Pracovněprávní výhody pro absolventy škol i zaměstnavatele

Některé "výhody" uváděné v pracovněprávních předpisech se vztahují jen na absolventy školy.

Řada dalších pracovněprávních nároků se uplatňuje při zaměstnávání i dalších mladých lidí, kteří střední nebo vysokou školu neabsolvovali, ale jsou ve věku do 25 let.

KDO JE ABSOLVENT ŠKOLY?

Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let. Do této doby se nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby nahrazující tuto službu a doba mateřské nebo rodičovské dovolené. To v praxi znamená, že pokud by mladý člověk po absolvování školy nepracoval na místě, které neodpovídá jeho kvalifikaci, tato pracovní činnost by se do doby dvou let nezahrnovala.

Např. vysokoškolák by vykonával práci, pro kterou je "předepsána" středoškolská kvalifikace. O tuto pracovní činnost, kdy absolvent nemohl využít své kvalifikace, by se dva roky prodlužovaly a stále by se jednalo o absolventa. Pracovněprávní "výhody", které absolvent má, mu náležejí i nadále.

Zvýšenou péči věnují pracovněprávní předpisy i fyzickým osobám ve věku do 25 let. Tyto osoby nemají dostatečné pracovní návyky ani praxi, a proto zaměstnavatelé s jejich přijetím do pracovního poměru "nespěchají". Vedle absolventů středních škol a vyšších odborných škol se týká i těch, kteří buď vůbec neabsolvovali přípravu pro povolání, nebo neukončili úspěšně studium, nebo studia zanechali. U absolventů vysokých škol je zvýšená péče maximálně do 30 let věku.

Pojem "fyzická osoba do 25 let věku" je v pracovněprávních předpisech použit v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 44. V České republice je tato věková kategorie uváděna v Národním akčním plánu zaměstnanosti, který v souladu s požadavky Evropské unie zajišťuje výhody pro mladé lidi na trhu práce.

JEN ÚDAJE OHLEDNĚ ZAMĚSTNÁNÍ

Když bychom "sledovali" absolventa školy od jeho výstupu ze školy až po první vstup do zaměstnání, pak je možné charakterizovat několik zásadních úseků v "pracovním" životě absolventa a uvést pracovněprávní nároky, které jsou s tím spojené.

Uchází-li se absolvent školy o zaměstnání, musí zaměstnavatel dodržet některé zásady. Výběrové řízení, v němž se "hledá" vhodný zaměstnanec, musí zaměstnavatel vést neutrálně. Nesmí odrazovat budoucí zaměstnance z hlediska pohlaví, rasy, víry, věku apod. a rovněž výběr zaměstnanců musí provádět tak, aby nedocházelo k diskriminaci zaměstnanců. Je proto zakázán takový postup zaměstnavatelů při výběru zaměstnanců, podle něhož by zjišťovali i další a jiné údaje, které nesouvisejí s pracovním uplatněním (například informace o příbuzných, o vyznamenáních, rodinný stav apod.). Výjimka platí pouze pro případy, kdy vyžadování těchto údajů je odůvodněno podstatným a rozhodujícím požadavkem pro výkon zaměstnání.

Například pro výkon zaměstnání, který je spojen s hmotnou zainteresovaností a vyžadují se k němu určité bezúhonnostní předpoklady, je správný požadavek zaměstnavatele na výpis z rejstříku trestů zaměstnance.

AGENTURY POMOHOU BEZPLATNĚ

Pro absolventy nebývá hledání prvního místa snadné. Zaměstnání si může absolvent hledat sám nebo za pomoci úřadu práce nebo agentur práce. Agentury práce mohou zprostředkovávat zaměstnání na území České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky.

Při zprostředkování zaměstnání agenturou práce za úhradu nemůže být od absolventa školy, kterému je zaměstnání zprostředkováno, požadován poplatek. Hradí jej zaměstnavatel, k němuž má absolvent školy nastoupit. Úřad práce zprostředkovává zaměstnání bezplatně ve všech případech, a to i když zprostředkovává zaměstnance, např. absolventa přímo pro zaměstnavatele.

