zápisu do obchodního rejstříku, aniž by o tom bylo třeba vyhotovit písemné usnesení a účastníkům řízení je doručit. Tento postup bude možné využít zejména tehdy, bude-li podklad pro navrhovaný zápis tvořit listina sepsaná ve formě notářského zápisu. Dále se tento postup bude týkat i zápisu právních skutečností, jejichž účinnost nebo platnost nenastává až zápisem do rejstříku, ale dříve (tedy mimo jiné i volby či jmenován členů statutárních orgánů obchodních společností).

V případě, že o svém rozhodnutí bude rejstříkový soud povinen vynést a vyhotovit usnesení, bude tak moci učinit bez jednání a přítomnosti účastníků.

Podnikatel se tedy podle novely o zápisu do obchodního rejstříku v drtivé většině případů nedozví z písemného vyhotovení usnesení, ale o provedeném zápisu vyrozumí soud účastníky řízení až zasláním odpovídajícího výpisu z obchodního rejstříku. Výpis jim musí být podle novely odeslán nejpozději do tří dní po provedeném zápisu.

ZAVEDENÍ NOVÝCH PROCESNÍCH LHŮT

Naprosto průlomový institut představuje zavedení nového systému lhůt. Nutno konstatovat, že rejstříkové soudy nejsou v současnosti při zápisu do obchodního rejstříku vázány žádnými pevnými lhůtami, během niž by byly povinny o věci samé rozhodnout. Jedinou výjimku představuje platné znění § 200c odst. 3 občanského soudního řádu stanovící, že v řízení je soud povinen učinit do 15 dní od podání návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. Takto vymezenou lhůtu však po praktických zkušenostech nelze označit jinak než za příliš vágní a pro soudy nezávaznou. Praxe rejstříkových soudů tomuto tvrzení dává za pravdu. Ve valné většině případů během této lhůty rejstříkový soud pouze účastníkům řízení sdělí, že jejich návrh na provedení zápisu do obchodního rejstříku byl soudem přijat. Žádný další konkrétní krok směřující k rozhodnutí věci samé přitom během této lhůty zpravidla neučiní.

Přijatá změna občanského soudního řádu zavádí zcela transparentní povinnost rejstříkového soudu provést zápis do obchodního rejstříku anebo rozhodnout o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, jinak nejpozději do pěti pracovních dnů od podání bezvadného návrhu. Přechodná ustanovení novely v této souvislosti stanoví, že po období jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se pětidenní lhůta výlučně pro účely provedení zápisu pro její zmeškání (kdy nastane níže popsaná fikce zápisu do rejstříku) prodlužuje na celkem deset pracovních dní.

Rejstříkový soud tedy není během této pětidenní lhůty povinen učinit pouze jakékoli blíže nespecifikované procesní rozhodnutí, ale přímo provést zápis do obchodního rejstříku nebo vydat usnesení, pokud toto usnesení má být podle právních předpisů vydáno. Zcela jasným motivem této změny je snaha donutit soudy zapisovat do obchodního rejstříku požadované údaje v co nejkratších lhůtách tak, aby veškeré změny v obchodních společnostech bylo možné obratem považovat za účinné i vůči třetím osobám. Mimo jiné tím dochází k podstatnému posílení zásady materiální publicity údajů obsažených v obchodním rejstříku.

FIKCE ZÁPISU DO REJSTŘÍKU PO MARNÉM UPLYNUTÍ PŘEDEPSANÉ LHŮTY

V případě, že rejstříkový soud navrhovanou změnu během pětidenní lhůty neprovede (případně nevydá v zákonem požadovaných případech usnesení), nastupuje v souladu se zněním novely fikce zápisu do obchodního rejstříku. Zjednodušeně řečeno se považuje navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty. Fikce provedení zápisu jako důsledek marného uplynutí lhůty určené k procesnímu úkonu ze strany soudu je v občanském soudním řízení naprosté novum. Jen další praxe rejstříkových soudů může ukázat, nepovede-li toto ustanovení k nežádoucím excesům, které by se mohly obrátit proti podnikatelům samotným.

Ochranu podnikatelů proti nežádoucím zápisům do obchodního rejstříku v tomto směru sleduje novela se zavedením možnosti domáhat se u rejstříkového soudu ve lhůtě jednoho měsíce od provedení zápisu na základě fikce zápisu provedení výmazu nebo změny dotčeného zápisu.

I přes případné obtíže a nesrovnanosti, které zavedení pevných procesních lhůt do rozhodování rejstříkových soudů bude zajisté provázet, nelze než chystané změny jednoznačně přivítat. Nepochybně totiž jejich zavedení a respektování - zajisté i pod hrozbou fikce provedení zápisu pro nečinnost soudu - povede k podstatnému zrychlení zápisů do obchodního rejstříku a tím ke zlepšení podnikatelského klimatu a důvěry v český právní řád.

NABYTÍ ÚČINNOSTI PŘIJATÉ NOVELY

V souladu s přijatou novelou nabude tato právní norma účinnosti dne 1. 7. 2005. Výjimku tvoří vyjmenovaná ustanovení nabývající účinnosti již dnem vyhlášení, resp. některá naopak až 1. 12. 2006. Z přechodných ustanovení přijaté novely pak dále rovněž vyplývá, že řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Lze tedy doufat, že tato novela se v praxi osvědčí a přispěje ke zrychlení a zároveň ke zkvalitnění zápisů do obchodního rejstříku. Nejen podnikatelé si tento obrat rejstříkových soudů k lepšímu fungování zaslouží.


právník, Praha