Aktuální číslo časopisu Ekonom
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanoví základní sazby výše podpory v nezaměstnanosti. Uchazeči, který v posledních třech letech vykonával v délce alespoň dvanácti měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb.), přísluší v prvních třech měsících tzv. podpůrčí doby podpora ve výši padesáti procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání a v dalších měsících až do celkové podpůrčí doby dvanácti měsíců podle věku uchazeče o zaměstnání ve výši čtyřiceti pěti procent tohoto výdělku. Uchazeči, který nastoupil rekvalifikaci, přísluší šedesát procent průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání až do ukončení rekvalifikace.
Podpora v nezaměstnanosti je omezena horními limity. Podle stavu do 31. 12. 2006 nesměla přesáhnout částku odpovídající 2,5násobku, a po dobu rekvalifikace 2,8násobku částky životního minima platné pro jednotlivého občana staršího 26 let ke dni vzniku nároku na podporu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tedy zatím činila 11 050 Kč (4420 x 2,5) a podpory při rekvalifikaci 12 376 Kč.
Od 1. ledna 2007 je horní hranice podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci odvozena od příslušného násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti bude činit 0, 58násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Obdobně se bude zjišťovat maximální výše podpory při rekvalifikaci. Je to 0, 65násobku uvedené průměrné mzdy. (Příklad: Uchazeč o zaměstnání bude podávat žádost o podporu v nezaměstnanosti v roce 2007. Maximální výše podpory bude vycházet z průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za období prvního až třetího čtvrtletí roku 2006. Bude-li např. průměrná mzda za toto období 19 500 Kč, bude maximální výše podpory v nezaměstnanosti 11 310 Kč.)
V praxi nastávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku, např. při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele, nevyhotovení potvrzení o výši výdělku apod., a proto nelze zjistit výši podpory v nezaměstnanosti z jeho průměrného výdělku. Přitom je třeba zabezpečit tohoto zaměstnance alespoň minimální částkou. Rozhodující pro výpočet podpory je podle dosavadního právního stavu životní minimum platné pro občana staršího 26 let ke dni vzniku nároku na podporu. Jedná se tedy o podporu ve výši 2210 Kč (50 procent z životního minima 4420 Kč), případně 1990 Kč.
Od 1. ledna 2007 se bude i v těchto případech vycházet z průměrné mzdy zjištěné v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Za první tři měsíce podpůrčí doby to bude ve výši 0,12násobku a za zbývající měsíce podpůrčí doby (maximálně do dvanácti měsíců) ve výši 0,11násobku průměrného výdělku. Vyjdeme-li z předpokládaného průměrného výdělku 19 500 Kč, pak bude u těchto zaměstnanců podpora v nezaměstnanosti ve výši 2340 Kč a 2145 Kč. V případě, že fyzická osoba dodatečně doloží potvrzení o svých příjmech, úřad práce podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci doplatí, pokud nárok na ni bude vyšší než poskytovaná částka.
Může se stát, že uchazečem o zaměstnání je soukromý podnikatel. Důvody, proč zanechal soukromé podnikatelské činnosti, mohou být různé. Podpora v nezaměstnanosti se mu vypočítá z jeho průměrného vyměřovacího základu pro účely sociálního zabezpečení za posledních dvanáct kalendářních měsíců. Vyměřovací základ se zjišťuje podle zákona č. 589/1992 Sb. Také u podnikatele platí, že podpora je první tři měsíce ve výši 50 procent z jeho měsíčního vyměřovacího základu a další měsíce 45 procent. Také u těchto uchazečů o zaměstnání se při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti zatím vychází nikoliv z průměru za uvedenou dobu, ale z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše jeho podpory bude tedy odvislá od jeho vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává pojistné.
Může nastat situace, že u soukromého podnikatele nelze stanovit vyměřovací základ, tedy příjem. Potom se postupuje obdobně, jako u ostatních zaměstnanců a od 1. ledna 2007 se bude vycházet z průměrného výdělku zjištěného v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Ladislav Jouza
právník, Praha
Podpora v nezaměstnanosti je omezena horními limity. Podle stavu do 31. 12. 2006 nesměla přesáhnout částku odpovídající 2,5násobku, a po dobu rekvalifikace 2,8násobku částky životního minima platné pro jednotlivého občana staršího 26 let ke dni vzniku nároku na podporu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tedy zatím činila 11 050 Kč (4420 x 2,5) a podpory při rekvalifikaci 12 376 Kč.
Od 1. ledna 2007 je horní hranice podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci odvozena od příslušného násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti bude činit 0, 58násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Obdobně se bude zjišťovat maximální výše podpory při rekvalifikaci. Je to 0, 65násobku uvedené průměrné mzdy. (Příklad: Uchazeč o zaměstnání bude podávat žádost o podporu v nezaměstnanosti v roce 2007. Maximální výše podpory bude vycházet z průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za období prvního až třetího čtvrtletí roku 2006. Bude-li např. průměrná mzda za toto období 19 500 Kč, bude maximální výše podpory v nezaměstnanosti 11 310 Kč.)
V praxi nastávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku, např. při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele, nevyhotovení potvrzení o výši výdělku apod., a proto nelze zjistit výši podpory v nezaměstnanosti z jeho průměrného výdělku. Přitom je třeba zabezpečit tohoto zaměstnance alespoň minimální částkou. Rozhodující pro výpočet podpory je podle dosavadního právního stavu životní minimum platné pro občana staršího 26 let ke dni vzniku nároku na podporu. Jedná se tedy o podporu ve výši 2210 Kč (50 procent z životního minima 4420 Kč), případně 1990 Kč.
Od 1. ledna 2007 se bude i v těchto případech vycházet z průměrné mzdy zjištěné v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Za první tři měsíce podpůrčí doby to bude ve výši 0,12násobku a za zbývající měsíce podpůrčí doby (maximálně do dvanácti měsíců) ve výši 0,11násobku průměrného výdělku. Vyjdeme-li z předpokládaného průměrného výdělku 19 500 Kč, pak bude u těchto zaměstnanců podpora v nezaměstnanosti ve výši 2340 Kč a 2145 Kč. V případě, že fyzická osoba dodatečně doloží potvrzení o svých příjmech, úřad práce podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci doplatí, pokud nárok na ni bude vyšší než poskytovaná částka.
Může se stát, že uchazečem o zaměstnání je soukromý podnikatel. Důvody, proč zanechal soukromé podnikatelské činnosti, mohou být různé. Podpora v nezaměstnanosti se mu vypočítá z jeho průměrného vyměřovacího základu pro účely sociálního zabezpečení za posledních dvanáct kalendářních měsíců. Vyměřovací základ se zjišťuje podle zákona č. 589/1992 Sb. Také u podnikatele platí, že podpora je první tři měsíce ve výši 50 procent z jeho měsíčního vyměřovacího základu a další měsíce 45 procent. Také u těchto uchazečů o zaměstnání se při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti zatím vychází nikoliv z průměru za uvedenou dobu, ale z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše jeho podpory bude tedy odvislá od jeho vyměřovacího základu, z něhož se vypočítává pojistné.
Může nastat situace, že u soukromého podnikatele nelze stanovit vyměřovací základ, tedy příjem. Potom se postupuje obdobně, jako u ostatních zaměstnanců a od 1. ledna 2007 se bude vycházet z průměrného výdělku zjištěného v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.
Ladislav Jouza
právník, Praha
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