NA CO SI DÁT POZOR

Pracovní poměr vznikne absolventovi na základě pracovní smlouvy. Sjednává se písemně s výjimkou pracovního poměru, který je kratší než jeden měsíc. Musí v ní být uvedeny podstatné náležitosti, kterými jsou: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Místo výkonu práce by mělo být uváděno šířeji, např. Jihlavský kraj, Česká republika, jen v případech, kdy to vyžaduje povaha práce a pracoviště. Jde tedy o zaměstnance, jejichž druhem práce bude hlavně styk se zákazníky (občany) mimo sídlo pracoviště (např. dealeři, pracovníci služeb apod.) V opačném případě by absolvent za prací "cestoval" a přitom by se nejednalo o pracovní cestu, ale o výkon práce ve sjednaném místě. Nedostával by pak cestovní náhrady.

Důležité je dohodnout dobu trvání pracovního poměru. Není-li ve smlouvě výslovně uvedena, je pracovní poměr uzavřen na dobu časově neomezenou.

Jedině v pracovní smlouvě je možné sjednat zkušební dobu, a to maximálně na tři měsíce. Nelze ji dodatečně prodlužovat, ani sjednávat po nástupu do práce.

V pracovní smlouvě se často sjednává i mzda, mnohdy nesprávným způsobem. Uvede se "nároková" část, např. jen polovina mzdy, s tím, že druhá polovina nebo jiná částka se vyplácí absolventovi přímo "na ruku". Zaměstnavatel se tím zbavuje povinnosti odvádět pojistné a zdaňovat celou mzdu. Absolvent je tímto postupem poškozen, neboť vyplacená mzda, bez "papíru" se nezapočítává do jeho výdělku pro účely nemocenských dávek a důchodového pojištění.

Zákony dále chrání osobní údaje absolventa. Rodné číslo na pracovní smlouvě nebo jiných dokumentech (např. na zápočtovém listě) může zaměstnavatel uvádět jen tehdy, pokud s tím absolvent souhlasí nebo stanoví-li to zvláštní zákon. Zaměstnavatelé měli podle zákona povinnost odstranit rodná čísla z vedených informačních systémů, evidencí nebo jiných zpracování v personální agendě do 31. 12. 2005.

ODBORNÁ PRAXE

Podle § 144 zákoníku práce musejí zaměstnavatelé zabezpečovat absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru přiměřenou odbornou praxi. Má vést k získání praktických zkušeností a znalostí potřebných pro dobrý a spolehlivý výkon práce a pro další odborný růst. Je na zaměstnavateli, jakou formu odborné praxe zvolí.

Může to být v rámci zaměstnavatele nebo i u jiného zaměstnavatele, k němuž by byl absolvent vyslán na stáž. Takový postup by měl umožňovat i nový zákoník práce.

ZAŠKOLENÍ

Součástí odborné praxe může být zaškolení. Podmínky zaškolování nejsou "určovány" žádným právním předpisem. Obvykle zaškolení začíná obdobím, v němž se zaměstnanec seznamuje s pracovištěm, pracovním prostředím, organizací práce, provozními, bezpečnostními a jinými předpisy.

V období odborné přípravy by se měl zaměstnanec teoreticky i prakticky seznámit se všemi operacemi, které vyplývají z kvalifikačních charakteristik vykonávané práce.

Vyvrcholením zaškolení by měla být provozní příprava, v níž se zaměstnanec učí vykonávat nové povolání nebo pracovní činnost podle racionálních pracovních postupů. Období zaškolení by mělo končit uplynutím odborné přípravy.

REKVALIFIKACE

Může se stát, že zaměstnavatel nebude mít pro absolventa-vysokoškoláka místo s přesně vymezeným profesním zaměřením, přestože na tuto pracovní pozici se bude vyžadovat vysokoškolská kvalifikace. Potom se absolvent může podrobit rekvalifikaci. Nespočívá např. v tom, že by měl absolvovat další vysokou školu, ale v rekvalifikaci může získat určitou odbornou specializaci. Po jejím absolvování bude mít všechny předpoklady pro zastávání pracovního místa.

Rekvalifikace absolventa se uskutečňuje podle písemné dohody se zaměstnavatelem v pracovní době a je překážkou v práci na straně absolventa. Může ji provádět samotný zaměstnavatel nebo vzdělávací středisko, školské zařízení apod. Za celou dobu rekvalifikace proto absolventovi přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen tehdy, je-li to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

V zájmu dalšího pracovního uplatnění zaměstnanců může úřad práce na základě písemné dohody se zaměstnavatelem, který uskutečňuje rekvalifikaci, uhradit plně nebo částečně náklady spojené s touto činností. Pod pojmem "náklady spojené s touto činností" není náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která přísluší absolventovi po dobu jeho rekvalifikace v pracovní době. Náklady spojené s touto činností zahrnují účastnický poplatek vzdělávacímu zařízení, činnost vzdělávacího zařízení ve vztahu k zajišťování rekvalifikace apod.

