Z tohoto důvodu se v Evropě stále více rozrůstají nové formy zaměstnávání a organizace pracovní doby, které charakterizuje flexibilita směrem k potřebám a zájmům všech zúčastněných stran, tj. zaměstnavatelů, zaměstnanců i nezaměstnaných osob.

Mezi klasické přístupy k organizaci práce dnes patří zejména práce přesčas, zkracování pracovní doby, uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou nebo na kratší pracovní dobu. K novějším patří dočasné zaměstnávání prostřednictvím agentur práce, různé druhy pružné pracovní doby, práce z domova nebo jiného místa (tzv. homeworking nebo teleworking), rotace práce nebo sdílení pracovního místa.

V České republice nejsou zatím netradiční a flexibilní formy práce příliš časté. Velká část českých zaměstnanců pracuje v pracovním poměru na dobu neurčitou a po stanovenou týdenní pracovní dobu. Z atypických způsobů organizace práce zaměstnanců se nejčastěji využívá přesčasová práce, práce na směny a práce v nesociální pracovní době (např. v noci nebo v sobotu a v neděli). Pracovněprávní předpisy navíc některé nově rozvíjející se flexibilní formy práce nedefinují, takže zaměstnavatelé jsou odkázáni na stávající pracovněprávní instituty upravené zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a ostatní záležitosti jsou předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Flexibilní formy práce je možné rozdělit do dvou skupin: na flexibilní formy zaměstnávání a flexibilní formy organizace pracovní doby.

FLEXIBILNÍ FORMY ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Mezi flexibilní formy zaměstnávání lze zahrnout pracovní poměr na dobu určitou, pracovní poměr s kratší pracovní dobou, dočasné zaměstnání prostřednictvím agentury práce, domácí práce/práce na dálku a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

- PRACOVNÍ POMĚR NA DOBU URČITOU

Možnosti uzavírat pracovní poměry na dobu určitou jsou v souladu s právními předpisy Evropských společenství do jisté míry omezené. Dle zákoníku práce je možné pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky sjednat celkem na dobu dvou let ode dne vzniku pracovního poměru. To platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou, sjednaný ve výše uvedené době, ledaže od skončení předchozího pracovního poměru uplynula doba alespoň šesti měsíců. Zákoník práce stanoví některé výjimky z tohoto pravidla (např. pracující důchodci, náhrada za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu překážek v práci na straně tohoto zaměstnance, vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele či agenturní zaměstnávání).

Uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou je výhodou především pro zaměstnavatele, kterým tento způsob zaměstnávání umožňuje získat zaměstnance pouze na dobu zvýšené potřeby práce (např. sezónní pracovníci) nebo prověřit zaměstnance z hlediska jeho kvalifikace, praktických dovedností a schopností, které nelze vždy vyhodnotit během tříměsíční zkušební doby, a zejména snadno skončit pracovní poměr zaměstnanců bez navýšení nákladů.

- PRACOVNÍ POMĚR S KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBOU

Zákoník práce výslovně upravuje možnost sjednat se zaměstnancem kratší pracovní dobu (částečný pracovní úvazek) a v této souvislosti stanoví, že zaměstnanci přísluší mzda (plat), která odpovídá této kratší pracovní době. Rozvržení kratší pracovní doby závisí na rozhodnutí zaměstnavatele nebo na dohodě se zaměstnancem. V žádném případě však délka směny nesmí překročit 12 hodin. Zaměstnavatel také nesmí zaměstnancům s kratší pracovní dobou nařizovat práci přesčas, za kterou se považuje až práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu (např. 40 hodin za týden). Práce konaná nad sjednanou kratší pracovní dobu je také možná jen se souhlasem zaměstnance.

V České republice je uzavírání pracovních poměrů s kratší pracovní dobou využíváno v daleko menším měřítku než v ostatních evropských státech. Tento typ práce je výhodný pro ženy, které se vracejí z mateřské nebo rodičovské dovolené, pro studenty nebo pro pozvolný odchod zaměstnance do důchodu. Pozitivním důsledkem pro zaměstnavatele je vyšší produktivita a efektivita práce.