PRACOVNÍ ZAPOJENÍ

Zaměstnání může absolvent školy vykonávat podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Po dohodě se zaměstnavatelem si může jako pracoviště zvolit svůj byt (tzv. práce z domova) nebo si upravit pracovní dobu. Zaměstnání podle dohody o provedení práce není pro absolventa školy příliš výhodné, neboť tato činnost nezakládá účast na důchodovém pojištění. Se zapojením do zaměstnání nemusí absolvent školy "čekat" až na konec studia, může pracovat v uvedených formách (např. podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), již v průběhu studia.

Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které by pro něho vyplynuly z pracovní smlouvy a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž bude pracovat. Absolvent, který je zaměstnancem bez pracovních zkušeností, by měl posoudit, zda práce, kterou má u zaměstnavatele konat, bude odpovídat jeho kvalifikaci. Dále by ho zaměstnavatel měl ještě před uzavřením pracovní smlouvy seznámit i s perspektivou dalšího pracovního uplatnění a možnostmi zvyšování nebo prohlubování kvalifikace.

Uzavře-li zaměstnavatel s absolventem pracovní poměr, je od jeho vzniku povinen pečovat o jeho kvalifikaci, o její zvyšování nebo prohlubování a dbát na to, aby absolvent byl zaměstnáván trvale podle své kvalifikace. Ideální by bylo, kdyby tomu tak mohlo být po celou dobu pracovního poměru.

PŘÍSPĚVEK NA ODBORNOU PRAXI

Jedním z nástrojů, které mohou zvýšit zaměstnatelnost absolventů, je poskytování příspěvků úřadem práce zaměstnavateli, který zřídí nebo vyhradí po dohodě s úřadem práce, např. pro absolventa školy. Jedná se o tzv. společensky účelná pracovní místa. Maximální výše příspěvku je stanovena v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených míst. Výše přípěvku zaměstnavateli na jedno společensky účelné pracovní místo může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství, pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese překročila průměrnou celostátní míru nezaměstnanosti a jestliže zaměstnavatel zřídil více než deset nových pracovních míst. V současnosti se jedná o příspěvek v částce 152 240 korun (Průměrná mzda za rok 2005 byla 19 030 korun.).

Při poskytování příspěvku je nutné rozlišovat mezi zřízením a vyhrazením společensky účelného pracovního místa. Zřízené místo je volné pracovní místo, které zaměstnavatel vytvořil a vyhrazené pracovní místo je pracovní pozice (místo), které zaměstnavatel určil (vymezil) pro uchazeče o zaměstnání z kategorie osob, jimž podle zákona o zaměstnanosti má být na trhu práce věnována pozornost, např. pro absolventa. Vyhrazené místo nemusí být zřizováno, ale bude k disposici. Na zřízení společensky účelného pracovního místa může úřad práce poskytnout návratný příspěvek, příspěvek na úhradu mzdových nákladů včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, dále příspěvek na úhradu úroků z úvěrů a jiný účelově určený příspěvek.

MZDU HRADÍ ÚŘAD PRÁCE

Na vyhrazené pracovní místo může úřad práce poskytnout příspěvek na mzdové náklady. Tento příspěvek se poskytuje měsíčně nebo za jiné dohodnuté období a je splatný do třiceti dnů od předložení vyúčtování vyplacených mezd zaměstnanců.

Novela zákona o zaměstnanosti zvýhodnila od 1. ledna 2006 zaměstnavatele, kteří přijmou na vyhrazené pracovní místo např. mladé lidi ve věku do 25 let a absolventy vysokých škol do dvou let po absolvování studia (nejdéle do třiceti let věku). Tyto skupiny uchazečů o zaměstnání mají obtížnější postavení na trhu práce zejména proto, že nemají žádnou nebo dostatečnou praxi, a nebo proto, že se déle vyrovnávají s novými pracovními podmínkami vzhledem ke svému věku.

Přijme-li do zaměstnání zaměstnavatel některou z těchto osob na vyhrazené místo, může mu úřad práce hradit mzdové náklady na tuto osobu až do doby jednoho roku. Znamená to, že by mzdu nebo plat po dobu 12 měsíců absolventovi školy nehradil zaměstnavatel, ale úřad práce.

INDIVIDUÁLNÍ PLÁN PRACOVNÍ PŘÍPRAVY ABSOLVENTA

Ke zvýšení zaměstnatelnosti absolventů škol i mladých lidí do 25 let je určen tzv. individuální akční plán. Jeho obsahem jsou závazky úřadu práce i absolventa školy směřující ke zdokonalení v teoretické i praktické přípravě, často za pomoci budoucího zaměstnavatele nebo vzdělávacího nebo rekvalifikačního střediska. Poté by mělo následovat rychlé a nekomplikované zapojení do zaměstnání. Uvedeným osobám je úřad práce povinen sjednání individuálního plánu nabídnout. Záleží jen na nich, zda této nabídky využijí. Cílem plánu je zvýšení aktivity mladého uchazeče o zaměstnání formou individuálního přístupu ze strany úřadu práce.

Tuto možnost již ověřovaly některé úřady práce. Potvrdilo se, že je pro tyto kategorie osob vhodným motivačním nástrojem. Jestliže by však neplnily opatření uvedená v tomto plánu, mohly by být vyřazeny z evidence uchazečů o zaměstnání, neboť pro individuální plán pracovního zapojení se rozhodly dobrovolně. Pro úřad práce jeho sjednání naproti tomu znamená vynaložení zvýšeného úsilí a prostředků.

PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI

I když se počet absolventů škol, kteří po absolutoriu nemohou sehnat zaměstnání, stále snižuje, přesto jsou někteří odkázáni na podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce ji poskytne uchazeči o zaměstnání, byl-li v posledních třech letech účasten důchodového pojištění alespoň dvanáct měsíců.

Pro uznání doby předchozího zaměstnání je rozhodující skutečnost, zda toto zaměstnání zakládalo povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Jedná se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti s maximálním rozsahem sjednaného pracovního úvazku do poloviny stanovené týdenní pracovní doby (většinou dvacet hodin týdně). Vedle této pracovní činnosti se do dvanácti měsíců započítávají tzv. náhradní doby. Mezi ně se od 1. října 2004, kdy nabyl účinnosti zákon o zaměstnanosti, nezapočítávala u absolventů doba studia. Více než jeden rok účinnosti tohoto nového zákona prokázal, že toto řešení nebylo šťastné. Proto novela zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. ledna 2006 opět zařadila náhradní doby do soustavné přípravy na budoucí povolání.

V návaznosti na zařazení soustavné přípravy na budoucí povolání do náhradních dob se však omezila výše, do jaké lze tuto náhradní dobu započítat do doby předchozího zaměstnání (pro účely splnění podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti), a to na šest měsíců, což činí polovinu z požadované doby.

Absolvent vysoké školy vykonával o prázdninách v průběhu třetího až pátého ročníku studia brigádnickou činnost podle dohody o pracovní činnosti v celkovém rozsahu šest měsíců. Vzhledem k tomu, že z doby studia se započítává pro účely podpory v nezaměstnanosti šest měsíců, může po absolvování studia dostávat podporu v nezaměstnanosti. (Započítává se šest měsíců v dohodě o pracovní činnosti a šest měsíců z doby studia jako náhradní doba.) Pokud by vykonával práce podle dohody o pracovní činnosti nebo měl pracovní poměr po kratší dobu než šest měsíců, musel by po absolvování studia ještě odpracovat zbývající dobu do šesti měsíců, aby mu vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti.

V případě, že absolventovi nevznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, dostane sociální dávky.

PŘÍSPĚVEK NA ZAPRACOVÁNÍ

Zaměstnavatelé, kteří přijmou do zaměstnání absolventy školy a zajistí jim zaměstnance, který je bude na nové práci zapracovávat, mohou dostat od úřadu práce příspěvek na zapracování. Tento příspěvek poskytovaný podle § 116 zákona o zaměstnanosti, má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich zaměstnání.

Poskytuje se podle dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem maximálně tři měsíce. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. V současnosti je to celková částka za tři měsíce 11 355 korun, před 1. lednem 2006 to byla částka 10 778 korun. Po 1. červenci, kdy se zvýší minimální mzda, bude tato částka ve výši 11 933 korun.

Ladislav Jouza, právník, Praha