- DOČASNÉ ZAMĚSTNÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM AGENTURY PRÁCE

Od účinnosti nového zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) mají agentury práce možnost zaměstnávat uchazeče o zaměstnání za účelem jejich dočasného přidělení k výkonu práce k jiné fyzické nebo právnické osobě (uživateli). Tento způsob zprostředkování zaměstnání je striktně regulován jak zákonem o zaměstnanosti, tak zákoníkem práce s cílem zajistit přiděleným zaměstnancům u uživatele optimální pracovní podmínky. Uživatel se nestává zaměstnavatelem přidělených zaměstnanců, avšak přiděluje jim práci, kterou organizuje a kontroluje.

V současné době je tento způsob zaměstnávání často využíván zaměstnavateli z důvodů relativně snadného získání potřebného pracovníka, který se však nestává kmenovým zaměstnancem a jehož působení u zaměstnavatele je časově omezeno na sjednanou dobu, případně je možné dočasné přidělení ukončit i před uplynutím sjednané doby.

- DOMÁCÍ PRÁCE/PRÁCE NA DÁLKU

Při práci na dálku jde o plnění pracovních úkolů prostřednictvím informačních a telekomunikačních technologií z odlišného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, zpravidla z bydliště zaměstnance nebo od zákazníků zaměstnavatele. Výkon práce však může být se zaměstnancem dohodnut i kombinovaně (tj. na pracovišti a na jiném místě).

Zákoník práce s touto formou zaměstnání počítá a obsahuje některé zvláštní podmínky výkonu takové práce. Záležitosti, které nejsou upraveny zákonem, si účastníci mohou dohodnout sami.

- DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou specifikem českého pracovního práva a jsou uzavírány v případě prací malého rozsahu nebo dočasného či ojedinělého charakteru. V souladu s novým zákoníkem práce se na tyto dohody vztahuje až na stanovené výjimky (např. pracovní doba, skončení pracovního poměru) úprava výkonu práce v pracovním poměru. Na odměnu z dohod se pak vztahuje úprava minimální mzdy.

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem pouze na práci v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tj. obvykle 20 hodin týdně). Rozsah práce, na kterou lze uzavřít dohodu o provedení práce, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce.

FLEXIBILNÍ FORMY ORGANIZACE PRACOVNÍ DOBY

Pokud již dojde k uzavření pracovněprávního vztahu, zaměstnavatel má dále možnost flexibilně organizovat pracovní dobu zaměstnanců.

Do atypických (flexibilních) forem organizace pracovní doby je možné zařadit např. zkracování pracovní doby bez snížení mzdy, práci přesčas, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, pružnou pracovní dobu a rotaci práce/sdílení pracovního místa.

- ZKRACOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY BEZ SNÍŽENÍ MZDY

Dle zákoníku práce může být zkrácení týdenní pracovní doby pod zákonem stanovený rozsah provedeno jen kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

- PRÁCE PŘESČAS

Zákoník práce upravuje limity jak pro práci přesčas nařízenou zaměstnavatelem (tj. osm hodin týdně a 150 hodin za kalendářní rok), tak pro práci přesčas dohodnutou se zaměstnancem (tj. v průměru osm hodin týdně v období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích).

Dle nového zákoníku práce již nelze sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas, pokud není dodrženo právo zaměstnance na mzdu za práci přesčas a příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku.

- NEROVNOMĚRNÉ ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY

Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí průměrná týdenní pracovní doba přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (52 týdnů v případě kolektivní smlouvy) a délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

Nový zákoník práce zavedl specifickou úpravu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby (tzv. konto pracovní doby), při jejímž uplatnění může zaměstnavatel v určitém období zaměstnanci přidělovat práci v takovém rozsahu, v jakém to odpovídá jeho potřebě, a to za předpokladu, že zaměstnanci bude vyplácet stálou mzdu ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku.

- PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA

Pružnou pracovní dobu je možné uskutečňovat ve formě pružného pracovního dne, pružného pracovního týdne nebo pružného čtyřtýdenního období.

Zákoník práce obsahuje základní pravidla pro uplatnění pružné pracovní doby (např. práce přesčas, překážky v práci či výjimky z pružného rozvržení pracovní doby). Ostatní podmínky pružné pracovní doby bude obsahovat kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo individuální smlouva se zaměstnancem.

- ROTACE PRÁCE, SDÍLENÍ PRACOVNÍHO MÍSTA

Rotace a sdílení práce patří mezi moderní flexibilní formy organizace práce, které spočívají v působení více pracovníků na jednom pracovním místě. Ani jedna z těchto forem není zákoníkem práce výslovně upravena, a tak záleží na zaměstnavateli, jak bude daný systém pracovní doby realizovat.

Klára Valentová
advokátka, Praha

Související